22 C 346/2025

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudcem Mgr. Tomášem Kopalem ve věci žalobce: Jméno žalobce ., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení částky 96 716,39 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 96 716,39 Kč, úrok z prodlení ve výši 1 673,52 Kč, úrok ve výši 7,90 % ročně z částky 93 431,39 Kč od 9.9.2025 do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 93 431,39 Kč od 9.9.2025 do zaplacení, úrok ve výši 5 207,76 Kč s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci, a to k rukám advokáta žalobce, náhradu nákladů řízení ve výši 23 579,90 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se domáhal na žalovaném zaplacení částky 96 716,39 Kč s příslušenstvím s tím, že dne , datum, uzavřel s žalovaným Smlouvu o úvěru k účtu číslo , č. účtu, (dále jen „Smlouva“). Na základě Smlouvy poskytl žalobce žalovanému úvěr ve výši 150 000 Kč, a to bezhotovostním převodem. Žalovaný se ve Smlouvě zavázal vrátit žalobci poskytnuté peněžní prostředky spolu se smluvenými úroky ve výši 7,90 % p.a. v 60 měsíčních anuitních splátkách po 3 077 Kč vždy k 25. dni kalendářního měsíce počínaje 25.12.2022. Nedílnou součástí Smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky (dále jen "VOP"), Úvěrové podmínky (dále jen "Podmínky") a Sazebník poplatků. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou splatných splátek (řádně uhradil pouze 26), když tyto nebyly z jeho strany hrazeny řádně a včas, žalobce v souladu s Podmínkami úvěr ke dni 30.7.2025 zesplatnil. O zesplatnění úvěru byl žalovaný informován výzvou k okamžitému splacení celé úvěrové pohledávky. Dlužná částka k 8.9.2025 činí 103 597,67 Kč, a je tvořena jistinou ve výši 93 431,39 Kč, poplatky ve výši 3 285 Kč, smluvním úrokem ve výši 5 207,76 Kč a úrokem z prodlení ve výši 1 673,52 Kč. Žalobci dále vznikl nárok na příslušenství, a to smluvní úrok ve výši 7,90 % p. a. z vyčerpané jistiny úvěru od 9.9.2025 až do jejího zaplacení a dále nárok na zákonný úrok z prodlení ve výši 11,50 % p. a. z výše neuhrazené jistiny ode dne 9.9.2025 až do jejího zaplacení. Jelikož ani přes opakované výzvy žalovaný žalobci dlužnou částku neuhradil, žalobce žalovaného před podáním žaloby vyzval k úhradě dlužné částky dopisem ze dne 8.8.2025. Žalovaný přes tuto výzvu svou povinnost nesplnil a dlužná částka nebyla k datu tohoto podání uhrazena.

2. Před uzavřením Smlouvy a poskytnutím úvěru žalovanému, byla jeho schopnost splácet poskytnutý úvěr ze strany žalobce posouzena s odbornou péčí v souladu se zákonem č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru/zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“). Žalobce vycházel mj. z informací získaných z bankovních registrů klientský informací, stejně jako z nebankovních registrů klientských informací a informací získaných prostřednictvím zájmového sdružení právnických osob na ochranu leasingu, úvěru a dalších služeb (SOLUS). Dále žalobce prověřil úvěruschopnost žalovaného prostřednictvím dalších registrů a databází, např. insolvenčního rejstříku, evidence neplatných dokladů, evidence adres obecních/městských úřadů, interních registrů atd. Při posouzení schopnosti žalovaného splácet poskytnutý úvěr žalobce rovněž komplexně vyhodnotil celkovou finanční situaci žalovaného, kdy žalobce konfrontoval doložené skutečnosti žalovaným s dostupnými údaji umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele (viz výše), a dále též se statistickými, demografickými a historickými daty žalovaného dostupnými v rámci skupiny žalobce. Následně po důkladné analýze veškerých informací v souladu se zákonem o spotřebitelském úvěru žalobce dospěl k závěru, že nejsou žádné důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného poskytnutý úvěr splácet.

3. Žalobce souhlasil s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podané žalobě. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.”) vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů založených ve spise.

4. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, proti žalobě ničeho nenamítal.Z předložených listinných důkazů má soud za zjištěné, že mezi účastníky řízení byla dne , datum, uzavřena smlouva o úvěru č. , hodnota, . Nedílnou součástí smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky (dále jen "VOP"), Úvěrové podmínky (dále jen "Podmínky") a Sazebník poplatků. Podle této smlouvy poskytl žalobce žalovanému úvěr ve výši 150 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr vyčerpat do 15.11.2022. Úvěr byl čerpán dne , datum, , což bylo zjištěno z výpisu z úvěrového účtu. Žalovaný se dle smlouvy zavázal vrátit poskytnuté peněžní prostředky spolu s úroky z vyčerpané jistiny ve výši 7,90 % p.a., a to formou 60měsíčních anuitních splátek ve výši 3 077 Kč splatných vždy k 25. dni kalendářního měsíce. Dále bylo dohodnuto, že žalovaný uhradí žalobci ceny za služby, a to ve výši dle Ceníku, na který Smlouva odkazovala, kdy se jednalo zejména o poplatek za vedení běžného účtu, ze kterého je úvěr splácen ve výši 169 Kč měsíčně, za pojištění schopnosti splácet ve výši 0,12 % z čerpané jistiny a za zaslání 1. a každé další upomínky - oznámení o neprovedení splátky ve výši 500 Kč. Další poplatky byly účtovány v souladu se Sazebníkem. Z Historického výpisu z úvěrového účtu bylo zjištěno, že žalovaný nehradil splátky řádně a včas. S ohledem na to, že žalovaný se dostal do trvalého prodlení s hrazením splátek, žalobce využil svého oprávnění a nejprve dopisem ze dne 11.6.2025 vyzval žalovaného k úhradě dlužných splátek do 30.7.2025 s tím, že pokud žalovaný svůj dluh neuhradí, dojde k tomuto datu k zesplatnění úvěru. Z Historického výpisu z úvěrového účtu je patrno, že žalovaný žalobci po zesplatnění ničeho neuhradil, dlužná jistina proto činí 93 431,39 Kč, splatné úroky 5 207,76 Kč, úroky z prodlení 1 673,52 Kč, poplatky 3 285 Kč. Před podáním žaloby pak žalobce zaslal žalovanému předžalobní upomínku ze dne 8.8.2025, o čemž svědčí poštovní dodejka. Žalovaný na upomínku nijak nereagoval.

5. Dle § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Dle § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

7. Dle § 1751 odst. 1 o. z. část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.

8. Dle § 1802 věty prvé o. z. mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem.

9. Dle § 1968 věty prvé o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.

10. Dle § 1969 o. z. může věřitel po dlužníkovi, který je v prodlení, vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.

11. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

12. Soud má za prokázané, že dle platně uzavřené smlouvy o úvěru, poskytl žalobce žalovanému úvěr ve výši 150 000 Kč. Podmínkou platnosti takové smlouvy je podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „z. s. ú.“), že před uzavřením byla posouzena úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací a úvěr lze poskytnout jen, pokud z výsledku posouzení nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Žalobce schopnost žalovaného úvěr splácet prověřil jak z interních údajů, tak z externích databází. Výstupem ekonomického modelu žalobce zohledňujícího náklady a výdaje žalovaného byla absence důvodných pochybností o jeho schopnosti úvěr splácet. V souladu s ustanovením § 1751 odst. 1 o. z. účastníci určili část obsahu smlouvy odkazem na obchodní podmínky. Mezi účastníky smlouvy byly sjednány podrobné podmínky splácení úvěru, včetně následků pro případ porušení sjednaných podmínek. Žalovaný své povinnosti přestal plnit, nehradil dohodnuté splátky řádně a včas, žalobce proto celý úvěr zesplatnil. Žalobce prokázal existenci pohledávky i její výši a vzhledem k tomu, že se žalovaný k žalobě nevyjádřil, neunesl břemeno tvrzení, pokud jde o zaplacení dlužných částek či jiný způsob zániku dluhu. Jelikož soud shledal pohledávku žalobce oprávněnou, zavázal žalovaného ji žalobci zaplatit.

13. Protože se žalovaný svým jednáním dostal do prodlení s placením peněžitého závazku, má žalobce v souladu s § 1970 o. z. nárok i na úrok z prodlení. Protože žalobce požaduje výši úroků z prodlení v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., je jeho nárok i v této části po právu a soud žalobě i v tomto směru vyhověl. Uložil tedy žalovanému zaplatit žalobci zákonný úrok z prodlení vyčíslený do 8.9.2025 ve výši 1 673,52 Kč a dále ve výši ve výši 11,50 % ročně z částky 93 431,39 Kč od 9.9.2025 do zaplacení.

14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 23 579,90 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 869 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 96 716,39 Kč sestávající z částky 4 980 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a.t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 16 290 Kč ve výši 3 420,90 Kč.

15. Soud neshledal důvod pro postup podle právního názoru vysloveného v nálezu Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3923/2011 ani pro aplikaci § 150 o.s.ř.