23 C 210/2021

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudcem JUDr. Pavlem Preislerem, Ph.D., ve věciý žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částky 49 700,09 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 49 700,09 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 5 419,41 Kč, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 147,96 Kč, s úrokem ve výši 16,90 % ročně z částky 49 150,08 Kč od 16. 5. 2020 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 49 150,08 Kč od 16. 5. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 9322,20 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám Mgr. [jméno] [příjmení], advokátky se sídlem v [obec].

1. Předmětem řízení byly učiněny nároky ze smlouvy uzavřené dne [datum] mezi žalovanou stranou (dále označená též jako dlužník) a společností [právnická osoba] (dále označený jako původní věřitel nebo banka). Žalující strana tvrdila, že pohledávku, která je předmětem tohoto řízení, nabyla od přechodného věřitele [právnická osoba] a. na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], když tento ji nabyl od [právnická osoba] smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Původní věřitel uzavřel se žalovanou stranou smlouvu o [anonymizována tři slova] [číslo], na základě které byl žalované straně poskytnut úvěr ve výši 50 000 Kč a ta se ho zavázala splácet v pravidelných měsíčních splátkách spolu se smluvním úrokem a poplatky stanovenými ceníkem. Úrok byl stranami sjednán ve výši 16,90 % p.a. Žalovaná strana nedodržela smluvní podmínky a proto byl úvěr zesplatněn ke dni [datum]. Dlužník však i přesto dluh neuhradil.

2. Dlužná částka je tvořena: -) dlužnou jistinou: 49 150,08 Kč -) smluvními poplatky: 550,01 Kč -) kapitalizovaným úrokem od 14. 2. 2020 do 15. 5. 2020 ve výši 5 419,41 Kč -) kapitalizovaným zákonným úrokem od 14. 2. 2020 do 15. 5. 2020 ve výši 147,96 Kč -) smluvním úrokem ve výši 16,90 % ročně z částky 49 150,08 Kč od 16. 5. 2020 do zaplacení -) zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 49 150,08 Kč od 16. 5. 2020 do zaplacení 3. Soud při projednávání věci postupoval v souladu s § 6 o.s.ř., podle kterého v řízení postupuje soud předvídatelně a v součinnosti s účastníky řízení tak, aby ochrana práv byla rychlá a účinná a aby skutečnosti, které jsou mezi účastníky sporné, byly podle míry jejich účasti spolehlivě zjištěny. Ustanovení tohoto zákona musí být vykládána a používána tak, aby nedocházelo k jejich zneužívání.

4. Přihlédl i k zásadě, že„ (v ) občanském soudním řízení, které je založeno na procesní aktivitě účastníků, se uplatňuje projednací zásada, podle které mají účastníci ohledně skutečností, ze kterých vyvozují pro sebe příznivé právní následky, břemeno tvrzení a důkazní povinnost. Soud není povinen prověřovat z úřední povinnosti tvrzení, které druhá strana nepopírá a nezpochybňuje.“ (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 14.4.2003 sp. zn. 22 Cdo 89/2002).

5. Podle § 101 odst. 1, 2 o.s.ř. k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni zejména a) tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti; neobsahuje-li všechna potřebná tvrzení žaloba (návrh na zahájení řízení) nebo písemné vyjádření k ní, uvedou je v průběhu řízení, b) plnit důkazní povinnost (§ 120 odst. 1) a další procesní povinnosti uložené jim zákonem nebo soudem, c) dbát pokynů soudu. Nestanoví-li zákon jinak, soud pokračuje v řízení, i když jsou účastníci nečinní.

6. Žalovaná strana byla v řízení zcela nečinná. K žalobě, která jí byla doručena, se nijak nevyjádřila. Lze tak uzavřít, že na straně žalované strany nebyla vznesena žádná námitka, která by činila uplatněný nárok jakkoliv sporným. Uplatněný nárok je dle tvrzených skutečností zjevně opodstatněný.

7. Protože věc bylo lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud vyzval žalovanou stranu, aby se vyjádřila, zda souhlasí s tím, aby věc byla rozhodnuta bez nařízení jednání (§ 115a o.s.ř.) a stanovil jí lhůtu k vyjádření. Současně soud k výzvě připojil doložku, že nevyjádří-li se účastník v určené lhůtě, bude se předpokládat, že nemá námitky (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Žalující strana souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v žalobě. Žalovaná strana se k výzvě soudu nevyjádřila a ve světle výše uvedených ustanovení zákona je proto její souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání předpokládán.

8. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek mezi [právnická osoba] a I- [právnická osoba] ve spojení s [anonymizováno] úplaty ze dne [datum] bylo zjištěno, že přechodným věřitelem pohledávky byl I- [právnická osoba] O tomto byla žalovaná strana vyrozuměna oznámením ze dne [datum], které bylo žalované straně dle podacího archu zasláno dne [datum]. Oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum] byla následná změna z přechodného věřitele na žalující stranu oznámena žalované straně, jak plyne z předloženého seznamu o odeslaných oznámeních z [datum].

9. Z předloženého návrhu [anonymizováno] o [anonymizováno] na [anonymizováno] [číslo] ve spojení s produktovými podmínkami pro osobní úvěry [právnická osoba], všeobecnými obchodními podmínkami a ceníkem, byly zjištěny parametry úvěru, tj. úvěr ve výši 50 000 Kč s úrokovou sazbou 16,90 % p.a., kdy úvěr měl být hrazen prostřednictvím 90 splátek po 983,52 Kč. Návrh smlouvy byl žalující stranou potvrzen Oznámením o akceptaci návrhu Smlouvy ze dne [datum]. Obsahem smlouvy je i ujednání o právu banky dluh zesplatnit v případě prodlení dlužníka se splácením. Z výpisu spotřebitelského úvěru bylo zjištěno, že žalované straně byla částka úvěru poskytnuta k čerpání dne [datum].

10. Přístupové piny byly žalované straně poskytnuty původním věřitelem oproti podpisu a ověření občanského průkazu dne [datum]

11. O úhradu dlužné částky byla žalovaná strana upomenuta právní zástupkyní žalující strany dne [datum], přičemž z podacího archu [anonymizováno], s.p. plyne, že zásilka byla žalované straně odeslána téhož dne.

12. Pokud jde o další listiny podací archy, které žalující strana předložila, není zřejmé, k jakým tvrzením je žalující strana předložila, a soud z nich nevycházel.

13. Po provedeném dokazování a zhodnocení provedených důkazů soud učinil následující skutkový a právní závěr.

14. Na žalující stranu byla postoupena vymáhaná pohledávka. Dlužníkovi byla obě postoupení pohledávek oznámena (§ 1879, § 1882 zákona č. 89/2012 Sb.). Tím bylo založeno oprávnění žalující strany vymáhat v soudním řízení postoupenou pohledávku (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 9. 12. 2009 sp. zn. 31 Cdo 1328/2007).

15. Mezi dlužníkem a původním věřitelem byla uzavřena smlouva o úvěru a dlužníkovi byly poskytnuty peněžní prostředky (§ 2395 o.z.). Ze smlouvy o úvěru má dlužník povinnost poskytnutý úvěr vrátit a platit z poskytnutého úvěru úroky (§ 2395 o.z.). Pokud byly sjednány další poplatky (§ 1746 odst. 2, § 1 odst. 2 o.z.), které dlužník nehradil, je povinen zaplatit i je. Žalobě proto bylo vyhověno i co do smluvních poplatků.

16. Dlužník smlouvu nezpochybnil. Bylo na dlužníkovi, aby prokázal, že k prodlení s placením úvěru, jak bylo sjednáno, nedošlo, že peněžní prostředky vrátil, popř. že dluh jinak zanikl, viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. 1. 2002 sp. zn. 25 Cdo 98/2000 a ze dne 24. 7. 2008 sp. zn. 29 Odo 475/2006, jež jsou použitelné i nadále).

17. Dlužník nic takového v řízení netvrdil, ani neprokázal a vůči uplatněným nárokům žádné námitky nevznesl.

18. Dlužník původnímu, přechodnému ani současnému věřiteli platby neuhradil, a proto byla žaloba shledána po právu. Žalovaná strana neprokázala, že dluh splnila řádně a včas, je tudíž v prodlení, a věřiteli vznikl rovněž nárok na úrok z prodlení (§ 1970 o.z.). Povinnost platit úrok z prodlení trvá až do zániku dluhu splněním nebo jiným způsobem (k povaze závazku k placení úroků z prodlení srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 11. 12. 2007 sp. zn. 21 Cdo 761/2007, jehož závěry jsou použitelné i nadále). Úrok z prodlení náleží ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ke dni okamžiku prodlení. Pokud jde o úrok z prodlení, náleží žalující straně z částky jistiny.

19. Lhůta k plnění byla stanovena zákonná obecná, neboť nebyly zjištěny skutečnosti odůvodňující stanovení lhůty delší nebo stanovení plnění ve splátkách.

20. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení soud postupoval dle § 142a o.s.ř., přičemž při tom přihlédl k názoru vyjádřenému v usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 19. 2. 2015 sp. zn. 29 Cdo 4388/2013 O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř, neboť žalující strana měla ve věci plný úspěch a má tak nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení vůči žalované straně.

21. Náhrada nákladů řízení se skládá ze zaplaceného soudního poplatku. Dále k ní patří odměna za zastupování, jelikož byla žalující strana zastoupena advokátem. Odměna byla stanovena podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, (dále jen AT), podle tarifní hodnoty dle § 8 odst. 1 AT byla určena sazba mimosmluvní odměny. Při určení tarifní hodnoty soud vycházel jen z jistiny a poplatků. Zbývající nároky soud posoudil jako příslušenství pohledávky, neboť představují úplatu za poskytnuté peníze. Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby do podání návrhu (převzetí a příprava zastoupení, sepsání žaloby, výzva k plnění) byla stanovena podle § 14b AT. Za jeden úkon právní služby zástupci dále náleží paušální částka náhrady hotových výdajů. Paušální částka náhrady hotových výdajů za jeden úkon právní služby poskytnutý do podání návrhu činí dle § 14b AT 100 Kč. Zástupce poskytl celkem 3 úkony právní služby dle § 11 odst. 1 AT s příslušnou sazbou odměny v plné výši. Za účast na jednání, které se nekonalo, náleží zástupci náhrada dle § 14 odst. 2 AT. Za promeškaný čas čekáním na jednání, které bylo původně nařízeno na den 6. 1. 2022 od 9:00 hod., avšak z důvodu prodloužení předchozích jednání bylo zahájeno ve 12:00 hod. a následně z důvodu zjištění závady v doručení předvolání žalované straně se nekonalo, náleží právní zástupkyni žalující strany náhrada za promeškaný čas od 9:00 do 12:00 podle § 14 odst. 1 písm. b), odst. 3 AT v celkové výši 600 Kč.

22. Vzhledem k tomu, že zástupci v souvislosti s poskytnutím právní služby vznikly cestovní výdeje, náleží mu podle § 13 odst. 5 AT jejich náhrada a podle § 14 odst. 1 písm. a) AT náhrada za promeškaný čas cestou ze sídla zástupce do místa poskytování právní služby. Ujetá vzdálenost: 220 km (ověřeno dle www.mapy.cz). Náhrada cestovních výdajů se skládá ze základní náhrady za 1 km jízdy podle § 157 odst. 4 písm. b) zákoníku práce. Tato náhrada za 1 km činí podle § 1 písm. b) vyhlášky č. 511/2021 Sb. 4,70 Kč na 1 km. A dále se skládá z náhrady za pohonné hmoty podle § 158 odst. 2, odst. 3 zákoníku práce určené násobkem ceny pohonné hmoty a množství spotřebované pohonné hmoty. Výše ceny za 1 litr pohonné hmoty činí podle vyhlášky č. 511/2021 Sb. 36,10 Kč pro palivo motorová nafta. Spotřeba vozidla dle technického průkazu činí 6 l /100 km. Náhrada za promeškaný čas činí podle § 14 odst. 3 AT 100 Kč za každou započatou půlhodinu. Počet započatých půlhodin 6. Obvyklý čas na trase činí 1 hod. 10 min. jedním směrem a žádné okolnosti, které by zapříčinily zpoždění, nebyly tvrzeny ani zjištěny.

23. Soud aplikoval § 14b AT, neboť z obsahu návrhu je zřejmé, že jde po obsahové stránce o formulace, které žalující strana opakovaně, ve skutkově a právně obdobných věcech do formuláře vepisuje. Z úřední činnosti je soudu známo, že žalující stranou podávané návrhy v druhově totožných věcech mají stejnou strukturu, stejné rozvržení vylíčení rozhodných skutečností a stejné formulační obraty. Je tak evidentní, že žalující strana vychází při sepisování návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu ze vzoru, který je u ní ustálený v těchto druhově shodných věcech. Samozřejmě je nezbytné vždy v každé věci změnit označení žalovaného a výši pohledávky, stejně jako označení smlouvy a den jejího uzavření. Toto je však pouze nezbytná individualizace ustáleného vzoru, bez níž by jinak vůbec návrh nemohl být podán. Tuto individualizaci je třeba učinit u každého návrhu. Pokud by provedení takovéto individualizace uplatněného nároku mělo vylučovat aplikaci § 14b AT, pak by ustanovení § 14b AT postrádalo jakýkoliv smysl (bylo od začátku obsolentní), neboť s ohledem na to, že každou pohledávku je třeba individualizovat, by v praxi nemohlo být nikdy použito, což tvůrce předpisu jistě nezamýšlel. Takový výklad by byl proti smyslu právní úpravy, což je nepřípustné (srov. analog. § 2 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb.). Proto byl při rozhodování o náhradě nákladů řízení použit § 14b AT.

24. Protože je zástupce plátce daně z přidané hodnoty, patří podle § 137 odst. 3 o.s.ř. k nákladům řízení rovněž částka odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je advokát povinen z odměny a z náhrad odvést podle zákona o dani z přidané hodnoty. Celkem tedy úspěšné straně náleží náhrada nákladů ve výši uvedené ve výroku.

25. Protože byl účastník, jemuž náleží náhrada nákladů řízení, zastoupen advokátem, bylo uloženo zaplatit tuto náhradu k rukám tohoto zástupce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).