22 C 375/2021

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudcem Mgr. Tomášem Kopalem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o: zaplacení částky 99 638,44 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 99 638,44 Kč, úrok ve výši 22 923,06 Kč, úrok 23,88% ročně z částky 98 096,62 Kč od 8. 7. 2020 do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 2 320,35 Kč, úrok z prodlení ve výši 10% ročně z částky 99 638,44 Kč od 8. 7. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci, a to k rukám advokáta žalobce, náhradu nákladů řízení ve výši 23 588 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) došlou soudu dne 7. 7. 2020 se žalobce domáhal vydání rozhodnutím, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 99 638,44 Kč s příslušenstvím. Žalobce podanou žalobu odůvodnil tím, že se žalovaným uzavřel dne 25. 6. 2019 Smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru [číslo] (dále jen„ Smlouva o RÚ“). Podpisem Smlouvy o RÚ se staly její nedílnou součástí úvěrové podmínky (dále jen„ ÚP“). Uzavřením ÚS žalovaný mimo jiné stvrdil, že se s ÚP seznámil, všechna jejich ustanovení jsou mu srozumitelná, považuje je za dostatečně určitá a souhlasí s nimi. Sjednaný úvěrový rámec činil 100 000 Kč. Výše pravidelné měsíční splátky byla stanovena jako procentuální část nesplacené dlužné částky (tj. výše vyčerpaného nesplaceného RÚ spolu s dlužnými poplatky a dlužnými úroky), a to konkrétně na 2,38 % ze sjednaného úvěrového rámce. Výše pravidelné měsíční splátky RÚ se mění v závislosti na výši nesplacené dlužné částky. V jednotlivých splátkách jsou zahrnuty sjednané úroky, příslušná část čerpaného RÚ a pravidelné poplatky (např. poplatek za výpis), příp. nepravidelné poplatky, jako např. poplatek za výběr z automatu, za blokaci karty apod. a smluvní sankce. Splatnost pravidelné měsíční splátky byla dle ÚP dohodnuta vždy na 20. den v kalendářním měsíci, s tím, že první splátka se stává splatnou k 20. dni kalendářního měsíce, následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém došlo k prvnímu čerpání a tedy poskytnutí RÚ, pokud není v ÚS uvedeno jinak. V průběhu trvání úvěrového vztahu žalovaný načerpal celkem částku ve výši 100 000 Kč. Žalovaný celkem na poskytnutý úvěr uhradil částku 5 000 Kč. Jelikož žalovaný porušil svůj závazek hradit poskytnutý úvěr řádně a včas, vyzval jej žalobce k úhradě dlužných splátek, kdy k úhradě dlužných splátek byla žalovanému poskytnuta lhůta 30 dní. S ohledem na skutečnost, že žalovaný dlužné splátky ve stanovené lhůtě neuhradil, žalobce úvěr zesplatnil ke dni 30. 3. 2020. I přes výzvy žalobce žalovaný po zesplatnění úvěru neuhradil ničeho, žalobce tak eviduje za žalovaným pohledávku ve výši 99 638,44 Kč, z toho 98 096,62 Kč neuhrazená jistina, 211,82 Kč poplatky, 330 Kč náklady na vymáhání a 1 000 Kč smluvní pokuty, a příslušenství, a to konkrétně úrok kapitalizovaný ke dni sepsání žaloby ve výši 22 923,06 Kč (součet zbylých nesplacených úroků, vynesených v jednotlivých předepsaných splátkách do zesplatnění úvěru, a obchodního úroku z Jistiny, kapitalizovaného ke dni sepsání žaloby), kapitalizovaného úroku z prodlení v zákonné výši ročně od 14. 4. 2020, tj. od 15. dne po dni zesplatnění úvěru, do 7. 7. 2020, tj. do dne sepisu žaloby, v částce 2 320,35 Kč (úrok z jistiny, poplatků a smluvních pokut), dále úrok ve výši 23,88 % p. a. z částky 98 096,62 Kč od 8. 7. 2020, tj. ode dne sepisu žaloby, do zaplacení, a dále úrok z prodlení v zákonné výši ročně z částky 99 638,44 Kč od 8. 7. 2020 do zaplacení.

2. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, jeho stanovisko k žalobou uplatněnému nároku nebylo zjištěno.

3. Soud věc rozhodl podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o. s. ř.“, bez nařízení jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout pouze na základě listinných důkazů doložených žalobcem, který s tímto postupem již v žalobě souhlasil, přičemž žalovaného soud vyzval, aby se ve lhůtě 10 dnů od doručení výzvy vyjádřil k žalobě a k tomu, zda s takovým postupem souhlasí, s tím, že pokud se ve lhůtě nevyjádří, bude soud mít za to, že s navrženým postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se k výzvě ve lhůtě ani později nevyjádřil, ačkoli mu bylo předmětné usnesení doručeno na doručovací adresu podle § 46b písm. a) o. s. ř. tzv. fikcí doručení nastalou dne 9. 11. 2021 (§ 49 odst. 4 o. s. ř.).

4. Z Úvěrové smlouvy [číslo] – [anonymizována dvě slova] – revolvingový úvěr ze dne 25. 6. 2019 plyne, že se žalobce zavázal poskytnout žalovanému na jeho bankovní účet č. [bankovní účet] peněžní prostředky do výše úvěrového limitu ve výši 100 000 Kč a žalovaný se tyto peněžní prostředky zavázal žalobci vrátit a zaplatit smluvní úrok ve výši 23,88 % ročně z výše úvěrového rámce, to vše pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 2,38 % z výše úvěrového rámce, tj. ve výši 2 380 Kč, splatnými vždy k 20. dni v měsíci. Nedílnou součástí smlouvy byly Úvěrové podmínky společnosti [právnická osoba] – [anonymizováno], s nimiž se žalovaný seznámil, což potvrdil svým podpisem smlouvy.

5. Z obsahu Úvěrových podmínek společnosti [právnická osoba] – [anonymizováno] (dále jen„ ÚP“) bylo zjištěno, že žalovaný byl dle článku 7.1 ÚP v případě svého prodlení s platbou některé ze splátek povinen zaplatit žalobci smluvní pokutu ve výši 500 Kč za každou splátku, s jejíž platbou je v prodlení. Dále se žalovaný na základě téhož článku zavázal žalobci v případě svého prodlení se splácení nahradit náklady účelně vynaložené na upomínání žalovaného k úhradě. Dle článku 6 ÚP byl žalobce oprávněn prohlásit nesplacený zbytek úvěru za ihned splatný mimo jiné v případě, že se žalovaný dostane do prodlení s úhradou nejméně 2 po sobě jdoucích splátek, nebo v případě, že se žalovaný dostane do prodlení s úhradou jedné splátky do prodlení déle než 30 dnů. Dle téhož článku ÚP se nesplacený zbytek úvěru i po zesplatnění úvěru nadále úročí smluvním úrokem.

6. Z obsahu Výpisu čerpání, splátek a úhrad plyne, že žalovaný na úvěru dne 25. 6. 2019 vyčerpal celý úvěrový limit ve výši 100 000 Kč. První dvě splátky ve výši 2 380 Kč byly splatné ve dnech 20. 7. 2019 a 20. 8. 2019. Žalovaný na úvěr uhradil dne 20. 9. 2019 částku 5 000 Kč, z níž žalobce započetl na splátku splatnou dne 20. 7. 2019 částku 1 775,63 Kč na jistinu úvěru, 392,55 Kč na smluvní úrok, 211,82 Kč na poplatek za pojištění, na splátku splatnou dne 20. 8. 2019 částku 127,75 Kč na jistinu úvěru, 2 036,13 Kč na smluvní úrok, 211,82 Kč na poplatek za pojištění a částku 4,30 Kč na úrok za pojistné, a na splátku splatnou dne 20. 9. 2019 žalobce započetl toliko částku 240 Kč na smluvní úrok. Dále již žalovaný na úvěr nezaplatil ničeho. Dne 30. 3. 2020 pak došlo k zesplatnění celého úvěru, Ke dni zesplatnění tak byl žalovaný povinen žalobci zaplatit celkem částku 99 638,44 Kč, z toho na dlužné jistině úvěru 98 096,62 Kč, na poplatku za pojištění 211,82 Kč, na smluvní pokutě 1 000 Kč a na nákladech za vymáhání částku 330 Kč (200 Kč náklady za vymáhání a 130 Kč náklady za vymáhání – late collection).

7. Dopisem ze dne 30. 3. 2020 žalobce žalovanému oznámil zesplatnění nesplaceného zbytku úvěru a vyzvala jej k jeho zaplacení. Předmětný dopis byl žalovanému odeslán doporučeně dne 31. 3. 2020, jak plyne z poštovního podacího archu.

8. Dopisem ze dne 16. 4. 2020 vyzval právní zástupce žalobce žalovaného k zaplacení dlužné částky do 7 dnů od doručení výzvy a upozornil jej na možnost uplatnění pohledávky žalobce u soudu v případě, že žalovaný ve stanovené lhůtě svůj dluh nesplní. Předžalobní výzva byla žalovanému odeslána doporučeně dne 16. 4. 2020, jak plyne z poštovního podacího archu.

9. Z provedených důkazů má soud za zjištěné, že mezi účastníky byla dne 25. 6. 2019 uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru, na jejímž základě žalobce téhož dne poskytl žalovanému bezhotovostním převodem na jeho účet peněžní prostředky ve výši 100 000 Kč, které se žalovaný zavázal žalobci vrátit společně s úrokem ve výši 23,88 % ročně formou pravidelných měsíčních splátek ve výši 2 380 Kč splatných vždy k 20. dni v měsíci počínaje dnem 20. 7. 2019. Součástí úvěrové smlouvy byly též úvěrové podmínky žalobce. V úvěrových podmínkách byly mimo další stanoveny podmínky pro zesplatnění úvěru v případě, že se žalovaný dostane do prodlení s úhradou dvou po sobě jdoucích splátek, dále zde byla stanovena povinnost žalovaného zaplatit žalobci smluvní pokutu ve výši 500 Kč za každou splátku, s níž je žalovaný v prodlení, a dále povinnost žalovaného nahradit žalobci náklady vynaložené na vymáhání dlužných splátek úvěru. Žalovaný se dostal do prodlení ihned s prvními dvěma splátkami splatnými dne 20. 7. a 20. 8. 2019. Na úvěr žalovaný do jeho zesplatnění žalovaný zaplatil toliko částku 5 000 Kč dne 20. 9. 2019. Dopisem ze dne 30. 3. 2020 následně žalobce v souladu s ÚP zesplatnil nesplacený zbytek úvěru. Předžalobní výzva byla žalovanému právním zástupcem žalobce zaslána dne 16. 4. 2020.

10. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

11. Podle ustanovení § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

12. Podle ustanovení § 2048 odst. 1 o. z. Ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda.

13. Podle ustanovení § 1746 odst. 2 o. z. mohou strany uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena.

14. Podle ustanovení § 1970 o. z. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

15. Na základě zjištěného skutkového stavu soud dospěl k následujícím právním závěrům. V dané věci se jedná o spor účastníků z titulu smlouvy o úvěru podle § 2395 o. z., na jejímž základě se žalobce zavázal žalovanému na jeho požádání poskytnout peněžní prostředky a žalovaný se zavázal tyto peněžní vrátit a zaplatit sjednaný úrok. Způsob splacení úvěru byl sjednán ve formě pravidelných měsíčních splátek (§ 2399 odst. 1 o. z.). Žalobce peněžní prostředky žalovanému prokazatelně poskytl a žalovaný tyto prostředky zjevně spotřeboval, avšak bez toho, aby tyto prostředky žalobci v dohodnuté době a dohodnutým způsobem vrátil. V důsledku toho žalobce nesplacený zbytek úvěru zesplatnil a žalovaného vyzval k zaplacení celého nesplaceného zbytku úvěru jednorázově včetně dalších poplatků a smluvních pokut. Splněny byly i zákonné podmínky pro sjednání smluvní pokuty, která byla sjednána platně podle § 2048 o. z. Smluvní pokuta nebyla shledána hrubě nepřiměřenou vzhledem k zajištěné povinnosti a způsobu jejího sjednání. Sjednanou výši smluvní pokuty nelze považovat za neplatnou pro extrémní rozpor s dobrými mravy (§ 588, § 2051 o. z.). Žalovaný se v rámci smluvní volnosti dále zavázal v případě svého prodlení zaplatit žalobci náhradu nákladů, které žalobce účelně vynaložil na upomínání žalovaného k úhradě. Žalobce tak v řízení prokázal uzavření smlouvy o úvěru, jejíž součástí bylo též ujednání o povinnosti žalovaného v případě jeho prodlení se splácením zaplatit žalobci jednak smluvní pokutu a jednak náhradu nákladů na upomínání. Žalobce prokázal též poskytnutí peněžních prostředků žalovanému dle smlouvy. Bylo tedy na žalovaném, aby prokázal, že k prodlení s vrácením půjčky, jak bylo sjednáno, nedošlo, že ji vrátil a zaplatil poplatek, popř. že dluh zanikl jiným způsobem. Žalovaný nic takového v řízení netvrdil, žádné námitky nevznesl a vrácení půjčky a zaplacení úroku neprokázal. Proto soud podané žalobě ohledně nároku na za zaplacení jistiny úvěru, smluvního úroku z úvěru, smluvní pokuty a poplatku za vymáhání vyhověl.

16. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný nesplnil svůj peněžitý závazek řádně a včas, je v prodlení (§ 1968 o. z.). V důsledku prodlení žalovaného je pak zcela po právu požadavek žalobce na zaplacení zákonného úroku z prodlení, když tento požadavek je odůvodněn ustanovením § 1970 o. z. a výše úroku z prodlení je stanovena ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 23 588 Kč Tyto náklady tvoří 3 986 Kč soudní poplatek, 15 300 Kč odměna advokáta za zastupování žalobce za tři úkony právní služby à 5 100 Kč (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva a podání žaloby) podle ustanovení § 6 odst. 1 a § 7 bodu 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, dále jen „a. t.“, 900 Kč paušální náhrada nákladů zastoupení à 300 Kč za tři úkony právní služby podle § 13 odst. 4 a. t., a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % v částce 3 402 Kč (§ 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř.).

18. Lhůtu pro plnění soud stanovil podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. věty před středníkem. Místo plnění náhrady nákladů řízení je odůvodněno ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř.