23 C 286/2024

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudcem JUDr. Pavlem Preislerem Ph. D. ve věci žalobkyně: Anonymizováno Anonymizováno , Jméno advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení částky Anonymizováno příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, s úrokem z prodlení ve výši7,05 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum7,05 % ročně z částky , částka, od , datum, do 30. 6. 20167,05 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum7,05 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum7,05 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum7,50 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum8,00 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum8,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum9,00 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum9,00 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum7,25 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum7,25 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum7,50 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum10,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum14,00 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum14,00 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum14,00 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum13,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datuma za dobu od , datum, do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí a částku ve výši , částka, , to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně , tituly před jménem, , jméno FO, , advokáta se sídlem v , adresa, .

1. Žalující strana se domáhala, aby soud uložil žalované straně zaplatit jí:jistinu půjčky: , částka, ,částku dlužného poplatku: , částka, ,plynoucí zákonný úrok z prodlení z jistiny od , datum, do zaplacení.

2. Žalující strana (dále označená též jako věřitel) tvrdila, že , právnická osoba, (dále označený též jako předchozí věřitel nebo poskytovatel půjčky) postoupil pohledávku, která je předmětem tohoto řízení, na základě smlouvy o postoupení pohledávky na společnost , Anonymizováno, l,. (dále označená též jako přechodný věřitel), přechodný věřitel následně postoupil pohledávku na základě smlouvy o postoupení pohledávky na žalující stranu. Poskytovatel půjčky uzavřel se žalovanou stranou (dále označená též jako dlužník) dne , datum, smlouvu o půjčce č. , hodnota, . Touto smlouvou přenechal poskytovatel půjčky dlužníku částku , částka, za souhrnný poplatek ve výši , částka, .

3. Dlužník měl půjčku splácet v pravidelných 53týdenních splátkách po , částka, . Dlužník své povinnosti nesplnil, když na půjčku uhradil pouze částku , částka, .

4. Dlužnou částku tvoří zbývající část jistiny půjčky, souhrnného poplatku a úroku z prodlení.

5. Žalovaná strana se k žalobě nevyjádřila, v řízení zůstala nečinná. Soud rozhoduje na základě zjištěného skutkového stavu věci (§ 153 odst. 1 o.s.ř.) v rozsahu účastníky uplatněných tvrzení a důkazů (§ 101 odst. 1 písm. a) a b) o.s.ř.). Za situace, kdy žalovaná strana zůstala v řízení nečinná, tak soud vycházel z tvrzení žalující strany a jí navržených a soudem provedených důkazů a rozhodl na základě takto zjištěného skutkového stavu. Přičemž při zjišťování skutkového stavu soud postupuje v součinnosti s účastníky tak, aby sporné skutečnosti byly podle míry procesní účasti účastníků zjištěny (§ 6 o.s.ř.). Tomu odpovídá i zásada vyjádřená např. v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne , datum, sp. zn. 22 Cdo 89/2002, že: „V občanském soudním řízení, které je založeno na procesní aktivitě účastníků, se uplatňuje projednací zásada, podle které mají účastníci ohledně skutečností, ze kterých vyvozují pro sebe příznivé právní následky, břemeno tvrzení a důkazní povinnost. Soud není povinen prověřovat z úřední povinnosti tvrzení, které druhá strana nepopírá a nezpochybňuje.“6. Protože věc bylo lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud vyzval účastníky, aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby věc byla rozhodnuta bez nařízení jednání (§ 115a o.s.ř.) a stanovil jim lhůtu k vyjádření. Současně soud k výzvě připojil doložku, že nevyjádří-li se účastník v určené lhůtě, bude se předpokládat, že nemá námitky (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Žalovaná strana se k zaslané výzvě nevyjádřila, žalující strana s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasila ve svém žalobním návrhu.

7. Z oznámení o postoupení pohledávky vyhotoveného poskytovatelem půjčky, z poštovního podacího archu z , datum, , z oznámení o postoupení pohledávky vyhotoveného přechodným věřitelem, z podacího archu ze dne , datum, , smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi původním věřitelem a přechodným věřitelem, smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi přechodným věřitelem a žalující stranou a přílohy ke smlouvě o postoupení pohledávek obsahující seznam postupovaných pohledávek má soud za zjištěné, že na žalující stranu byla postoupena pohledávka, která je předmětem řízení (§ 1879, § 1882 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb.). Postoupení bylo žalované oznámeno.

8. Listinou zachycující obsah smlouvy o půjčce uzavřenou dne , datum, v režimu zákona č. 40/1964 Sb. mezi původním věřitelem a dlužníkem byla prokázána tvrzení žalující strany o sjednání smlouvy o půjčce, její výši , částka, a výši souhrnného poplatku , částka, , který se dlužník zavázal spolu s jistinou uhradit tak, jak je uvedeno v žalobě. Bylo z ní dále zjištěno, že půjčka měla být splácena v pravidelných týdenních splátkách. Součástí smlouvy jsou i smluvní podmínky. Listinou bylo rovněž prokázáno přenechání uvedené částky, což dlužník stvrdil podpisem smlouvy o půjčce.

9. Z předžalobní výzvy spolu s podacím lístkem ze dne , datum, má soud za zjištěné, že žalovaná strana byla ohledně dluhu upomenuta.

10. Po provedeném dokazování a zhodnocení provedených důkazů soud učinil následující skutkový a právní závěr.

11. Vzhledem k § 3028 zákona č. 89/2012 Sb. se věc posuzuje podle zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen OZ), ve znění účinném do , datum, , neboť jde o práva a povinnosti vzniklé před , datum, . Vztah z postoupení se pak řídí zákonem č. 89/2012 Sb.

12. Na žalující stranu byla postoupena vymáhaná pohledávka. Dlužníkovi bylo postoupení pohledávky předchozím věřitelem oznámeno (§ 1879, § 1882 zákona č. 89/2012 Sb.). Tím bylo založeno oprávnění žalující strany vymáhat v soudním řízení postoupenou pohledávku (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, ).

13. Mezi dlužníkem a předchozím věřitelem byla uzavřena smlouva o půjčce a dlužníkovi byly přenechány finanční prostředky (§ 657 OZ). Dlužník měl půjčku hradit ve splátkách a zaplatit sjednaný souhrnný poplatek za poskytnutí půjčky. Zákon připouští, aby smlouva o půjčce byla sjednána jako úplatná (§ 658 odst. 1 OZ), přičemž způsob úročení lze dohodnout, jak vyplývá z usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, sp. zn. 21 Cdo 869/2012, nejen stanovením procentní sazby a časového úseku, za který se úrok počítá (ročně, měsíčně, denně), a za dobu skutečného užívání jistiny dlužníkem (tedy i za dobu jejího užívání po uplynutí sjednané lhůty splatnosti, nebude-li půjčka v této lhůtě vrácena), ale i pevnou částkou stanovenou za dobu od poskytnutí půjčky do její splatnosti, jejíž výše se nemění ani v případě, že dlužník jistinu ve sjednané lhůtě splatnosti věřiteli nevrátí.

14. Dlužník smlouvu nezpochybnil. Bylo na něm, aby prokázal, že k prodlení s vrácením půjčky, jak bylo sjednáno, nedošlo a že půjčku vrátil, popř. že dluh jinak zanikl (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, a ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, ). Dlužník nic takového v řízení netvrdil, žádné námitky nevznesl a vrácení neprokázal.

15. Dlužník předchozímu ani současnému věřiteli platby neuhradil, a proto byla žaloba shledána po právu. Dlužník neprokázal, že dlužné částky vrátil řádně a včas, je proto v prodlení a věřiteli tak vznikl rovněž nárok na úrok z prodlení (§ 517 odst. 1, 2 OZ). Povinnost platit úrok z prodlení trvá až do zániku dluhu splněním nebo jiným způsobem (k povaze závazku k placení úroků z prodlení srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, sp. zn. 21 Cdo 761/2007). Úrok z prodlení náleží v zákonné výši dle § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb. ke dni okamžiku prodlení.

16. Lhůta k plnění byla stanovena zákonná obecná, neboť nebyly zjištěny skutečnosti odůvodňující stanovení lhůty delší nebo stanovení plnění ve splátkách.

17. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení soud postupoval dle § 142a o.s.ř., přičemž při tom přihlédl k názoru vyjádřenému v usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, sp. zn. 29 Cdo 4388/2013. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalující strana měla ve věci plný úspěch a má tak nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení vůči žalované straně.

18. Náhrada nákladů řízení se skládá ze zaplaceného soudního poplatku. Dále žalující straně náleží odměna za zastupování, jelikož byla zastoupena advokátem. Odměna byla stanovena podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen AT), z tarifní hodnoty určené podle § 8 odst. 1 AT byla určena sazba mimosmluvní odměny. Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby do podání návrhu (převzetí a příprava zastoupení, sepsání žaloby, výzva k plnění) byla stanovena podle § 14 AT , částka, . Za jeden úkon právní služby zástupci dále náleží paušální částka náhrady hotových výdajů. Paušální částka náhrady hotových výdajů za jeden úkon právní služby poskytnutý do podání návrhu činí dle § 14 AT , částka, .

19. Soud aplikoval § 14b AT, neboť z obsahu návrhu je zřejmé, že jde po obsahové stránce o formulace, které žalující strana opakovaně, ve skutkově a právně obdobných věcech do formuláře vepisuje. Z úřední činnosti je soudu známo, že žalující stranou podávané návrhy v druhově totožných věcech – tj. vymáhání dluhů ze smluv o půjčce mají stejnou strukturu, stejné rozvržení vylíčení rozhodných skutečností a stejné formulační obraty. Je tak evidentní, že žalující strana vychází při sepisování návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu ze vzoru, který je u ní ustálený v těchto druhově shodných věcech. Samozřejmě je nezbytné vždy v každé věci změnit označení žalovaného a výši pohledávky, stejně jako označení smlouvy a den jejího uzavření. Toto je však pouze nezbytná individualizace ustáleného vzoru, bez níž by jinak vůbec návrh nemohl být podán. Tuto individualizaci je třeba učinit u každého návrhu. Pokud by provedení takovéto individualizace uplatněného nároku mělo vylučovat aplikaci § 14b AT, pak by ustanovení § 14b AT postrádalo jakýkoliv smysl (bylo od začátku obsolentní), neboť s ohledem na to, že každou pohledávku je třeba individualizovat, by v praxi nemohlo být nikdy použito, což tvůrce předpisu jistě nezamýšlel. Takový výklad by byl proti smyslu právní úpravy, což je nepřípustné (srov. analog. § 2 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb.). Proto byl při rozhodování o náhradě nákladů řízení použit § 14b AT. Protože je zástupce plátce daně z přidané hodnoty, patří podle § 137 odst. 3 o. s. ř. k nákladům řízení rovněž částka odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je advokát povinen z odměny a z náhrad odvést podle zákona o dani z přidané hodnoty. Celkem tedy žalující straně náleží náhrada nákladů ve výši uvedené ve výroku. Protože byl účastník, jemuž náleží náhrada nákladů řízení, zastoupen advokátem, bylo uloženo zaplatit tuto náhradu k rukám tohoto zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).