Okresní soud v Liberci · Rozsudek

22 C 357/2022

č. j. 22 C 357/2022-17

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2023-01-17 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSLI:2023:22.C.357.2022.1

Citované zákony (10)

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudcem Mgr. Tomášem Kopalem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o: zaplacení částky 20 600 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 20 600 Kč a úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 15 600 Kč od 16.4.2018 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci, a to k rukám advokáta žalobce, náhradu nákladů řízení ve výši 1 624 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobce se podanou žalobou domáhal, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit mu částku 20 600 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne [datum] byla mezi ním a žalovaným uzavřena Smlouva o úvěru [číslo] (dále jen„ Smlouva“), na základě které byl žalovanému poskytnut bezúčelový hotovostní úvěr 10 000 Kč. Žalovaný si sjednanou jistinu v hotovosti převzal při podpisu Smlouvy. Žalovaný byl povinen zaplatit žalobci úrok, poplatek za správu úvěru, poplatek za hotovostní výběr splátek a poplatek za uzavření smlouvy, splatný při podpisu smlouvy. Úrok byl dohodnut ve výši 28 % z jistiny, tedy ve výši 2 800 Kč, poplatek za uzavření smlouvy ve výši 400 Kč, poplatek za správu úvěru ve výši 2 200 Kč a poplatek za hotovostní výběr splátek ve výši 1 900 Kč. Žalovaný se tedy Smlouvou zavázal uhradit celkovou částku ve výši 16 900 Kč po odečtení poplatku 400 Kč ve 13 rovnoměrně rozložených splátkách po 1 300 Kč, kdy první splátka byla splatná 14. den v kalendářním měsíci počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém došlo k uzavření Smlouvy; úrok a úplata byly splatné v prvních 5 měsíčních splátkách (částečně v 6. splátce). Žalovaný na svůj závazek ze Smlouvy uhradil administrativní poplatek 400 Kč a dále částku 1 300 Kč. Žalovaný se však dnem [datum] dostal do prodlení se splácením svého závazku, neboť neuhradil řádně a včas 2. splátku splatnou [datum]. Dnem splatnosti poslední splátky [datum] pak nastala splatnost celého úvěru. S ohledem na prodlení žalovaného mu byla v souladu se Smlouvou, uložena smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je dlužník v prodlení, přičemž souhrn výše pokuty nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a poskytnuté jistiny. Žalobce proto požaduje smluvní pokutu v celkové výši 5 000 Kč. Před podáním žaloby žalobce žalovaného vyzval k úhradě dluhu dopisem označeným jako„ Předžalobní upomínka-výzva k úhradě“ který byl žalovanému zaslán dne [datum]. Žalovaný ničeho neuhradil.

2. Žalobce souhlasil s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podané žalobě. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.”) vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů založených ve spise.

3. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, proti žalobě ničeho nenamítal.

4. Soud vyšel z žalobcem předložených listinných důkazů a učinil tyto závěry o skutkovém stavu. Mezi žalobcem a žalovaným byla dne 14.3.2017 uzavřena smlouva o úvěru [číslo] (dále jen“ Smlouva“) za dále stanovených obchodních podmínek, s nimiž byly smluvní strany srozuměny a jež tvořily nedílnou součást Smlouvy. Žalobce se zavázal při podpisu Smlouvy poskytnout žalovanému úvěr v částce 10 000 Kč. Úvěr byl poskytnut za úrok, poplatek za správu úvěru, poplatek za hotovostní výběr splátek a poplatek za uzavření smlouvy, splatný při podpisu smlouvy (dále jen„ celkové náklady spotřebitelského úvěru“). Celkové náklady tohoto spotřebitelského úvěru byly sjednány ve výši 7 300 Kč, přičemž se skládají z úroku ve výši 28 % z jistiny, tedy ve výši 2 800 Kč, poplatek za uzavření smlouvy ve výši 400 Kč, poplatek za správu úvěru ve výši 2 200 Kč a poplatek za hotovostní výběr splátek ve výši 1 900 Kč. Žalovaný se tak výslovně zavázal vrátit žalobci na jistině 10 000 Kč, na celkových nákladech spotřebitelského úvěru 7 300 Kč, celkem tedy 17 300 Kč, a to ve 13 měsíčních splátkách po 1 300 Kč, přičemž administrativní poplatek je splatný při výplatě úvěru a úrok a úplata v prvních 5 měsíčních splátkách a také částečně v 6. splátce. Doporučeným termínem úhrady byl 14. den v měsíci. RPSN činila při splatnosti 13 měsíců 189,38 %. Dále bylo v čl. III. bodu 5. uvedeno, že dlužník se zavazuje hradit splátky v hotovosti osobě zprostředkující mu tento úvěr nebo pracovníkovi věřitele či jiné pověřené osobě věřitele. Věřitel povede záznamy o platbách ve splátkovém kalendáři. Dle článku V. bodu 2. smlouvy v případě, že dlužní nesplní povinnost uhradit splátku řádně a včas, věřitel jej může vyzvat k uhrazení dlužné splátky ve lhůtě alespoň 30 dnů. Pokud dlužní ani přes tuto výzvu splátku neuhradí, věřitel má právo prohlásit úvěr za splatný. Dnem zesplatnění přirůstá k jistině i nesplacené část úroků. Dále bylo v čl. V. bodu 4. Smlouvy uvedeno, že v případě prodlení dlužníka s úhradou splátek či zesplatněné jistiny je dlužník povinen uhradit věřiteli smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je dlužník v prodlení, přičemž souhrn výše pokuty nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a poskytnuté jistiny.

5. Ze„ Zprávy klienta ke dni [datum]“ bylo zjištěno, že žalovaný dne 14.3.2017 uhradil administrativní poplatek a dále první splátku v částce 1 300 Kč. Od 2. splátky splatné [datum] již nehradil ničeho. Celkem žalovaný zaplatil částku 1 700 Kč. Zesplatnění nastalo uplynutím splatnosti poslední splátky, tj. dnem [datum].

6. Dopisem ze dne [datum] označeném jako„ Předžalobní upomínka – výzva k úhradě“ byl žalovaný vyzván, aby dlužnou částku neprodleně uhradil. Dle podací knihy byla Předžalobní upomínka zaslána žalovanému.

7. Dle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Dle § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

9. Dle § 1802 o. z. mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy.

10. Dle § 1968 věty prvé o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.

11. Dle § 1969 o. z. může věřitel po dlužníkovi, který je v prodlení, vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.

12. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

13. Dle ust. § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

14. V daném případě při hodnocení žaloby po stránce skutkové i právní, na základě provedeného dokazování, dospěl soud k závěru, že žaloba žalobce je v plném rozsahu důvodná. Závazkový vztah mezi žalobcem a žalovaným vzniklý na základě smlouvy o úvěru je nutno posuzovat dle příslušných ustanovení občanského zákoníku upravujících práva a povinnosti stran smlouvy o úvěru. Nedílnou součástí smlouvy byly Podmínky splácení úvěru uvedené přímo na formuláři úvěrové smlouvy. Soud má za prokázané, že předchůdce žalobce s žalovaným uzavřel úvěrovou smlouvu, na základě které mu v den podpisu Smlouvy poskytl částku 10 000 Kč. Tuto částku se žalovaný zavázal vrátit a celkem spolu s náklady spotřebitelského úvěru, tj. s úrokem, poplatkem za správu úvěru, poplatkem za hotovostní výběr splátek a poplatkem za uzavření smlouvy, uhradit 17 300 Kč. Hradil však nepravidelně, celkem zaplatil 1 700 Kč. Dluh tedy činí na jistině a nákladech spotřebitelského úvěru 15 600 Kč. Rovněž i smluvní pokuta byla sjednána dostatečně určitým způsobem tak, že výše měsíční smluvní pokuty se rovná výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je dlužník v prodlení, přičemž souhrn výše pokuty nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a poskytnuté jistiny. Rovněž bylo dohodnuto, pro případ kterého konkrétního porušení smluvních povinností je smluvní pokuta sjednána. Na smluvní pokutu vznikal věřiteli nárok v případě, že dlužník (žalovaný) nebude řádně a včas plnit na svůj závazek. S ohledem na rozhodnutí Nejvyššího soudu 32 Cdo 3622/2011 ze dne [datum rozhodnutí] je výše smluvní pokuty přiměřená nezakládající rozpor s dobrými mravy, tedy platně, když k tíži žalobce coby věřitele nelze vykládat ani dlouhodobé prodlení žalovaného, v důsledku nějž, se smluvní pokuta navyšovala. Soud tak žalobě i v tomto ohledu vyhověl, navíc žalobce požaduje smluvní pokutu do ½ výše poskytnuté jistiny.

15. Žalobce prokázal existenci pohledávek i jejich výši, žalovaný se k žalobě nevyjádřil, neunesl tak břemeno tvrzení, pokud jde o zaplacení dlužných částek či jiný způsob zániku dluhu. Soud tak zavázal žalovaného uhradit pohledávku žalobce, která na žalobce přešla platnou smlouvou o postoupení pohledávek, jak je uvedeno výroku I. rozsudku.

16. Protože se žalovaný svým jednáním dostal do prodlení s placením peněžitého závazku, má žalobce nárok i na úrok z prodlení. Protože žalobce požaduje výši úroků z prodlení v souladu s nař. vl. č. 351/2013 Sb., je jeho nárok i v této části po právu a soud žalobě i v tomto směru vyhověl.

17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 624 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 824 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 20 600 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t.

18. Soud při stanovení výše náhrady nákladů řízení aplikoval § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. V daném případě je naplněn předpoklad pro určení snížené sazby odměny, neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatňovaném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech. Z obsahu návrhu je zřejmé, že se v předmětném případě jedná o návrh, mající podobu využitého vzoru, jenž se od ostatních návrhů odlišuje jen v minimální míře, a to takové, aby mohl být návrh co do určitosti osob účastníků a předmětu řízení dostatečně individualizován. Jednoduchost a typovost podání je zcela zjevná, což nijak nesouvisí se skutečností, že žaloba je podána na předepsaném formuláři návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, neboť pro posouzení je rozhodný obsah, nikoliv forma podání. S výjimkou číselných údajů a identifikace žalovaného žalobní tvrzení neobsahují žádná specifika, žaloba je naopak formulována tak, aby v ní byly (v jednotlivých obdobných věcech týkajících se téhož žalobce) měněny vždy jen číselné údaje vztahující se k uzavřené smlouvě a výši dluhu. Ostatní tvrzení zůstávají neměnná a text žaloby tak lze považovat za podaný na ustáleném vzoru.

19. Soud neshledal důvod pro postup podle právního názoru vysloveného v nálezu Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3923/2011 ani pro aplikaci § 150 o.s.ř.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.