22 C 476/2020

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudcem Mgr. Tomášem Kopalem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o: zaplacení částky 1 745,45 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci 1 745,45 Kč a úrok z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 1 745,45 Kč od 23. 2. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci, a to k rukám advokáta žalobce, náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) podanou u soudu dne 8. 5. 2020 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud žalované uložil povinnost zaplatit žalobci částku 1 745,45 Kč a úrok z prodlení ve výši 9,75 % ročně od 23. 2. 2019 do zaplacení. Žalobce podanou žalobu odůvodnil tím, že žalobce je provozovatelem distribuční soustavy ve smyslu zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích (dále jen„ energetický zákon“). Žalobce jako provozovatel distribuční soustavy je na základě uzavíraných smluv o sdružených službách dodávky plynu povinen zajišťovat distribuci plynu mezi obchodníkem s plynem a jeho odběratelem s tím, že po dobu distribuce je plyn v distribuční soustavě ve vlastnictví obchodníka s plynem. V případě, že dojde k ukončení smluvního vztahu mezi obchodníkem s plynem a jeho odběratelem a odběr plynu odběratelem přesto nadále pokračuje, jedná se o neoprávněný odběr plynu ve smyslu ustanovení § 74 odst. 1 písm. a) energetického zákona a zároveň o neoprávněnou distribuci plynu podle ustanovení § 74 odst. 1 písm. b) energetického zákona. Při neoprávněném odběru a neoprávněné distribuci plynu odběratelem z distribuční soustavy nedochází k odběru plynu, který je ve vlastnictví obchodníka s plynem, neboť jde o odběr plynu bez uzavřené smlouvy. Neoprávněným odběrem zároveň vzniká škoda provozovateli distribuční soustavy, tj. žalobci, neboť ten je podle ustanovení § 59 odst. 1 písm. k) energetického zákona nakupovat plyn pro krytí ztrát v distribuční soustavě. V daném případě žalovaná v době od 21. 9. 2018 do 25. 10. 2018 na odběrném místě na adrese [adresa], neoprávněně odebrala z distribuční soustavy provozované žalobcem celkem 38 m3 plynu. Dle žalobce obchodník s plynem, společnosti [anonymizováno] [právnická osoba], ukončil se žalovanou smluvní vztah odstoupením od smlouvy s tím, že smlouva zanikla ke dni 20. 9. 2018. Stav plynoměru v odběrném místě činil ke dni 20. 9. 2018 objem 6 271 m3, přičemž tento stav byl stanoven postupem podle § 5 odst. 4 vyhlášky č. 108/2011 Sb., o měření plynu a způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném uskladňování, neoprávněné přepravě nebo neoprávněné distribuci plynu. Dne 1. 10. 2019 byla provedena demontáž měřidla, kdy stav měřidla činil 6 309 m3. Množství neoprávněně odebraného plynu bylo stanoveno jako rozdíl mezi stavem měřidla ke dni 20. 9. 2018, tj. ke dni ukončení trvání smlouvy mezi žalovanou a obchodníkem s plynem, a dnem 25. 10. 2018, tj. dnem, kdy žalovaná ukončila užívání odběrného místa, tedy celkem 38 m3. Cena neoprávněně odebraného plynu byla podle vyhlášky č. 108/2011 Sb., v souladu s ceníkem žalobce vyčíslena na částku 1 745,45 Kč. Žalobce tuto částku žalované vyúčtoval fakturou [variabilní symbol] ze dne 8. 2. 2019, splatnou dne 22. 2. 2019, kterou však žalovaná nezaplatila.

2. Žalovaná zůstala v řízení nečinná, její stanovisko k žalobou uplatněnému nároku nebylo zjištěno.

3. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků podle ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o. s. ř.“, vycházejíce přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů, když žalobce s tímto postupem souhlasil a žalovaná se k jednání bez omluvy nedostavila. Předvolání k prvnímu jednání ve věci bylo žalované doručeno na adrese trvalého pobytu uvedené v záhlaví rozsudku s tím, že písemnost se považuje za doručenou tzv. fikcí nastalou dne 28. 6. 2021 (§ 49 odst. 4 o. s. ř.).

4. Soud na základě žalobcem označených a doložených důkazů dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Společnost [anonymizováno] [právnická osoba] jako obchodník s plynem odstoupila od smlouvy se žalovanou, na jejímž základě žalované dodávala plyn prostřednictvím distribuční soustavy provozované žalobcem. Žalovaná i přes ukončení smluvního vztahu s obchodníkem s plynem pokračovala s odběrem plynu z distribuční soustavy bez právního důvodu. Žalovaná byla o tom, že neoprávněně odebírá plyn z distribuční soustavy, vyrozuměna. Vzhledem k tomu, že nebylo ke dni ukončení trvání smluvního vztahu mezi žalovanou a obchodníkem s plynem možné odběrné místo odpojit, byl ode dne 21. 9. 2018 další odběr vyhodnocen jako neoprávněný a zároveň jako neoprávněná distribuce plynu. V důsledku tohoto neoprávněného odběru plynu z distribuční soustavy vznikla žalobci škoda odpovídající ceně neoprávněně odebraného množství plynu z distribuční soustavy, přičemž množství neoprávněně odebraného plynu bylo stanoveno jako rozdíl mezi konečným stavem měřidla ke dni jeho demontáže, tj. ke dni 1. 10. 2019, tedy stavem 6 309 m3, a odhadovaným stavem měřidla ke dni 20. 9. 2018, tedy stavem 6 271 m3. Žalovaná tedy z distribuční soustavy neoprávněně odebrala plyn v množství 38 m3, přičemž cenu takto odebraného plynu žalobce žalované vyúčtoval fakturou [číslo] ze dne 8. 2. 2019, splatnou dne 22. 2. 2019, ve výši 1 745,45 Kč.

5. Podle ustanovení § 74 odst. 1 písm. a) energetického zákona je neoprávněným odběrem plynu odběr bez právního důvodu, nebo pokud právní důvod odpadl.

6. Podle ustanovení § 74 odst. 6 energetického zákona se neoprávněný odběr, neoprávněná přeprava, neoprávněná distribuce a neoprávněné uskladnění plynu zakazují.

7. Podle § 74 odst. 7 energetického zákona je při neoprávněném odběru plynu osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá plyn, povinna uhradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit výši škody určenou výpočtem podle příkonů plynových spotřebičů instalovaných v místě neoprávněného odběru nebo rozměrů a tlaku přívodního plynového potrubí nebo jmenovitého průtoku plynu regulátorem tlaku, nedohodnou-li se jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru plynu.

8. Zjištěný skutkový stav soud právně posoudil podle ustanovení § 74 odst. 1 písm. a) energetického zákona, dle kterého je neoprávněným odběrem plynu odběr bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl. V dané věci žalovaná odebírala plyn z distribuční soustavy i poté, co obchodník s plynem ukončil smlouvu se žalovanou, na jejímž základě žalovaná plyn původně odebírala, a požádal žalobce jako provozovatele distribuční soustavy o odpojení odběrného místa žalované, neboť ta již novou smlouvu o sdružených službách dodávky plynu uzavřenu neměla. Lze tedy uzavřít, že žalovaná odebírala plyn z distribuční soustavy, poté co odpadl právní důvod odběru, a tento odběr je tedy nutno hodnotit jako neoprávněný odběr ve smyslu ustanovení § 74 odst. 1 písm. a) energetického zákona. Neoprávněný odběr plynu z distribuční soustavy je zároveň zakázán (§ 74 odst. 6 energetického zákona). V důsledku neoprávněného odběru plynu z distribuční soustavy vznikla žalobci jakožto provozovateli škoda na majetku, neboť vzniká ztráta v distribuční soustavě, kterou žalobce jako provozovatel musí krýt nákupem plynu (§ 59 odst. 1 písm. k) energetického zákona. Žalobce tak má nárok na náhradu škody odpovídající hodnotě neoprávněně odebraného množství plynu z jím provozované distribuční soustavy.

9. V řízení zároveň nevyplynulo najevo, že by žalovaná žalobci za neoprávněný odběr plynu zaplatila, případně že by tento dluh vůči žalobci zanikl jiným způsobem. Žalobu tedy soud v tomto směru shledal jako důvodnou a proto jí v rozsahu nároku na náhradu škody vyhověl.

10. Vzhledem k tomu, že žalovaná nesplnila svůj dluh vůči žalobci řádně a včas, je v prodlení (§ 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“). Proto je zcela po právu i požadavek žalobce na zaplacení úroku z prodlení ve smyslu § 1970 o. z., a soud tak podané žalobě i v tomto směru vyhověl.

11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady tvoří 400 Kč soudní poplatek, 600 Kč odměna advokáta za zastupování žalobce za tři úkony právní služby à 200 Kč (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva a podání žaloby) podle ustanovení § 6 odst. 1 a § 14b odst. 1 bod 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, dále jen „a. t.“, 300 Kč paušální náhrada nákladů zastoupení à 100 Kč za tři úkony právní služby podle § 14b odst. 5 písm. a) a. t., a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % v částce 189 Kč (§ 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř.).

12. Žalobce se v dané věci domáhal zaplacení náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem plynu z jím provozované distribuční soustavy, přičemž žalobce, s ohledem na předmět svého podnikání, podává žaloby ve skutkově a právně obdobných věcech opakovaně. Návrh na zahájení řízení je podáván na ustáleném vzoru, čímž soud nemá na mysli formu návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, ale ustálený obsah návrhu (žaloby) s minimální skutkovou a právní argumentací, kdy jednotlivé návrhy se od ostatních odlišují jen v minimální míře. Nezbytné označení žalovaného, popis vzniku škody, spolu s uvedením údaje o výši pohledávky, je pouhou nevyhnutelnou individualizací ustáleného vzoru, bez níž by jinak vůbec návrh nemohl být řádně podán. Právě pro tuto minimální míru odlišností lze sepis návrhu na zahájení řízení kvalifikovat spíše jako administrativní úkon než úkon právní pomoci, a to tím spíše, že návrhy jsou opakovaně podávány týmž advokátem. Z těchto důvodů má soud za to, že jsou splněny podmínky pro rozhodnutí o náhradě nákladů řízení do podání žaloby podle ustanovení § 14b odst. 1 a. t.

13. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností stanovil soud podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. část věty před středníkem. Údaj o místu plnění náhrady nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř.

14. S odkazem na ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř. soud v odůvodnění rozsudku uvedl pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci, neboť proti rozsudku není odvolání přípustné.