24 C 112/2026

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl soudkyní Mgr. Ing. Danou Semirádovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 13 851 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 9 998 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Ve zbytku, co do 1 Kč na jistině, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 330 Kč, poplatku za expres výplatu ve výši 199 Kč, poplatků za bezpečnou splátku ve výši 297 Kč, poplatků za SMS servis ve výši 147 Kč, poplatků za prodloužení splatnosti ve výši 1 979 Kč, účelně vynaložených nákladů ve výši 300 Kč, smluvních pokut ve výši 600 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 78,54 Kč a úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 13 851 Kč od 11. 2. 2026 do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 961 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta Jméno advokáta 1. Žalobou podanou ve formě návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu u soudu dne 10. 2. 2026 žalobkyně nárokovala ze smlouvy o úvěru uzavřené účastnicemi dne 10. 7. 2025 zaplacení dlužné jistiny úvěru ve výši 9 999 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 330 Kč, poplatku za expres výplatu ve výši 199 Kč, poplatků za bezpečnou splátku ve výši 297 Kč, poplatků za SMS servis ve výši 147 Kč, poplatků za prodloužení splatnosti ve výši 1 979 Kč, účelně vynaložených nákladů ve výši 300 Kč, smluvních pokut ve výši 600 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 78,54 Kč a úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 13 851 Kč od 11. 2. 2026 do zaplacení. Tvrdila, že na základě uvedené smlouvy byla žalované poskytnuta částka ve výši 10 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit do 30 dnů spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 330 Kč, sjednány byly i další volitelné služby, a to poplatek za expres výplatu, poplatek za bezpečnou splátku (naúčtován byl po 99 Kč dne 10. 7. 2025, 11. 8. 2025 a 10. 9. 2025), poplatek za SMS servis (naúčtování byl po 49 Kč dne 10. 7. 2025, 11. 8. 2025 a 10. 9. 2025. Žalovaná si dvakrát, dne 1. 8. 2025 a 8. 9. 2025, úhradou částky ve výši 1 Kč prodloužila splatnost úvěru, za což byl sjednán poplatek ve výši 990 Kč. Ničeho dalšího žalovaná již nezaplatila. Smluvní pokuta vždy ve výši 300 Kč byla žalované naúčtována dne 9. 11. 2025 a 12. 12. 2025.

2. Žalovaná, která podala včasný odpor proti elektronickému platebního rozkazu č. j. Anonymizováno ze dne 20. 2. 2026, uvedla, že nárok žalobkyně uznává, není však v jejích silách uhradit jej jednorázově, v současné době má pobírá invalidní důchod ve výši 9 200 Kč, nepracuje, neboť pečuje o tchyni ve čtvrtém stupni závislosti, má další závazky, které splácí částkou ve výši 6 000 Kč. Požádala proto o možnost splátek ve výši 1 000 Kč měsíčně, která je pro ni udržitelná a je přiměřená výši dluhu.

3. V dané věci jde o právní poměr ze smlouvy o úvěru podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), jíž se úvěrující zavazuje poskytnout úvěrovanému na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté prostředky vrátit a zaplatit úroky.

4. Je-li úvěr poskytován spotřebiteli, jak tomu je v dané věci, neboť z ničeho neplyne, že žalovaný by měl být podnikatelem, uplatní se dále úprava obsažená v zákoně č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „z. s. ú“).

5. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

6. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

7. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

8. Podle § 87 odst. 2 z. s. ú. je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

9. Žalobkyně jakožto poskytovatel úvěru byla povinna i při posuzování úvěruschopnosti žalované postupovat s odbornou péčí (§ 75 z. s. ú.). Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je přitom taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1 As 30/2015-39, publikovaný ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 3225/2015, použitelný i za účinnosti zákona č. 257/2016 Sb.).

10. V dané věci žalobkyně uvedla, že zajišťuje kontrolu bonity klienta, jejímž výsledkem je limit nejvyšší měsíční splátky (dále jen „MLS“). Prostřednictvím výpočtu MLS ověřuje, zda měsíční příjmy a výdaje žadatele skutečně umožňují splácet částku odpovídající splátce úvěru podle aktuálně posuzované žádosti. MLS je vypočítáván vždy jak na žadatele, tak na domácnost žadatele. Tyto dva výpočty se porovnají a užije se ten, který je nižší. Z předložené karty klienta vyplývá, že žalobkyně využila pro ověření bonity klienta data sdělená klientem, a to druh bydlení: vlastní byt/dům, zdroj příjmu: důchod starobní, výše příjmu: 35 700 Kč, příjem ostatních členů domácnosti: 50 000 Kč, splátky jiným společnostem: 500 Kč. MLS klienta byl vypočten ve výši 14 644 Kč se zohledněním příjmu klienta ze žádosti ve výši 35 700 Kč, životního minima dospělých členů domácnosti ve výši 4 470 Kč, splátek jiným společnostem ve výši 5 909 Kč a splátky schváleného úvěru ve výši 10 677 Kč. MLS domácnosti byl vypočten ve výši 53 954 Kč se zohledněním příjmu klienta ze žádosti ve výši 35 700 Kč, příjmu ostatních členů domácnosti ve výši 50 000 Kč, splátek jiným společnostem ve výši 5 909 Kč, minimálních výdajů na bydlení ve výši 6 650 Kč, životního minima členů domácnosti ve výši 8 510 Kč a splátky schváleného úvěru ve výši 10 677 Kč. Z databází SOLUS, ISIR a CRIBIS nebyly zjištěny žádné negativní údaje, z databáze NRKI byla zjištěna měsíční splátka ve výši 17 175 Kč, z toho úvěry se splátkami v této výši měly být doplaceny před poskytnutím daného úvěru, 7 existujících úvěrů a 6 úspěšně ukončených. Žalobkyně do výpočtu MLS připočítala i nesplátkový úvěr a kreditní karty. Na základě těchto zjištění a s ohledem na výši úvěru a výši měsíční splátky žalobkyně shledala, že žalovaná je schopna daný úvěr splácet.

11. Tvrzení o příjmu žalované, jakož i tvrzení o příjmu ostatních členů domácnosti, zůstala toliko v rovině tvrzení, žádné důkazy, které by příjmy v této výši a jejich zdroj prokazovaly, označeny ani předloženy soudu nebyly. Jak bylo vyloženo výše, poskytoval úvěru se nemůže spoléhat jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěru, součástí odborné péče je i prověření těchto údajů. Že se tak stalo a z jakých konkrétních podkladů žalobkyně přitom vycházela, musí být prokázáno i v řízení před soudem. O poučení podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. o potřebě označit a předložit důkazy k prokázání výše příjmů žalované, případně též ostatních členů domácnosti, z nichž žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti vycházela, jakož i o možnost na poučení reagovat, se žalobkyně připravila svojí neúčastí u jednání soudu. Již jen na základě uvedeného lze uzavřít, že žalobkyně neunesla důkazní břemeno o tom, že řádně, tj. s odbornou péčí posoudila úvěruschopnost žalované, aniž by bylo třeba dále se zabývat výdajovou stránkou poměrů žalované.

12. Soud tak nemohl dospět k jinému závěru, než že tvrzená smlouvu o úvěru ze dne 10. 7. 2025, na jejímž základě žalobkyně uplatňuje své nároky, je absolutně neplatná ve smyslu § 87 odst. 1 z. s. ú. V takovém případě se nárok žalobkyně vůči žalované omezuje na vrácení pouhého zůstatku jistiny úvěru v době přiměřené možnostem žalované (spotřebitele). Ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru představuje speciální úpravu k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele). Spotřebitel je povinen vrátit celou poskytnutou jistinu, avšak v takových splátkách, v jakých je schopen splácet. K tomu viz rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 ze dne 20. 4. 2022, který rovněž odkazuje na komentářovou literaturu, podle níž důsledkem porušení povinnosti poskytovatele úvěru posoudit úvěruschopnost žadatele (a tedy soukromoprávní sankcí) je neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru a to, že spotřebitel vrací jistinu úvěru podle svých možností. Pokud je spor o vracení jistiny, rozhodne o jejím splácení soud.

13. Žalované byla poskytnuta jistina úvěru ve výši 10 000 Kč, což žalovaná nesporovala. Žalobkyni zaplatila celkem 2 x 1 Kč, žalovaná na svoji obranu netvrdila a neprokazovala, že by zaplatila více, než tvrdila žalobkyně. Soud tudíž uložil žalované zaplatit (vrátit) žalobkyni poskytnutou jistinu ve zbývající výši 9 998 Kč a co do další nárokované 1 Kč na jistině žalobu zamítl včetně úroku z prodlení. K jiným případně ve smlouvě o úvěru sjednaným platbám nemůže být, s ohledem na neplatnost smlouvy, přihlíženo. V rozsahu nárokovaného poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 330 Kč, poplatku za expres výplatu ve výši 199 Kč, poplatků za bezpečnou splátku ve výši 297 Kč, poplatků za SMS servis ve výši 147 Kč, poplatků za prodloužení splatnosti ve výši 1 979 Kč, účelně vynaložených nákladů ve výši 300 Kč a smluvních pokut ve výši 600 Kč byla proto žaloba zamítnuta včetně úroku z prodlení z těchto položek požadovaného.

14. Žalovaná se sice ve svém písemném podání vyjádřila o svých aktuálních možnostech a schopnostech k vrácení poskytnuté jistiny úvěru, žádné listiny, jimiž by svá tvrzení prokázala však k podání nepřipojila. Nejen břemeno tvrzení, ale i břemeno důkazní v tomto směru nese právě žalovaná, neboť lhůta ve smyslu § 87 odst. 1 z. s. ú. je koncipována v její prospěch a ostatně nejde ani o informace, které by měla ve své dispoziční sféře žalobkyně. O poučení podle § 118a odst. 3 o. s. ř. o potřebě označit a předložit důkazy k prokázání tvrzených poměrů a o možnost na ně reagovat se žalovaná připravila svojí neúčastí u jednání soudu. Soud tak ve smyslu § 87 odst. 1 z. s. ú. určil, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni přiznanou jistinu úvěru ve výši 9 998 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, přičemž při určení této hmotněprávní lhůty analogicky postupoval podle procesněprávní lhůtě k plnění zakotvené v § 160 odst. 1 o. s. ř. část věty před středníkem.

15. V rozsahu žalovaného úroku z prodlení mj. z částky 9 998 Kč byla žaloba zamítnuta. Nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením jistiny spotřebitelského úvěru (její zbývající části) v době podle § 87 odst. 1 z. s. ú. Ta v daném případě byla stanovena výrokem I tohoto rozsudku a dosud tedy nezačala běžet, nemůže proto žalovaná být s plněním v prodlení.

16. S ohledem na skutečnost, že smlouva o úvěru byla vyhodnocena jako neplatná podle § 87 odst. 1 z. s. ú., nemohl soud ve věci rozhodnout rozsudkem pro uznání (§ 153a o. s. ř.), byť žalovaná žalobou uplatněný nárok zcela uznala. Rozsudek pro uznání by totiž rozporu s kogentními právními předpisy na ochranu spotřebitele zahrnoval i plnění nárokované na základě neplatné smlouvy o úvěru nad rámec poskytnuté jistiny úvěru.

17. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř. měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo.

18. Žalobkyně měla ve věci 68% úspěch (z požadovaných 13 851 Kč + 78 54 Kč + úroku z prodlení vyčísleného ke dni vyhlášení rozsudku ve výši 702,61 Kč, tj. celkem z 14 632 Kč, jí bylo přiznáno 9 998 Kč), čímž po odečtení 32% úspěchu žalované má právo na náhradu nákladů řízení potřebných k účelnému uplatňování práva v rozsahu 36 %. Náklady řízení žalobkyně tvoří 800 Kč soudní poplatek, 1 200 Kč odměna advokáta za zastupování žalobkyně podle § 14b bod 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a. t.“), neboť jde o tzv. formulářovou žalobu, za tři úkony právní služby po 400 Kč (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, podání žaloby), 300 Kč náhrada hotových výdajů advokáta za uvedené tři úkony právní služby podle § 14b odst. 6 písm. a) a. t. a 315 Kč náhrada za daň z přidané hodnoty z odměny a náhrad (21 % z 1 500 Kč) podle § 137 odst. 3 o. s. ř., jejímž je zástupce žalobkyně plátcem. Celkem tak jde o částku 2 615 Kč, z níž 36 % činí 961 Kč.

19. Povinnost k náhradě nákladů řízení je žalovaná povinna splnit v obvyklé lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 o. s. ř. část věty před středníkem; údaj o místu plnění k rukám advokáta vychází z § 149 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Liberci. Nesplní-li žalovaná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalobkyně podat návrh na exekuci či soudní výkon rozhodnutí.