Okresní soud v Liberci · Rozsudek

22 C 4/2024

č. j. 22 C 4/2024-292

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2025-01-16 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSLI:2025:22.C.4.2024.1

Strojový souhrn generováno LLM

Okresní soud v Liberci rozhodl ve prospěch žalobce o zaplacení částky 43 944,28 Kč s úroky 18 % ročně a úrokem z prodlení 8,25 % ročně. Soud uznal, že žalovaný porušil povinnosti z úvěrové smlouvy, včetně překročení úvěrového rámce a neúhrady dluhu. Rozhodnutí bylo opřeno o smlouvy, jejich dodatky a výpisy z účtu, které prokazují sjednání úvěru a jeho následné zneužití. Soud přiznal žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 28 704,70 Kč podle § 142 odst. 1 o. s. ř.

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudcem Mgr. Tomášem Kopalem ve věci žalobce: Jméno žalobce., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného o zaplacení částky 43 944,28 Kč s přísl.

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 43 944,28 Kč, úrok z prodlení 8,25 % ročně z částky 43 944,28 Kč od 19. 7. 2021 do zaplacení a úrok 18 % ročně z částky 43 944,28 Kč od 19. 7. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci, a to k rukám advokáta žalobce, náhradu nákladů řízení v částce 28 704,70 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se návrhem na vydání EPR ze dne datum domáhá po žalovaném zaplacení částky 43 944,28 Kč s příslušenstvím, která má dle tvrzení žalobce představovat dluh žalovaného ze smlouvy o kontokorentním úvěru.

2. Soud zjistil, že právní předchůdce žalobce, Anonymizováno Bank Anonymizováno Anonymizováno, a.s., IČ: IČO (dále jen „Banka“), uzavřel s žalovaným jako s „Majitelem účtu“ dne datum Smlouvu o běžném účtu (č. l. 207), v jejímž rámci si smluvní strany sjednaly vedení běžného účtu č. č. účtu pro žalovaného. Soud zjistil, že obsahem Jiných ujednání obsažených v této smlouvě je i to, že nedílnou součástí Smlouvy o běžném účtu jsou Všeobecné obchodní podmínky Banky, žalovaný podpisem této smlouvy potvrdil, že je obdržel, přečetl si je a souhlasí s nimi.

3. Soud zjistil že Banka uzavřela s žalovaným jako s „Klientem“ dne datum smlouvu nazvanou Žádost/Smlouva o poskytnutí kontokorentním úvěru č. Anonymizováno/č. účtu (dále jen „Smlouva o poskytnutí kontokorentním úvěru“ či krátce „Smlouva“), na základě níž Banka poskytla žalovanému kontokorentní úvěr (úvěrový rámec) a to ve výši 10 000 CZK k účtu žalovaného číslo č. účtu. Podle čl. II. Smlouvy (Úvodní ustanovení) jsou nedílnou součástí této Smlouvy Obecné obchodní podmínky Banky (dále jen „Obecné obchodní podmínky“ či „OOP“), Produktové obchodní podmínky Banky pro úvěry (dále jen „Produktové obchodní podmínky“ či „POP“) a Sazebník odměn za poskytování bankovních služeb – část fyzické osoby nepodnikající (dále jen „Sazebník“).

4. Soud zjistil, že následně se Banka a žalovaný dohodli dvakrát na zvýšení existujícího kontokorentního úvěru. Poprvé se tak stalo na základě Dodatku k Žádosti/Smlouvě o poskytnutí kontokorentního úvěru k běžnému/osobnímu účtu ze dne datum (č. l. 247). V tomto dodatku se uvádí, že se smluvní strany dohodly na zvýšení existujícího kontokorentního úvěru poskytnutého na osobním/běžném účtu č. č. účtu na základě Žádosti/Smlouva č. Anonymizováno/Anonymizováno ze dne datum ve výši 10 000 CZK na částku 35 000 CZK. Ke druhému zvýšení existujícího kontokorentního úvěru došlo na základě Dodatku ke Smlouvě o poskytnutí kontokorentního úvěru k běžnému účtu ze dne datum (č. l. 248). V tomto dodatku se uvádí, že se smluvní strany dohodly na zvýšení existujícího kontokorentního úvěru poskytnutého žalovanému na běžném účtu č. č. účtu na částku 50 000 CZK. Žalovaný v průběhu řízení uvedl, že uzavření výše uvedených dodatků spornými nečiní. Soud má tvrzení žalobce, že na základě uzavřené Smlouvy poskytla Banka žalovanému úvěrový rámec až do výše 35.000,00 Kč k běžnému účtu žalovaného číslo č. účtu za prokázané rovněž i z důkazu provedeného listinou Informace o spotřebitelském úvěru ze dne datum, kde je v jeho části 2., v Popisu základních vlastností spotřebitelského úvěru (č. l. 249), uvedena Celková výše spotřebitelského úvěru, tj kontokorentního úvěru jako úvěru ve formě možností přečerpání ve výši 35 000 CZK, v jejich závěru v Prohlášení klienta žalovaný uvedl, že mu Informace o spotřebitelském úvěru byly vysvětleny, že jim rozumí.

5. Žalobce uvedl, že Banka vycházela při posouzení úvěruschopnosti žalovaného zejména z údajů poskytnutých žalovaným, žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry, žalovaný přímo ve Smlouvě prohlásil, že jím poskytnuté informace jsou úplné, přesné, pravdivé a nezamlčel žádné relevantní informace. Následně, po pozitivním vyhodnocení získaných informací, byla teprve s žalovaným uzavřena úvěrová smlouva. Žalovaný byl zkontrolován v interním systému právního předchůdce. Žalobce uvedl, že právní předchůdce žalobce učinil dotaz do registru SOLUS, kde žalovaný nebyl veden jako osoba se závazky po splatnosti, že docházelo i k dotazům do NRKI/BRKI, to vše bez negativního výsledku.

6. Soud má výše uvedená tvrzení žalobce o tom, že Banka posuzovala úvěruschopnost žalovaného za prokázaná důkazy provedenými listinami: Žádost žalovaného o poskytnutí kontokorentního úvěru ze dne datum, Náhledy do registrů, Výpisy z běžného účtu žalovaného od Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno do 1 Anonymizováno Anonymizováno a z Informace o spotřebitelském úvěru ze dne datum (č. l. 249).

7. Soud ze Smlouvy, z článku V., Úrok z úvěru a další platby, odst. 1., zjistil, že úvěr bude úročen variabilní úrokovou sazbou, jejíž aktuální platná výše je zveřejněna na internetových stránkách Banky (www.Anonymizováno.cz). Žalovaný vzal na vědomí, že ke dni podpisu této Žádosti/smlouvy Klientem činí výše úrokové sazby 18 % p. a.. Soud ze Smlouvy, z článku V. Úrok z úvěru a další platby, odst. 2., zjistil, že úrok je splatný měsíčně, vždy k poslednímu dni kalendářního měsíce.

8. Soud ze Smlouvy, z článku V. Úrok z úvěru a další platby, odst. 3., zjistil, že žalovaný se zavazuje zaplatit Bance jednorázový poplatek za poskytnutí úvěru ve výši stanovené Sazebníkem.

9. Soud ze Smlouvy, z článku V. Úrok z úvěru a další platby, odst. 4., zjistil, že žalovaný se zavazuje platit Bance poplatek za správu a vedení úvěru a poplatek za vedení svého účtu, a to měsíčně k poslednímu dni kalendářního měsíce ve výši stanovené Sazebníkem.

10. Soud ze Smlouvy, z článku VI., Splácení úvěru a úhrada ostatních pohledávek banky vzniklých dle této Žádosti/Smlouvy, odst. 1., zjistil, že úvěr se sjednává na dobu neurčitou a je splatný poslední den výpovědní lhůty sjednané v čl. IX. této Žádosti/Smlouvy, z odst. 2. že úvěr se splácí průběžně, a to vkladem v jakékoli výši ve prospěch účtu žalovaného uvedeného v čl. I. této Žádosti/Smlouvy, z odst. 3 že úhrada veškerých částek splatných podle této Žádosti/Smlouvy bude realizována formou odepsání příslušných částek z účtu žalovaného uvedeného v čl. I této Žádosti/Smlouvy.

11. Soud ze Smlouvy, z článku VII., Povinnosti klienta, zjistil, že žalovaný je povinen plnit alespoň jednu z následujících povinností: 12. zajistit, aby kreditní obrat na jeho účtu vedeném u Banky, resp. součet kreditních obratů na jeho účtech vedených u Banky, činil v každém tříměsíčním období částku minimálně 50 % z výše úvěru. 13. zajistit, aby součet jeho vkladů u Banky a aktuálních hodnot jeho investičních nástrojů vydaných bankou a aktuálních hodnot jeho podílových listů, do nichž investoval prostřednictvím Banky, a aktuálních kapitálových hodnot jeho investičních životních pojištění, do nichž investoval prostřednictvím Banky, činil částku minimálně ve výši úvěru.

14. Soud ze Smlouvy, z článku VIII., Společná ustanovení, z odst. 1., zjistil, že zde bylo sjednáno, že bude-li žalovaný v prodlení se zaplacením splatného dluhu, je povinen platit Bance úrok z prodlení stanovený v Obecných obchodních podmínkách a též poplatky spojené se zasíláním upomínek a výzev dle Sazebníku. Soud zjistil, že podle článku 9.9 OOP (č. l. 190) platí, že nezaplacené úroky se stávají součástí jistiny, sazba úroků z prodlení byla stanovena ve výši pětinásobku sazby vyhlašované Českou národní bankou jako lombardní sazba pro českou měnu v průběhu trvání prodlení. Žalobce doplnil skutková tvrzení o to, že konkrétní výše v procentech byla dále uvedena na výpisech z běžného účtu v části „Rozpis debetního úročení“. Soud má toto tvrzení za prokázané Výpisy z účtu žalovaného, viz např. Výpis z účtu číslo Anonymizováno/Anonymizováno, č. l. 98-99. Žalobce dále doplnil skutková tvrzení o to, že se Banka rozhodla účtovat žalovanému úroky z prodlení pouze v zákonné výši platné ke dni uzavření smlouvy, tj. 8,05 % jak je patrné z výpisů z účtu.

15. Soud ze Smlouvy, z článku VIII., Společná ustanovení, z odst. 2., zjistil, že zde bylo sjednáno, že žalovaný vzal na vědomí, že neuhrazení splatného dluhu vzniklého na základě této Žádosti/Smlouvy je závažným porušením této Žádosti/Smlouvy. Veškeré skutečnosti, které jsou závažným porušením této Žádosti/Smlouvy, jakož i důsledky s nimi spojené upravují Produktové obchodní podmínky. Za závažné porušení této Žádosti/Smlouvy a jiné závažné skutečnosti ve smyslu Produktových obchodních podmínek s důsledky v nich stanovenými se považuje navíc i skutečnost, že žalovaný opakovaně, i po předchozím písemném upozornění, přečerpá prostředky na účtu uvedeném v čl. I této Žádosti/Smlouvy.

16. Soud ze Smlouvy, z článku VIII., Společná ustanovení, z odst. 4., zjistil, že zde bylo sjednáno, že dojde-li k ukončení smluvního vztahu z jiného důvodu než v důsledku splacení úvěru v plném rozsahu, je žalovaný povinen ve lhůtě Bankou stanovené uhradit zůstatek úvěru a veškeré splatné částky.

17. Soud zjistil, že podle čl. 7.6 Obecných obchodních podmínek (čl. 190) je Banka oprávněna od smlouvy odstoupit v případě, že Klient poruší své smluvní či zákonné povinnosti.

18. Soud zjistil, že v Produktových obchodních podmínkách (č. l. 193-196), v jejich čl. 10 (Důsledky závažného porušení smlouvy o úvěru a jiných závažných skutečností), v odst. 10.1 bylo sjednáno, že pokud dojde k závažnému porušení smlouvy o úvěru nebo jiné závažné skutečnosti podle ust. 9 Produktových obchodních podmínek, je banka oprávněna s přihlédnutím k jejich závažnosti učinit mimo jiné i opatření podle písm. c), tj. odstoupit od smlouvy o úvěru s účinky odstoupení (zániku smlouvy) do budoucna a stanovit okamžitou splatnost veškerých dlužných částek.

19. Soud zjistil, že žalovaný ve Smlouvě, v čl. VIII, odst. 6., prohlásil, že veškeré údaje uvedené ve Smlouvě a informace, které Bance předal v souvislosti s touto Žádostí/Smlouvou jsou úplné a odpovídající skutečnosti a že nezamlčel žádnou relevantní skutečnost, která by mohla ovlivnit rozhodnutí Banky při poskytnutí úvěru.

20. Žalobce uvedl, že žalovaný překročil povolenou výši úvěrového rámce a nezaplatil v termínu splatnosti dlužné částky, a to ani na základě upomínek zaslaných Bankou. Soud má tvrzení žalobce, že žalovaný překročil povolenou výši úvěrového rámce za prokázané Výpisy z běžného účtu žalovaného (č. l. 41 – 173). Žalobce dále uvedl, že v důsledku tohoto závažného porušení smluvních povinností Banka využila svého práva a souladu se Smlouvou a obchodními podmínkami prohlásila celý kontokorentní úvěr za splatný a ke dni 18.07.2021 odstoupila od smlouvy o běžném účtu a vyzvala žalovaného k úhradě celkové dlužné částky ve výši 43.944,28 Kč ve stanovené lhůtě. Soud má toto tvrzení za prokázané důkazem provedeným listinou Zesplatnění kontokorentního úvěru, Odstoupení od smlouvy o vedení účtu banky ze dne 25. 6. 2021 (čl. 210). Z uvedené listiny mj. vyplývá, že veškeré pohledávky banky se staly splatnými ke dne 18. 7. 2021.

21. Žalobce uvedl, že dlužná částka nebyla ze strany žalovaného řádně a včas uhrazena. Žalobce proto požaduje z neuhrazené dlužné částky od 19.07.2021 dále až do zaplacení úrok z úvěru se sjednanou úrokovou sazbou ve výši 18,00 % ročně a z neuhrazené dlužné částky sestávající se z dlužné jistiny úvěru a poplatků úroky z prodlení ve výši 8,25% ročně za dobu od 19. 07. 2021 do zaplacení. Soud má tvrzení žalobce že dlužná částka nebyla ze strany žalovaného řádně a včas uhrazena za prokázané důkazem provedeným výpisy z účtu žalovaného.

22. Žalobce uvedl, že pohledávka za žalovaným vyplývající z výše uvedené Smlouvy s veškerým příslušenstvím a právy s pohledávkou spojenými byla ze strany Banky postoupena žalobci na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, a to s účinností ke dni datum, že byl žalovaný o postoupení pohledávky informován písemným oznámením učiněným předchozím věřitelem a že od okamžiku oznámení byl povinen hradit pohledávku žalobci. Soud má výše uvedené skutečnosti za prokázané důkazy provedenými listinami: Smlouva o postoupení pohledávek č. 4/2022 včetně Přílohy č. hodnota Smlouvy o postoupení pohledávek – Seznam pohledávek, Prohlášení k Příloze č. hodnota Seznamu pohledávek tvořících Soubor pohledávek ze dne 15. 12. 2022, Dohoda o úhradě úplaty mezi Bankou a žalobcem ze dne 15. 12. 2022, Prohlášení o Okamžiku postoupení ze dne 15. 12. 2022, Oznámení o postoupení pohledávky žalovanému.

23. Žalobce uvedl, že žalovaný (ani) za období od zesplatnění do dne sepisu této žaloby na předmětnou pohledávku žalobce nic neuhradil. Žalobce tedy požaduje zaplacení dlužné částky ve výši 43.944,28 Kč, úroků ve výši 18,00% p. a. z dlužné částky ve výši 43.944,28 Kč od 19.07.2021 do zaplacení, zákonných úroků z prodlení v zákonné výši 8,25% p. a. z částky ve výši 43.944,28 Kč, od 19.07.2021 do zaplacení.

24. Soud má tvrzení žalobce, že žalovaný byl žalobcem před podáním žaloby písemně vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou k plnění obsahující základní skutkový a právní rozbor věci, která byla žalovanému odeslána doporučeně dne 29.06.2023, za prokázané důkazem provedeným předžalobní výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem vč. dokladu o odeslání. Žalobce uvedl, že ani přesto však dlužná částka nebyla uhrazena.

25. Žalovaný se věci opakovaně bránil tvrzením, že není pravda, že úvěrový rámec byl sjednán ve výši 35 000 Kč, ale že to bylo méně, 20 000 Kč, že výše úroků z úvěru měla být ve výši repo sazby, kterou určuje Česká národní banka. Žalovaný tvrdí, že Bankou nebyl nikdy informován o dluhu z kontokorentního úvěru. Nebyl mu nikdy zaslán žádný výpis týkající se kontokorentního úvěru ani žádný dopis týkající se kontokorentního úvěru. Podle žalovaného se žalobcem tvrzený dluh týká kartového účtu ke kreditní kartě Visa Classic.

26. Soud při právním posouzení věci vyšel z těchto nejdůležitějších skutkových zjištění. Soud má za prokázané, že mezi Bankou a žalovaným byla dne datum uzavřena Smlouva o běžném účtu, v jejímž rámci si smluvní strany sjednaly vedení běžného účtu č. č. účtu pro žalovaného. Na jejím základě byla následně datum mezi Bankou a žalovaným uzavřena Žádost/Smlouva o poskytnutí kontokorentního úvěru (dále jen „Smlouva“). Banka splnila svou zákonnou povinnost ve smyslu zákona č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru a změně některých zákonů, když s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného splácet kontokorentní úvěr. Banka před uzavřením Smlouvy posuzovala s požadovanou odbornou péčí schopnost žalovaného kontokorentní úvěr získat a splácet. Banka požadované a získané osobní údaje a další informace o rodinných, majetkových, pracovních a jiných poměrech žalovaného ověřovala oproti dokladům vyžádaným od žalovaného a oproti informacím získaným z veřejných registrů a také od Banky.

27. Banka v souladu se Smlouvou poskytla žalovanému k běžnému účtu úvěrový limit nejprve výši 10 000,00 Kč. Úvěrový limit byl následně dvěma dodatky ke Smlouvě postupně zvyšován na částku 35 000 CZK, poté na částku 50 000 CZK. Skutečnost, že došlo ke zvýšení úvěrového limitu na částku 35 000 CZK prokazují i výpisy z běžného účtu (viz např. výpis z účtu č. 11/2016, čl. 83-86, konkrétně údaj o výši kontokorentního rámce v části Rozpis debetního úročení, čl. 86). Úroková sazba pro čerpání povoleného limitu byla v čl. V. odst.

1. Smlouvy stanovena ve výši ve výši 18,00 % ročně. Žalovaný byl dále podle čl. VII. Smlouvy povinen udržovat na svém běžném účtu minimální měsíční kreditní obrat odpovídající 50 % poskytnutého povoleného limitu, a dále byl povinen zajistit, aby součet veškerých jeho měsíčních vkladů odpovídal výši poskytnutého limitu. Dále byl žalovaný povinen nepřekročit povolený limit. Žalovaný však své závazky ze Smlouvy porušil, v důsledku čehož mu Banka dopisem ze dne 25.06.2021 zrušila povolený debet na běžném účtu a vyzvala ho k úhradě závazků, které ke dni ukončení činily 43 944,28 Kč. Žalobce vznik a vývoj dlužné částky do data 25.06.2021 podrobně specifikoval v tabulkách, které jsou součástí doplnění žaloby z 15. 5. 2024 (č. l. 35-37). Z těchto tabulek vyplývá, že žalobou uplatněná a soudem přiznaná částka ve výši 43 944,28 Kč představuje součet veškerých čerpání, úroků sankčních i debetních a poplatků (tj. 26 893,08 Kč + 3 979,70 Kč + 12 544,21 Kč + 527,29 Kč). Povinnost žalovaného hradit Bance úroky z prodlení v případě porušení povinností ze Smlouvy byla stanovena v čl. VIII. Smlouvy. Žalobce, ačkoli podle článku 9.9 OOP (č. l. 190) platí, že sazba úroků z prodlení byla stanovena ve výši pětinásobku sazby vyhlašované Českou národní bankou jako lombardní sazba pro českou měnu v průběhu trvání prodlení, uvedl, že se Banka rozhodla požadovat po žalovaném („účtovat žalovanému“) úroky z prodlení v sazbě nižší, tj. pouze v zákonné výši platné ke dni uzavření smlouvy, tj. 8,05 %. Žalobce prokázal, že došlo k postoupení předmětných pohledávek z Banky na žalobce.

28. Soud nepovažuje obranu žalovaného za důvodnou. Provedené důkazy (tj. zejména Smlouva, její dodatky a výpisy vypovídají o tom, že kontokorentní úvěr byl sjednán po dohodě mezi Bankou a žalovaným v žalobcem tvrzené výši (původně 10 000 CZK, později byl dohodou zvýšen na 35 000 CZK, 50 000 CZK) a že žalovaný se ocitl v prodlení s plněním svých závazků právě ze Smlouvy, tj. porušil je. Žalobce detailně vylíčil jaké dlužné závazky na základě Smlouvy vůči žalovanému požaduje a jak k jejich výpočtu dospěl. Nejednalo se tedy o žádné plnění či závazky z kartového účtu ke kreditní kartě, jak tvrdí žalovaný. Žalobcem požadovaný úrok z prodlení je žalobcem požadován ve výši (tj. se sazbou), která nepřekračuje sazbu sjednanou ve Smlouvě a OOP. Žalovaný přitom neprokázal, že by z jeho strany bylo na úhradu jeho závazků ze smlouvy o kontokorentním úvěru cokoli zaplaceno. Soud proto žalobě jako důvodné vyhověl.

29. Výše zjištěný skutkový stav soud hodnotí po právní stránce takto. Podle § 3028 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dál také jen. o. z. není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. Výše uvedená Smlouva o běžném účtu proto byla mezi Bankou a žalovaným platně uzavřena v souladu s §§ 708-715 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, v rozhodném znění, jak je rovněž uvedeno i přímo v jejím textu. Ke Smlouvě o běžném účtu byla později mezi Bankou a žalovaným uzavřena smlouva o kontokorentním úvěru (tj. úvěru ve formě možnosti přečerpání), kterou se charakter účtu změnil na kreditně-debetní, jedná se tedy o kontokorentní úvěr obsahově odpovídající již právní úpravě smlouvě o úvěru obsažené v §§ 2395 – 2400 o. z.. Podstatou smlouvy o úvěru je že úvěrující (zde Banka) se zavazuje, že poskytne úvěrovanému (zde žalovanému) na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité a žalovaný se zavazuje mu je ve sjednané lhůtě a za sjednaný úrok vrátit a dále pro případ prodlení jako v tomto případě zaplatit žalobci i smluvený úrok z prodlení. Jednání žalovaného soud posoudil po právní stránce jako porušení smluvních podmínek žalovaným. Žalovaný jako majitel účtu své závazky ze Smlouvy porušil. Žalobce proto po právu požaduje po žalovaném zaplacení dlužných pohledávek včetně úroku z prodlení. Úrok z prodlení žalobci náleží podle § 1970 o. z. ve výši stanovené podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

30. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 28 704,70 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 758 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 43 944,28 Kč sestávající z částky 2 860 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. ze dne 10. 7. 2018, z částky 2 860 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 28. 6. 2023, z částky 2 860 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (sepis žaloby) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 27. 7. 2023, z částky 2 860 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 15. 5. 2024, z částky 2 860 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne datum, z částky 2 860 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne datum a z částky 2 860 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne datum včetně paušální náhrady výdajů ve výši 450 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a šesti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 22 270 Kč ve výši 4 676,70 Kč. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Liberci. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.