22 C 408/2020

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudcem Mgr. Tomášem Kopalem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalované: osobní údaje žalované o: zaplacení částky 204 381,11 Kč s příslušenstvím rozsudkem pro zmeškání

I. Žalovaná je povinna žalobci 203 994,19 Kč, úrok 11,9 % ročně z částky 203 994,19 Kč od 30. 3. 2020 do zaplacení, úrok 10 % ročně z částky 203 994,19 Kč od 9. 4. 2020 do zaplacení, úrok ve výši 6 344,90 Kč od 25. 12. 2019 do 29. 3. 2020 a částku 386,92 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 8 348 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) došlou soudu dne 6. 5. 2020 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud žalované uložil povinnost zaplatit žalobci částku 204 381,11 Kč s příslušenstvím. Žalobce podanou žalobu odůvodnil tak, že dne 5. 6. 2017 uzavřel se žalovanou [příjmení] smlouvu [číslo] (dále jen„ Rámcová smlouva“), na jejímž základě žalované zřídil bankovní účet č. [bankovní účet]. Dne 3. 1. 2018 účastníci dále sjednali Dodatek [číslo] k Rámcové smlouvě – Smlouvu o úvěru č. [anonymizováno] (dále jen„ Smlouva o úvěru“), jehož prostřednictvím žalovaná požádala o poskytnutí úvěru ve výši 228 783 Kč. Poskytnutí úvěru bylo žalované žalobcem schváleno a dne 8. 1. 2018 byl úvěr vyplacen žalované na její účet. Nedílnou součástí Smlouvy o úvěru byly Podmínky pro používání úvěru. Sjednaný úrok činil 11,9 % z výše úvěru. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr a sjednaný úrok splatit ve formě pravidelných měsíčních splátek o výši 3 298 Kč splatnými vždy k 20. dni v kalendářním měsíci s tím, že splatnost první splátky nastala dne 20. 2. 2018 a úvěr měl být zcela splacen dne 20. 2. 2028. Dodatkem [číslo] k Rámcové smlouvě byla splatnost splátek úvěru přesunuta z 20. dne na 25. dne kalendářního měsíce s účinností od 25. 10. 2018. Žalovaná řádně splácela úvěr v době od 20. 2. 2018 do 25. 12. 2019, na splátku splatnou dne 25. 1. 2020 žalovaná uhradila pouze 67,38 Kč, následně již žalovaná neuhradila ničeho. Uhrazené splátky byly částečně započteny na úhradu jistiny a částečně na úhradu úroku. Žalovaná tak závažným způsobem porušila sjednané podmínky. V důsledku toho žalobce v souladu s čl. Ostatní ustanovení Smlouvy o úvěru a v souladu s Podmínkami pro používání úvěru žalobce ke dni 30. 3. 2020 zesplatnil zbývající nesplacenou část úvěru, o čemž žalovanou informoval dopisem z téhož dne. Celkový dluh vyplývající ze Smlouvy o úvěru ke dni podání žaloby činil částku ve výši 203 994,19 Kč na nesplacené jistině úvěru. Dále částku kapitalizovaný úrok za poskytnutí úvěru v částce 6 344,90 Kč za dobu od uhrazení poslední splátky dne 25. 1. 2020 do dne předcházejícího dni zesplatnění zbytku úvěru, tj. do 29. 3. 2020, dále smluvní úrok za poskytnutí úvěru ve výši 11, 9 % ročně z částky 203 994,19 Kč od 30. 3. 2020 do zaplacení, tj. smluvní úrok za dobu ode dne splatnosti zesplatněného kontokorentního úvěru do zaplacení, a úrok z prodlení v zákonné výši ročně z částky 203 994,19 Kč od 30. 3. 2020 do zaplacení. Žalobkyně dále požadovala zaplacení částky 386,92 Kč představující neuhrazené náklady spojené s vymáháním dluhu po žalované ve smyslu čl. Splácení úvěru Podmínek pro používání úvěru, kdy se žalobce opakovaně pokoušel žalovanou kontaktovat telefonicky, prostřednictvím internetového bankovnictví, e-mailem a SMS zprávami, kdy paušální výše těchto nákladů činí 300 Kč a žalobce je žalované vyúčtoval dne 17. 2. 2020 a znovu dne 9. 3. 2020. Žalobkyně požaduje pouze poměrnou část těchto nákladů z důvodu ponížení o příchozí platbu ve výši 213,08 Kč.

2. Žalovaná zůstala v řízení nečinná, její stanovisko k žalobou uplatněnému nároku nebylo zjištěno.

3. Podle ustanovení § 153b odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), zmešká-li žalovaný, kterému byly řádně doručeny do jeho vlastních rukou žaloba a předvolání k jednání nejméně deset dnů přede dnem, kdy se má jednání konat, a který byl o následcích nedostavení se poučen, bez důvodné a včasné omluvy první jednání, které se ve věci konalo, a navrhne-li to žalobce, který se dostavil k jednání, pokládají se tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkajících se sporu, za nesporná a na tomto základě může soud rozhodnout o žalobě rozsudkem pro zmeškání. Podle odst. 3 téhož ustanovení rozsudek pro zmeškání nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír, nebo došlo-li by takovým rozsudkem ke vzniku, změně nebo zrušení právního poměru mezi účastníky.

4. Podle ustanovení § 99 odst. 1 a 2 o. s. ř. připouští-li to povaha věci, mohou účastníci skončit řízení soudním smírem (odst. 1). Soud rozhodne o tom, zda smír schvaluje; neschválí jej, je-li v rozporu s právními předpisy (odst. 2).

5. Dle ustanovení § 559 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), má každý právo zvolit si pro právní jednání libovolnou formu, není-li ve volbě formy omezen ujednáním nebo zákonem.

6. Dle ustanovení § 562 odst. 2 o. z. se má za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám.

7. Dle ustanovení § 1758 o. z. dohodnou-li se strany, že pro uzavření užijí určitou formu, má se za to, že nechtějí být vázány, nebude-li tato forma dodržena. To platí i tehdy, projeví-li jedna ze stran vůli, aby smlouva byla uzavřena v písemné formě.

8. Dle ustanovení § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

9. Dle ustanovení § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

10. Dle ustanovení § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.

11. Dle ustanovení § 1802 o. z. mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy.

12. Dle ustanovení § 2048 odst. 1 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

13. Dle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

14. V důsledku zmeškání žalovaného se staly nespornými žalobcova uvedené pod bodem 1 odůvodnění tohoto rozsudku. Účastníci uzavřeli smlouvu o úvěru (§ 2395 o. z.), jejíž část obsahu určili odkazem na obchodní podmínky žalobce (§ 1751 odst. 1 o. z.). Žalovaná částečně úvěr splatila, když zpočátku řádně a včas hradila sjednané splátky. Žalovaná však počínaje splátkou splatnou dne 25. 1. 2020 přestala platit splátky úvěru zcela, čímž porušila sjednané podmínka, v návaznosti na což žalobce zesplatnil nesplacený zbytek úvěru, což učinil dopisem ze dne 30. 3. 2020, kterým žalovanou vyzval k zaplacení celého zbytku úvěru (§ 2399 odst. 1 o. z.). Jelikož soud shledal pohledávku žalobce oprávněnou jak do jistiny 203 994,19 Kč, tak do kapitalizovaného úroku z úvěru v částce 6 344,90 Kč i smluvního úroku ve výši 11,9 % ročně z dlužné jistiny od 30. 3. 2020 do zaplacení, neboť byla sjednána úroková sazba, za kterou i jiné subjekty se zapsaným předmětem podnikání poskytování úvěrů v obchodním rejstříku poskytují klientům úvěry (v souladu s § 1802 a násl. o. z.), zavázal žalovanou tyto částky žalobci zaplatit. Stejně tak soud postupoval v případě požadavku žalobce na zaplacení (paušalizovaných) nákladů na vymáhání pohledávky za žalovanou v částce 386,92 Kč, kdy tato povinnost byla obsažena v čl. Splácení úvěru Podmínek pro používání úvěru, které byly nedílnou součástí Smlouvy o úvěru. Soud tento nárok žalobce posoudil jako nárok na zaplacení smluvní pokuty ve smyslu ustanovení § 2048 odst. 1 o. z.

15. Vzhledem k tomu, že žalovaná je s plněním svých povinností ze Smlouvy o úvěru v prodlení, je zcela po právu i žalobcův požadavek na zaplacení zákonného úroku z prodlení, když je tento požadavek po hmotněprávní stránce odůvodněn ustanovením § 1970 o. z., a výše úroku z prodlení je stanovena ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

16. Protože se nejedná o věc, v níž nelze uzavřít a schválit smír (předmětem řízení jsou nároky, které hmotněprávní úprava nijak nevylučuje z volné dispozice účastníků, účastníci tedy mohou též vyřídit věc dohodou), a rozsudkem nedojde ke vzniku, změně nebo zrušení právního poměru mezi účastníky, soud k návrhu žalobce postupem podle ustanovení § 153b odst. 1 o. s. ř. rozhodl ve věci rozsudkem pro zmeškání, když žalovaná se k prvnímu jednání nedostavila, ačkoli byla v předvolání k tomuto jednání poučena o následcích nedostavení se bez důvodné a včasné omluvy a o možnosti vydání rozsudku pro zmeškání. Předvolání k jednání bylo žalované doručeno na adrese trvalého pobytu uvedené v záhlaví rozsudku (§ 46b písm. a) o. s. ř.) tzv. fikcí doručení nastalou dne 10. 5. 2021 (§ 49 odst. 4 o. s. ř.).

17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 8 348 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 8 176 Kč a cestovného v částce 172 Kč za cestu [obec] [obec] a zpět, kdy cestovní náklady jsou účtovány ve výši jedné třetiny, neboť se žalobce téhož dne zúčastnil dalších dvou jednání u téhož soudu.

18. Lhůtu pro plnění soud stanovil podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. věty před středníkem. [obec] plnění náhrady nákladů řízení je odůvodněno ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř.