Okresní soud v Liberci · Rozsudek

23 C 49/2022

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2022-03-31 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSLI:2022:23.C.49.2022.1

Strojový souhrn generováno LLM

Okresní soud v Liberci rozhodl ve prospěch žalobkyně o uložení žalovanému zaplacení částky 2 300 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně od 8. května do splacení. Soud se opřel o § 89e odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb., podle něhož je osoba přijatá do záchytné stanice povinna uhradit náklady na službu a dopravu. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, a proto byl jeho souhlas s rozhodnutím bez jednání předpokládán podle § 101 odst. 4 o.s.ř. Náhrada nákladů řízení ve výši 1 489 Kč byla uložena k rukám advokáta, který zastupoval žalobkyni.

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudcem JUDr. Pavlem Preislerem, Ph.D., ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částky 2 300 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 300 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 2 300 Kč od 8. 5. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 1 489 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám JUDr. jméno příjmení, advokáta se sídlem v obec.

1. Žalující strana se domáhala, aby soud uložil žalované straně zaplatit jí částku představující úhradu za poskytnutou záchytnou službu a dopravu do protialkoholní a protitoxikomanické záchytné stanice.

2. Žalovaná strana byla přijata k pobytu na záchytné stanici dne datum v údaj o čase hod. Vzhledem k tomu, že u žalované strany byla zjištěna přítomnost alkoholu, nebo jiné návykové látky, je povinna zaplatit úhradu ve výši 3 500 Kč. Žalovaná strana provedla doposud jen částečnou úhradu ve výši 1 200 Kč, a proto žalující strana požaduje zbývající dlužnou částku ve výši 2 300 Kč a zákonný úrok z prodlení z částky 2 300 Kč od dne 8. 5. 2019 do zaplacení.

3. Soud při projednávání věci postupoval v souladu s § 6 o.s.ř., podle kterého v řízení postupuje soud předvídatelně a v součinnosti s účastníky řízení tak, aby ochrana práv byla rychlá a účinná a aby skutečnosti, které jsou mezi účastníky sporné, byly podle míry jejich účasti spolehlivě zjištěny. Ustanovení tohoto zákona musí být vykládána a používána tak, aby nedocházelo k jejich zneužívání.

4. Přihlédl i k zásadě, že„ (v ) občanském soudním řízení, které je založeno na procesní aktivitě účastníků, se uplatňuje projednací zásada, podle které mají účastníci ohledně skutečností, ze kterých vyvozují pro sebe příznivé právní následky, břemeno tvrzení a důkazní povinnost. Soud není povinen prověřovat z úřední povinnosti tvrzení, které druhá strana nepopírá a nezpochybňuje.“ (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 14.4.2003 sp. zn. 22 Cdo 89/2002).

5. Podle § 101 odst. 1, 2 o.s.ř. k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni zejména a) tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti; neobsahuje-li všechna potřebná tvrzení žaloba (návrh na zahájení řízení) nebo písemné vyjádření k ní, uvedou je v průběhu řízení, b) plnit důkazní povinnost (§ 120 odst. 1) a další procesní povinnosti uložené jim zákonem nebo soudem, c) dbát pokynů soudu. Nestanoví-li zákon jinak, soud pokračuje v řízení, i když jsou účastníci nečinní.

6. Žalovaná strana byla v řízení zcela nečinná. K žalobě, která jí byla doručena, se nijak nevyjádřila. Lze tak uzavřít, že na straně žalované strany nebyla vznesena žádná námitka, která by činila uplatněný nárok jakkoliv sporným. Uplatněný nárok je dle tvrzených skutečností zjevně opodstatněný.

7. Protože věc bylo lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud vyzval účastníky, aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby věc byla rozhodnuta bez nařízení jednání (§ 115a o.s.ř.) a stanovil jim lhůtu k vyjádření. Současně soud k výzvě připojil doložku, že nevyjádří-li se účastník v určené lhůtě, bude se předpokládat, že nemá námitky (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Účastníci se k výzvě soudu nevyjádřili a ve světle výše uvedených ustanovení zákona je proto jejich souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání předpokládán.

8. Soud učinil následující skutkový a právní závěr:

9. Žalující strana prokázala potvrzením o pobytu, že žalované straně byla poskytnuta záchytná služba, neboť pod vlivem návykové látky nekontrolovala své chování a tím bezprostředně ohrožovala sebe nebo jinou osobu, majetek nebo veřejný pořádek a tuto hrozbu nebylo lze odvrátit jinak.

10. Osoba, které je poskytnuta záchytná služby (§ 89b odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb., ve znění pozdějších předpisů), je povinna uhradit náklady na tuto službu a náklady na dopravu do záchytné stanice (§ 89e odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Výši nákladů určuje poskytovatel záchytné služby.

11. Žalovaná strana neprokázala, že úhradu v celém rozsahu zaplatila, a proto bylo žalobě vyhověno.

12. Protože žalovaná strana dluh nezaplatila řádně a včas, je v prodlení a věřiteli vznikl rovněž nárok na úrok z prodlení (§ 1970 o.z.). Povinnost platit úrok z prodlení trvá až do zániku dluhu splněním nebo jiným způsobem (k povaze závazku k placení úroků z prodlení srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 11.12.2007 sp. zn. 21 Cdo 761/2007, jehož závěry jsou použitelné i nadále). Úrok z prodlení náleží ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ke dni okamžiku prodlení. Dluh byl splatný dnem, kdy žalující strana dlužníka vyzvala k plnění (§ 1958 odst. 2 o.z.).

13. Lhůta k plnění byla stanovena zákonná obecná, neboť nebyly zjištěny skutečnosti odůvodňující stanovení lhůty delší nebo stanovení plnění ve splátkách.

14. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení soud postupoval dle § 142a o.s.ř., přičemž při tom přihlédl k názoru vyjádřenému v usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 19.2.2015 sp. zn. 29 Cdo 4388/2013 O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř.

15. Náhrada nákladů řízení se skládá ze zaplaceného soudního poplatku. Dále k ní patří odměna za zastupování, jelikož byla žalující strana zastoupena advokátem. Odměna byla stanovena podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, (dále jen AT), podle tarifní hodnoty dle § 8 odst. 1 AT byla určena sazba mimosmluvní odměny. Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby do podání návrhu byla určena dle § 14b AT. Žaloba odpovídá vymezení tzv. formulářové žaloby tak, jak ji definoval Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 29.3.2012 sp. zn. I. ÚS 3923/11. Za jeden úkon právní služby zástupci dále náleží paušální částka náhrady hotových výdajů. Paušální částka náhrady hotových výdajů za jeden úkon právní služby poskytnutý do podání návrhu činí dle § 14b AT 100 Kč. Zástupce poskytl celkem 3 úkony právní služby dle § 11 odst. 1 AT s příslušnou sazbou odměny v plné výši (převzetí a příprava zastoupení, sepsání žaloby, výzva k plnění).

16. Protože je zástupce plátce daně z přidané hodnoty, patří podle § 137 odst. 3 o.s.ř. k nákladům řízení rovněž částka odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je advokát povinen z odměny a z náhrad odvést podle zákona o dani z přidané hodnoty. Celkem tedy úspěšné straně náleží náhrada nákladů ve výši uvedené ve výroku.

17. Protože byl účastník, jemuž náleží náhrada nákladů řízení, zastoupen advokátem, bylo uloženo zaplatit tuto náhradu k rukám tohoto zástupce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). Proti tomu tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř.). Nebude-li uložená povinnost splněna dobrovolně, lze se domáhat soudního výkonu rozhodnutí nebo exekuce.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.