24 C 127/2025

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl soudkyní Mgr. Ing. Danou Semirádovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 77 621,83 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba o zaplacení 77 621,83 Kč a úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 54 786,77 Kč od 25. 4. 2025 do zaplacení se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou podanou ve formě návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu u soudu dne 31. 7. 2027 žalobkyně, po částečném zastavení řízení usnesením č. j. 24 C 127/2025-46 ze dne 18. 3. 2026, žalobkyně nárokovala vůči žalovanému zaplacení 77 621,83 Kč a úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 54 786,77 Kč od 25. 4. 2025 do zaplacení. Tvrdila, že její právní předchůdkyně společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, , uzavřela se žalovaným dne 22. 8. 2024 smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě poskytla žalovanému úvěr v celkové výši 63 000 Kč, který měl být splacen nejpozději dne 24. 4. 2025, žalovaný se zavázal uhradit smluvní úrok ve výši 22 835,06 Kč. Žalovaný poskytnuté peněžní prostředky řádně nevrátil, žalobkyně tudíž nárokuje vrácení dlužné jistiny ve výši 54 786,77 Kč a zaplacení smluvního úroku ve výši 22 835,06 Kč a úroku z prodlení ve výši 12 % z dlužné jistiny od 25. 4. 2025 do zaplacení. Pokud by soud neuznal nárok žalobkyně na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, požadovala žalobkyně, aby jej posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení. Žalobkyně uvedla, že pohledávku za žalovaným nabyla od společnosti , právnická osoba, smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 12. 12. 2024.

2. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, jeho stanovisko k žalobou uplatněnému nároku nebylo zjištěno.

3. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), když žalobkyně, která svoji neúčast při jednání omluvila, s tímto postupem souhlasila a žalovaný se k jednání soudu bez omluvy nedostavil. Předvolání k jednání bylo žalovanému spolu se žalobou doručeno na adrese trvalého pobytu (§ 46b písm. a/ o. s. ř.) uvedené v záhlaví tohoto rozsudku tzv. fikcí s tím, že písemnosti se považují za doručené dnem 13. 4. 2026 (§ 49 odst. 4 o. s. ř.).

4. Žalobkyně v dané věci žalobou uplatňuje k zaplacení pohledávku vůči žalovanému, kterou měla od původní věřitelky , právnická osoba, nabýt postoupením. Zabýval se tudíž soud nejprve tím, že žalobkyně je oprávněna k uplatnění pohledávky u soudu, tj. její aktivní věcnou legitimací.

5. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

6. Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

7. Podle § 1882 odst. 1 o. z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.

8. Nejvyšší soud ve svém rozhodování k dnes již neúčinné právní úpravě zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen „obč. zák.“), vycházel z toho, že smlouvou o postoupení pohledávky dochází ke změně v osobě věřitele, tj. do právního vztahu mezi věřitelem a dlužníkem nastoupí na místo původního věřitele (postupitele) věřitel nový (postupník), aniž by došlo ke změně v obsahu závazku. Není-li ve smlouvě o postoupení pohledávky dohodnuto jinak, dochází ke změně osoby věřitele již uzavřením smlouvy, bez ohledu na to, zda postupitel postoupení pohledávky dlužníkovi oznámil, popř. postupník postoupení pohledávky dlužníkovi prokázal; možnost dlužníka přivodit zánik svého dluhu vůči dosavadnímu věřiteli (§ 526 odst. 1 věta druhá obč. zák.) tím není dotčena (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 9. 12. 2009, sp. zn. 31 Cdo 1328/2007, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 61/2010, či v něm citovaný rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 1. 2007, sp. zn. 29 Odo 360/2005). Tamtéž Nejvyšší soud uzavřel, že ke změně v osobě věřitele přitom může dojít jen na základě platné smlouvy o postoupení pohledávky, kdy nový věřitel (postupník) nabývá nejen postupovanou pohledávku, ale spolu s ní též aktivní věcnou legitimaci k jejímu uplatnění a úplnému výkonu. Naproti tomu je otázka platnosti smlouvy o postoupení pohledávky nerozhodná z hlediska účinku splnění dluhu postupníkovi, oznámí-li dlužníku postoupení pohledávky postupitel. Z těchto závěrů Nejvyšší soud vychází i nadále za stávající právní úpravy, viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 4. 2024, sp. zn. 23 Cdo 712/2024.

9. Z uvedeného plyne, že v případě, kdy postupitel dlužníka o postoupení pohledávky řádně nevyrozumí, musí soud ve sporu o zaplacení takové pohledávky posuzovat platnost postupní smlouvy, neboť postupník prokazuje svoji aktivní legitimaci pouze smlouvou.

10. V dané věci žalobkyně ničeho o tom, kdy, kým, jakým způsobem a zda vůbec byl žalovaný o postoupení pohledávky původní věřitelkou společností , právnická osoba, žalobkyni vyrozuměn, neuvedla. Součástí příloh žaloby pak byla listina datovaná 20. 5. 2025 označená „Věc: Oznámení postoupení pohledávky“, adresovaná žalovanému a podepsaná za společnost , právnická osoba, , tedy postupitele, oznamující žalovanému, že pohledávka ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, byla postoupena žalobkyni. Připojen byl podací lístek o odeslání zásilky téhož dne odesílatelem , tituly před jménem, , jméno FO, , advokátem. Podací lístek však svědčí pouze o tom, že listina byla žalovanému prostřednictvím pošty odeslána, nevypovídá však již ničeho o tom, zda doručovaná zásilka se také dostala do sféry dispozice žalovaného. Vyrozumění (oznámení) o postoupení pohledávky je jednostranným hmotněprávním jednáním postupitele, které ke své účinnosti vůči nepřítomné osobě vyžaduje, aby projev vůle došel do sféry dispozice takové osoby (§ 570 odst. 1 o. z.). Sférou dispozice je přitom třeba rozumět konkrétní možnost nepřítomné osoby seznámit se s jí adresovaným právním jednáním. Právní teorie i soudní praxe takovou možností chápe nejen samotné převzetí písemného hmotněprávního jednání adresátem, ale i ty případy, jestliže doručením dopisu, obsahujícího projev vůle, do bytu adresáta či do jeho poštovní schránky, popřípadě i vhozením oznámení do poštovní schránky o uložení takové zásilky, nabyl adresát hmotněprávního jednání objektivní příležitost seznámit se s obsahem zásilky. Přitom není nezbytné, aby se adresát skutečně seznámil s obsahem hmotněprávního jednání, dostačuje, že měl objektivně příležitost tak učinit (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. 3. 2005, sp. zn. , spisová značka, ). V daném případě žádná z k žalobě připojených listin nesvědčila o tom, že oznámení postupitele o postoupení pohledávky ze dne 20. 5. 2025 bylo žalovanému doručeno, tedy že jej převzal či že se jinak dostalo do sféry jeho dispozice. Nadto je podstatné i to, že číslo smlouvy o úvěru, jímž je identifikována pohledávka v oznámení o postoupení pohledávky, neodpovídá číslu , hodnota, , jímž je označena smlouva o úvěru samotná. Nebylo tak prokázáno, že postupitel vyrozuměl žalovaného (dlužníka) o postoupení pohledávky, jež je předmětem tohoto řízení, žalobkyni, a tudíž se soud zabýval dále tím, zda žalobkyně, jakožto postupník, příslušnou smlouvou postoupení pohledávky prokázala.

11. Žalobkyně k žalobě připojila smlouvu o postoupení pohledávek uzavřenou dne 12. 12. 2024 mezi společností , právnická osoba, jakožto postupitelem a žalobkyní jakožto postupníkem. Z obsahu smlouvy vyplývá, že jde o rámcovou smlouvu o postoupení pohledávek. Podle bodu 3.1 smlouvy k postupování pohledávek bude docházet na základě dílčích smluv o postoupení pohledávek a následně je popsán postup, jakým budou tyto dílčí smlouvy uzavřeny s tím, že rámcová smlouva představuje návrh postupníka na uzavření dílčích smluv a dílčí smlouva o postoupení pohledávek bude uzavřena okamžikem doručení datové pásky (datového souboru, jehož obsahem je soubor jednotlivých pohledávek, které mají být předmětem postoupení podle dílčí smlouvy) postupníkovi na uvedenou e-mailovou adresu (v bodě 9.2) Podle bodu 4.1 postupitel okamžikem uzavření dílčí smlouvy postupuje na postupníka pohledávky uvedené v datové pásce jako celek a postupník postoupené pohledávky přijímá jako celek a stává se jejich věřitelem.

12. Předložena byla dále listina označená jako „seznam“, jde o tabulku s identifikací jednotlivých pohledávek, jehož součástí je i pohledávka vůči žalovanému uplatněná žalobou. K tomu, kdy a jakým způsobem byl tento seznam doručen žalobkyni, zda vůbec či zda se tak stalo způsobem sjednaným v rámcové smlouvě o postoupení pohledávek, žalobkyně ničeho netvrdila a žádná z k žalobě připojených listin o těchto skutečnostech ničeho nevypovídala. Nebylo tudíž zjištěno, zda došlo uzavření dílčí smlouvy, na jejímž základě byla žalobkyni sjednaným způsobem postoupena právě pohledávka za žalovaným, tj. k jakému okamžiku byla na e-mailovou adresu žalobkyně doručena příslušná datové páska (seznam pohledávek). Jelikož nebylo možné učinit závěr o tom, že žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným a je tedy aktivně legitimována k jejímu uplatnění u soudu, soud žalobu zamítl, neboť nedostatek aktivní věcné legitimace žalobkyně je samostatným a prvořadým důvodem, který vede k zamítnutí žaloby, aniž by bylo třeba zabývat se věcí samou.

13. Soud byl při jednání připraven poskytnout žalobkyni poučení podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. o potřebě vyjasnit identifikaci postupované pohledávky, uvést a prokázat, kdy a jakým způsobem se oznámení o postoupení pohledávky ze dne 20. 5. 2025 dostalo do sféry dispozice žalovaného či uvést a prokázat, kdy a jakým způsobem došlo k uzavření dílčí smlouvy o postoupení, jejímž předmětem byla žalovaná pohledávka. Žalobkyně se však svojí neúčastí při jednání soudu o poučení a možnost reagovat na ně připravila.

14. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. v situaci, kdy ve věci zcela úspěšnému žalovanému, který by měl právo na náhradu nákladů řízení, žádné podle obsahu spisu nevznikly.