23 C 160/2024

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudcem JUDr. Pavlem Preislerem, Ph.D., ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 , Anonymizováno o Anonymizováno s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, s úrokem ve výši 20,50 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši , částka, , s kapitalizovaným úrokem ve výši , částka, , dále částku , částka, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, s úrokem ve výši 20,50 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši , částka, , s kapitalizovaným úrokem ve výši , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně , tituly před jménem, Karla Goláně, , tituly za jménem, , advokáta se sídlem v Praze.

1. Žalující strana se domáhala, aby soud uložil žalované straně zaplatit jí:dlužnou jistinu: , částka, ,částku dlužného poplatku: , částka, ,kapitalizovaný úrok: , částka, ,kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení: , částka, ,plynoucí úrok z jistiny ve výši 20,50 % ročně z jistiny od , datum, do zaplacení,plynoucí zákonný úrok z prodlení z jistiny ve výši 8,05 % ročně od , datum, do zaplacení.

2. Žalující strana se dále domáhala, aby soud uložil žalované straně zaplatit jí:dlužnou jistinu: , částka, ,částku dlužného poplatku: , částka, ,kapitalizovaný úrok: , částka, ,kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení: , částka, ,plynoucí úrok z jistiny ve výši 20,50 % ročně z jistiny od , datum, do zaplacení,plynoucí zákonný úrok z prodlení z jistiny ve výši 8,05 % ročně od , datum, do zaplacení.

3. Žalující strana (dále označená též jako věřitel) tvrdila, že , právnická osoba, (dále označený též jako předchozí věřitel nebo poskytovatel) na ní postoupil pohledávky, které jsou předmětem tohoto řízení, na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, .

4. Předchozí věřitel uzavřel se žalovanou stranou (dále označená též jako dlužník) dne , datum, smlouvu o úvěru č. , tel. číslo, . Touto smlouvou přenechal předchozí věřitel dlužníku částku , částka, za souhrnný poplatek ve výši , částka, . Souhrnný poplatek byl složen z částky kapitalizovaných úroků: , částka, , poplatku za zpracování: , částka, a poplatku za komfortní a flexibilní splácení: , částka, . Dlužník měl úvěr splácet v pravidelných 60týdenních splátkách po , částka, . Splatnost poslední splátky připadala na: , datum, . Dlužník své povinnosti nesplnil.

5. Žalující strana dále uvedla, že předchozí věřitel uzavřel se žalovanou stranou dne , datum, smlouvu o úvěru č. , tel. číslo, . Touto smlouvou přenechal předchozí věřitel dlužníku částku , částka, za souhrnný poplatek ve výši , částka, . Souhrnný poplatek byl složen z částky kapitalizovaných úroků: , částka, a poplatku za zpracování úvěru a péči o zákazníka: , částka, a poplatku za komfortní splácení: , částka, . Dlužník měl úvěr splácet v pravidelných 60 týdenních splátkách po , částka, . Splatnost poslední splátky připadala na: , datum, . Dlužník své povinnosti nesplnil.

6. Žalovaná strana byla v řízení zcela nečinná. K žalobě, která jí byla doručena, se nijak nevyjádřila. Lze tak uzavřít, že na straně žalované strany nebyla vznesena žádná námitka, která by činila uplatněný nárok jakkoliv sporným. Uplatněný nárok je dle tvrzených skutečností zjevně opodstatněný.

7. Soud při projednávání věci postupoval v souladu s § 6 o.s.ř., podle kterého v řízení postupuje soud předvídatelně a v součinnosti s účastníky řízení tak, aby ochrana práv byla rychlá a účinná a aby skutečnosti, které jsou mezi účastníky sporné, byly podle míry jejich účasti spolehlivě zjištěny. Ustanovení tohoto zákona musí být vykládána a používána tak, aby nedocházelo k jejich zneužívání.

8. Přihlédl i k zásadě, že „[v] občanském soudním řízení, které je založeno na procesní aktivitě účastníků, se uplatňuje projednací zásada, podle které mají účastníci ohledně skutečností, ze kterých vyvozují pro sebe příznivé právní následky, břemeno tvrzení a důkazní povinnost. Soud není povinen prověřovat z úřední povinnosti tvrzení, které druhá strana nepopírá a nezpochybňuje.“ (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, sp. zn. 22 Cdo 89/2002).

9. Podle § 101 odst. 1, 2 o.s.ř. k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni zejména a) tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti; neobsahuje-li všechna potřebná tvrzení žaloba (návrh na zahájení řízení) nebo písemné vyjádření k ní, uvedou je v průběhu řízení, b) plnit důkazní povinnost (§ 120 odst. 1) a další procesní povinnosti uložené jim zákonem nebo soudem, c) dbát pokynů soudu. Nestanoví-li zákon jinak, soud pokračuje v řízení, i když jsou účastníci nečinní.

10. Protože věc bylo lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud vyzval žalovanou stranu, aby se vyjádřila, zda souhlasí s tím, aby věc byla rozhodnuta bez nařízení jednání (§ 115a o.s.ř.) a stanovil jí lhůtu k vyjádření. Současně soud k výzvě připojil doložku, že nevyjádří-li se účastník v určené lhůtě, bude se předpokládat, že nemá námitky (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Žalovaná strana se k výzvě nevyjádřila a ve světle výše uvedených ustanovení zákona je proto její souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání předpokládán. Žalující strana vyslovila souhlas s takovým postupem již v samotném žalobním návrhu.

11. Z oznámení o postoupení pohledávek vyhotoveného předchozím věřitelem, z podacího lístku, smlouvy o postoupení pohledávek a přílohy ke smlouvě o postoupení pohledávek obsahující seznam postupovaných pohledávek má soud za zjištěné, že na žalující stranu byly postoupeny vymáhané pohledávky. Dlužníkovi bylo postoupení pohledávek předchozím věřitelem oznámeno (§ 1879, § 1882 zákona č. 89/2012 Sb.). Tím bylo založeno oprávnění žalující strany vymáhat v soudním řízení postoupené pohledávky (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, sp. zn. 31 Cdo 1328/2007).

12. Z listin označených jako zákaznická karta – žádost o půjčku bylo zjištěno, že původní věřitel získal od žalované strany údaje potřebné k ověření úvěruschopnosti.

13. Listinami zachycujícími obsah smlouvy o zápůjčce č. , tel. číslo, ze dne , datum, , a č. , tel. číslo, ze dne , datum, , všechny uzavřené mezi předchozím věřitelem a dlužníkem, byla prokázána tvrzení žalující strany o sjednání smluv o zápůjčkách ve výši , částka, , respektive , částka, , jejich výše a výše souhrnného poplatku , částka, , respektive , částka, , který se dlužník zavázal spolu s jistinou uhradit tak, jak je uvedeno v žalobě, stejně tak i výplata v hotovosti. Bylo z nich dále zjištěno, že zápůjčky měly být spláceny v pravidelných 60 týdenních splátkách. Součástí smluv jsou i smluvní podmínky. Listinami bylo rovněž prokázáno přenechání uvedených částek, což dlužník stvrdil vždy podpisem smlouvy o zápůjčce.

14. Z listin označených jako tabulka umoření, byla zjištěna bilance splácení.

15. Z předžalobní výzvy spolu s podacím lístkem má soud za zjištěné, že žalovaná strana byla ohledně dluhů upomenuta.

16. Soud učinil následující skutkový a právní závěr:

17. Mezi dlužníkem a předchozím věřitelem byly uzavřeny smlouvy o zápůjčkách a dlužníkovi byly přenechány peněžní prostředky (§ 2390 o.z.). Dlužník měl zápůjčky hradit ve splátkách a zaplatit sjednané poplatky. Zákon připouští, aby smlouva o zápůjčce byla sjednána jako úplatná (§ 2392 odst. 1 o.z.), přičemž způsob úročení lze dohodnout, jak vyplývá z usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, sp. zn. 21 Cdo 869/2012, nejen stanovením procentní sazby a časového úseku, za který se úrok počítá (ročně, měsíčně, denně), a za dobu skutečného užívání jistiny dlužníkem (tedy i za dobu jejího užívání po uplynutí sjednané lhůty splatnosti, nebude-li (zá)půjčka v této lhůtě vrácena), ale i pevnou částkou stanovenou za dobu od poskytnutí (zá)půjčky do její splatnosti, jejíž výše se nemění ani v případě, že dlužník jistinu ve sjednané lhůtě splatnosti věřiteli nevrátí. Nic nevylučuje (§ 1746, § 1 odst. 2 o.z.), aby pro případ nevrácení byl sjednán vedle předem kapitalizovaného úroku za zápůjčku, který ale pokrývá jen dobu, na kterou je splácení zápůjčky rozvrženo, i úrok pro případ, že zápůjčka nebude včas vrácena. Protože ve smlouvě byl založen na základě ujednání stran (§ 1746, § 1 odst. 2 o.z.) i závazek dlužníka k zaplacení dalších poplatků v souvislosti s poskytnutím zápůjčky, je povinen zaplatit i je.

18. Dlužník smlouvy nezpochybnil. Bylo na něm, aby prokázal, že k prodlení s vrácením zápůjček, jak bylo sjednáno, nedošlo a že zápůjčky vrátil, popř. že dluh jinak zanikl (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, sp. zn. 25 Cdo 98/2000 a ze dne , datum, sp. zn. 29 Odo 475/2006). Dlužník nic takového v řízení netvrdil, žádné námitky nevznesl a vrácení neprokázal.

19. Dlužník předchozímu ani současnému věřiteli platby neuhradil, a proto byla žaloba shledána po právu. Dlužník neprokázal, že jistiny vrátil řádně a včas, je proto v prodlení a věřiteli vznikl rovněž nárok na úrok z prodlení (§ 1970 o.z.). Povinnost platit úrok z prodlení trvá až do zániku dluhu splněním nebo jiným způsobem (k povaze závazku k placení úroků z prodlení srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, sp. zn. 21 Cdo 761/2007, jehož závěry jsou použitelné i nadále). Úrok z prodlení náleží ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ke dni okamžiku prodlení.

20. Lhůta k plnění byla stanovena zákonná obecná, neboť nebyly zjištěny skutečnosti odůvodňující stanovení lhůty delší nebo stanovení plnění ve splátkách.

21. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení soud postupoval dle § 142a o.s.ř., přičemž při tom přihlédl k názoru vyjádřenému v usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, sp. zn. 29 Cdo 4388/2013. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř, neboť žalující strana měla ve věci plný úspěch a má tak nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení vůči žalované straně.

22. Náhrada nákladů řízení se skládá ze zaplaceného soudního poplatku. Dále k ní patří odměna za zastupování, jelikož byla žalující strana zastoupena advokátem. Odměna byla stanovena podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, (dále jen AT), podle tarifní hodnoty dle § 8 odst. 1 AT byla určena sazba mimosmluvní odměny. Při určení tarifní hodnoty soud vycházel vždy jen z jistiny. Jednotlivé složky souhrnného poplatku soud posoudil jako příslušenství pohledávky, neboť představují úplatu za poskytnuté peníze. Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby byla stanovena dle § 14b AT činí , částka, . Za jeden úkon právní služby zástupci dále náleží paušální částka náhrady hotových výdajů. Paušální částka náhrady hotových výdajů za jeden úkon právní služby poskytnutý do podání návrhu činí dle § 14b AT , částka, . Zástupce poskytl celkem , hodnota, úkony právní služby dle § 11 odst. 1 AT s příslušnou sazbou odměny v plné výši (převzetí a příprava zastoupení, sepsání žaloby, výzva k plnění).

23. Soud aplikoval § 14b AT, neboť z obsahu návrhu je zřejmé, že jde po obsahové stránce o formulace, které žalující strana opakovaně, ve skutkově a právně obdobných věcech do formuláře vepisuje. Z úřední činnosti je soudu známo, že žalující stranou podávané návrhy v druhově totožných věcech – tj. vymáhání dluhů ze smluv o zápůjčce mají stejnou strukturu, stejné rozvržení vylíčení rozhodných skutečností a stejné formulační obraty. Je tak evidentní, že žalující strana vychází při sepisování návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu ze vzoru, který je u ní ustálený v těchto druhově shodných věcech. Samozřejmě je nezbytné vždy v každé věci změnit označení žalovaného a výši pohledávky, stejně jako označení smlouvy a den jejího uzavření. Toto je však pouze nezbytná individualizace ustáleného vzoru, bez níž by jinak vůbec návrh nemohl být podán. Tuto individualizaci je třeba učinit u každého návrhu. Pokud by provedení takovéto individualizace uplatněného nároku mělo vylučovat aplikaci § 14b AT, pak by ustanovení § 14b AT postrádalo jakýkoliv smysl (bylo od začátku obsolentní), neboť s ohledem na to, že každou pohledávku je třeba individualizovat, by v praxi nemohlo být nikdy použito, což tvůrce předpisu jistě nezamýšlel. Takový výklad by byl proti smyslu právní úpravy, což je nepřípustné (srov. analog. § 2 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb.). Proto byl při rozhodování o náhradě nákladů řízení použit § 14b AT.

24. Protože je zástupce plátce daně z přidané hodnoty, patří podle § 137 odst. 3 o.s.ř. k nákladům řízení rovněž částka odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je advokát povinen z odměny a z náhrad odvést podle zákona o dani z přidané hodnoty. Celkem tedy úspěšné straně náleží náhrada nákladů ve výši uvedené ve výroku.

25. Protože byl účastník, jemuž náleží náhrada nákladů řízení, zastoupen advokátem, bylo uloženo zaplatit tuto náhradu k rukám tohoto zástupce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).