22 C 479/2020
č. j. 22 C 479/2020-23
V PLATNOSTICitované zákony (14)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 137 § 142 § 149 § 150 § 157 § 160 § 202
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 13 § 14
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 1824 § 1880 § 1970 § 2395
- Nařízení vlády, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, 351/2013 Sb. — § 2
Plný text
Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudcem Mgr. Tomášem Kopalem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o: zaplacení částky 7 075,79 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 7 075,79 Kč a úrok z prodlení ve výši 8 % ročně z částky 5 946,04 Kč od 17. 12. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci, a to k rukám advokáta žalobce, náhradu nákladů řízení ve výši 4 134,45 Kč a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) došlou soudu dne 23. 6. 2020 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 7 075,79 Kč a smluvní úrok z prodlení ve výši 8 % ročně z částky 5 946,04 Kč od 17. 12. 2019 do zaplacení. Žalobce žalobu odůvodnil tak, že obchodní společnost [právnická osoba] (dále jen„ původní věřitel“) nejprve postoupila níže popsanou pohledávku za žalovaným [právnická osoba] [anonymizováno], reg. [číslo] se sídlem [adresa], [anonymizována tři slova], [země], která následně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 5. 3. 2020 postoupila předmětnou pohledávku žalobci. Původní věřitel prostřednictvím elektronické komunikace - webových stránek [webová adresa] - uzavřel s žalovaným dne 2. 12. 2019 smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě žalovanému poskytl částku 5 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr vrátit a společně s tím zaplatit poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 945,04 Kč, to vše nejpozději do 16. 12. 2019. Žalovaný v termínu splatnosti poskytnutý úvěr a poplatek za poskytnutí úvěru nezaplatil. V důsledku prodlení žalovaného s vrácení úvěru vznikl původnímu věřiteli vůči žalovanému nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % z částky, ohledně níž je v prodlení, tj. z částky 5 946,04 Kč, kapitalizované za období od 17. 12. 2019 do 23. 6. 2020, ve výši 1 129,75 Kč.
2. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, jeho stanovisko k žalobou uplatněným nárokům nebylo zjištěno.
3. Soud učinil následující skutkový a právní závěr. Mezi právním původním věřitelem a žalovaným byla dne 2. 12. 2019 uzavřena smlouva o úvěru, a to podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Předmětná smlouva o úvěru byla mezi původním věřitelem a žalovaným uzavřena distančním způsobem prostřednictvím elektronických prostředků komunikace na dálku (§ 1824 o. z.). Bylo prokázáno uzavření smlouvy o úvěru a poskytnutí úvěru žalovanému potvrzením o platbě z bankovního účtu předchůdce žalobce, který měl žalovaný vrátit. Bylo na žalovaném, aby prokázal, že k prodlení s vrácením úvěru, jak bylo sjednáno, nedošlo, že úvěr vrátil, popř. že dluh zanikl jinak (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29.4.2010 sp. zn. 33 Cdo 4378/2008). Žalovaný nic takového v řízení netvrdil, žádné námitky nevznesl a vrácení úvěru neprokázal. Aktivní legitimace žalobce k podání žaloby je dána smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou dne 5. 3. 2020 mezi předchozím věřitelem [právnická osoba] [anonymizováno] jako postupitelem a žalobcem jako postupníkem (§ 1879, § 1880 odst. 1 o. z.). Proto bylo žalobě vyhověno.
4. Pokud jde o smluvní pokutu vyčíslenou na částku 1 129,75 Kč, vzhledem k výši neuhrazeného zůstatku úvěru ji lze považovat za přiměřenou a soud žalobě vyhověl i v této části (§ 2048 o. z.).
5. Nárok na úrok z prodlení pak vzniká ze zákona okamžikem prodlení s placením. Žalovaný neprokázal, že dluh splnil řádně a včas, a žalobci tak vznikl rovněž nárok na úrok z prodlení (§ 1970 o. z.). Úrok z prodlení náleží ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ke dni okamžiku prodlení.
6. O nákladech řízení ve vztahu mezi jeho účastníky soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobce měl ve věci plný úspěch a přísluší mu tak náhrada nákladů řízení potřebných k účelnému uplatňování práva proti žalovanému. Tyto náklady činí 4 134,45 Kč a tvoří je 400 Kč soudní poplatek, 2 100 Kč odměna advokáta za zastupování žalobce podle ustanovení § 14b odst. 1 bod 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, dále jen „a. t.“, za tři úkony právní služby à 200 Kč (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva a podání žaloby) a podle ustanovení § 7 bod 5 a § 14b odst. 3 a. t. za jeden úkon právní služby à 1 500 Kč (účast na jednání před soudem dne 29. 7. 2021), 600 Kč náhrada hotových výdajů advokáta za tři úkony právní služby à 100 Kč podle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a za jeden úkon právní služby à 300 Kč podle ustanovení § 14b odst. 5 písm. b) a. t., 484,25 Kč náhrada cestovních výdajů podle ustanovení § 13 odst. 5 a. t. za cestu [obec] – [obec] a zpět k jednání soudu dne 14. 9. 2021 osobním vozidlem celkem 220 km při kombinované spotřebě benzínu 95 oktanů 11,9 l [číslo] km, průměrné ceně benzinu 95 oktanů 27,80 Kč a základní sazbě náhrady za 1 km 4,40 Kč podle vyhlášky č. 589/2020 Sb., 150 Kč náhrada za promeškaný čas podle ustanovení § 14 odst. 4 a. t. v souvislosti s cestou k jednání soudu dne 14. 9. 2021 za šest půlhodin ve výši 100 Kč, DPH 21 % v částce 700,20 Kč. Náhrada cestovních výdajů a náhrada za promeškaný čas je zohledněna ve výši jedné čtvrtiny (tj. z celkové částky náhrady cestovních výdajů ve výši 1 937 Kč a náhrady za promeškaný čas ve výši 600 Kč), když se právní zástupce žalobce téhož dne účastnil dalších tří jednání u téhož soudu. Náklady právního zastoupení zahrnují náhradu za daň z přidané hodnoty podle ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř., když právní zástupce žalobce je plátcem této daně.
7. Soud neshledal důvod pro postup podle právního názoru vysloveného v nálezu Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3923/2011 ani pro aplikaci § 150 o. s. ř.
8. Lhůtu pro plnění soud stanovil podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. věty před středníkem. [obec] plnění náhrady nákladů řízení je odůvodněno ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř.
9. Soud s odkazem na ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř. v rozsudku uvedl pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci, neboť proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.