22 C 315/2025
č. j. 22 C 315/2025-17
V PLATNOSTIOkresní soud v Liberci rozhodl ve prospěch žalobce o náhradě škody způsobené dopravní nehodou vozidlem, jehož provozovatel neměl platné pojištění odpovědnosti za provoz. Soud uznal, že žalovaný jako provozovatel vozidla je povinen nahradit újmu podle § 2927 občanského zákoníku, protože nebylo prokázáno, že škodu nemohl zabránit. Žalobce byl povinen uhradit plnění z garančního fondu, a proto má nárok na regres včetně nákladů spojených s vyřízením případu. Soud přiznal žalobci nárok na částku 35 188 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně a na náhradu nákladů řízení ve výši 1 408 Kč.
Plný text
Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudcem Mgr. Tomášem Kopalem ve věci žalobce: Jméno žalobce, IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení částky 35 188 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 35 188 Kč a úrok z prodlení ve výši 12,00 % ročně z částky 35 188 Kč od 24.5.2025 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 1 408 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobce se domáhal zaplacení částky 35 188 Kč s příslušenstvím v podobě zákonných úroků z prodlení. Podanou žalobu odůvodnil zejména tím, že žalovaný způsobil dne datum v Anonymizováno:Anonymizováno hod v Liberci vozidlem jméno FO, Anonymizováno Anonymizováno, jehož je vlastníkem a provozovatelem (dále též jen „škodné vozidlo“), škodu na vozidle Anonymizováno Anonymizováno, RZ SPZ (dále též jen „poškozené vozidlo“), jehož vlastníkem je jméno FO (dále též jen „poškozená“). Ke škodě došlo tím, že žalovaný nedodržel bezpečnou vzdálenost a narazil do vozidla poškozené, která zabrzdila na přechodu pro chodce, aby umožnila projít chodci, v důsledku čehož došlo ke střetu a k hmotné škodě na vozidlech. Žalovaný coby vlastník vozidla měl podle ust. § 6 odst. 1 písm. b) zákona č. 30/2024 Sb., povinnost uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. K datu dopravní nehody však tato povinnost splněna nebyla. Za takové situace vznikla podle ust. § 62 písm. b) výše citovaného zákona, právnická osoba povinnost poskytnout plnění za škodu způsobenou provozem vozidla, a to za současného vzniku regresivního nároku proti žalovanému. Žalobce pověřil třetí osobu společnost právnická osoba. (dále těž jen „pověřený partner“), aby jeho jménem vyřídila škodní událost, a v návaznosti na šetření pověřeného partnera uhradil poškozené částku ve výši 27 163 Kč na základě faktury za opravu a po odečtení spoluúčasti ve výši 5 000 Kč a v souladu s ust. § 2820 z.č.89/2012 Sb., občanský zákoník, přešlo právo na náhradu plnění z pojištění na Anonymizováno, která jej následně uplatnila u žalobce. Pověřenému partnerovi pak dne datum žalobce uhradil částku 3 025 Kč jako náhradu nákladů spojených s vyřízením případu. Celkem tedy žalobce z garančního fondu uhradil částku ve výši 35 188 Kč. Žalobci vznikl na základě ust. § 71 odst. 1 písm. a) zákona č. 30/2024 Sb. nárok vůči tomu, kdo je povinen nahradit újmu vzniklou provozem vozidla, jde-li o plnění podle § 62 písm. a), b) nebo h); dluh odpovídající této pohledávce včetně nákladů spojených s pověřením jiné osoby vyřízením případu a poskytnutím plnění plní společně a nerozdílně všichni, kdo jsou povinni nahradit vzniklou újmu. V daném případě tak vznikl žalobci nárok na náhradu částky 35 188 Kč. Žalobce nárokoval zaplacení regresivní náhrady ve lhůtě do datum, ze strany žalovaného však nebylo zaplaceno ničeho. Před podáním žaloby žalobce zaslal dne 28.5.2025 žalovanému výzvu k plnění.
2. Žalobce souhlasil s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podané žalobě. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.”) vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů založených ve spise.
3. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, jeho stanovisko k žalobou uplatněnému nároku nebylo zjištěno.
4. Z předložených listinných důkazů má soud za prokázané následující skutečnosti: Dne datum v Anonymizováno:Anonymizováno hod. v Liberci žalovaný jako vlastník a provozovatel vozidla jméno FO, Anonymizováno Anonymizováno, při jízdě nedodržel bezpečnou vzdálenost a narazil do vozidla poškozené jméno FO (Anonymizováno Anonymizováno, RZ SPZ), které zastavilo před přechodem pro chodce. Následkem střetu vznikla hmotná škoda na poškozeném vozidle. V době dopravní nehody nebyla k „škodnému vozidlu“ sjednána platná smlouva o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalovaný vozidlo užíval na území České republiky; vozidlo není tuzemské ve smyslu zákona č. 30/2024 Sb. Žalobce na základě šetření pověřeným partnerem právnická osoba. uhradil z garančního fondu poškozené 27 163 Kč (po odečtení spoluúčasti 5 000 Kč) a pověřenému partnerovi náklady vyřízení 3 025 Kč; celkem částku 35 188 Kč. Žalovaný byl vyzván k úhradě regresní náhrady s lhůtou do 23. 5. 2025, avšak ničeho neuhradil (prokázáno záznamem o dopravní nehodě ze dne datum a fotodokumentací, zápisem o poškození Anonymizováno ze dne datum, stanovením výše skutečné škody Anonymizováno – regres č. hodnota, vyúčtováním Anonymizováno za období od datum – datum, žádostí Anonymizováno pojišťovny o regres ze dne datum, vyjádřením k likvidaci Anonymizováno ze dne datum, pověřovací listinou ze dne 17.9.2018, fakturou za opravu č. hodnota, potvrzením o transakci Anonymizováno ze dne 8.4.2025, uplatněním práva na náhradu ze dne 23.4.2025, předžalobní upomínkou s podacím listem).
5. Na základě uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle § 6 odst. 1 písm. b) zákona č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen „zákon“) provozovatel tuzemského vozidla s výjimkou provozovatele vozidla vyňatého z pojištění odpovědnosti a toho, kdo převzal vozidlo do opravy, zajistí, aby nebezpečí vzniku povinnosti nahradit újmu vzniklou provozem tohoto vozidla bylo kryto pojištěním odpovědnosti po dobu, po kterou je vozidlo schopné provozu, nejde-li o registrované vozidlo. Podle § 62 písm. b) zákona kancelář poskytuje z garančního fondu plnění za újmu vzniklou provozem vozidla, kterou je povinen nahradit ten, jehož povinnost nahradit tuto újmu není kryta pojištěním odpovědnosti, 1. jde-li o vozidlo, k jehož provozu se vztahuje povinnost pojištění odpovědnosti, nebo 2. jde-li o vozidlo, k jehož provozu se nevztahuje povinnost pojištění odpovědnosti, stanoví-li tento zákon, že za újmu vzniklou provozem tohoto vozidla se poskytuje plnění z garančního fondu. Podle § 71 odst. 1 písm. a) zákona poskytne-li Kancelář plnění z garančního fondu, má právo na náhradu toho, co plnila, vůči tomu, kdo je povinen nahradit újmu vzniklou provozem vozidla, jde-li o plnění podle § 62 písm. a), b) nebo h); dluh odpovídající této pohledávce včetně nákladů spojených s pověřením jiné osoby vyřízením případu a poskytnutím plnění plní společně a nerozdílně všichni, kdo jsou povinni nahradit vzniklou újmu. Podle § 2927 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), kdo provozuje dopravu, nahradí škodu vyvolanou zvláštní povahou tohoto provozu. Stejnou povinnost má i jiný provozovatel vozidla, plavidla nebo letadla, ledaže je takový dopravní prostředek poháněn lidskou silou (odst. 1). Povinnosti nahradit škodu se nemůže provozovatel zprostit, byla-li škoda způsobena okolnostmi, které mají původ v provozu. Jinak se zprostí, prokáže-li, že škodě nemohl zabránit ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze požadovat (odst. 2).
6. Žalobce na základě předložených důkazů prokázal, že žalovaný způsobil dopravní nehodu vozidlem, jehož byl vlastníkem a provozovatelem, a které není tuzemské. Žalovaný je povinen zajistit, aby nebezpečí vzniku povinnosti nahradit újmu bylo kryto pojištěním odpovědnosti, je‑li vozidlo provozováno na území České republiky. Žalovaný tuto povinnost nesplnil; nedoložil existenci platného pojistného krytí ani hraničního pojištění dle § 9 zákona. S ohledem na neexistenci pojištění odpovědnosti poskytl žalobce poškozené plnění z garančního fondu ve výši celkem 32 163 Kč (škodu na vozidle 27 163 Kč a odečtenou spoluúčast ve výši 5 000 Kč) a uhradil rovněž náklady spojené s vyřízením případu pověřené osobě ve výši 3 025 Kč; tj. celkem 35 188 Kč. Žalobci tak vznikl postižní (regresní) nárok na náhradu toho, co plnil, a to vůči osobě povinné k náhradě újmy (provozovatel škodného vozidla), tedy vůči žalovanému. Odpovědnost žalovaného jako provozovatele za újmu způsobenou zvláštní povahou provozu dopravního prostředku je objektivní podle § 2927 o.z.; žalovaný netvrdil ani neprokázal splnění liberačního důvodu dle § 2927 odst.
2. Soud proto uzavírá, že žaloba je po právu a žalovaný je povinen žalobci uhradit částku 35 188 Kč.
7. Protože žalovaný svoji povinnost k úhradě dlužné částky nesplnil řádně a včas, je v prodlení. Žalobci proto vznikl v souladu s § 1970 o.z. nárok na úrok z prodlení. Protože žalobce požaduje výši úroků z prodlení v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., je jeho nárok i v této části po právu a soud žalobě i v tomto směru vyhověl.
8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 408 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 408 Kč.
9. Soud neshledal důvod pro postup podle právního názoru vysloveného v nálezu Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3923/2011 ani pro aplikaci § 150 o.s.ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Liberci. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nebude-li uložená povinnost splněna dobrovolně, lze se domáhat soudního výkonu rozhodnutí nebo exekuce.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.