22 C 461/2021

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudcem Mgr. Tomášem Kopalem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o: zaplacení částky 6 163,05 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 6 163,05 Kč, úrok ve výši 344,42 Kč, úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 6 163,05 Kč od 1. 1. 2021 do zaplacení a úrok 19,19 % ročně z částky 5 311,72 Kč od 1. 1. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci, a to k rukám advokáta žalobce, náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) došlou soudu dne 15. 3. 2021 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 6 163,05 Kč s příslušenstvím. Žalobu žalobce odůvodnil tím, že jeho právní předchůdkyně [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], jednající v ČR prostřednictvím [právnická osoba], odštěpného závodu, [IČO] (dále jen„ původní věřitel“) poskytla žalovanému úvěr [číslo] ve výši 5 798 Kč tím, že za něho zaplatila kupní cenu zboží – předmětu financování, jehož převzetím došlo k poskytnutí úvěru. Žalovaný se při uzavření kupní smlouvy ke zboží seznámil s příslušnými podmínkami, aktuálními produktovými podmínkami a Sazebníkem, které jsou součástí úvěrové smlouvy. Žalovaný se současně zavázal, že poskytnutý úvěr původnímu věřiteli splatí formou 11 pravidelných měsíčních splátek ve výši 607 Kč počínaje dnem 17. 6. 2020. Úroková sazba činila 19,19 % ročně. Pro případ nesplácení úvěru se žalovaný dále zavázal zaplatit původnímu věřiteli smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z aktuální dlužné částky úvěru a souvisejících poplatků, dále poplatek za odeslání upomínky ve výši 100 Kč/upomín a náhradu nákladů na vymáhání dlužné částky v paušální výši 600 Kč. Žalovaný nesplnil svůj závazek řádně a čas, když se dostal do prodlení s plněním dvou po sobě jdoucích splátek, resp. do prodlení s plněním jedné splátky po dobu delší než 3 měsíce, a proto původní věřitel úvěr zesplatnil dopisem ze dne 25. 11. 2020 odeslaným žalovanému. Žalovaný na úvěr neplnil ani po jeho zesplatnění. Původní věřitel následně na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 15. 1. 2021 postoupil mimo jiné svoji pohledávku za žalovaným žalobci, o čemž byl žalovaný písemně vyrozuměn dopisem ze dne 26. 1. 2021. Žalobce tak nyní nárokuje částku 6 163,05 Kč sestávající z dlužné jistiny úvěru ve výši 5 311,72 Kč, pojistného ve výši 140 Kč, poplatků ve výši 600 Kč a smluvní pokuty ve výši 111,33 Kč. Dále žalobce nárokuje kapitalizovaný smluvní úrok v částce 344,42 Kč splatný ke dni 31. 12. 2020, běžný smluvní úrok ve výši 19,19 % ročně z částky 5 311,72 Kč od 1. 1. 2021 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 6 163,05 Kč od 1. 1. 2021 do zaplacení. Předžalobní výzva byla žalovanému odeslána.

2. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, jeho stanovisko k žalobou uplatněnému nároku nebylo zjištěno.

3. Soud věc rozhodl podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o. s. ř.“, bez nařízení jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout pouze na základě listinných důkazů doložených žalobcem, který s tímto postupem již v žalobě souhlasil, přičemž žalovaného soud vyzval, aby se ve lhůtě 10 dnů od doručení výzvy vyjádřil k žalobě a k tomu, zda s takovým postupem souhlasí, s tím, že pokud se ve lhůtě nevyjádří, bude soud mít za to, že s navrženým postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se k výzvě ve lhůtě ani později nevyjádřil, ačkoli mu bylo předmětné usnesení doručeno na doručovací adresu podle § 46b písm. a) o. s. ř. tzv. fikcí doručení nastalou dne 23. 12. 2021 (§ 49 odst. 4 o. s. ř.).

4. Při svém rozhodnutí soud vycházel z následujícího závěru o skutkovém stavu věci. Žalovaný dne 20. 5. 2022 požádal původního věřitele o poskytnutí úvěru ve výši 5 798 Kč, jehož předmětem bylo financování koupě elektroniky. Úroková sazba měla činit 19,19 % ročně a úvěr měl být splacen formou 11 měsíčních splátek ve výši 579 Kč splatných vždy k 17. dni v měsíci počínaje dnem 17. 6. 2020. Žalovaný požádal i o účast na pojištění na základě Rámcové pojistné smlouvy č. [anonymizováno] [číslo], kdy výše měsíční splátky včetně pojistného činila 607 Kč. Pro případ prodlení se měl žalovaný zavázat též k zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z aktuální dlužné částky za každý den prodlení, dále k paušální náhradě nákladů vymáhání ve výši 600 Kč a k zaplacení poplatku za odeslání upomínky dlužné splátky ve výši 100 Kč. Dopisem ze dne 21. 5. 2020 původní věřitel žalovanému potvrdil uzavření úvěrové smlouvy [číslo] tak, jak byla navržena v žádosti žalovaného, kdy úvěr byl sjednán včetně poplatku za pojištění, tj. výše měsíční splátky činila 607 Kč. Dle předsmluvních informací měl žalovaný na úvěr celkem zaplatit částku 6 369 Kč. Jak plyne z výpisu k úvěrovému účtu, k poskytnuté peněžních prostředků původním věřitelem žalovanému došlo dne 20. 5. 2020. Původní věřitel od úvěrové smlouvy odstoupil dopisem ze dne 25. 11. 2020, a to z důvodu prodlení žalovaného s platbou dvou měsíčních splátek, současně původní věřitel vyzval žalovaného k zaplacení zesplatněného úvěru, smluvní pokuty a náhrady nákladů na vymáhání nejpozději do 31. 12. 2020. Dne 15. 1. 2021 byla mezi původním věřitelem a žalobcem uzavřena Smlouva o postoupení pohledávek, na jejímž základě byla žalobci postoupena i pohledávka z úvěrové smlouvy [číslo] O změně v osobě věřitele byl žalovaný písemně vyrozuměn dopisem ze dne 26. 1. 2021, který mu byl odeslán doporučeně téhož dne. Následně žalobce dne 12. 2. 2021 doporučeně odeslal žalovanému předžalobní výzvu.

5. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Podle ustanovení § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

7. Podle ustanovení § 2048 odst. 1 o. z. Ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda.

8. Podle ustanovení § 1746 odst. 2 o. z. mohou strany uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena.

9. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

10. Na základě zjištěného skutkového stavu soud dospěl k následujícím právním závěrům. Aktivní legitimace žalobce je ohledně pohledávky z úvěrové smlouvy [číslo] včetně příslušenství dána v souladu s § 1879 a § 1880 odst. 1 o. z. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 15. 1. 2021 uzavřenou mezi původním věřitelem a žalobcem. Postoupení předmětných pohledávek žalobci je vůči žalované účinné, neboť jí bylo v souladu s § 1882 odst. 1 o. z. písemně oznámeno. V dané věci se jedná o spor účastníků z titulu smlouvy o úvěru podle § 2395 o. z., na jejímž základě se žalobce zavázal žalovanému na jeho požádání poskytnout peněžní prostředky a žalovaný se zavázal tyto peněžní vrátit a zaplatit sjednaný úrok. Způsob splacení úvěru byl sjednán ve formě pravidelných měsíčních splátek (§ 2399 odst. 1 o. z.). Žalobce peněžní prostředky žalovanému prokazatelně poskytl, resp. za něho uhradil předmět úvěrového financování, a žalovaný předmět financování zjevně převzal, čímž došlo k čerpání úvěru, avšak bez toho, aby tyto prostředky žalobci v dohodnuté době a dohodnutým způsobem vrátil. V důsledku toho žalobce nesplacený zbytek úvěru zesplatnil a žalovaného vyzval k zaplacení celého nesplaceného zbytku úvěru jednorázově včetně dalších poplatků a smluvních pokut. Splněny byly i zákonné podmínky pro sjednání smluvní pokuty, která byla sjednána platně podle § 2048 o. z. Smluvní pokuta nebyla shledána hrubě nepřiměřenou vzhledem k zajištěné povinnosti a způsobu jejího sjednání. Sjednanou výši smluvní pokuty nelze považovat za neplatnou pro extrémní rozpor s dobrými mravy (§ 588, § 2051 o. z.). Žalovaný se v rámci smluvní volnosti dále zavázal v rámci pravidelných splátek platit též poplatek za účast na pojištění, a dále se zavázal v případě svého prodlení zaplatit žalobci náhradu nákladů, které žalobce účelně vynaložil na upomínání žalovaného k úhradě (§ 1746 odst. 2 o. z.). Žalobce tak v řízení prokázal uzavření smlouvy o úvěru, jejíž součástí bylo též ujednání o povinnosti žalovaného v případě jeho prodlení se splácením zaplatit žalobci jednak smluvní pokutu a jednak náhradu nákladů na upomínání, a rovně. Žalobce prokázal též poskytnutí peněžních prostředků žalovanému dle smlouvy. Bylo tedy na žalovaném, aby prokázal, že k prodlení s vrácením půjčky, jak bylo sjednáno, nedošlo, že ji vrátil a zaplatil poplatek, popř. že dluh zanikl jiným způsobem. Žalovaný nic takového v řízení netvrdil, žádné námitky nevznesl a vrácení půjčky a zaplacení úroku neprokázal. Proto soud podané žalobě ohledně nároku na za zaplacení jistiny úvěru, smluvního úroku z úvěru, smluvní pokuty a poplatku za vymáhání vyhověl.

11. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný nesplnil svůj peněžitý závazek řádně a včas, je v prodlení (§ 1968 o. z.). V důsledku prodlení žalovaného je pak zcela po právu požadavek žalobce na zaplacení zákonného úroku z prodlení, když tento požadavek je odůvodněn ustanovením § 1970 o. z. a výše úroku z prodlení je stanovena ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč. Tyto náklady tvoří 400 Kč soudní poplatek, 600 Kč odměna advokáta za zastupování žalobce za tři úkony právní služby à 200 Kč (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva a podání žaloby) podle ustanovení § 14b odst. 1 bodu 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, dále jen „a. t.“, 300 Kč paušální náhrada nákladů zastoupení à 100 Kč za tři úkony právní služby podle § 14b odst. 5 písm. a) a. t., a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % v částce 189 Kč (§ 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř.).

13. Žalobce se v dané věci domáhal zaplacení dlužného úvěru, přičemž žalobce, s ohledem na předmět svého podnikání, podává žaloby ve skutkově a právně obdobných věcech opakovaně. Návrh na zahájení řízení je podáván na ustáleném vzoru, čímž soud nemá na mysli formu návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, ale ustálený obsah návrhu (žaloby) s pouze minimálními odlišnostmi ve skutkových tvrzeních a právní argumentaci oproti dalším žalobním návrhům činěným žalobcem u nadepsaného soudu. Nezbytné označení žalovaného, konkrétní smlouvy o úvěru, spolu s uvedením údaje o výši pohledávky a nabývacího titulu k pohledávce, je pouhou nevyhnutelnou individualizací ustáleného vzoru, bez níž by jinak vůbec návrh nemohl být řádně podán. Právě pro tuto minimální míru odlišností lze sepis návrhu na zahájení řízení kvalifikovat spíše jako administrativní úkon než úkon právní pomoci, a to tím spíše, že návrhy jsou opakovaně podávány týmž advokátem. Z těchto důvodů má soud za to, že jsou splněny podmínky pro rozhodnutí o náhradě nákladů řízení do podání žaloby podle ustanovení § 14b odst. 1 a. t.

14. Lhůtu pro plnění soud stanovil podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. věty před středníkem. Místo plnění náhrady nákladů řízení je odůvodněno ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř.

15. Soud s odkazem na ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř. v rozsudku uvedl pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci, neboť proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné.