22 C 379/2020
č. j. 22 C 379/2020-32
V PLATNOSTIOkresní soud v Liberci rozhodl ve věci o vyžádání zaplacení částky 4 175 Kč s příslušenstvím, když žalobce žádal o vydání elektronického platebního rozkazu. Soud vysvětlil, že žalovaná se k jednání bez omluvy nedostavila, a rozhodl v její nepřítomnosti podle § 101 odst. 3 o. s. ř. Soud se opřel o důkazy v spisu, včetně smlouvy o úvěru uzavřené elektronicky. Rozhodnutí bylo vydáno ve prospěch žalobce s povinností zaplacení uvedené částky s příslušenstvím.
Plný text
Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudcem Mgr. Tomášem Kopalem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o: převod EPR - zaplacení částky 4 175 Kč s příslušenstvím
I. Písemné vyhotovení rozsudku Okresního soudu v Liberci ze dne 3. 8. 2021, č. j. číslo jednací se ve výrokové části opravuje tak, že se do rozsudku doplňuje znění celé výrokové části rozsudku, tak jak byla dne 3. 8. 2021 vyhlášena: „
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci 4 175 Kč a úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 4 175 Kč od 4. 2. 2016 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci, a to k rukám advokáta žalobce, náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.“.
II. Písemné vyhotovení rozsudku Okresního soudu v Liberci ze dne 3. 8. 2021, č. j. 22 C 379/2020-26 se v odůvodnění opravuje tak, že se doplňuje znění bodů 4. až 10. odůvodnění rozsudku, které zní: „ 4. Soud vyšel z žalobcem předložených listinných důkazů a dospěl k následujícím závěrům o skutkovém stavu. Původní věřitel a žalovaná uzavřeli dne 4. 1. 2016 smlouvu o úvěru číslo. Na základě uvedené smlouvy původní věřitel poskytl žalované úvěr ve výši 3 300 Kč, který se žalovaná zavázala splatit do 3. 2. 2016 a zaplatit sjednaného poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 875 Kč. Vyplacení úvěru na účet žalované uvedený ve smlouvě pak dokládá výpis transakce z běžného účtu původního věřitele. Žalovaná ke dni splatnosti úvěru ani poté neuhradila ničeho. Následně žalobce předžalobní výzvou ze dne 18. 11. 2019 vyzval žalovanou k zaplacení dlužné částky před podáním žaloby a tuto výzvu odeslal žalované, což je prokázáno podacím lístkem z téhož dne.
5. Zjištěný skutkový stav soud po právní stránce posoudil následovně: původní věřitel a žalovaná mezi sebou uzavřeli smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), a to distančním způsobem prostřednictvím elektronické dálkové komunikace (§ 1824 o. z.). Žalované byl úvěr poskytnut bezhotovostním převodem a ta jej měla ve smluvenou dobu spolu se sjednaným poplatkem za poskytnutí úvěru původnímu věřiteli vrátit. Bylo na žalované, aby prokázala, že k prodlení s vrácením úvěru, jak bylo sjednáno, nedošlo, že úvěr vrátila, popř. že dluh zanikl jinak (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 4. 2010 sp. zn. 33 Cdo 4378/2008). Aktivní věcná legitimace žalobce byla prokázána platně uzavřenou smlouvou o postoupení pohledávek (§ 1895 odst. 1 o.z.). Žalobce svá tvrzení prokázal listinnými důkazy, zatímco žalovaná v řízení ničeho netvrdila, vrácení úvěru neprokázala, a proto soud žalobě jako důvodné vyhověl.
6. Nárok na úrok z prodlení pak vzniká ze zákona okamžikem prodlení s placením. Žalovaná neprokázala, že dluh splnila řádně a včas, a věřiteli tak vznikl rovněž nárok na úrok z prodlení (§ 1970 o. z.). Úrok z prodlení náleží ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ke dni okamžiku prodlení. Soud tak žalobě jako důvodné i v tomto směru vyhověl.
7. O nákladech řízení ve vztahu mezi jeho účastníky rozhodl soud podle ustanovení § 142a odst. 1 o. s. ř., neboť žalobce měl ve věci plný úspěch a přísluší mu tak náhrada nákladů řízení potřebných k účelnému uplatňování práva proti žalované. Tyto náklady činí celkem 1 489 Kč, a tvoří je 400 Kč soudní poplatek, 600 Kč odměna advokáta za zastupování žalobce za tři úkony právní služby à 200 Kč (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, podání žaloby) podle ustanovení § 14b odst. 1 písm. c) bod 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, dále jen„ a. t.“, 300 Kč náhrada hotových výdajů advokáta za uvedené tři úkony právní služby à 100 Kč podle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a 189 Kč 21 % DPH, jejímž základem je odměna a náhrada hotových výdajů advokáta (§ 137 odst. 3 o. s. ř.).
8. Žalobce se v dané věci domáhal zaplacení dlužné jistiny úvěru a poplatku za poskytnutí úvěru, přičemž žalobce, s ohledem na předmět svého podnikání, podává žaloby ve skutkově a právně obdobných věcech opakovaně. Návrh na zahájení řízení je podáván na ustáleném vzoru, čímž soud nemá na mysli formu návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, ale ustálený obsah návrhu (žaloby) s minimální skutkovou a právní argumentací, kdy jednotlivé návrhy se od ostatních odlišují jen v minimální míře. Nezbytné označení žalovaného, konkrétní smlouvy o úvěru, spolu s uvedením údaje o výši pohledávky, je pouhou nevyhnutelnou individualizací ustáleného vzoru, bez níž by jinak vůbec návrh nemohl být řádně podán. Právě pro tuto minimální míru odlišností lze sepis návrhu na zahájení řízení kvalifikovat spíše jako administrativní úkon než úkon právní pomoci, a to tím spíše, že návrhy jsou opakovaně podávány týmž advokátem. Z těchto důvodů má soud za to, že jsou splněny podmínky pro rozhodnutí o náhradě nákladů řízení do podání žaloby podle ustanovení § 14b odst. 1 a. t.
9. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností stanovil soud podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. část věty před středníkem. Údaj o místu plnění náhrady nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř.
10. S odkazem na ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř. soud v písemném vyhotovení rozsudku uvedl pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci, neboť proti rozsudku není odvolání přípustné.“. Při vypracování písemného vyhotovení shora uvedeného rozsudku došlo ke vzniku zjevné nesprávnosti spočívající v absenci jak výrokové části rozsudku, tak i jeho písemného odůvodnění, jak je patrno i z obsahu spisu. Ke vzniku výše popsané zjevné nesprávnosti zřejmě došlo technickou chybou při ukládání elektronické verze rozsudku do interního informačního systému. Soud proto v souladu s ustanovením § 164 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) uvedenou zjevnou nesprávnost tímto usnesením opravil. Proti tomuto usnesení lze podat odvolání do 15 (patnácti) dnů od jeho doručení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem podáním u soudu podepsaného ve trojím vyhotovení. Po právní moci tohoto opravného usnesení nepočíná znovu běžet patnáctidenní lhůta k podání odvolání proti opravovanému rozsudku, neboť proti opravovanému rozsudku není odvolání přípustní podle § 202 odst. 2 o. s. ř.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.