Okresní soud v Liberci · Rozsudek

24 C 154/2020

č. j. 24 C 154/2020-49

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2021-08-02 · ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSLI:2021:24.C.154.2020.1

Citované zákony (10)

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl soudkyní Mgr. Ing. Danou Semirádovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně anonymizována dvě slova ve anonymizována dvě slova , IČO sídlem adresa žalobkyně , Územní pracoviště obec , ulice a číslo , PSČ obec proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení částky 30 000 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba o zaplacení částky 30 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od 11. 8. 2019 se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradu nákladů řízení částku 8 581,32 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám Mgr. [jméno] [příjmení].

1. Žalobou podanou u soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 30 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od 11. 8. 2019 do zaplacení. Svůj žalobní nárok odůvodnila tím, že na základě smlouvy o dílo [číslo] 2017 ze dne [datum] se žalovaná zavázala provést na svůj náklad a nebezpečí pro žalobkyni demolici části budov bez č. p. nebo č. e. na pozemcích [parcelní číslo] a p. č. st. [anonymizováno] v [katastrální uzemí], jednalo se o části bývalých zemědělských budov – betonové podlahy, obvodové zdivo, štíty, komíny, zborcené příčky, zbytky betonových monolitů a dřevěných částí, a to v souladu s předloženým projektem na demolici uvedených objektů. Dílo spočívalo zejména v demolici zbytků budov, odvozu a likvidaci zbytků budov a vyrovnání po odbourání zpevněných ploch. [ulice] inspekce životního prostředí (dále jen ČIŽP) provedla kontrolu žalobkyně z hlediska povinností vyplývajících ze zákona o odpadech, konkrétně zaměřenou na možné nezákonné nakládání s odpady po pozemku [parcelní číslo] a p. č. st. [anonymizováno] v [katastrální uzemí]. Po fyzické kontrole ČIŽP zjistila na prvním pozemku stavební odpady v různě velkých kusech – betony, cihly, kameny, vyzdívky – pozemek byl zarovnán do roviny těmito odpady. Některé odpady (kusy vlnitého eternitu, sutě, dřeva) se nacházely i mimo pozemky, přičemž bylo zřejmé, že byly původně součástí stržených budov. ČIŽP shledala porušení zákona o odpadech, když došlo k využití a následnému odstranění stavebních odpadů v zařízení, které nebylo k nakládání s odpady podle zákona o odpadech určeno – stavební odpady byly ponechány na soukromých pozemcích, čímž bylo znemožněno jejich využití (např. k zemědělské výrobě) a mohlo dojít k ohrožení životního prostředí. ČIŽP za tento přestupek uložila žalobkyni příkazem [číslo jednací] [rok] [číslo] ze dne [datum], který nabyl právní moci dne [datum], pokutu ve výši 30 000 Kč, když mimo jiné konstatovala, že dílo nebylo provedeno v souladu s uzavřenou smlouvou. Žalobkyně tak byla de facto upozorněna ČIŽP, že dílo, které převzala v [anonymizováno] [rok], má skryté vady, které nebylo ani s odbornou péčí zjistitelné prohlídkou díl a při jeho převzetí, k odkrytí volně loženého stavebního odpadu došlo v průběhu času zřejmě vlivem působení běžných povětrnostních podmínek. Žalobkyně výzvou ze dne [datum] vyzvala žalovanou k neprodlenému odstranění tohoto závadného stavu a také k náhradě škody ve výši pokuty ČIŽP, kterou uhradila, žalovaná na výzvu nereagovala, nápravu vad nezajistila, předmětnou částku žalobkyni neuhradila, nezbývá tak žalobkyni, než se domáhat svého nároku soudní cestou.

2. Podáním ze dne [datum] žalobkyně doplnila, že žalovaná mimo jiné porušila ustanovení čl. II. odst. 2.3 písm. c) smlouvy, tj. nedostála svému závazku na své náklady naložit, odvést a zajistit likvidaci veškerého odpadu a nečistot, které při provádění díla její činností vzniknou. Podle tohoto ustanovení je žalovaná jako dodavatelka odpovědná jako původce odpadu za jeho nezávadnou likvidaci. Není vinou žalobkyně, pokud žalovaná chybně odhadla množství materiálu vzniklého demolicí zbytků budov, podle čl. II. odst. 2.1 smlouvy byly předmětem díla rovněž činnosti a práce, které ve smlouvě uvedeny nejsou, ale o kterých žalovaná mohla a měla vědět, že jsou nutné k řádnému provedení díla. Předmětem smlouvy nebyl odvoz a likvidace konkrétního množství stavebního materiálu, ale demolice zbytků budov a odvoz takto vzniklého stavebního materiálu, přičemž jeho množství bylo ve smlouvě uvedeno pouze orientačně. Ustanovení čl. IV smlouvy vylučuje„ doúčtování“ dodatečných prací. Podle čl. VI. odst. 6.1 smlouvy byla ujednána záruční doba na veškeré práce v délce 60 měsíců, podle odst. 6.2 žalovaná odpovídá za vady, jež má dílo v době jeho předání a převzetí a dále odpovídá za vady díla zjištěné v záruční době, dílo bylo předáno dne [datum], vady díla nebyly při převzetí zjevné, zřejmě proto, že zbývající stavební odpad byl zahrnut do terénu, zřejmě působením povětrnostních vlivů došlo během let k jeho odkrytí, kdy při kontrole ČIŽP v březnu 2019 byly na pozemcích patrné stavební odpady v různě velkých kusech.

3. Žalovaná se žalobou uplatněným nárokem nesouhlasila. Uvedla, že na základě smlouvy o dílo [číslo] [rok] ze dne [datum] řádně provedla a ukončila zakázku na demolici části budov na pozemcích [parcelní číslo] a p. č. st. [anonymizováno] v [katastrální uzemí], dílo bylo podle předávacího protokolu [číslo] [rok] řádně předáno a vyúčtováno. V průběhu byly zjištěny nepřesnosti v objemech odpadů a bylo vyvoláno jednání dopisem ze dne [datum], na následném jednání se zástupci žalobkyně bylo sjednáno dokončení podle požadavku žalobkyně zápisem ze dne [datum]. Po splnění všech podmínek žalobkyně bylo dílo dokončeno a řádně předáno dne [datum] v místě demolice a za klimatických podmínek, které umožňovaly prohlídku. [ulice] inspekce životního prostředí v únoru [rok] zahájila se žalovanou řízení, po kontrole staveniště, osobním jednání s oběma účastnice a [právnická osoba] a kontrole podkladů bylo zjištěno, že žalovaná neporušila zákon, a správní řízení bylo ukončeno, následně inspekce zahájila řízení se žalobkyní a udělila jí pokutu.

4. Podle ustanovení § 2913 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“, poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit (odst. 1). Povinnosti k náhradě se škůdce zprostí, prokáže-li, že mu ve splnění povinnosti ze smlouvy dočasně nebo trvale zabránila mimořádná nepředvídatelná a nepřekonatelná překážka vzniklá nezávisle na jeho vůli. Překážka vzniklá ze škůdcových osobních poměrů nebo vzniklá až v době, kdy byl škůdce s plněním smluvené povinnosti v prodlení, ani překážka, kterou byl škůdce podle smlouvy povinen překonat, ho však povinnosti k náhradě nezprostí (odst. 2).

5. Nárok na náhradu škody podle citovaného ustanovení předpokládá, že dlužník ze smluvního závazkového vztahu poruší povinnost spočívající v plnění svých smluvních povinností, k němuž se zavázal. V daném případě jde o smlouvu o dílo, která dlužníka zavazuje nejen k určité činnosti, ale též k jejímu výsledku, dlužník tak poruší svoji základní povinnost, pokud řádně a včas nedodá výsledek své činnosti. Co do formy porušení povinnosti můžeme rozlišit: nesplnění, vadné splnění a prodlení s plněním. Je-li povinnost splněna vadně, primárně platí, že právo z vadného plnění nevylučuje právo na náhradu škody. Je však třeba posoudit, zda oba postupy nesměřují k témuž cíli, jelikož čeho lze dosáhnout uplatněním práva z vadného plnění, toho se nelze domáhat z jiného právního důvodu, tedy ani z titulu náhrady újmy (§ 1925 o. z.).

6. Mezi účastnicemi bylo nesporné uzavření smlouvy o dílo [číslo] [rok] ze dne [datum]. Předmět smlouvy je vymezen v čl. II. tak, že žalovaná jako dodavatelka se touto smlouvou zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro žalobkyni (zadavatelku) demolici části budov bez č. p. nebo č. e. na pozemcích [parcelní číslo] a p. č. st. [anonymizováno] v [anonymizováno] území a obci [obec], jedná se o části bývalých zemědělských budov – betonové podlahy, obvodové zdivo, štíty, komíny, zborcené příčky, zbytky betonových monolitů a dřevěných částí, a to v souladu s předloženým projektem na demolici uvedených objektů, který zpracovala dodavatelka, jakož i se souhlasem k odstranění stavby ze dne [datum], který vydal [stát. instituce]. [anonymizováno] (dílo) spočívá v provedení zejména těchto prací: - v případě stavby stojící na pozemku p. č. st. [anonymizována dvě slova] [výměra]) -) demolice zbytků budovy -) odvoz a likvidace zbytků budovy (cca 320 m2 stavebního materiálu) -) odvoz a likvidace dřevěných částí (zbytků střechy) -) vyrovnání po odbourání zpevněných ploch - v případě stavby stojící na pozemku p. č. st. [anonymizováno] (výměra [výměra]) -) demolice zbytků budovy -) odvoz a likvidace zbytků budovy (cca 600 m2 stavebního materiálu) -) vyrovnání po odbourání zpevněných ploch Předmětem díla jsou rovněž činnosti a práce, které nejsou výše uvedeny, ale o kterých dodavatelka věděla nebo podle svých odborných znalostí vědět měla anebo mohla, že jsou k řádnému a kvalitnímu provedení díla dané povahy třeba a dále, které jsou s řádným provedením díla nutně spojeny a vyplývají ze standardní praxe realizace děl analogického charakteru, přičemž provedení těchto prací nezvyšuje cenu za provedení díla stanovenou v čl. IV odst. 4.1 této smlouvy.

7. Ze souhlasu s odstraněním stavby [stát. instituce] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], vyplývá, že stavební úřad vydal souhlas s odstraněním staveb bez č. p. nebo č. e. na pozemcích [parcelní číslo] a p. č. st. [anonymizováno] v katastrálním území a obci [obec], torz zemědělských staveb – štítová zeď, pozůstatky obvodového zdiva, torzo komínu, bez napojení na inženýrské sítě s tím, že konstrukce budou strženy a rozebrány, vzniklý odpad bude roztříděn podle katalogu odpadů podle vyhlášky č. 381/2001 Sb. a likvidován na řízení skládce.

8. Z obsahu dopisu žalované ze dne [datum] adresovaného žalobkyni vyplývá, že žalovaná sděluje žalobkyni, že k [datum] je provedeno na [parcelní číslo] stržení obvodových stěn a z 80 % odbourání podlah, veškerý odbouraný stavební materiál v objemu 1 300 t (tj. 900 m3) je odvezen a zlikvidován. Po odbourání stávajících podlah bylo zjištěno, že pod původní podlahou je další vrstva podlahy vč. betonových žlabů a pomocných žlabů + na každé straně objektu jsou betonové jímky do hloubky cca 3 m. Podlaha má v pr. cca 35 cm, k tomu žlaby a zvýšené základy, což jenom objem pro odbourání podlah zvyšuje na cca 800 m3 bez obvodového zdiva. Původní předpoklad nemohl toto započítat do předpokládaného objemu bouracích prací, protože celá podlaha byla zabetonovaná v jednolité vrstvě, a proto je potřeba rozhodnout o navýšení objemu bouraného stavebního materiálu, tento objem je zahrnutý v příloze cenové nabídky na vícepráce. Dále bylo zjištěno pod odbouranou podlahou, že v prostorech žlabů a odpadních odvodových kanálech je zásyp různého stavebního materiálu, což nelze použít jako konečnou úpravu terénu. V případě jeho odtěžení je potřeba i odbourat vnitřní základy podél odtokových kanálů a žlabů, což bude značně nákladné. Žalovaná proto navrhuje po začištění a odbourání zbytku podlah plochu zavést zeminou, cena bude stanovena dodatečně.

9. V zápisu z pracovního jednání ze dne [datum] je zapsáno téma a průběh jednání tak, že s ohledem na navýšený předpokládaný objem prací a materiálu byla vyvolána schůzka na místě samém. Podle zástupce žalované je naplněna kubatura materiálu stanovená smlouvou, v dopisu adresovaném žalobkyni jsou avizované vícepráce v objemu cca 800 m3. Bylo vyjasněno, že vícepráce pro žalobkyni nepřicházejí v úvahu vzhledem k rozpočtovým pravidlům a vnitřním předpisům. Strany se shodly na skutečnosti, že v rámci stavby se objevily základy a další vrstvy podlah (jak se původně budova přistavovala), které nebyly zjistitelné vizuální prohlídkou před začátkem stavby, resp. před uzavřením smlouvy. Dále bylo konstatováno, že na druhém objektu (menší, cihlový) dosud nebyly zahájeny demoliční práce vůbec. Před zahájením dalších prací je žalovanou požadována možnost částečné fakturace, to není ve smlouvě připuštěna, je proto požadováno uzavření dodatku ke smlouvě. Ve výstupu (závěru) jednání je zapsáno navrhované řešení ÚZSMV pro možnost naplnění smlouvy: stržení menšího cihlového objektu, zarovnání nerovností horního pozemku se základy stávající budovy. Pokud tato varianta bude naplněna, budou obě strany považovat smlouvu za naplněnou, protože budovy budou strženy a pozemky víceméně zarovnány. Základy stavby svým rozsahem nebyly vizuální prohlídkou zjistitelné, zůstanou na místě se zarovnáním terénu. Ze strany zhotovitelky bude projednáno se subdodavatelem a případně pozastavené práce budou pokračovat dle smlouvy.

10. Z předávacího protokolu [číslo] [rok] ze dne [datum] vyplývá, že účastnice se dohodly o předání a převzetí provedených prací na uvedené akci a rozsahu díla dle smlouvy o dílo. Převzaté a provedené práce se předávají na základě dokončených prací na stavbě: Demolice části budov na pozemcích [parcelní číslo] a p. č. st. [anonymizováno] v k. ú. [obec], tyto práce se považují za předané a bez zjevných závad a nedodělků.

11. Z příkazu [obec] inspekce životního prostředí (dále jen„ ČIŽP“) ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] [rok] [číslo], vyplývá, že žalobkyně (obviněná) je vinna tím, že jako původkyně odpadu odstranila stavební odpady v zařízení, které nebylo k nakládání s odpady podle zákona č. 158/2001 Sb., o odpadech, určeno. Obviněná po odbourání dvou hospodářských staveb v roce [rok] (od [datum] do [datum]), který byly v jejím vlastnictví, na pozemcích [parcelní číslo] a p. č. st. [anonymizováno] v katastrálním území a obci [obec] ponechala kolem 1 120 tun stavebních odpadů na místě bývalé horní hospodářské budovy, ty byly následně na místě rozhrnuty, čímž porušila ustanovení § 12 odst. 2 zákona č. 158/2001 Sb., čímž spáchala přestupek podle ustanovení § 66 odst. 4 písm. b) téhož zákona, ze který se jí podle ustanovení § 66 odst. 8 písm. e) téhož zákona ukládá pokuta ve výši 30 000 Kč. V odůvodnění příkazu je vycházeno ze smlouvy o dílo uzavřené účastnicemi dne [datum], popsán průběh realizace díla a shrnuto tak, že na předmětných pozemcích se nacházely dvě stavby vlastnictví žalobkyně (obviněné), na jejich zbourání si najala společnost, v sepsané smlouvě o provedení díla byl specifikován objem prací a přibližné množství odvozu a likvidace stavebního materiálu po zbourání budov vyčíslený na cca 920 m3 (cca 1 200 t), společnost prostřednictvím svých subdodavatelů budovy zbourala a stavební odpady byly do výše nasmlouvaného množství předány oprávněné osobě. Společnost upozornila žalobkyni na skutečnost, že objem prací na zakázce byl podhodnocen a na stavbě zůstávají základy horní budovy a část stavebních odpadů, žalobkyně nemohla rozšířit objem prací a tak zbylé odpady ze zbouraných staveb nechala na horním pozemku rozhrnout do roviny, na pozemku tak bylo ponecháno cca 800 m3 (cca 1 120 t) stavebních odpadů. Žalobkyně převzala od společnosti stavbu dne [datum] bez zjevných závad a nedodělků a vyplatila jí celou částku smluvní ceny díla.

12. V dané věci bylo nesporné uzavření smlouvy o dílo o demolici zbytků budov na předmětných pozemcích, o odvozu a likvidaci zbytků budov s vyčíslením přibližného množství stavebního materiálu a o vyrovnání po odbourání zpevněných ploch. Množství stavebního materiálu k odvozu a likvidaci bylo ve smlouvě vyčísleno pro obě budovy v objemu 920 m3 (tj. v přepočtu cca 1 200 t). Takové množství stavebního odpadu bylo také řádně zlikvidováno, a to z demolice budovy na p. č. st. [anonymizováno], kdy, jak vyplývá z odůvodnění příkazu ČIŽP ze dne [datum], oprávněné osobě bylo podle předložených vážních lístků předáno: Kat. [číslo] (směsi frakce betonu, cihel, tašek …) – 1 208,9 t, Kat. [číslo] (stavební materiály obsahující azbest) – 1,44 t, Kat. [číslo] (BRO odpad) – 2,18 t a Kat. [číslo] (objemný odpad) – 10,736 t, tj. celkem 1 223, 256 Kč. Žalobkyně potvrdila, že tyto údaje zde uvedené odpovídají. Dopisem ze dne [datum] žalovaná žalobkyni informovala o tom, že po stržení obvodových stěn na pozemku p. č. st. [anonymizováno] a odbourání 80 % podlah je odvezen a zlikvidován veškerý odbouraný odpad v množství 1 300 t (tj. 900 m3) a o tom, že pod původní podlahou byly odkryty další vrstvy a základy, které tak nebylo možné započítat do předpokládaného objemu bouracích prací, a které jej navyšují cca o 800 m3. V návaznosti na to, jak vyplývá z protokolu z pracovního jednání na místě samém dne [datum], si účastnice vyjasnily, že nepřichází v úvahu vícepráce, shodly se v tom, že v rámci stavby se objevily základy a další vrstvy podlah, které před uzavřením smlouvy nebyly zjistitelné vizuální prohlídkou a konstatovaly, že na druhém (menším cihlovém) objektu dosud nebyly zahájeny demoliční práce. [příjmení] z jednání pak k návrhu žalobkyně bylo řešení:„ stržení menšího cihlového objektu, zarovnání nerovností horního pozemku se základy stávající budovy. Pokud tato varianta bude naplněna, budou obě strany považovat smlouvu za naplněnou, protože budovy budou strženy a pozemky víceméně zarovnány. Základy stavby svým rozsahem nebyly vizuální prohlídkou zjistitelné, zůstanou na místě se zarovnáním terénu.“.

13. Tímto ujednáním účastnice změnily rozsah svých práv a povinností dříve jimi ujednaných ve smlouvě o dílo ze dne [datum], což jim v rámci jejich smluvní volnosti umožňuje ustanovení § 1910 o. z. Účastnice tedy výslovně k řádnému splnění smlouvy ujednaly, že část stavby na pozemku p. č. st. [anonymizováno], resp. části vrstev podlah a základů na pozemku zůstanou a že menší stavba na pozemku [parcelní číslo] bude toliko stržena. Akceptovala tímto sama žalobkyně, že další stavební odpad již z pozemků odvážen k likvidaci nebude a bude na pozemcích ponechán k zahrnutí či rozhrnutí. V tomto rozsahu bylo dílo žalovanou také zjevně dokončeno a žalobkyně jej podle protokolu ze dne [datum] bez zjevných závad a nedodělků převzala. Nelze proto dospět k závěru, že žalovaná porušila svoji povinnost k řádnému provedení díla, čímž absentuje jeden ze základních předpokladů, aby mohla být vyvozována její odpovědnost za škodu podle výše citovaného ustanovení § 2913 o. z. vzniklou žalobkyni tím, že jí byla uložena ČIŽP pokuta za to, že na předmětných pozemcích byly ponechány stavební odpady. K tomuto stavu došlo v souladu s vůlí žalobkyně – jakožto původkyně stavebního odpadu - vyjádřené v zápisu z pracovního jednání ze dne [datum].

14. Pokud žalobkyně odkazovala ujednání čl. II odst. 2.3 písm. c) smlouvy o dílo, pak toto ujednání nedopadá na odpad a nečistoty z demolice předmětných budov, jež byla předmětem smlouvy. Budovy byly ve vlastnictví žalobkyně, nemohla tedy žalovaná být původkyní odpadu z demolice. Ujednání zjevně míří na odpady a nečistoty, které vzniknou při provádění díla vlastní činností žalované, jde o odpovědnost žalované jakožto původkyně odpadu (její činností vzniklého).

15. Poukazovala-li žalobkyně na to, že předmětem díla byly rovněž činnosti a práce ve smlouvě sice neuvedené, ale o kterých žalovaná věděla nebo podle svých odborných znalostí vědět měla anebo mohla, že jsou k řádnému a kvalitnímu provedení díla dané povahy třeba (čl. II odst. 2.1), pak ze zápisu z pracovního jednání ze dne [datum] jednoznačně vyplývá, že účastnice byly ve shodě v tom, že základy a další vrstvy podlah nebyly zjistitelné vizuální prohlídkou před uzavřením stavby. Nemohlo se tedy jednat o součást předmětu díla a zůstalo-li na pozemku tomu odpovídající množství stavebního materiálu (odpadu), za což byla žalobkyni uložena pokuta, jde o skutečnost spočívající výhradně na její straně.

16. Podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. přiznal soud ve věci zcela úspěšné žalované náhradu nákladů řízení potřebných k účelnému bránění práva proti žalobkyni. Tyto náklady činí 8 581,32 Kč a tvoří je 4 600 Kč odměna advokáta za zastupování žalované podle ustanovení § 7 bod 5. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, dále jen „a. t.“, z tarifní hodnoty 30 000 Kč à 2 300 Kč za dva úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, účast na jednání před soudem dne 26. 7. 2021) + 966 21 % DPH, 600 Kč náhrada hotových výdajů advokáta za uvedené dva úkony právní služby à 300 Kč podle ustanovení § 13 odst. 1 a 4 a. t. + 126 Kč 21 % DPH, 1 292 Kč náhrada cestovních výdajů podle ustanovení § 13 odst. 5 a. t. za cestu [obec] – [obec] a zpět k jednání soudu dne [datum] osobním vozidlem celkem 220 km při průměrné spotřebě 5,3 l [číslo] km, průměrné ceně 27,80 Kč a základní sazbě náhrady za 1 km 4,40 Kč podle vyhlášky č. 589/2020 Sb. + 271,32 Kč 21% DPH a 600 Kč náhrada za promeškaný čas podle ustanovení § 14 odst. 1 písm. a) a odst. 4 a. t. strávený cestou k jednání soudu dne [datum] za 6 půlhodin à 100 Kč + 126 Kč 21 % DPH. Žalované nepřísluší odměna nárokovaná za úkon právní služby spočívající v další poradě dne [datum], když v řízení – po převzetí zastoupení - nenastala žádná změna procesní situace, jež by vyvolala potřebu další porady žalované se svým právním zástupcem. Náklady právního zastoupení zahrnují náhradu za daň z přidané hodnoty podle ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř., když právní zástupce žalované je plátcem této daně.

17. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností stanovil soud podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. část věty před středníkem. Údaj o místu plnění náhrady nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.