22 C 451/2021

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudcem Mgr. Tomášem Kopalem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o: zaplacení částky 6 795 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 6 795 Kč, úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 5 000 Kč od 21. 11. 2020 do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 491,78 Kč a úrok ve výši 1 328 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci, a to k rukám advokáta žalobce, náhradu nákladů řízení ve výši 1 368 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) došlou soudu dne 19. 2. 2021 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 6 795 Kč s příslušenstvím. Žalobou uplatněný nárok žalobce odůvodnil tím, že jeho právní předchůdce společnost [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ původní věřitel“), uzavřela se žalovaným prostřednictvím obchodní sítě svého zprostředkovatele [právnická osoba] a.s., [IČO], dne 15. 10. 2019 Smlouvu o úvěru [číslo] (dále jen„ Smlouva“). Na základě této smlouvy žalovaný v hotovosti čerpal úvěr do výše 1 000 Kč, což stvrdil podpisem Smlouvy Součástí smlouvy byly i obchodní podmínky předchůdce žalobce, na něž smlouva odkazovala. Dne 25. 10. 2019 byl ke Smlouvě uzavřen Dodatek [číslo] na jehož základě byla zvýšena jistina úvěru na částku 5 000 Kč. Žalovaný tak měl vedle vrácení čerpané jistiny původnímu věřiteli zaplatit smluvní úrok v částce 1 178. a to jednorázově nejpozději dne 14. 11. 2019, celkem měl žalovaný na úvěr zaplatit částku 6 178 Kč. Dodatek byl sjednán elektronicky na webových stránkách původního věřitele [webová adresa]. Žalovaný však sjednanou částku nezaplatil řádně a včas, a proto byl upomínán. [příjmení] paušální náhrady na upomínání byla sjednána na 50 Kč za každou jednotlivou upomínku. Pro případ porušení povinnosti se splacením, byla mezi stranami sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Pohledávka za žalovaným byla na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 16. 11. 2020 s účinností ke dni 20. 11. 2020 postoupena na žalobce, přičemž změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena přípisem ze dne 4. 12. 2020. Žalobce nyní nárokuje dlužnou jistinu úvěru 5 000 Kč, kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 1 328 Kč tvořený náklady za vymáhání pohledávky, smluvní pokutu ve výši 1 800 Kč. Žalobce dále požaduje rovněž kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 491,78 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 5 000 Kč od 21. 11. 2020 do zaplacení. Před podáním žaloby žalobce žalovaného vyzval k úhradě dlužné částky dopisem ze dne 27. 1. 2021.

2. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, jeho stanovisko k žalobou uplatněnému nároku nebylo zjištěno.

3. Soud věc rozhodl podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o. s. ř.“, bez nařízení jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout pouze na základě listinných důkazů doložených žalobcem, který s tímto postupem již v žalobě souhlasil, a žalovaného soud vyzval, aby se ve lhůtě 10 dnů od doručení výzvy vyjádřil k žalobě a k tomu, zda s takovým postupem souhlasí, s tím, že pokud se ve lhůtě nevyjádří, bude soud mít za to, že s navrženým postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se na výzvu ve lhůtě ani později nevyjádřil, ačkoli mu bylo předmětné usnesení doručeno na doručovací adresu podle § 46b písm. a) o. s. ř. tzv. fikcí doručení nastalou dne 14. 12. 2021 (§ 49 odst. 4 o. s. ř.).

4. Soud na základě předložených důkazů dospěl k následujícímu skutkovému závěru. Dne 15. 10. 2019 byla mezi původním věřitelem a žalovaným uzavřena Smlouva o úvěru [číslo] na jejímž základě žalovaný převzal v hotovosti peněžní prostředky ve výši 1 000 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly obchodní podmínky předchůdce žalobce a sazebník. Dne 25. 10. 2019 původní věřitel se žalovaným sjednali ke Smlouvě Dodatek, jehož prostřednictvím byla výše čerpaného úvěru zvýšena na částku 4 000 Kč, přičemž peněžní prostředky byly žalovanému poskytnuty převodem na jeho bankovní účet dvěma platbami ve výši 2 000 Kč ve dnech 16. 10. 2019 a 25. 10. 2019. Žalovaný se dle Smlouvy ve znění Dodatku zavázal uhradit částku celkem ve výši 6 178 Kč do 14. 11. 2019. Dle sazebníku činí cena upomínky 50 Kč a smluvní pokuta za každý den prodlení činí 0,1 % z dlužné částky. Před podáním žaloby pak žalobce zaslal žalovanému předžalobní upomínku ze dne 27. 1. 2021. Žalovaný na upomínku nijak nereagoval.

5. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Podle ustanovení § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

7. Podle ustanovení § 2048 odst. 1 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda.

8. Podle ustanovení § 1746 odst. 2 o. z. mohou strany uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena.

9. Podle ustanovení § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

10. Podle ustanovení § 1882 odst. 1 o. z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.

11. Podle ustanovení § 1970 o. z. může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

12. Soud věc na základě zjištěného skutkového stavu po právní stránce posoudil následovně. Aktivní věcná legitimace žalobce je dána smlouvou o postoupení pohledávek mezi původním věřitelem a žalobcem, přičemž změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena (§ 1879, § 1880 a § 1882 odst. 1 o. z.). Původní věřitel se žalovaným mezi sebou sjednali smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 o. z. a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Dodatek ke Smlouvě byl mezi původním věřitelem a žalovaným uzavřen distančním způsobem prostřednictvím elektronických prostředků komunikace na dálku (§ 1824 o. z.). Bylo prokázáno uzavření smlouvy o úvěru, resp. sjednání pozměňujícího dodatku, a poskytnutí peněžních prostředků žalovanému, který měl poskytnuté peněžní prostředky v ujednané lhůtě vrátit. Žalovaný tyto předložené listiny nezpochybnil, ani nenamítal, že by se s nimi neseznámil a nebyly součástí smlouvy. Bylo tedy na žalovaném, aby prokázal, že k prodlení s vrácením úvěru, jak bylo sjednáno, nedošlo, že úvěr vrátil, popř. že dluh zanikl jinak (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 4. 2010 sp. zn. 33 Cdo 4378/2008). Žalovaný nic takového v řízení netvrdil, žádné námitky nevznesl a vrácení úvěru neprokázal. Žalovaný se ve smlouvě v rámci smluvní volnosti zavázal rovněž k hrazení poplatků (§ 1746 odst. 2 o. z.) Ani ohledně tohoto dluhu žalovaný žádné námitky nevznesl, ani netvrdil a neprokázal, že by dlužné poplatky uhradil či dluh jinak zanikl. Protože byly splněny i zákonné podmínky pro sjednání smluvní pokuty, která byla sjednána platně podle § 2048 o. z., uložil soud žalovanému zaplatit správně vyčíslenou smluvní pokutu. Smluvní pokuta nebyla shledána hrubě nepřiměřenou vzhledem k zajištěné povinnosti a způsobu jejího sjednání, a ani ujednání o ní nebylo shledáno jako nepřiměřenou smluvní podmínkou (§ 1813 o. z.). Soud tedy podané žalobě vyhověl, neboť ji shledal důvodnou.

13. Vzhledem k tomu, že žalovaný nesplnil svůj závazek vůči žalobci řádně a včas, je v prodlení (§ 1968 o. z.). Požadavek žalobce na zaplacení zákonného úroku z prodlení je tedy zcela po právu a je odůvodněn ustanovením § 1970 o. z. Výše úroku z prodlení plyne z ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

14. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 368 Kč Tyto náklady tvoří 400 Kč soudní poplatek, 500 Kč odměna advokáta za zastupování žalobce za dva úkony právní služby podle ustanovení § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a. t.“) à 200 Kč (převzetí a příprava zastoupení a podání žaloby) podle ustanovení § 14b odst. 1 bodu 1 a. t. a za jeden úkon ve výši jedné poloviny podle ustanovení § 11 odst. 2 písm. h) a. t. à 100 Kč (jednoduchá výzva k plnění) podle ustanovení § 14b odst. 1 bodu 1 a. t., 300 Kč paušální náhrada výdajů za tři úkony právní služby à 100 Kč podle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky odměny advokáta a paušální náhrady hotových výdajů ve výši 168 Kč (§ 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř.).

15. Lhůtu pro plnění soud stanovil podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. věty před středníkem. [obec] plnění náhrady nákladů řízení je odůvodněno ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř.

16. Soud s odkazem na ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř. v rozsudku uvedl pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci, neboť proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné.