22 C 307/2021

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudcem Mgr. Tomášem Kopalem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o: zaplacení částky 68 364,27 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 68 364,27 Kč, úrok ve výši 8 598,21 Kč, úrok z prodlení ve výši 1 026,76 Kč, úrok 19,9 % ročně z částky 67 364,27 Kč od 16. 6. 2020 do zaplacení a úrok z prodlení 10 % ročně z částky 67 364,27 Kč od 16. 6. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci, a to k rukám advokáta žalobce, náhradu nákladů řízení ve výši 17 835,80 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) došlou soudu dne 19. 3. 2021 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci částku 68 364,27 Kč s příslušenstvím. Žalobou uplatněný nárok žalobce zdůvodnil tak, že jeho právní předchůdkyně společnost [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ původní věřitel“) dne 28. 6. 2017 uzavřela se žalovanou Smlouvu o [příjmení] půjčce [číslo] (dále jen„ Smlouva“), na jejímž základě poskytla žalované úvěr ve výši 87 000 Kč. Žalovaná se zavázala původnímu věřiteli úvěr vrátit a zaplatit smluvní úrok ve výši 19,9 % ročně a další případné poplatky dle Smlouvy a Ceníku. Žalobce úvěr žalované poskytl, avšak žalovaná neplatila jeho splátky řádně a včas. V důsledku prodlení žalované původní věřitel dne 26. 5. 2020 nesplacený zbytek úvěru zesplatnil. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 7. 7. 2020 původní věřitel postoupil pohledávku za žalovanou žalobci, o čemž byla žalovaná vyrozuměna. Žalobce tak nyní nárokuje zaplacení částky 68 364,27 Kč sestávající z dlužné jistiny úvěru ve výši 67 364,27 Kč a dlužných poplatků ve výši 1 000 Kč. Dále žalobce požaduje příslušenství, které je tvořeno kapitalizovaným smluvním úrokem ve výši 8 598,21 Kč (za dobu od 27. 5. 2020 do 15. 6. 2020), smluvní úrok ve výši 19,9 % ročně z částky 67 364,27 Kč od 16. 6. 2020 do zaplacení, kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 026,76 (za období od 27. 5. 2020 do 15. 6. 2020) a zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 67 364,27 Kč od 16. 6. 2020 do zaplacení.

2. Žalovaná zůstala v řízení nečinná, její stanovisko k žalobou uplatněnému nároku nebylo zjištěno.

3. Soud věc rozhodl podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o. s. ř.“, bez nařízení jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout pouze na základě listinných důkazů doložených žalobcem, který s tímto postupem již v žalobě souhlasil, a žalovanou soud usnesením ze dne 22. 7. 2021, č. j. [číslo jednací] vyzval, aby se ve lhůtě 7 dnů od doručení výzvy vyjádřila k žalobě a k tomu, zda s takovým postupem souhlasí, s tím, že pokud se ve lhůtě nevyjádří, bude soud mít za to, že s navrženým postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaná se na výzvu ve lhůtě ani později nevyjádřila, ačkoli jí bylo předmětné usnesení doručeno na doručovací adresu podle § 46b písm. a) o. s. ř. tzv. fikcí doručení nastalou dne 6. 8. 2021 (§ 49 odst. 4 o. s. ř.).

4. Z návrhu na uzavření smlouvy o [příjmení] půjčce [číslo] ze dne 23. 6. 2017 plyne, že žalovaná jako klient požádala původního věřitele jako banku o poskytnutí úvěru ve výši 87 000 Kč. Navrhovaná úroková sazba činila 19,9 % ročně. Žalovaná měla úvěr splatit (včetně smluvního úroku) splatit formou 74 měsíčních splátek ve výši 2 050 Kč Celkem měla žalovaná původnímu věřiteli zaplatit 151 645 Kč. V návrhu smlouvy byl též obsažen závazek zaplatit poplatek ve výši 500 Kč za zaslanou upomínku. Dle části XII návrhu se za závažnou skutečnost považuje mimo jiné prodlení žalované s placením splátek úvěru. Dle části XIII návrhu je v případě nastání závažných skutečností byl původní věřitel oprávněn prohlásit dosud nesplacené závazky žalované za ihned splatné. Na základě odkazovací doložky v části XV bodu 4 návrhu, je součástí Smlouvy též Ceník produktů a služeb pro soukromé osoby (dále jen„ Ceník“) a Všeobecné obchodní podmínky (dále jen„ VOP“). Z listiny„ Akceptace návrhu na uzavření smlouvy o [příjmení] půjčce [číslo]“ ze dne 28. 6. 2017 plyne, že původní věřitel výše uvedený návrh na uzavření smlouvy akceptoval.

5. Dle článku 9 VOP je klient povinen platit poplatky stanovené Ceníkem. Ze souhrnného výpisu pohybů na účtu [číslo] plyne, že původní věřitel poskytl žalované úvěr ve výši 87 000 Kč dne 28. 6. 2017. Žalovaná následně úvěr splácela do 15. 10. 2019, později již na úvěr nezaplatila ničeho. Z článku 7.6 Ceníku plyne, že poplatek za výzvu k zaplacení dluhu/splnění jiné smluvní povinnost činí 500 Kč. Dopisem ze dne 26. 5. 2020 původní věřitel nesplacený zbytek úvěru prohlásil za splatný. Dopis byl žalované dne 28. 5. 2020 zaslán doporučeně, jak plyne z poštovního podacího archu.

6. Původní věřitel jako postupitel se žalobcem jako postupníkem mezi sebou uzavřeli dne 29. 8. 2018 Rámcovou smlouvu o postoupení pohledávek, přičemž postupování jednotlivých souborů pohledávek má být činěno za úplatu na základě jednotlivých smluv o postoupení pohledávek. Podmínkou pro postoupení je zaplacení úplaty žalobcem původnímu věřiteli. Postoupení pohledávek je účinné ke dni zaplacení úplaty za postupované pohledávky. Dne 7. 7. 2020 původní věřitel se žalobcem uzavřeli Smlouvu o postoupení pohledávek, na jejímž základě původní věřitel žalobci za úplatu postoupil soubor pohledávek, jehož součástí byla pohledávka původního věřitele za žalovanou (viz. položka [číslo] Přílohy [číslo] Smlouvy o postoupení pohledávek). Dle potvrzení původního věřitele ze dne 10. 7. 2020 žalobce dne 7. 7. 2020 zaplatil úplatu za postoupení pohledávky. Dopisem ze dne 28. 7. 2020 původní věřitel vyrozuměl žalovanou o postoupení jeho pohledávky žalobci. Dopis byl žalované zaslán doporučeně, jak plyne z poštovního podacího archu, na obě její známé adresy ([ulice a číslo], [obec] a [obec a číslo]).

7. Dne 16. 11. 2019 zaslal právní zástupce žalobce žalované předžalobní výzvu k úhradě. Ve výzvě právní zástupce stručně uvedl skutkový stav věci a jeho právní posouzení a žalovanou vyzval k zaplacení dluhu. Předžalobní výzva byla žalované zaslána formou doporučeného psaní, jak plyne z poštovního podacího archu, na obě její žalobci známé adresy.

8. Zhodnocením výše uvedených důkazů soud dospěl k následujícímu skutkovému závěru. Původní věřitel se žalovanou mezi sebou dne 28. 6. 2017 uzavřeli smlouvu o [příjmení] půjčce [číslo] to na základě návrhu žalované. Na základě Smlouvy poskytl původní věřitel žalované bezhotovostním převodem na bankovní účet [číslo] úvěr ve výši 87 000 Kč. Žalovaná se ve Smlouvě zavázala tento úvěr splatit 74 měsíčními splátkami ve výši 2 050 Kč splatnými vždy k 15. dni v kalendářním měsíci. Dále se žalovaná zavázala pro případ svého prodlení se splácením zaplatit původnímu věřiteli poplatek ve výši 500 Kč za odeslání každé upomínky k úhradě. Původní věřitel byl na základě Smlouvy oprávněn v případě prodlení žalované se splácením prohlásit nesplacený zbytek úvěru za splatný, což učinil dopisem ze dne 26. 5. 2020, které žalované zaslal ve dvou vyhotoveních na její dvě známé adresy. Na základě Rámcové smlouvy o postupování pohledávek a Smlouvy o postoupení pohledávek původní věřitel postoupil pohledávku za žalovanou žalobci s účinností ke dni 7. 7. 2020, o čemž byla žalovaná původním věřitelem vyrozuměna dopisem ze dne 28. 7. 2020. Dne 16. 11. 2020 poté žalobce prostředním svého právního zástupce zaslal žalované předžalobní výzvu.

9. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

10. Podle ustanovení § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

11. Podle ustanovení § 1746 odst. 2 o. z. mohou strany uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena.

12. Podle ustanovení § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

13. Podle ustanovení § 1882 odst. 1 o. z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.

14. Podle ustanovení § 1970 o. z. může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

15. Soud věc právně posoudil následovně. V dané věci se jedná o spor z titulu smlouvy o úvěru podle § 2395 o. z., dle kterého se závazkem úvěrujícího poskytnout úvěrovanému na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, koresponduje závazek úvěrovaného poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Předmětná smlouva o úvěru byla mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným uzavřena distančním způsobem prostřednictvím elektronických prostředků komunikace na dálku (§ 1824 o. z.). Dále původní věřitel se žalovanou v rámci smluvní volnosti sjednali povinnost žalované zaplatit původnímu věřiteli náklady spojené s vyzýváním k zaplacení dlužných splátek úvěru (§ 1746 odst. 2 o. z.). Žalobce je věřitelem pohledávky uplatněné v tomto řízení a je tedy aktivně legitimován k podání žaloby (§ 1879, § 1880 odst. 1 o. z.). Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno. Žalobce v řízení prokázal, že předmětná smlouva o úvěru byla platně sjednána mezi jeho právním předchůdcem a žalovanou, dále prokázal poskytnutí peněžitých prostředků žalované, která měla poskytnuté prostředky vrátit a zaplatit úrok, resp. též náklady spojené s vyzýváním, což dle tvrzení žalobce neučinila. Bylo tedy na žalované, aby prokázala, že k prodlení s vrácením úvěru a zaplacením poplatků, jak bylo sjednáno, nedošlo, že svůj závazek splnila, případně že zanikl jiným způsobem než splněním (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 4. 2010 sp. zn. 33 Cdo 4378/2008). Žalovaná nic takového v řízení netvrdila, žádné námitky nevznesla a vrácení úvěru neprokázala. Soud tak podané žalobě v tomto směru vyhověl, neboť ji shledal důvodnou.

16. Vzhledem k tomu, že žalovaná nesplnila svůj závazek vůči žalobci, resp. původnímu věřiteli, řádně a včas, je v prodlení (§ 1968 o. z.). Požadavek žalobce na zaplacení zákonného úroku z prodlení je tedy zcela po právu a je odůvodněn ustanovením § 1970 o. z. Výše úroku z prodlení plyne z ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

17. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 17 835,80 Kč Tyto náklady tvoří 2 735 Kč soudní poplatek, 11 580 Kč odměna advokáta za zastupování žalobce za tři úkony právní služby à 3 860 Kč (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva a podání žaloby) podle ustanovení § 6 odst. 1 a § 7 bodu 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a. t.“), 900 Kč paušální náhrada výdajů za tři úkony právní služby à 300 Kč podle ustanovení § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky odměny advokáta a paušální náhrady hotových výdajů ve výši 2 620,80 Kč (§ 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř.).

18. Lhůtu pro plnění soud stanovil podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. věty před středníkem. Místo plnění náhrady nákladů řízení je odůvodněno ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř.