22 C 326/2021

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudcem Mgr. Tomášem Kopalem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o: zaplacení částky 5 843,49 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 5 243,49 Kč, úrok 17,9% ročně z částky 5 243,49 Kč od 23. 2. 2021 do 20. 3. 2021, úrok 8,25% ročně z částku 5 243,49 Kč od 5. 3. 2021 do zaplacení, úrok 8,25% ročně z částky 5 243,49 Kč od 21. 3. 2021 do zaplacení, úrok ve výši 264,46 Kč a částku 600 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 400 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) došlou soudu dne 30. 3. 2021 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobci částku 5 843,49 Kč s příslušenstvím. Žalobce podanou žalobu odůvodnil tak, že dne 2. 9. 2019 v souladu s Obchodními podmínkami [právnická osoba] uzavřel se žalovaným [příjmení] smlouvu [číslo] (dále jen„ Rámcová smlouva“), na jejímž základě žalovanému zřídil bankovní účet č. [bankovní účet]. Dne 4. 11. 2020 účastníci dále sjednali Dodatek [číslo] k Rámcové smlouvě – Smlouvu o úvěru č. [anonymizováno] (dále jen„ Smlouva o úvěru“), jehož prostřednictvím žalovaný požádal o poskytnutí úvěru ve výši 5 247 Kč. Poskytnutí úvěru bylo žalovanému žalobcem schváleno a dne 4. 11. 2020 byl úvěr vyplacen žalovanému na výše uvedený účet. Podle podmínek úvěrové smlouvy byl žalovaný zavázán pravidelně měsíčně hradit pravidelnou splátku úvěru v celkové výši 525 Kč, skládající se ze splátky jistiny a úroku ve výši 17,9 % p. a., a to vždy k 20. dni měsíce počínaje dnem 20. 12. 2020. Již na první splátku bylo žalovaným zaplaceno toliko 3,15 Kč, přičemž žalobce tuto částku v celém rozsahu započetl na dlužnou jistinu úvěru. Počínaje splátkou splatnou dne 20. 12. 2020 nebyly splátky ze strany žalovaného placeny řádně a včas, a žalobce v souladu s Obchodními podmínkami a na základě Podmínek pro používání úvěru [právnická osoba] rozhodl o zesplatnění úvěru. Zesplatňujícím dopisem - předžalobní výzvou ze dne 23. 2. 2021 byl žalovaný vyzván k zaplacení celého dluhu. Zesplatněním se stal závazek splatným v plné výši spolu s příslušenstvím ke dni 23. 2. 2021. Celkový dluh ze Smlouvy o úvěru představuje částka dlužné jistiny úvěru ve výši 2 243,49 Kč, kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 264,46 Kč vypočtený za dobu trvání smlouvy od 4. 11. 2020 do 22. 2. 2021, dále smluvní úrok ve výši 17,9 % ročně z částky 5 243,49 Kč od 23. 2. 2021 do 20. 3. 2021, smluvní úrok ve výši 8,25 % ročně od 21. 3. 2021 do zaplacení, dále zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 5 243,49 Kč od 5. 3. 2021 do zaplacení. Dále žalobce požadoval zaplacení částky 600 Kč představující paušální náhradu nákladů, které žalobce vynaložil na předsoudní vymáhání své pohledávky.

2. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, jeho stanovisko k žalobou uplatněnému nároku nebylo zjištěno.

3. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků podle ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), vycházejíc přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů, když žalobce s tímto postupem souhlasil a žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil. Předvolání k prvnímu jednání ve věci bylo žalovanému doručeno do vlastních rukou dne 16. 11. 2021 na adrese trvalého pobytu uvedené v záhlaví rozsudku.

4. Po skutkové stránce má soud za zjištěné, že účastníci dne 2. 9. 2019 uzavřeli Rámcovou smlouvu [číslo] na jejímž základě žalobce zřídil pro žalovaného běžný bankovní účet č. [bankovní účet]. Součástí Rámcové smlouvy byly na základě včleňovací doložky též [ulice] podmínky, Ceník, Podmínky používání karet a Podmínky pro používání úvěru. Dne 4. 11. 2020 účastníci sjednali Dodatek [číslo] k Rámcové smlouvě, na jehož základě poskytl žalobce žalovanému neúčelový a nezajištěný úvěr ve výši 5 247 Kč, který byl žalovanému téhož dne bezhotovostně poskytnut na jeho výše uvedený bankovní účet, jak plyne z výpisu z označeného účtu. Výše smluvního úroku činila 17,9 % ročně. Dle Dodatku [číslo] se žalovaný zavázal žalobci na úvěr zaplatit celkem 5 770,26 Kč formou měsíčních splátek ve výši 525 Kč splatných vždy ve 20. den v každém měsíci počínaje 20. dnem měsíce následujícího měsíci čerpání úvěru. Žalovaný na úvěr zaplatil toliko částku 3,15 Kč, která byla žalobcem započtena na dlužnou jistinu úvěru, jak plyne z přehledu předepsaných a došlých plateb. V důsledku neplnění povinností žalovaným řádně a včas žalobce dopisem ze dne 23. 2. 2021 zesplatnil nesplacenou část úvěru, přičemž dopis byl žalovanému dne 24. 2. 2021 odeslán doporučeně.

5. Podle ustanovení § 559 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), má každý právo zvolit si pro právní jednání libovolnou formu, není-li ve volbě formy omezen ujednáním nebo zákonem.

6. Podle ustanovení § 562 odst. 2 o. z. se má za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám.

7. Podle ustanovení § 1757 odst. 1 o. z. po uzavření smlouvy mezi stranami v jiné formě než písemné je stranám ponecháno na vůli, zda si obsah smlouvy v písemné formě potvrdí.

8. Podle ustanovení § 1758 o. z. dohodnou-li se strany, že pro uzavření užijí určitou formu, má se za to, že nechtějí být vázány, nebude-li tato forma dodržena. To platí i tehdy, projeví-li jedna ze stran vůli, aby smlouva byla uzavřena v písemné formě.

9. Podle ustanovení § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

10. Podle ustanovení § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

11. Podle ustanovení § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.

12. Podle ustanovení § 1802 o. z. mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy.

13. Podle ustanovení § 1746 odst. 2 o. z. mohou strany uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena.

14. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

15. Soud věc právně posoudil následujícím způsobem. V daném případě se jedná o spor ze smlouvy o úvěru (§ 2395, § 2399 o. z.). Na základě této smlouvy žalobce poskytl žalovanému peněžité prostředky ve výši 5 247 Kč a žalovaný se tyto prostředky zavázal vrátit a zaplatit sjednaný úrok, to vše formou měsíčních splátek. Smlouva byla uzavřena bez současné fyzické přítomnosti stran prostředky komunikace na dálku (§ 559 a násl. o. z.). V rámci smluvní svobody se žalovaný v souladu s § 1746 odst. 2 o. z. zavázal zaplatit žalobce též náhradu nákladů na vymáhání jeho pohledávky. Žalobce prokázal existenci pohledávky i její výši a ani žalovaný nic takového nesporoval. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, neuvedl na svoji obranu ničeho, nesporoval tvrzení žalobce, pokud jde o zaplacení dlužných částek ani netvrdil jiný způsob zániku dluhu. Soud shledal nárok žalobce na zaplacení dlužné jistiny úvěru za oprávněný, stejně tak i pokud jde o nárok na zaplacení smluvního úroku z úvěru, neboť byla sjednána úroková sazba, za kterou i jiné subjekty se zapsaným předmětem podnikání poskytování úvěrů v obchodním rejstříku poskytují klientům úvěry, a proto podané žalobě v tomto směru vyhověl.

16. Protože žalovaný nesplnil svůj peněžitý závazek vůči žalobci řádně a včas, je v prodlení (§ 1968 o. z.). Požadavek žalobce na zaplacení zákonného úroku z prodlení je tedy zcela po právu a je odůvodněn ustanovením § 1970 o. z. Výše úroku z prodlení plyne z ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 400 Kč, které tvoří zaplacený soudní poplatek v téže výši.

18. Lhůtu pro plnění soud stanovil podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. věty před středníkem. Místo plnění náhrady nákladů řízení je odůvodněno ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř.