24 C 156/2025
č. j. 24 C 156/2025-20
V PLATNOSTICitované zákony (18)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 49 § 101 § 96 § 137 § 142 § 149 § 160
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 11 § 7 § 8 § 13
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 1931 § 1959 § 1970 § 2048 § 2053
- Nařízení vlády, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, 351/2013 Sb. — § 2
- o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, 30/2024 Sb. — § 32
Plný text
Okresní soud v Liberci rozhodl soudkyní Mgr. Ing. Danou Semirádovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 171 035 Kč s příslušenstvím
I. Řízení se částečně, co do úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 178 535 Kč od 11. 2. 2025 do 15. 6. 2025 a z částky 7 500 Kč od 16. 6. 2025 do zaplacení, zastavuje.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 171 035 Kč a úrok z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 2 500 Kč od 16. 6. 2025 do zaplacení a ve výši 11,5 % ročně z částky 2 500 Kč od 16. 7. 2025 do zaplacení, z částky 2 500 Kč od 16. 8. 2025 do zaplacení, z částky 2 500 Kč od 16. 9. 2025 do zaplacení, z částky 2 500 Kč od 16. 10. 2025 do zaplacení, z částky 2 500 Kč od 16. 11. 2025 do zaplacení, z částky 2 500 Kč od 16. 12. 2025 do zaplacení a z částky 163 535 Kč od 6. 1. 2026 do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Ve zbytku, co do úroku z prodlení převyšujícím úrok z prodlení podle výroku II tohoto rozsudku, se žaloba zamítá.
IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 32 615 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokátky , Jméno advokátky, .
1. Žalobou podanou ve formě návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu u soudu dne 5. 9. 2025 uplatnila žalobkyně vůči žalovanému nárok na náhradu pojistného plnění ve výši 171 035 Kč, které za žalovaného plnila. Uvedla, že žalovaný dne 30. 6. 2024 v , adresa, způsobil vozidlem , Anonymizováno, , registrační značka , SPZ, , dopravní nehodu, při níž vznikla škoda na vozidle , Anonymizováno, , registrační značka , SPZ, , újma na zdraví , jméno FO, a , jméno FO, a újma Hasičskému záchrannému sboru , Anonymizováno, kraje s odstraňováním následků dopravní nehody. Žalobkyně, u níž bylo k vozidlu , Anonymizováno, sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, vyplatila poškozeným na náhradu škody pojistné plnění, a to 122 000 Kč za opravu poškozeného vozidla, 22 627 Kč za zapůjčení náhradního vozidla, 10 003 Kč za újmu na zdraví , jméno FO, , 7 105 Kč újma na zdraví , jméno FO, a 16 800 Kč Hasičskému záchrannému sboru , Anonymizováno, kraje, tj. celkem 178 353 Kč. Vůči žalovanému má žalobkyně právo na náhradu vyplaceného pojistného plnění podle § 32 odst. 1 písm. h) zákona č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen „zákon č. 30/2024 Sb.“), neboť žalovaný dopravní nehodu způsobil po vlivem alkoholu, své právo žalobkyně uplatnila u žalovaného dopisem ze dne 10. 1. 2025, splatnost nastala dne 10. 2. 2025. Žalovaný následně svůj dluh vůči žalobkyni písemně uznal a zavázal se jej zaplatit v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2 500 Kč, zaplatil toliko 7 500 Kč, přičemž poslední splátku zaplatil dne 7. 5. 2025, zbývajících 171 035 Kč žalobkyně učinila předmětem řízení, a to spolu s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 178 535 Kč od 11. 2. 2025 do zaplacení.
2. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, jeho stanovisko k žalobou uplatněnému nároku nebylo zjištěno.
3. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), vycházejíc z obsahu spisu a z provedených důkazů, když žalobkyně, která svoji neúčast u jednání omluvila, s tímto postupem souhlasila a žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil. Předvolání k jednání bylo žalovanému spolu se žalobou doručeno na adrese trvalého pobytu (§46b písm. a/ o. s. ř.) uvedené v záhlaví tohoto rozsudku tzv. fikcí s tím, že písemnosti se považují za doručené dnem 29. 12. 2025 (§ 49 odst. 4 o. s. ř.).
4. V rozsahu úroku z prodlení uvedeném ve výroku I tohoto rozsudku vzala žalobkyně svoji žalobu před zahájením jednání zpět, soud tudíž řízení v tomto rozsahu zastavil podle § 96 odst. 2 o. s. ř.
5. Podle § 32 zákona č. 30/2024 Sb. pojistitel má vůči pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnil, jestliže prokáže, že pojištěný řídil vozidlo pod vlivem alkoholu, omamné nebo psychotropní látky nebo léčivého přípravku, který má podle příbalové informace výrazný vliv na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje.
6. Podle § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.
7. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení a výši úroku z prodlení s placením pohledávky výživného pro nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti, stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
8. Uznání dluhu je jedním z právních prostředků utvrzení dluhu, které jsou upraveny v § 2048 a násl. občanského zákoníku. Jde o jednostranné právní jednání dlužníka adresované věřiteli, jímž dlužník písemnou formou činí výslovné uznávací prohlášení směřující k potvrzení existence dluhu, včetně jeho důvodu a výše. Svoji utvrzovací funkci uznání dluhu plní tím, že zakládá právní domněnku existence dluhu v době jeho uznání. Tím v případném soudním sporu posiluje procesní pozici věřitele, neboť ten v něm nemusí dokazovat vznik dluhu, ani jeho trvání v době, kdy k uznání došlo. Je naopak na dlužníkovi, který namítá, že dluh nevznikl, že byl splněn či zanikl jinak, nebo že byl převeden na jiného, aby to prokázal. Uznání dluhu není samostatným zavazovacím důvodem, nelze jím tedy založit nový závazek, ale jen uznat dluh již existující. Tímto právním jednáním přechází důkazní břemeno z věřitele na dlužníka (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 1368/2009 ze dne 28. 4. 2011).
9. V dané věci žalovaný listinou „Dohoda o splátkovém kalendáři a uznání dluhu“ ze dne , datum, učinil písemné prohlášení o uznání dluhu vůči žalobkyni z titulu náhrady vyplaceného pojistného plnění v souvislosti s danou dopravní nehodou, a to 122 000 Kč za opravu poškozeného vozidla, 22 627 Kč za zapůjčení náhradního vozidla, 10 003 Kč za újmu na zdraví , jméno FO, , 7 105 Kč újma na zdraví , jméno FO, a 16 800 Kč Hasičskému záchrannému sboru , Anonymizováno, kraje, tj. celkem 178 353 Kč. Uznání splňuje veškeré zákonné náležitosti, je v něm uveden důvod dluhu, jeho výše, jakož i příslib dluh zaplatit, prohlášení je určité a srozumitelné, a tudíž naplňuje svoji utvrzovací funkci tím, že zakládá právní domněnku, že dluh v době uznání existoval. Tato právní domněnka nebyla v řízení vyvrácena, neboť žalovaný na svoji obranu netvrdil ani neprokazoval, že dluh nevznikl či již byl splněn.
10. Žalovaný se v dohodě zavázal zaplatit dluh v celkové výši 178 535 Kč splatný dne 10. 2. 2025 (spolu s úrokem z prodlení od 11. 2. 2025 do zaplacení a náklady spojenými s uplatněním pohledávky) v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2 500 Kč splatnými vždy k 15. dni příslušného měsíce počínaje dnem 10. 3. 2025, pod ztrátou výhodou splátek.
11. Žalobkyně doplnila, že žalovaný zaplatil ještě před podpisem dohody tři splátky po 2 500 Kč dne 6. 3. 2025, 22. 4. 2025 a 7. 5. 2025, následně již ničeho, došlo proto podle čl. II odst. 1 dohody k zesplatnění ke dni 16. 6. 202512. Podle § 1931 o. zn. bylo-li ujednáno plnění ve splátkách a nesplnil-li dlužník některou splátku, má věřitel právo na vyrovnání celé pohledávky, pokud si to strany ujednaly. Toto právo může věřitel uplatnit nejpozději do splatnosti nejblíže příští splátky.
13. Podle citovaného ustanovení strany mohou ujednat možnost plnit ve splátkách. Součástí podmínek splatnosti jednotlivých splátek může být i ujednání o ztrátě výhody splátek, tj. že pro nesplnění některé splátky je věřitel oprávněn žádat celý zbytek dluhu najednou. Splatnost celého dluhu (ztráta výhody splátek či tzv. zesplatnění) nenastává přímo ze zákona, ale záleží na věřiteli, zda toto právo uplatní, tedy zda vyzve dlužníka k zaplacení celého zbytku dluhu, popř. zda podá u soudu žalobu na plnění. V každém případě může své právo uplatnit pouze do splatnosti nejbližší další splátky. Pokud tak neučiní a dlužník řádně a včas příští splátku zaplatí, může věřitel vymáhat jen nezaplacenou jednu splátku. Svého práva však může využít kdykoli při vynechání některé z dalších splátek (k tomu viz např. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Odo 1630/2005 ze dne 22. 2. 2006).
14. V dané věci žalobkyně ničeho netvrdila o tom, že by žalovaného vyzvala zaplacení celého zbývajícího dluhu pro nezaplacení některé ze sjednaných splátek. Lze proto za takovou výzvu považovat až samotnou žalobu, která byla žalovanému doručena dne 29. 12. 2025, žalovaný byl povinen plnit (zbývající dosud nesplatné splátky) ihned, což podle § 1959 písm. e) o. z. znamená dobu do 5 dnů, tj. do 5. 1. 2025. Není tudíž správné tvrzení žalobkyně, že sjednáním ztráty výhody splátek nastala splatnost celého zbývající dluhu, resp. že tento byl tzv. zesplatněn (bez dalšího) již dnem následujícím po splatnosti nezaplacené splátky splatné dne 15. 6. 2025.
15. Na základě výše uvedené soud shrnuje: Žalovaný v dohodě o splátkovém kalendáři a uznání dluhu ze dne , datum, uznal žalobou uplatněný nárok co do důvodu a výše, byla tak založena právní domněnka, že dluh v době jeho uznání v uznaném rozsahu a co do jeho výše existoval, tato domněnka nebyla žalovaným vyvrácena. Žalovaný průběhu řízení ani netvrdil a neprokazoval, že na úhradu svého dluhu plnil i nad rámec plateb uvedených žalobkyní. Účastníci v dohodě ujednali zaplacení uznaného dluhu ve splátkách pod ztrátou jejich výhody, žalovaný zaplatil první tři nejstarší splátky a od splátky splatné dne 15. 6. 2025 již neplatil ničeho. Jako výzva ke splnění celého zbývajícího dluhu (k jeho „zesplatnění“) působí vůči žalovanému žaloba doručená mu 29. 12. 2025, tj. po splatnosti nezaplacené splátky splatné dne 15. 12. 2025. Žaloba o zaplacení částky ve výši 171 035 Kč byla tudíž podána důvodně a soud v tomto rozsahu žalobě vyhověl, když se zároveň jedná o nárok, který nachází hmotněprávní oporu ve shora citovanému § 32 odst. 1 písm. h) zákona č. 30/2024 Sb.
16. Pokud jde o úrok z prodlení požadovaný žalobkyní ve výši 12 % ročně z částky 171 035 Kč od 16. 6. 2025. Jelikož celý zbývající dluh se stal splatným až doručením žaloby žalovanému dne 29. 12. 2025, nastala do té doby toliko splatnost jednotlivých splátek po 2 500 Kč splatných vždy k 15. dni měsíců červen až prosinec 2025, a toliko z těchto dlužných splátek žalobkyni náleží úrok z prodlení jdoucí vždy ode dne následujícího po splatnosti do jejich zaplacení, ze zbývající (z doručením žaloby „zesplatněné“ zbývající části dluhu) ve výši 163 535 Kč splatné dne 5. 1. 2025 pak náleží úrok z prodlení od 6. 1. 2026 rovněž do zaplacení. Sjednáním splátek došlo zároveň ke sjednání nové doby splatnosti uznaného dluhu, výše úroku z prodlení se tak odvíjí od výše platné vždy k prvnímu dne prodlení u každé jednotlivé splátky, resp. k prvnímu dni prodlení se zaplacením splatného zbytku dluhu. Výše úroku z prodlení přitom činila v prvním kalendářním pololetí roku 2025 12 % ročně, ve druhém kalendářním pololetí téhož roku a v prvním kalendářním pololetí roku 2026 pak činila 11,5 % ročně (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Uvedenému pak odpovídá rozsah úroku z prodlení ve výroku II tohoto rozsudku, v němž bylo žalobě vyhověno, ve zbytku nárokovaného úroku z prodlení byla žaloba výrokem III tohoto rozsudku zamítnuta.
17. Pro úplnost je třeba dodat, že hmotněprávní účinky spočívající ve vyvolání splatnosti zbývajícího dluhu by mohly nastat i v důsledku doručení předžalobní výzvy ze dne 14. 7. 2025 žalovanému. Pro ten účel by však muselo být doloženo, kdy a jakým způsobem byla žalovanému výzva doručena, resp. dostala se do sféry jeho dispozice, což se z obsahu spisu nepodávalo.
18. Podle § 142 odst. 3 o. s. ř. i když měl účastník ve věci úspěch jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části nebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu.
19. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle citovaného § 142 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 142a odst. 1 o. s. ř., neboť žalobkyně nebyla úspěšná toliko v nepatrné části nárokovaného úroku z prodlení; tzv. předžalobní výzva k plnění byla žalovanému zaslána dne 14. 7. 2025, přičemž obsahově jde o jednoduchou výzvu k plnění se stručným popisem skutkového děje, vyčíslením jednotlivých nároků a odkazy na zákonná ustanovení, která žádné skutkové a právní rozbory neobsahuje. Náklady žalobkyně tvoří 6 842 Kč soudní poplatek, 19 950 Kč odměna advokátky za zastupování žalobkyně podle § 8 odst. 1, § 7 bod 5, § 11 odst. 1 písm. a), d), odst. 2 písm. h) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a. t.“), z tarifní hodnoty 171 035 Kč po 7 980 Kč za dva úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby) a jeden úkon ve výši jedné poloviny (jednoduchá výzva k plnění) a 1 350 Kč náhradu hotových výdajů advokátky podle § 13 odst. 1, 4 a. t. po 450 Kč náležející k uvedeným třem úkonům právní služby. K nákladům řízení patří podle § 137 odst. 3 o. s. ř. rovněž náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 4 473 Kč, jejímž je zástupkyně žalobkyně plátcem a kterou je z odměny a náhrady hotových výdajů povinna odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty (21 % z 21 300 Kč). Celkem tak jde o částku ve výši 32 615 Kč.
20. Rozsudkem uložené povinnosti je žalovaný povinen splnit v obvyklé lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 o. s. ř. část věty před středníkem, údaj o místu plnění náhrady nákladů řízení vychází z § 149 odst. 1 o. s. ř.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.