22 C 443/2020

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudcem Mgr. Tomášem Kopalem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o: zaplacení částky 8 247 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 8 247 Kč a úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 8 247 Kč od 9. 6. 2016 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci, a to k rukám právního zástupce žalobce, náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) došlou soudu dne 22. 6. 2020 se žalobce se domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 8 247 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 8 247 Kč ročně od 9. 6. 2016 do zaplacení s odůvodněním, že žalobce na základě požadavku Policie ČR provedl u žalovaného vyšetření biologického materiálu za účelem zjištění přítomnosti alkoholu nebo jiné návykové látky spojené s odběrem vzorku krve. Žalovanému byla provedena celkem 3 vyšetření odebraného vzorku jeho krve, a to vyšetření s kódem výkonu 92 187 ohodnocené celkem 1 457 body (vyhláška č. 134/1998 Sb., kterou se vydává seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami), dále vyšetření s kódovým označením 92 189 ohodnoceným celkem 1 244 body a vyšetření s kódem výkonu 92 191 ohodnocené celkem 3 100 body. Vzhledem k tomu, že ve vyšetřovaném vzorku byla zjištěna přítomnost alkoholu či jiné návykové látky, byl žalovaný podle ustanovení § 16 odst. 8 zákona č. 379/2005 Sb. povinna zaplatit vyšetření biologického materiálu a jeho dopravu do zdravotnického zařízení. Žalobce úhradu za vyšetření biologického materiálu žalovanému vyúčtoval fakturou číslo v částce 8 247 Kč se splatností dne 8. 6. 2016.

2. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, jeho stanovisko k žalobou uplatněnému nároku nebylo zjištěno.

3. Soud věc rozhodl podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o. s. ř.“, bez nařízení jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout pouze na základě listinných důkazů doložených žalobcem, přičemž žalobce s tímto postupem souhlasil, a žalovaného soud usnesením ze dne 2. 11. 2020, č. j. číslo jednací vyzval, aby se ve lhůtě 7 dnů od doručení výzvy vyjádřil k žalobě a k tomu, zda s takovým postupem souhlasí, s tím, že pokud se ve lhůtě nevyjádří, bude soud mít za to, že s navrženým postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se k výzvě ve lhůtě ani později nevyjádřil, předmětné usnesení bylo žalovanému doručeno na adrese jejího trvalého pobytu (§ 46b písm. a) o. s. ř.) uvedené v záhlaví rozsudku tzv. fikcí doručení nastalou dne 18. 11. 2020 (§ 49 odst. 4 o. s. ř.).

4. Při svém rozhodnutí soud vycházel z následujícího závěru o skutkovém stavu věci: žalobce provedl celkem 3 biologická vyšetření vzorku krve žalovaného, ve kterém byla zjištěna přítomnost alkoholu. Provedené zdravotnické úkony s kódovým označením 92 187, 92 189 a 92 191 žalobce v souladu se Sazebníkem zdravotních výkonů bodovým ohodnocením ohodnotil celkem 1 457 body, resp. 1 244 body a 3 100 body. Z takto zjištěného bodového ohodnocení žalobce dle svého ceníku stanovil cenu provedených vyšetření a tuto cenu žalovanému vyúčtoval fakturou číslo ze dne 25. 5. 2016 splatnou dne 8. 6. 2016. Žalobce následně prostřednictvím svého právního zástupce žalovaného opětovně vyzval k úhradě dluhu dopisem ze dne 20. 5. 2019.

5. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce podle ustanovení § 24 odst. 3 zákona č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, dle kterého náklady na dopravu vyšetřované osoby do zdravotnického zařízení za účelem provedení odborného lékařského vyšetření hradí v případě, že se prokáže přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, vyšetřovaná osoba; pokud je vyšetřovaná osoba nezletilá, která není plně svéprávná, hradí tyto náklady její zákonný zástupce. Neprokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, náklady nese Policie České republiky, anonymizována dvě slova, obecní policie, Vězeňská služba, zaměstnavatel, kontrolní orgán nebo poskytovatel zdravotních služeb, v rámci jejichž působnosti byla učiněna výzva k vyšetření podle § 21 odst. 1 nebo výzva k vyšetření podle § 21 odst. 2, nejde-li o případ diferenciální diagnózy hrazené z veřejného zdravotního pojištění.

6. Po právní stránce v souladu s výše citovaným ustanovením § 24 odst. 3 zákona č. 65/2017 Sb., vzniklo žalobci právo požadovat po žalovaném cenu vyšetření biologického materiálu a jeho dopravy do zdravotnického zařízení, neboť u žalovaného byla provedenými vyšetřeními odebraného biologického materiálu prokázána přítomnost návykové látky jiné než alkoholu. Žalobce stanovil cenu vyšetření dle svého ceníku za použití bodového ohodnocení těchto zdravotnických úkonů, a tuto cenu žalovanému fakturou vyúčtoval. Žalovaný v řízení netvrdil, že by žalobci účtovanou částku zaplatil, že platební povinnost nevznikla nebo že by platební povinnost zanikla na základě jiné skutečnosti. Soud proto shledal žalobu ohledně uplatněné částky důvodnou a uložil žalovanému povinnost k její úhradě.

7. Protože žalovaný svoji povinnost k úhradě fakturované částky nesplnil řádně a včas, je v prodlení. Žalobci proto vznikl v souladu s § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů nárok na úrok z prodlení z částky 8 247 Kč za dobu od 9. 6. 2016, tj. ode dne následujícího po dni splatnosti faktury číslo. Protože žalobce požaduje výši úroků z prodlení v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., je jeho nárok i v této části po právu a soud žalobě i v tomto směru vyhověl.

8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 8 247 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (§14b odst. 1 písm. c) bod 1 a. t.) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč (§ 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř.).

9. Soud neshledal důvod pro postup podle právního názoru vysloveného v nálezu Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3923/2011 ani pro aplikaci § 150 o. s. ř.

10. Soud s odkazem na ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř. v rozsudku uvedl pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci, neboť proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalobce podat exekuční návrh nebo návrh na soudní výkon rozhodnutí.