22 C 462/2021

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudcem Mgr. Tomášem Kopalem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o: zaplacení částky 4 000 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 4 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 4 000 Kč od 2. 7. 2015 do 31. 12. 2015, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 4 000 Kč od 1. 1. 2016 do 30. 6. 2016, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 4 000 Kč od 1. 7. 2016 do 31. 12. 2016, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 4 000 Kč od 1. 1. 2017 do 30. 6. 2017, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 4 000 Kč od 1. 7. 2017 do 31. 12. 2017, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,50 % ročně z částky 4 000 Kč 1. 1. 2018 do 30. 6. 2018, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,00 % ročně z částky 4 000 Kč od 1. 7. 2018 do 31. 12. 2018, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,75 % ročně z částky 4 000 Kč od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,00 % ročně z částky 4 000 Kč od 1. 7. 2019 do 31. 12. 2019, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,00 % ročně z částky 4 000 Kč 1. 1. 2020 do 30. 6. 2020, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 4 000 Kč od 1. 7. 2018 do 31. 12. 2020, se zákonným úrokem z prodlení z částky 4 000 Kč od 1. 1. 2021 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí a s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 528 Kč od 13. 11. 2006 do 14. 5. 2007, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci, a to k rukám advokáta žalobce, náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobce se domáhal vydání soudního rozhodnutí, kterým by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit částku 4 000 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že žalovaný uzavřel dne [datum] s právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], [IČO], Smlouvu o půjčce [číslo] (dále jen " Smlouva). Na základě této Smlouvy poskytl původní věřitel žalovanému peněžní prostředky ve výši 4 000 Kč, které žalovaný převzal hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal zaplatit původnímu věřiteli v souvislosti s poskytnutou půjčkou rovněž částku ve výši 1 928 Kč, tzv. souhrnný poplatek, a to formou 26 týdenních splátek á 228 Kč. Žalovaný však své smluvní závazky nehradil řádně a včas. Smlouva zanikla uplynutím doby, na kterou byla sjednána, tedy k 14.5.2007. Právnímu předchůdci žalobce proto vzniklo právo požadovat úhradu celé zbylé neuhrazené části celkové dlužné částky, které činila na dlužné půjčce 4 000 Kč a na dlužném poplatku (úroku) 1 528 Kč. Neuhrazená půjčka se pak úročí úrokem z prodlení v zákonné výši, a to od marného uplynutí týdenní lhůty pro úhradu splátky dlužné částky.

2. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] mezi přechodným věřitelem spol. [anonymizována dvě slova] a žalobcem [název žalobkyně] došlo k témuž dni k postoupení předmětné pohledávky na žalobce. Smlouva nabyla platnosti a účinnosti ke dni [datum]. Změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena dopisem ze dne 13.9.2018. Hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 5 528 Kč spolu s příslušenstvím, tedy zákonným úrokem z prodlení z jistiny 4 000 Kč od 2.7.2015 do zaplacení. Žalovaný ode dne postoupení pohledávky na žalobce, až do dne podání žaloby neuhradil na svůj dluh ničeho. Žalobce zaslal žalovanému předžalobní výzvu k plnění.

3. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, proti žalobě ničeho nenamítal.

4. Žalobce souhlasil s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podané žalobě. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.”) vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů založených ve spise.

5. Soud učinil následující skutkový a právní závěr.

6. Předchůdce žalobce s žalovaným uzavřel smlouvu o půjčce, kdy tento závazkový právní vztah je nutno posuzovat dle ust. § 657 a § 658 z. č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) upravující smlouvu o půjčce. Podle těchto ustanovení smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Při půjčce peněžité lze rovněž dohodnout úroky. Žalovaný měl půjčku vrátit ve sjednané době. Dle zůstatku částky, kterou žalobce požaduje na poplatku a na jistině, uhradil žalovaný do dne postoupení pohledávky celkem 400 Kč. Bylo na žalovaném, aby prokázal, že k prodlení s vrácením půjčky, jak bylo sjednáno, nedošlo, že ji vrátil, popř. že dluh zanikl jiným způsobem. Žalovaný nic takového v řízení netvrdil, žádné námitky nevznesl a vrácení půjčky neprokázal. Aktivní legitimace žalobce pak plyne z platně uzavřené smlouvy o postoupení pohledávek (§ 1895 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., tzv. „nového“ občanského zákoníku).

7. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku do rozhodnutí soudu, octl se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobci přiznal i úroky z prodlení dle § 517 odst. 2 o. z. s přihlédnutím k výši úroků, stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 4 000 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.

9. Soud neshledal důvod pro postup podle právního názoru vysloveného v nálezu Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3923/2011 ani pro aplikaci § 150 o.s.ř.