22 C 87/2020

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudcem Mgr Tomášem Kopalem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částky 30 188 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci 30 188 Kč a úrok z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 19 906 Kč od 22. 7. 2018 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci, a to k rukám advokáta žalobce, náhradu nákladů řízení ve výši 3 386 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se domáhal zaplacení 30 188 Kč spolu s příslušenstvím v podobě úroku z prodlení. Žalobu odůvodnila zejména tím, že uzavřel s žalovanou (dále také jen„ žalovaný“) dne 6. 6. 2018 smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] (dále jen„ Smlouva“). Původní výše jistiny úvěru činila 1 500 Kč, přičemž dne 7.6.2018 došlo na základě žádosti žalované k navýšení jistiny úvěru na 3 000 Kč, dne 8.6.2018 došlo k navýšení jistiny úvěru na 4 500 Kč, dne 11.6.2018 došlo k navýšení jistiny úvěru na 5 400 Kč, dne 12.6.2018 došlo k navýšení jistiny úvěru na 6 800 Kč, dne 13.6.2018 došlo k navýšení jistiny úvěru na 8 200 Kč, dne 14.6.2018 došlo k navýšení jistiny úvěru na 12 506 Kč, dne 15.6.2018 došlo k navýšení jistiny úvěru na 17 706 Kč a dne 18.6.2018 došlo k navýšení jistiny úvěru na 19 906 Kč. Na žádost žalovaného došlo k prodloužení data splatnosti dne 10.7.2018 Celkem tak jistina úvěru činila 19 906 Kč a splatnost úvěru nastala dne 21.7.2018. Žalovaný se zavázal žalobci zaplatit kromě poskytnutého úvěru i úroky přirostlé k úvěru a další poplatky v souladu s Obchodními podmínkami a Sazebníkem, které byly nedílnou součástí Smlouvy Tyto však žalovaný neuhradil řádně a včas. Pro případ porušení povinnosti se splacením byla mezi stranami sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny. Ke dni podání žaloby tak činila pohledávka za žalovaným 30 188 Kč, která se skládala z jistiny ve výši 19 906 Kč, poplatků za upomínky ve výši 150 Kč, smluvní pokuty 6 604 Kč a úroku do dne zesplatnění 3 528 Kč. Před podáním žaloby žalobce žalovaného vyzval k úhradě dlužné částky.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. V souladu s § 101 odst. 3 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), kdy žalovanému bylo předvolání k jednání řádně doručeno a žalovaný se následně k dnešnímu jednání nedostavil, ani včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, soud věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti. Žalobce se z jednání omluvil podáním adresovaným soudu ze dne 18. 3. 2021. Soud tak věc projednal a rozhodl bez přítomnosti obou stran a vycházel toliko z obsahu spisu a provedených důkazů.

3. Soud z provedených listin zjistil, že dne 6.6.2018 byla mezi žalobcem a žalovaným uzavřena smlouva o úvěru [číslo]. Nedílnou součástí smlouvy byly obchodní podmínky předchůdce žalobce a sazebník. Žalobce se zavázal žalovanému poskytnout finanční prostředky ve výši 1 500 Kč a žalovaný se zavázal vrátit celkem 1 890 Kč, a to do 30 dnů od jeho poskytnutí. Součástí Smlouvy bylo ujednání o smluvní pokutě ve výši 0,1 % jistiny, a to za každý den prodlení. Dále byly sjednány sankční poplatky za upomínky ve výši 50 Kč. Žalobce po ověření osobních údajů (občanský průkaz) žalovanému finanční prostředky ve výši 1 500 Kč na žalovaným ve smlouvě označený bankovní účet č. [bankovní účet] poskytl (prokázáno smlouvou o úvěru ze dne 6.6.2018, výpisem z účtu o verifikační platbě, výpisem z účtu o platbě 1 500 Kč). Dne 7.6.2018 se účastníci dohodli na navýšení poskytnuté částky na 3 000 Kč, načež byla žalobcem vyplacena na tentýž účet částka 1 500 Kč (prokázáno smlouvou o úvěru ze dne 7.6.2018, výpisem z účtu o platbě 1 500 Kč). Dne 8.6.2018 se účastníci dohodli na navýšení poskytnuté částky na 4 500 Kč, načež byla žalobcem vyplacena na tentýž účet částka 1 500 Kč (prokázáno smlouvou o úvěru ze dne 8.6.2018, výpisem z účtu o platbě 1 500 Kč). Dne 11.6.2018 se účastníci dohodli na navýšení poskytnuté částky na 5 400 Kč, načež byla žalobcem vyplacena na tentýž účet částka 900 Kč (prokázáno smlouvou o úvěru ze dne 11.6.2018, výpisem z účtu o platbě 900 Kč). Dne 12.6.2018 se účastníci dohodli na navýšení poskytnuté částky na 6 800 Kč, načež byla žalobcem vyplacena na tentýž účet částka 1 400 Kč (prokázáno smlouvou o úvěru ze dne 12.6.2018, výpisem z účtu o platbě 1 400 Kč). Dne 13.6.2018 se účastníci dohodli na navýšení poskytnuté částky na 8 200 Kč, načež byla žalobcem vyplacena na tentýž účet částka 1 400 Kč (prokázáno smlouvou o úvěru ze dne 13.6.2018, výpisem z účtu o platbě 10 600 Kč). Dne 14.6.2018 se účastníci dohodli na navýšení poskytnuté částky na 12 506 Kč, načež byla žalobcem vyplacena na tentýž účet částka 4 306 Kč (prokázáno smlouvou o úvěru ze dne 14.6.2018, výpisem z účtu o platbě 10 600 Kč). Dne 15.6.2018 se účastníci dohodli na navýšení poskytnuté částky na 17 706 Kč, načež byla žalobcem vyplacena na tentýž účet částka 5 200 Kč (prokázáno smlouvou o úvěru ze dne 15.6.2018, výpisem z účtu o platbě 5 200 Kč). Dne 18.6.2018 se účastníci dohodli na navýšení poskytnuté částky na 19 906 Kč, načež byla žalobcem vyplacena na tentýž účet částka 2 200 Kč (prokázáno smlouvou o úvěru ze dne 18.6.2018, výpisem z účtu o platbě 2 200 Kč). K prodloužení splatnosti na 21.7.2018 došlo smlouvou ze dne 10.7.2018 (prokázáno smlouvou o úvěru ze dne 10.7.2018).

4. Po provedeném dokazování a zhodnocení provedených důkazů soud učinil následující skutkový a právní závěr.

5. Mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2359 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), ve které se žalobce zavázal žalovanému poskytnout úvěr ve výši 1 500 Kč, později bylo mezi účastníky uzavřeno několik doplnění smlouvy o úvěru a žalobce se zavázal žalovanému poskytnout úvěr do celkové výše 19 906 Kč Smlouva byla uzavřena bez současné fyzické přítomnosti stran prostředky komunikace na dálku ve smyslu § 559 a násl. o. z., když totožnost žalovaného byla žalobcem ověřena i prostřednictvím předloženého občanského průkazu žalovaného. Bylo prokázáno uzavření smlouvy o úvěru (včetně navýšení) a poskytnutí úvěru žalovanému, který měl žalovaný vrátit. Na základě včleňovací doložky ve smlouvě se její součástí staly i obchodní podmínky předchůdce žalobce a sazebník (§ 1751 o.z.). Žalovaný tyto předložené listiny nezpochybnil, ani nenamítal, že by se s nimi neseznámil a nebyly součástí smlouvy. Bylo na žalovaném, aby prokázal, že k prodlení s vrácením úvěru, jak bylo sjednáno, nedošlo, že úvěr vrátil, popř. že dluh zanikl jinak (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 4. 2010 sp. zn. 33 Cdo 4378/2008). Žalovaný nic takového v řízení netvrdil, žádné námitky nevznesl. Žalovaný se ve smlouvě zavázal rovněž k hrazení poplatků. Ani ohledně tohoto dluhu žalovaný žádné námitky nevznesl, ani netvrdil a neprokázal, že by dlužné poplatky uhradil či dluh jinak zanikl. Protože byly splněny i zákonné podmínky pro sjednání smluvní pokuty, která byla sjednána platně podle § 2048 a násl. o.z., uložil soud žalovanému zaplatit správně vyčíslenou smluvní pokutu. Smluvní pokuta nebyla shledána hrubě nepřiměřenou vzhledem k zajištěné povinnosti a způsobu jejího sjednání, a ani ujednání o ní nebylo shledáno jako nepřiměřenou smluvní podmínkou (§ 1813 o.z.).

6. Nárok na úrok z prodlení pak vzniká ze zákona okamžikem prodlení s placením. Žalovaný neprokázal, že dluh splnil řádně a včas, a věřiteli tak vznikl rovněž nárok na úrok z prodlení (§ 1970 o.z.). Úrok z prodlení náleží ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ke dni okamžiku prodlení.

7. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že soud přiznal žalobci, jež byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 3 386 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 208 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 30 188 Kč sestávající z částky 500 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 500 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč. Náhrada nákladů je splatná podle § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám advokáta.

8. Při posouzení oprávněnosti náhrady nákladů řízení bylo rozhodnuto podle vyhlášky MS č. 177/1996 Sb. Soud aplikoval § 14b vyhlášky, neboť z obsahu návrhu je zřejmé, že jde po obsahové stránce o formulace, které žalobce opakovaně, ve skutkově a právně obdobných věcech do formuláře vpisuje a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč. Z úřední činnosti je soudu známo, že žalobce podávané návrhy v druhově totožných věcech, tj. vymáhání dluhů ze smluv o úvěru, mají stejnou strukturu, stejné rozvržení vylíčení rozhodných skutečností a stejné formulační obraty. Je tak evidentní, že žalobce vychází při sepisování návrhu na vydání platebního rozkazu ze vzoru, který je u něj ustálený v těchto druhově shodných věcech. Samozřejmě je nezbytné vždy v každé věci změnit označení žalovaného a výši pohledávky, stejně jako označení smlouvy a den jejího uzavření. Toto je však pouze nezbytná individualizace ustáleného vzoru, bez níž by jinak vůbec návrh nemohl být podán. Sepsání tzv. formulářové žaloby představuje spíš administrativní úkon, než provedení úkonu právní služby. Proto byl při rozhodování o náhradě nákladů řízení použit § 14b.

9. Lhůty k plnění byly stanoveny dle § 160 odst. 1 o. s. ř. jako základní zákonné pro peněžité plnění.