22 C 76/2022

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudcem Mgr. Tomášem Kopalem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o: zaplacení částky 179 160,24 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 179 160,24 Kč, úrok 11,08 % ročně z částky 175 660,24 Kč od 6. 10. 2021 do zaplacení, úrok z prodlení 13,92 % ročně z částky 175 660,24 Kč od 6. 10. 2021 do zaplacení, úrok ve výši 16 073,5 Kč, úrok z prodlení ve výši 8 926,91 Kč a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci, a to k rukám advokáta žalobce, náhradu nákladů řízení ve výši 38 385 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> Žalobce se domáhal na žalovaném zaplacení částky 179 160,24 Kč s příslušenstvím a úhrady nákladů spojených s uplatněním pohledávky 1 200 Kč s odůvodněním, že na základě Smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] poskytl žalovanému úvěr ve výši 180 000 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky, Úvěrové podmínky pro právnické osoby, Oznámení o úrokových sazbách a Sazebník. Žalovaný se zavázal úvěr čerpat postupně do 30.4.2020 a splatit jistinu úvěru nejpozději k 30.4.2022 spolu se smluvními úroky z vyčerpané jistiny. Doba trvání úvěru byla stanovena na 24 měsíců s výpůjční úrokovou sazbou v pohyblivé výši odpovídající součtu 1M [anonymizováno] v CZK a pevné odchylky ve výši 10,21 % p.a. z jistiny úvěru, přičemž výše měsíční anuitní splátky činila 7 500 Kč. Od 31.5.2020 byl žalovaný povinen splácet vyčerpanou jistinu úvěru spolu s úroky z vyčerpané jistiny shora uvedenou anuitní splátkou vždy ke každému poslednímu dni kalendářního měsíce. Výše poslední splátky jistiny měla odpovídat částce nesplacené jistiny úvěru a nesplacených úroků. Žalovaný vyčerpal částku úvěru dne [datum]. Žalovaný se však dostal do prodlení s úhradou měsíčních splátek a tímto jednáním se dopustil porušení Smlouvy, neboť nesplnil svou povinnost splácet své závazky z poskytnutého úvěru řádně a včas. V souladu s ustanovením Všeobecných obchodních podmínek tak došlo k zesplatnění celé úvěrové pohledávky. Žalobce zaslal žalovanému dne 16.6.2021 dopis nadepsaný jako„ Výzva k okamžitému splacení celé úvěrové pohledávky” (dále jen„ Výzva”), kde žalovaného informoval, že v důsledku prodlení s úhradou splatných závazků žalovaného požaduje okamžité splacení všech svých úvěrových pohledávek. Žalobce ve Výzvě stanovil lhůtu pro zaplacení celé úvěrové pohledávky do 29.6.2021. Žalovaný však dlužnou částku neuhradil. Celková výše žalované pohledávky činí 179 160,24 Kč, přičemž tato částka zahrnuje nesplacenou část jistiny ve výši 175 660,24 Kč a úvěrové poplatky ve výši 3 500 Kč. Povinnost žalovaného hradit poplatky vyplývá z čl. 1 Smlouvy. Žalobce požaduje neuhrazené poplatky za spravování úvěru ve výši 150 Kč měsíčně, a to za 11 měsíců v částce celkem 1 650 Kč, dále poplatky za vystavené upomínky, tj. upomínku ze dne 11.12.2020 zpoplatněnou částkou 350 Kč, ze dne 28.12.2020 částkou 500 Kč, ze dne 5.1.2021 částkou 500 Kč a ze dne 4.2.2021 částkou 500 Kč. Dále žalobce požaduje kapitalizovaný výpůjční úrok z dlužné nesplacené jistiny úvěru, kdy poslední splátku žalovaný uhradil dne 30.11.2020. Žalobce výpůjční úrok kapitalizoval ode dne následujícího po dni poslední úhrady, tedy ode dne 01.12.2020, do vydání historického výpisu tj. do 05.10.2021 částkou 16 073,50 Kč. Dále žalobce požaduje kapitalizovaný smluvní úrok z prodlení z dlužné nesplacené jistiny úvěru, do vydání historického výpisu tj. do 05.10.2021 tento úrok činil 8 926,91 Kč. Žalobce rovněž požaduje náklady spojené s uplatněním pohledávky 1 200 Kč, neboť jde o vzájemný závazek podnikatelů. Žalovanému byla dne 5.8.2021 zaslána předžalobní upomínka s výzvou k plnění. Do dnešního dne však neuhradil ničeho. Žalobce souhlasil s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podané žalobě. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.”) vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů založených ve spise. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, proti žalobě ničeho nenamítal. Na základě žádosti žalovaného ze dne [datum] byla dne [datum] mezi účastníky řízení uzavřena smlouva o úvěru. Nedílnou součástí smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky, Úvěrové podmínky pro právnické osoby, Oznámení o úrokových sazbách a Sazebník. Podle této smlouvy poskytl žalobce žalovanému úvěr ve výši 180 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr vyčerpat do 30.4.2020. Žalovaný požádal žalobce dne 20.12.2019 o čerpání úvěru, úvěr byl dne [datum] čerpán, což bylo zjištěno z Historického výpisu z úvěrového účtu. Žalovaný se dle smlouvy zavázal vrátit poskytnuté peněžní prostředky (jistinu) nejpozději k 30.4.2022 spolu se smluvními úroky v pohyblivé výši odpovídající součtu 1M [anonymizováno] v CZK a pevné odchylky ve výši 10,21 % p.a. z jistiny úvěru, a to formou 24 měsíčních anuitních splátek ve výši 7 500 Kč. Dále bylo dohodnuto, že žalovaný uhradí žalobci ceny za služby, a to za realizaci úvěru ve výši 1 040 Kč a za spravování úvěru ve výši 150 Kč měsíčně. Další poplatky byly účtovány v souladu se Sazebníkem. Z Historického výpisu z úvěrového účtu bylo zjištěno, že žalovaný nehradil splátky řádně a včas. S ohledem na to, že žalovaný se dostal do trvalého prodlení s hrazením splátek, žalobce využil svého oprávnění a dopisem ze dne 16.6.2021 prohlásil úvěr ke dni 15.6.2021 za splatný a vyzval žalovaného k zaplacení zůstatku úvěru včetně příslušenství tj. částky 190 615,85 Kč do 19.6.2021. Z Historického výpisu z úvěrového účtu je patrno, že žalovaný žalobci po zesplatnění ničeho neuhradil, dlužný jistina proto činí 175 660,24 Kč, splatné úroky 16 073,50 Kč, smluvní úroky z prodlení 8 926,91 Kč, úvěrové poplatky 3 500 Kč. Před podáním žaloby pak žalobce zaslal žalovanému předžalobní upomínku ze dne 5.8.2021, o čemž svědčí dodejka ze dne 5.8.2021. Žalovaný na upomínku nijak nereagoval. Dle § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Dle § 1751 odst. 1 o. z. část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. Dle § 1802 věty prvé o. z. mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Dle § 1968 věty prvé o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dle § 1969 o. z. může věřitel po dlužníkovi, který je v prodlení, vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Na základě výše uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že mezi žalobcem a žalovaným byla řádně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 o. z. V souladu s ustanovením § 1751 odst. 1 o. z. určili její účastníci část obsahu smlouvy odkazem na obchodní podmínky. V daném případě při posuzování žaloby, po stránce skutkové i právní, na základě provedeného dokazování, dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Závazkový vztah vzniklý mezi účastníky na základě smlouvy o úvěru je nutno s ohledem na dobu vzniku posuzovat dle příslušných ustanovení nového občanského zákoníku, upravujících práva a povinnosti stran smlouvy o úvěru. Z platně uzavřené dohody žalobce svůj závazek vůči žalovanému splnil, když poskytl částku 180 000 Kč, žalovaný se však s jejím vrácením včetně smluvených úroků a poplatků dostal do prodlení. Jelikož pohledávku žalovaný žalobci do současné doby neuhradil beze zbytku, a to ani na základě výzvy k zaplacení, shledal soud pohledávku žalobce do žalované částky oprávněnou a žalobě vyhověl potud, že žalovanému uložil povinnost zaplatit částku 179 160,24 Kč s úrokem 11,08 % ročně z částky 175 660,24 Kč od 6.10.2021 do zaplacení a kapitalizovaný úrok do 5.10.2021 ve výši 16 073,50 Kč. V řízení pasivní žalovaný pak ani netvrdil, tím méně pak neprokazoval, že by na dlužnou částku provedl nějaké další úhrady, než ty, jež jsou předmětem evidence žalobce. Rovněž soud vyhověl požadavku žalobce k úhradě nákladů spojených s uplatněním pohledávky, neboť jde o vzájemný závazek podnikatelů a v takovém případě činí podle ustanovení § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. minimální výše těchto nákladů 1 200 Kč. Žalovaný svým jednáním dostal do prodlení s placením peněžitého závazku, a proto má žalobce v souladu s § 1970 o. z. nárok i na úrok z prodlení. Protože mezi účastníky byla sazba úroku z prodlení dohodnuta ve smlouvě, je nárok žalobce i v této části po právu. Soud proto žalovanému uložil zaplatit žalobci úrok z prodlení vyčíslený do 5.10.2021 ve výši 8 926,91 Kč a dále ve výši ve výši 13,92 % ročně z částky 175 660,24 Kč od 6.10.2021 do zaplacení. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 38 385 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 7 167 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 179 160,24 Kč sestávající z částky 8 300 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a.t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 25 800 Kč ve výši 5 418 Kč. Soud neshledal důvod pro postup podle právního názoru vysloveného v nálezu Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3923/2011 ani pro aplikaci § 150 o.s.ř..