22 C 360/2020
č. j. 22 C 360/2020-22
V PLATNOSTIOkresní soud v Liberci rozhodl ve prospěch žalobce o výzvě k zaplacení částky 1 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od 29. října 2014. Soud uznal, že žalovaný nevyvrátil povinnost vrátit zápůjčku, a proto vyhověl žalobě na základě smlouvy o zápůjčce a postoupení pohledávky. Nárok na úrok z prodlení vznikl zákonně v okamžiku prodlení s plněním. Soud přiznal žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 2 658,97 Kč podle § 142 odst. 1 o.s.ř.
Plný text
Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudcem Mgr. Tomášem Kopalem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o: zaplacení částky 1 000 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 1 000 Kč a úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 000 Kč od 29. 10. 2014 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci, a to k rukám advokáta žalobce, náhradu nákladů řízení ve výši 2 658,97 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalobce se domáhal vydání soudního rozhodnutí, kterým by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit částku 1 000 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že právnická osoba příjmení p.l.c., sídlem adresa, 14 příjmení příjmení, anonymizováno SLM číslo, země (dále jen„ předchozí věřitel“) na něj smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21.12.2017 postoupila pohledávku, která je předmětem tohoto řízení. Předchozí věřitel prostřednictvím elektronické komunikace uzavřel s žalovaným dne 26.9.2014 smlouvu o zápůjčce a poskytl žalovanému v hotovosti částku 1 000 Kč. Součástí smlouvy byly i Smluvní podmínky předchozího věřitele, na něž smlouva odkazovala. Žalovaný měl zápůjčku společně s poplatkem za zpracování a poskytnutí zápůjčky vrátit do 28.10.2014, což ale neučinil. Žalobce požaduje zaplacení toliko dlužné jistiny ve výši 1 000 Kč. Poplatek za poskytnutí zápůjčky žalobce nepožaduje. Žalobce zaslal dne 13.2.2020 žalovanému předžalobní výzvu k plnění. Žalovaný na svůj dluh ničeho neuhradil. Soud nařídil jednání ve věci na 29.6.2021. K tomuto jednání se dostavil toliko právní zástupce žalobce. Žalovaný se z účasti na jednání omluvil, o odročení jednání nepožádal. Soud proto v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř. rozhodl o věci v nepřítomnosti žalovaného na základě obsahu spisu a provedených důkazů. Soud učinil následující skutkový a právní závěr. Mezi žalovaným a předchůdcem žalobce byla uzavřena smlouva o zápůjčce a zápůjčka byla žalovanému poskytnuta za sjednaný poplatek, který představuje pevnou částku (§ 2390, § 2392 odst. 1 o. z.). Předmětná smlouva byla mezi stranami uzavřena distančním způsobem prostřednictvím elektronických prostředků komunikace na dálku (§ 1824 o. z.). Žalovaný měl zápůjčku vrátit ve sjednané době a zaplatit dohodnutý poplatek. Bylo na žalovaném, aby prokázal, že k prodlení s vrácením zápůjčky, jak bylo sjednáno, nedošlo, že ji vrátil, popř. že dluh zanikl jiným způsobem. Žalovaný nic takového v řízení netvrdil, žádné námitky nevznesl a vrácení zápůjčky neprokázal. Proto bylo žalobě vyhověno. Aktivní legitimace žalobce pak plyne z platně uzavřené smlouvy o postoupení pohledávek (§ 1895 odst. 1 o. z.). Nárok na úrok z prodlení pak vzniká ze zákona okamžikem prodlení s placením. Žalovaný neprokázal, že dluh splnil řádně a včas, věřiteli tak vznikl rovněž nárok na úrok z prodlení (§ 1970 o. z.). Žalobci náleží úrok z prodlení ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ke dni okamžiku prodlení. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 658,97 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 5, § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 000 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci a z částky 500 Kč za jeden úkon uvedený v § 11 odst. 1 a.t. realizovaný po podání návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a.t. s tím, že odměna byla dle § 14b odst. 4 a.t. omezena výší tarifní hodnoty, v souvislosti s cestou realizovanou dne 29.6.2021 částka 266,92 Kč představující jednu osminu z náhrady za 226 ujetých km v částce 1 535,35 Kč (27,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. při průměrné spotřebě 8,8 l číslo km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb.) podle § 13 a.t. a náhrada za ztrátu času v trvání 6 × 30 minut v částce 600 Kč podle § 14 a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 866,92 Kč ve výši 392,05 Kč. Soud neshledal důvod pro postup podle právního názoru vysloveného v nálezu Ústavního soudu sp. zn.
I. ÚS 3923/2011 ani pro aplikaci § 150 o.s.ř. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ust. § 202 odst. 2 o.s.ř.). Nebude-li plněno, co ukládá vykonatelné rozhodnutí, lze se domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.