24 C 141/2026

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl soudkyní Mgr. Ing. Danou Semirádovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 78 480 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba o zaplacení 78 480 Kč a úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 56 000 Kč od 29. 7. 2024 do zaplacení se zamítá.

II. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou podanou ve formě návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu u soudu dne 6. 5. 2026 žalobkyně nárokovala vůči žalované ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. Anonymizováno uzavřené její právní předchůdkyní společností právnická osoba., IČO IČO, a žalovanou dne 26. 4. 2024 zaplacení dlužné jistiny úvěru ve výši 40 000 Kč, smluvního úroku ve výši 16 000 Kč (při sazbě 40 % měsíčně za jeden kalendářní měsíc od posledního čerpání úvěru), a to spolu s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky od 29. 7. 2024 do zaplacení, a dále zaplacení smluvní pokuty ve výši 22 480 Kč (0,1 % denně z dlužné jistiny od 29. 7. 2024 do 10. 2. 2026). Tvrdila, že na základě této smlouvy její právní předchůdkyně poskytla žalované úvěr ve výši 40 000 Kč, žalovaná se dostala do prodlení se splácením pravidelných splátek, úvěr byl ke dni 28. 7. 2024 zesplatněn, ode dne následujícího je žalovaná v prodlení. Žalobkyně uvedla, že pohledávka za žalovanou byla společností právnická osoba. postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 23. 1. 2026 společnosti právnická osoba., IČO IČO, a od níž již žalobkyně následně nabyla smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou téhož dne.

2. Žalovaná zůstala v řízení nečinná, její stanovisko k žalobou uplatněnému nároku nebylo zjištěno.

3. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastnic podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), vycházeje z obsahu spisu a z provedených důkazů, když žalobkyně, která svoji neúčast při jednání omluvila, s tímto postupem souhlasila a žalovaná se k jednání soudu bez omluvy nedostavila. Předvolání k jednání bylo žalované spolu se žalobou doručeno na adrese trvalého pobytu (§ 46b písm. a/ o. s. ř.) uvedené v záhlaví tohoto rozsudku tzv. fikcí s tím, že písemnosti se považují za doručené dnem 8. 6. 2026 (§ 49 odst. 4 o. s. ř.).

4. Žalobkyně v dané věci žalobou uplatňuje k zaplacení pohledávku vůči žalované, kterou měla od původní věřitelky, resp. od společnosti právnická osoba., nabýt postoupením. Zabýval se tudíž soud nejprve tím, že žalobkyně je oprávněna k uplatnění pohledávky u soudu, tj. její aktivní věcnou legitimací.

5. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

6. Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

7. Podle § 1882 odst. 1 o. z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.

8. Nejvyšší soud ve svém rozhodování k dnes již neúčinné právní úpravě zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen „obč. zák.“), vycházel z toho, že smlouvou o postoupení pohledávky dochází ke změně v osobě věřitele, tj. do právního vztahu mezi věřitelem a dlužníkem nastoupí na místo původního věřitele (postupitele) věřitel nový (postupník), aniž by došlo ke změně v obsahu závazku. Není-li ve smlouvě o postoupení pohledávky dohodnuto jinak, dochází ke změně osoby věřitele již uzavřením smlouvy, bez ohledu na to, zda postupitel postoupení pohledávky dlužníkovi oznámil, popř. postupník postoupení pohledávky dlužníkovi prokázal; možnost dlužníka přivodit zánik svého dluhu vůči dosavadnímu věřiteli (§ 526 odst. 1 věta druhá obč. zák.) tím není dotčena (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 9. 12. 2009, sp. zn. 31 Cdo 1328/2007, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 61/2010, či v něm citovaný rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 1. 2007, sp. zn. 29 Odo 360/2005). Tamtéž Nejvyšší soud uzavřel, že ke změně v osobě věřitele přitom může dojít jen na základě platné smlouvy o postoupení pohledávky, kdy nový věřitel (postupník) nabývá nejen postupovanou pohledávku, ale spolu s ní též aktivní věcnou legitimaci k jejímu uplatnění a úplnému výkonu. Naproti tomu je otázka platnosti smlouvy o postoupení pohledávky nerozhodná z hlediska účinku splnění dluhu postupníkovi, oznámí-li dlužníku postoupení pohledávky postupitel. Z těchto závěrů Nejvyšší soud vychází i nadále za stávající právní úpravy, viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 4. 2024, sp. zn. 23 Cdo 712/2024.

9. Z uvedeného plyne, že v případě, kdy postupitel dlužníka o postoupení pohledávky řádně nevyrozumí, musí soud ve sporu o zaplacení takové pohledávky posuzovat platnost postupní smlouvy, neboť postupník prokazuje svoji aktivní legitimaci pouze smlouvou.

10. V dané věci žalobkyně ničeho o tom, kdy, kým, jakým způsobem a zda vůbec byla žalovaná o postoupení pohledávky původní věřitelkou společností právnická osoba. vyrozuměna, neuvedla. Součástí příloh žaloby pak byla listina datovaná 6. 2. 2026 označená „Věc: Oznámení postoupení pohledávky“, adresovaná žalované společností právnická osoba., tedy postupitelem, oznamující žalované, že pohledávka ze smlouvy o úvěru č. hodnota byla postoupena žalobkyni. Připojeno bylo potvrzení o podání zásilky k poštovní přepravě dne 10. 2. 2026 odesílatelem Jméno advokátky. Potvrzení o podání zásilky však svědčí pouze o tom, že listina byla žalované prostřednictvím právnická osoba. odeslána, nevypovídá však již ničeho o tom, zda doručovaná listina se také dostala do sféry dispozice žalované. Oznámení (vyrozumění) o postoupení pohledávky je jednostranným hmotněprávním jednáním postupitele, které ke své účinnosti vůči nepřítomné osobě vyžaduje, aby projev vůle došel do sféry dispozice takové osoby (§ 570 odst. 1 o. z.). Sférou dispozice je přitom třeba rozumět konkrétní možnost nepřítomné osoby seznámit se s jí adresovaným právním jednáním. Právní teorie i soudní praxe takovou možností chápe nejen samotné převzetí písemného hmotněprávního jednání adresátem, ale i ty případy, jestliže doručením dopisu, obsahujícího projev vůle, do bytu adresáta či do jeho poštovní schránky, popřípadě i vhozením oznámení do poštovní schránky o uložení takové zásilky, nabyl adresát hmotněprávního jednání objektivní příležitost seznámit se s obsahem zásilky. Přitom není nezbytné, aby se adresát skutečně seznámil s obsahem hmotněprávního jednání, dostačuje, že měl objektivně příležitost tak učinit (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. 3. 2005, sp. zn. 26 Cdo 864/2004). V daném případě žádná z k žalobě připojených listin nesvědčila o tom, že oznámení postupitele o postoupení pohledávky ze dne 26. 12. 2024 bylo žalované doručeno, tedy že jej převzala či že se jinak dostalo do sféry její dispozice. Vedle toho je významné i to, že oznámení o postoupení pohledávky není za postupitele nikým podepsáno, jakož i to, že zde uvedené číslo smlouvy nijak nekoresponduje s jejím označením uvedeným žalobkyní v žalobě i ve smlouvě samotné (Anonymizováno). Nebylo tak prokázáno, že postupitel oznámil žalované (dlužnici) postoupení pohledávky žalobkyni, a tudíž se soud zabýval dále tím, zda žalobkyně, jakožto postupník, příslušnou smlouvou/smlouvami postoupení pohledávky prokázala.

11. Žalobkyně předložila smlouvu o postoupení pohledávek ze dne 23. 1. 2026 uzavřenou mezi původní věřitelkou právnická osoba. jakožto postupitelem a společností právnická osoba. jakožto postupníkem a smlouvu o postoupení pohledávek z téhož dne uzavřenou mezi společností právnická osoba. jakožto postupitelem a žalobkyní jakožto postupníkem. Oběma smlouvami její účastnice v čl. II bod 3 mj. ujednaly, že v případě, že postupník nezaplatí úplatu za postupované pohledávky, tj. za pohledávky uvedené v seznamu pohledávek, v termínu dle čl. III smlouvy, k postoupení pohledávek nedojde (postoupení není účinné), nedohodnou-li se smluvní strany v konkrétním případě písemnou formou jinak. V čl. III bod 3 obou smluv je ujednáno, že závazek postupníka uhradit úplatu za postoupení pohledávek se považuje za splněný v okamžiku připsání celé příslušné částky na bankovní účet postupitele do 14 pracovních dnů ode dne postoupení (tj. od uzavření smlouvy).

12. Podle § 548 o. z. vznik, změnu nebo zánik práv lze vázat na splnění podmínky. Je-li zánik práva nebo povinnosti vázán na nemožnou podmínku, nepřihlíží se k ní (odst. 1). Podmínka je odkládací, závisí-li na jejím splnění, zda právní následky jednání nastanou. Podmínka je rozvazovací, závisí-li na jejím splnění, zda právní následky již nastalé pominou (odst. 2).

13. Postoupení pohledávky lze ve smlouvě vázat na splnění podmínky podle citovaného § 548 o. z., a to nejen odkládací, nýbrž též podmínky rozvazovací. Rozvazovací podmínka na sebe váže účinnost právního jednání tak, že s jejím splněním je spojen zánik účinnosti. To znamená, že právní jednání bylo účinné, ale nastoupením rozvazovací podmínky jeho účinnost zaniká.

14. V dané věci podle ujednání v čl. II bod 3 obou smluv o postoupení pohledávek ze dne 23. 1. 2026 byly pohledávky společnosti právnická osoba. a poté žalobkyni postoupeny s rozvazovací podmínkou, na jejímž splnění závisí, zda právní následky již nastalé pominou. Touto rozvazovací podmínkou byla skutečnost, že postupník (společnost právnická osoba. a poté žalobkyně) nezaplatí úplatu za postupované pohledávky ve lhůtě do 14 dnů od uzavření smlouvy. O tom, kdy a jakým způsobem a zda vůbec společnost právnická osoba. a žalobkyně zaplatily úplatu za postupované pohledávky, žalobkyně ničeho neuvedla, o tom, že úplata zaplacena byla, nesvědčila ani žádná z předložených listin. Bez toho, aby bylo prokázáno, že v obou případech byla zaplacena úplata za postoupené pohledávky, a nebyla tudíž naplněna sjednaná rozvazovací podmínka, nelze uzavřít, zda smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 23. 1. 2026 pozbyly či nikoli své účinnosti. Není tak prokázáno, že došlo k platnému a účinnému postoupení pohledávky žalobkyni, a tím ani její věcná legitimace k vymáhání pohledávky vůči žalované v soudním řízení. Soud tudíž žalobu zamítl, neboť nedostatek aktivní věcné legitimace žalobkyně je samostatným a prvořadým důvodem, který vede k zamítnutí žaloby, aniž by bylo třeba zabývat se věcí samou.

15. Soud byl při jednání připraven poskytnout žalobkyni poučení podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. o potřebě uvést, o tom, kdy a jakým způsobem byla zaplacena úplata za postupované pohledávky, a svá tvrzení také prokázat. Žalobkyně se svojí neúčastí při jednání soudu o poučení a možnost reagovat na ně připravila.

16. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. v situaci, kdy ve věci zcela úspěšné žalované, která by měla právo na náhradu nákladů řízení, žádné podle obsahu spisu nevznikly. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci, prostřednictvím Okresního soudu v Liberci.