22 C 318/2025

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudcem Mgr. Tomášem Kopalem ve věci manžela: Jméno manžela, narozený Datum narození manžela bytem Adresa manžela a manželky: Jméno manželky, narozená Datum narození manželky bytem Adresa manželky o návrhu na rozvod manželství

I. Manželství, které uzavřeli Jméno manželky rozená rodné přijmení, narozená Datum narození manželky, a Jméno manžela, narozený Datum narození manžela, uzavřené dne datum před Magistrátem Anonymizováno adresa, se rozvádí.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Společným návrhem se manželé domáhali rozvodu svého manželství uzavřeného dne datum před Magistrátem Anonymizováno adresa. V návrhu shodně uvedli, že spolu od ledna Anonymizováno nežijí, každý vede samostatný život s tím, že manželka má nového partnera. Manželství je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a jeho obnovení očekávat nelze. Současně shodně prohlásili, že mají zájem na rozvodu manželství. Spolu s návrhem předložili i listinu nazvanou „Dohoda o vypořádání společného jmění manželů“.

2. Soud se nejprve zabýval otázkou své mezinárodní příslušnosti a rozhodného práva. Přestože jsou účastníci odlišné státní příslušnosti (manžel je státním příslušníkem Anonymizováno a manželka státní příslušnicí Anonymizováno Anonymizováno), z obsahu spisu plyne, že oba měli ke dni zahájení řízení poslední obvyklé bydliště na území České republiky, přičemž manžel zde nadále bydlí. Podle čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) nařízení (EU) 2019/1111 (Brusel II ter) jsou soudy členského státu příslušné k řízení o rozvodu manželství tehdy, měli-li manželé na území tohoto státu poslední společné obvyklé bydliště, pokud zde jeden z nich dosud bydlí. Českým soudům proto v této věci svědčí mezinárodní příslušnost.

3. Pokud jde o rozhodné právo, soud vycházel z § 50 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, podle něhož se rozvod manželství řídí právním řádem státu, kterým se řídí osobní poměry manželů v době zahájení řízení. Podle § 49 odst. 1 zákona o mezinárodním právu soukromém se osobní poměry manželů řídí právem státu, jehož jsou oba občany. Jsou-li občany různých států, řídí se tyto poměry právním řádem státu, v němž mají oba manželé obvyklý pobyt, jinak českým právním řádem. Rozhodným právem je proto právní řád České republiky, podle něhož soud posoudil podmínky rozvodu manželství.

4. Z listin založených ve spise soud zjistil, že účastníci uzavřeli manželství dne datum, že ke dni zahájení tohoto řízení jejich manželství trvalo déle než jeden rok a že z manželství nepocházejí žádné děti. Účastníci dále soudu předložili písemnou dohodu o úpravě svých majetkových poměrů, svého bydlení, popřípadě výživného pro dobu po rozvodu.

5. Soud účastníky vyzval, aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení jednání, a současně je poučil i o tom, že podle § 389 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, k projednání věci soud nařídí jednání, na kterém vyslechne účastníky, přičemž od výslechu účastníků lze upustit, pokud by jeho provedení bylo spojeno s velkými obtížemi nebo pokud souhlas manželů s rozvodem manželství a shoda na trvalém, hlubokém a nenapravitelném rozvratu jejich manželství vyplývají z písemných podání, o jejichž pravosti a pravdivosti nemá soud pochybnosti. Oba účastníci následně k výzvě soudu výslovně písemně sdělili, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí.

6. V dané věci soud dospěl k závěru, že osobní výslech účastníků by byl spojen s velkými obtížemi. Oba účastníci jsou cizí státní příslušníci, přičemž již v návrhu na rozvod manželství účastníci oznámili, že jeden z manželů se v krátké době hodlá vrátit do své rodné vlasti mimo území České republiky. Zajištění jeho osobní účasti při jednání by proto bylo spojeno se značnými organizačními, časovými a finančními obtížemi, které by byly s ohledem na okolnosti věci neúčelné. Současně soud nemá pochybnosti o tom, že souhlas manželů s rozvodem i jejich shoda na trvalém, hlubokém a nenapravitelném rozvratu manželství vyplývají již z podání, jímž bylo řízení zahájeno, i z dalších listin založených ve spise. Za tohoto stavu soud od osobního výslechu účastníků upustil a při rozhodnutí vycházel z jejich písemných vyjádření a listinných důkazů.

7. Podle § 757 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), je možné manželství rozvést tzv. smluveným rozvodem, avšak pouze tehdy, jsou-li splněny všechny v tomto ustanovení uvedené předpoklady. Soud však dospěl k závěru, že účastníky předložená dohoda nesplňuje požadavky § 757 odst. 1 písm. c) a odst. 2 občanského zákoníku, zejména pro nedostatečnou konkretizaci jednotlivých ujednání a pro absenci ověřených podpisů. Vzhledem k této skutečnosti se soud zabýval tím, zda jsou splněny podmínky obecného rozvodu manželství podle § 755 občanského zákoníku.

8. V dané věci shodná tvrzení manželů, pokud jde o hluboký, trvalý a nenapravitelný rozvrat manželství a o záměr dosáhnout rozvodu, pokládal soud za pravdivá. Vzhledem k tomu, že účastníci nemají žádné nezletilé děti, nebylo třeba rozhodovat o úpravě poměrů dítěte pro dobu po rozvodu. Soud tak uzavřel, že jsou naplněny podmínky rozvodu podle § 755 občanského zákoníku, a proto návrhu účastníků na rozvod manželství vyhověl.

9. O nákladech řízení bylo rozhodnuto ve smyslu ustanovení § 23 zákona č. 292/2013, o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „z.ř.s.“), podle kterého v řízení ve statusových věcech manželských a partnerských, nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení. Náhradu nákladů řízení lze přiznat, odůvodňují-li to okolnosti případu. V daném případě nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů vynaložených v tomto řízení, neboť okolnosti případu nijak neodůvodňují odklon od zákonem předpokládaného postupu. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení opisu jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu Ústí nad Labem - pobočka v Liberci prostřednictvím Okresního soudu v Liberci. Manželé jsou povinni do 15 pracovních dnů od právní moci tohoto rozsudku požádat příslušný obecní (městský) úřad o vydání nového občanského průkazu s vyznačenou změnou rodinného stavu. Tuto povinnost mají, pokud je v jejich dosavadních občanských průkazech zapsán údaj o rodinném stavu. Manžel, který přijal příjmení druhého manžela, může do šesti měsíců od právní moci tohoto rozsudku oznámit příslušnému matričnímu úřadu, že přijímá opět své dřívější příjmení.