22 C 90/2022

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudcem Mgr. Tomášem Kopalem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o: zaplacení částky 3 165 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 3 165 Kč a úrok z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 3 165 Kč od 2. 7. 2015 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci, a to k rukám advokáta žalobce, náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) došlou soudu dne [datum] se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci částku 3 165 Kč s příslušenstvím. Žalobu žalobce odůvodnil tím, že jeho právní předchůdce žalobce společnost [právnická osoba], [IČO], (dále jen„ původní věřitel“) dne 12. 6. 2009 uzavřela se žalovanou Smlouvu o půjčce [číslo] (dále jen " Smlouva), na jejímž základě poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, které žalovaná převzala v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala zaplatit původnímu věřiteli v souvislosti s poskytnutou půjčkou celkem částku ve výši 17 360 Kč, tj. jistinu ve výši 10 000 Kč a tzv. souhrnný poplatek ve výši 7 360 Kč, a to formou 55 týdenních splátek á 320 Kč nejpozději do 2. 7. 2010. Smlouva zanikla uplynutím 55 týdnů od data podpisu, tedy dne 2. 7. 2010. Žalovaná ovšem svůj závazek nesplnila řádně a včas, když k datu konce trvání Smlouvy na úvěr celkem zaplatila pouze částku 14 195 Kč. Původnímu věřiteli tak vzniklo právo požadovat úhradu celé zbylé nezaplacené části celkové dlužné částky, tj. částku 3 165 Kč představující dlužnou jistinu v téže výši. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 6. 2015, uzavřené mezi původním věřitelem a [právnická osoba] [anonymizováno]., došlo s účinností ke dni 1. 7. 2015 k postoupení pohledávky za žalovaným [právnická osoba] [anonymizováno]. Změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena dopisem ze dne 25. 6. 2015 Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 24. 8. 2018, uzavřené mezi [právnická osoba] [anonymizováno]. a žalobcem, pak došlo s účinností k témuž dni k postoupení pohledávky za žalovaným na žalobce, přičemž tato změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena dopisem ze dne 11. 9. 2018. Žalobce tak nyní nárokuje zaplacení dlužné jistiny ve výši 3 165 Kč a úrok z prodlení ročně z částky 3 165 Kč v zákonné výši od 2. 7. 2015 do zaplacení.

2. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, jeho stanovisko k žalobou uplatněnému nároku nebylo zjištěno.

3. Soud věc rozhodl podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o. s. ř.“, bez nařízení jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout pouze na základě listinných důkazů doložených žalobcem, který s tímto postupem již v žalobě souhlasil, přičemž žalovaného soud vyzval, aby se ve lhůtě 15 dnů od doručení výzvy vyjádřil k žalobě a k tomu, zda s takovým postupem souhlasí, s tím, že pokud se ve lhůtě nevyjádří, bude soud mít za to, že s navrženým postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se k výzvě ve lhůtě ani později nevyjádřil, ačkoli mu bylo předmětné usnesení doručeno na doručovací adresu podle § 46b písm. a) o. s. ř. tzv. fikcí doručení nastalou dne 20. 12. 2021 (§ 49 odst. 4 o. s. ř.).

4. Soud má po skutkové stránce za zjištěné, že původní věřitel a žalovaná mezi sebou dne [datum] mezi sebou uzavřeli Smlouvu o půjčce [číslo] na jejímž základě žalobce poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, přičemž souhrnný poplatek v souvislosti s touto částkou činil 7 360 Kč. Žalovaná měla jistinu půjčky a souhrnný poplatek žalobci zaplatit v celkem 55 týdenních splátkách o výši týdenní splátky 320 Kč s tím, že první splátka byla splatná 7. dne od podpisu Smlouvy a další splátky vždy do sedmi dnů od předchozí splátky. Žalovaná tak měla původnímu věřiteli celkem zaplatit částku 17 360 Kč. Podpisem Smlouvy žalovaná stvrdila, že od původního věřitele převzala předmět půjčky, tj. peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč. Pohledávku za žalovanou původní věřitel postoupil [právnická osoba] [anonymizováno] na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 6. 2015 s účinností ke dni zaplacení úplaty za postoupení pohledávek, tj. ke dni 25. 6. 2015, přičemž tato změna byla žalované oznámena doporučeným dopisem ze dne 25. 6. 2015 [právnická osoba] [anonymizováno] následně pohledávku za žalovanou postoupila žalobci na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 8. 2018, což bylo žalovanému oznámeno doporučeným dopisem ze dne 11. 9. 2018. Doporučeným dopisem ze dne 10. 5. 2021 právní zástupce žalobce žalovanému zaslal předžalobní výzvu k plnění.

5. Podle ustanovení § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z. 1964“), smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

6. Podle ustanovení § 658 odst. 1 o. z. 1964 při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.

7. Podle ustanovení § 517 odst. 2 o. z. 1964 jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.

8. Podle ustanovení § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z. 2012“), věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

9. Podle ustanovení § 1880 odst. 1 o. z. 2012 postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

10. Podle ustanovení § 1882 odst. 1 o. z. 2012 dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.

11. V dané věci se jedná o spor z titulu smlouvy o půjčce, kdy tento závazkový právní vztah je nutno posuzovat dle výše uvedených ustanovení § 657 o. z 1964. Smlouva o půjčce je tzv. reálným kontraktem, k jehož uzavření je nezbytné předání předmětu půjčky, což bylo ve věci prokázáno. Žalované tedy byla původním věřitelem poskytnuta peněžitá částka, kterou se žalovaná zavázala vrátit v pravidelných týdenních splátkách a současně zaplatit tzv. souhrnný poplatek, který soud posoudil jako úrok z půjčky podle § 658 o. z. 1964. Žalovaná však svůj závazek nesplnila řádně a včas, když plnila pouze částečně, čímž porušila jak příslušné ustanovení občanského zákoníku z roku 1964, tak i obsah a podstatu mezi stranami uzavřené smlouvy – totiž půjčené finanční prostředky dohodnutým způsobem vrátit. Soud posuzoval platnost smlouvy o půjčce podle právní úpravy platné a účinné v době jejího sjednání (§ 3028 odst. 3 o. z. 2012). Aktivní legitimace je v souladu ustanoveními § 1879, § 1880 odst. 1 a § 1882 odst. 1 o. z. 2012 dána smlouvami o postoupení pohledávek mezi původním věřitelem a [právnická osoba] [anonymizováno] a následně mezi [právnická osoba] [anonymizováno] a žalobcem a dopisy, kterými byly tyto změny v osobě věřitele oznámeny žalované. V souladu s ustanovením § 3028 odst. 1 o. z. 2012 soud posuzoval platnost obou smluv o postoupení pohledávek podle občanského zákoníku z roku 2012, neboť tento byl platný a účinný v době jejich sjednání. Žalobce prokázal svoji aktivní věcnou legitimaci a uzavření smlouvy o půjčce i předání jejího předmětu žalované, a tvrdil, že žalovaná ani jemu ani předchozím věřitelům svůj dluh nesplnila zcela. Bylo tedy na žalované, aby v řízení tvrdila a prokázala, že svůj dluh splnila zcela, že její dluh zcela zanikl jiným způsobem, případně že vůbec nevznikl. Žalovaná ovšem v řízení zůstala nečinná a netvrdila ani neprokazovala ničeho. Soud tak podané žalobě vyhověl, neboť ji shledal důvodnou.

12. Žalovaná nesplnila svůj závazek vůči původnímu věřiteli řádně a včas, je tedy v prodlení (§ 517 odst. 1 o. z. 1964). Nárok žalobce na zaplacení úroku z prodlení je tak zcela po právu a je odůvodněn ustanovením § 517 odst. 2 o. z., výše žalobcem požadovaného úroku z prodlení je odůvodněna ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud tak i v tomto směru podané žalobě vyhověl.

13. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady tvoří 400 Kč soudní poplatek, 600 Kč odměna advokáta za zastupování žalobce za tři úkony právní služby podle ustanovení § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a. t.“) à 200 Kč (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva a podání žaloby) podle ustanovení § 14b odst. 1 bodu 1 a. t., 300 Kč paušální náhrada výdajů za tři úkony právní služby à 100 Kč podle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky odměny advokáta a paušální náhrady hotových výdajů ve výši 189 Kč (§ 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř.).

14. Lhůtu pro plnění soud stanovil podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. věty před středníkem. Místo plnění náhrady nákladů řízení je odůvodněno ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř.

15. Soud s odkazem na ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř. v rozsudku uvedl pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci, neboť proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné.