24 C 168/2018

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl soudkyní Mgr. Ing. Danou Semirádovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení částky 62 961 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 62 271 Kč a úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 10 433 Kč od 14. 6. 2015 do zaplacení, z částky 11 769 Kč od 6. 6. 2016 do zaplacení, z částky 11 286 Kč od 26. 5. 2017 do zaplacení, z částky 1 097 Kč od 16. 5. 2015 do zaplacení, z částky 1 097 Kč od 16. 6. 2015 do zaplacení, z částky 1 097 Kč od 16. 7. 2015 do zaplacení, z částky 1 097 Kč od 16. 8. 2015 do zaplacení, z částky 1 097 Kč od 16. 9. 2015 do zaplacení, z částky 1 097 Kč od 16. 10. 2015 do zaplacení, z částky 1 097 Kč od 16. 11. 2015 do zaplacení, z částky 1 097 Kč od 16. 12. 2015 do zaplacení, z částky 1 097 Kč od 16. 1. 2016 do zaplacení, z částky 1 097 Kč od 16. 2. 2016 do zaplacení, z částky 1 097 Kč od 16. 3. 2016 do zaplacení, z částky 1 097 Kč od 16. 4. 2016 do zaplacení, z částky 1 097 Kč od 16. 5. 2016 do zaplacení, z částky 1 097 Kč od 16. 6. 2016 do zaplacení, z částky 1 097 Kč od 16. 7. 2016 do zaplacení, z částky 1 097 Kč od 16. 8. 2016 do zaplacení, z částky 1 097 Kč od 16. 9. 2016 do zaplacení, z částky 1 097 Kč od 16. 10. 2016 do zaplacení, z částky 1 097 Kč od 16. 11. 2016 do zaplacení, z částky 1 097 Kč od 16. 12. 2016 do zaplacení, z částky 1 097 Kč od 16. 1. 2017 do zaplacení, z částky 1 097 Kč od 16. 2. 2017 do zaplacení, z částky 1 097 Kč od 16. 3. 2017 do zaplacení, z částky 296 Kč od 16. 4. 2017 do zaplacení, z částky 296 Kč od 16. 5. 2017 do zaplacení, z částky 296 Kč od 16. 6. 2017 do zaplacení, z částky 296 Kč od 16. 7. 2017 do zaplacení, z částky 296 Kč od 16. 8. 2017 do zaplacení, z částky 296 Kč od 16. 9. 2017 do zaplacení, z částky 296 Kč od 16. 10. 2017 do zaplacení, z částky 296 Kč od 16. 11. 2017 do zaplacení a z částky 296 Kč od 16. 12. 2017 do zaplacení a ve výši 8,5 % ročně z částky 296 Kč od 1. 1. 2018 do zaplacení, z částky 296 Kč od 1. 2. 2018 do zaplacení a z částky 296 Kč od 1. 3. 2018 do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do částky 690 Kč a úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 230 Kč od 1. 1. 2018 do zaplacení, z částky 230 Kč od 1. 2. 2018 do zaplacení a z částky 230 Kč od 1. 3. 2018 do zaplacení.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů částku 41 423,50 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám Mgr. [jméno] [příjmení].

1. Žalobou podanou ve formě návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu u soudu dne [datum] se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku 62 961 Kč s tím, že žalovaná jako vlastník bytové jednotky [číslo] v bytovém domě [adresa] na pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí], [územní celek], dluží žalobci, jímž je společenství vlastníků vykonávající správu domu,: -) nedoplatek vyplývající z vyúčtování zálohových plateb za rok [rok] ve výši 10 433 Kč splatný do 30 dnů od doručení vyúčtování, k němuž došlo dne 14. 6. 2015, od 15. 5. 2015 žalobce požaduje zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši -) nedoplatek vyplývající z vyúčtování zálohových plateb za rok [rok] ve výši 11 769 Kč splatný do 30 dnů od doručení vyúčtování, k němuž došlo dne 6. 5. 2016, od 6. 6. 2016 žalobce požaduje zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši -) nedoplatek vyplývající z vyúčtování zálohových plateb za rok [rok] ve výši 11 286 Kč splatný do 30 dne od doručení vyúčtování, k němuž došlo dne 25. 4. 2017, od 26. 5. 2017 žalobce požaduje zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši -) příspěvky do fondu oprav (dlouhodobá záloha na opravy) za období od [anonymizováno] [rok] do [anonymizováno] [rok] ve výši 1 097 Kč měsíčně se splatností vždy do 16. dne příslušného měsíce, vždy od 16. dne příslušného měsíce žalobce požaduje zaplacení úroku z prodlení -) příspěvky do fondu oprav (dlouhodobá záloha na opravy) za období od [anonymizováno] do [anonymizováno] [rok] ve výši 296 Kč měsíčně se splatností vždy do 15. dne příslušného měsíce, vždy od 16. dne příslušného měsíce žalobce požaduje zaplacení úroku z prodlení -) příspěvky do fondu oprav (dlouhodobá záloha na opravy) za období od [anonymizováno] do [anonymizováno] [rok] ve výši 526 Kč měsíčně se splatností se splatností vždy do 15. dne příslušného měsíce, vždy od 16. dne příslušného měsíce žalobce požaduje zaplacení úroku z prodlení Podáními ze dne [datum], [datum] a [datum] žalobce k výzvě soudu doplnil, že při výpočtu nedoplatků vycházel z vyúčtování, která připojil k návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, konkrétní služby, které byly žalované v jednotlivých letech vyúčtovány, vyplývají z přiložených dokumentů o vyúčtování, jedná se o služby: studená vody, studená voda pro TUV, TUV, teplo, topné náklady, výtahy, elektřina výtah, elektřina společných prostor, provoz domu, pojištění domu, dohody o provedení práce, odměna prac. provozu domu, odměna za správu [anonymizována dvě slova], náklady vlastní správní činnosti. Z dokumentů vyplývá rovněž výše nákladů na jednotlivou službu v úhrnu pro celý dům, rozúčtování bylo provedeno v souladu s řádně schválenými pravidly pro rozúčtování, která byla přijata shromážděním vlastníků dne [datum]. Ve vztahu k částce 526 Kč, která vyplývá z měsíčního předpisu příspěvků a záloh na služby s platností od [datum] žalobce upřesnil, že částka se skládá z částky 296 Kč příspěvek na správu domu a pozemku, částky 150 Kč odměna za správu [anonymizována dvě slova] a částky 80 Kč náklady na vlastní správní činnost (tato částka dále sestává z částky 50 Kč odměna předsedy SVJ a částky 30 Kč náklady na vlastní správní činnost). Ve vztahu k částce 1 097 Kč, která vyplývá z měsíčních předpisů příspěvků a záloh na služby s platností od [datum] a od [datum] žalobce upřesnil, že se skládá z částky 296 Kč příspěvek na správu domu a pozemku a částky 801 Kč DZO - úvěr.

2. Žalovaná se žalobou uplatněným nárokem nesouhlasila. Namítala, že žalobce požaduje nedoplatky z vyúčtování služeb, avšak ze žaloby není zřejmé, z čeho se nedoplatek skládá, jaké služby jsou do vyúčtování zahrnuty, jaká je výše záloh, které byly od žalované přijaty, jaká byla celková spotřeba domu, jaká byla vypočítaná spotřeba jednotky žalované, a tedy jaký konkrétní nedoplatek jí vznikl. Stejně tak žalobce neuvádí, kdy žalované vyúčtování zaslal, resp. kdy bylo žalované doručeno, jak naložil s reklamací vyúčtování, když žalovaná všechna vyúčtování řádně a včas reklamovala. K požadavku žalobce na zaplacení částky 29 473 Kč, která má být neuhrazenými příspěvky na dlouhodobou zálohu na opravy za [anonymizováno] [rok] až [anonymizováno] [rok] žalovaná uvedla, že neexistuje žádný„ fond oprav“ ani společenství nevytváří žádnou dlouhodobou zálohu na opravy, žalobce by měl nejprve jasně a srozumitelně vysvětlit, co vlastně požaduje, zda nedoplatky z vyúčtování služeb, zda také nedoplatky z vyúčtování některých nákladů na správu domu a na správní činnosti, které uplatňuje spolu s vyúčtováním služeb, i když nevyčerpaný zůstatek zálohově poskytnutých příspěvků se s jednotlivými vlastníky nevypořádává, ale převádí se do následujícího kalendářního roku, zda úhradu příspěvků na správu domu, jejichž konkrétní výši, která připadá na jednotlivého vlastníka, lze určit jen tak, že po skončení kalendářního roku se zálohy na správu domu vyúčtují nebo zda úhradu příspěvků na správní činnost. Žalovaná zejména namítá, že v jednotlivých letech nedošlo ke schválení rozpočtu na následující kalendářní rok, nebyly řádně stanoveny a jednotlivým vlastníkům předepsány příspěvky na správu domu, správní činnost ani zálohy na služby, proti měsíčním předpisům žalovaná podala reklamace, pokud již došlo k vyúčtování záloh na správu domu a na správní činnost, lze požadovat nedoplatek na příspěvcích na správu domu a správní činnost, který je odlišný do nároku na zaplacení záloh, skutečnou výši ročních příspěvků na správu domu správce ani pověřený vlastník nikdy nevyčíslil.

3. Rozsudek okresního soudu č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] byl zrušen usnesením odvolacího soudu č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] a věc byla vrácena okresnímu soudu k dalšímu řízení. Okresní soud v dalším řízení vychází z právních názorů odvolacího soudu, který ve svém rozhodnutí konstatoval, že dané společenství, které vzniklo podle zákona č. 72/1994 Sb. ve znění novely č. 103/2000 Sb., je právnickou osobou vykonávající ze zákona správu domu se společnými částmi a jednotkami, přičemž poměry vzniklé před nabytím účinnosti nového občanského zákoníku zákona č. 89/2012 Sb., dále jen„ o. z.“, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti o. z., se podle ustanovení § 3028 odst. 3 o. z. řídí dosavadními právními předpisy. Samotná právní povaha společenství vlastníků se řídí od účinnosti o. z. (tj. od 1. 1. 2014) jeho ustanoveními bez ohledu na to, kdy vzniklo a zda již podstoupilo transformaci svých vnitřních právních poměrů (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 26 Cdo 4237/2018). Přizpůsobení ustanovení společenské smlouvy právnické osoby úpravě o. z. bylo třeba učinit do tří let ode dne nabytí účinnosti o. z, což v daném společenství vlastníků nastalo přijetím změn stanov dne [datum].

4. Podle čl. III odst. 2 těchto stanov může společenství sjednávat smlouvy především o zajištění dodávek služeb, pojištění domu, nájmu společných částí domu. Rozhodování o uzavírání smluv ve věcech předmětu činnosti společenství je svěřeno čl. VII odst. 3 písm. b) předsedovi společenství, podle písm. g) pak předseda sděluje jednotlivým členům společenství podle usnesení shromáždění výši příspěvků na náklady spojené se správou domu a pozemku a výši záloh na služby. Podle odst. 4 písm. a) předseda jako statutární orgán v souladu s o. z., stanovami a usneseními shromáždění činí právní jednání jménem společenství navenek ve věcech předmětu činnosti, zejména též uzavírá smlouvy. Shromáždění pak má ve své působnosti podle čl. VI odst. 3 písm. d) schválení účetní závěrky, vypořádání výsledku hospodaření a zprávy o hospodaření společenství vlastníků a správě domu, jakož i celkové výše příspěvků na správu domu pro příští období a rozhodnutí o vyúčtování nebo vypořádání nevyčerpaných příspěvků podle písm. e) schválení druhu služeb a výše záloh na jejich úhradu, jakož i způsobu rozúčtování cen služeb na jednotky. Čl. XV se pak zabývá úhradou nákladů spojených se správou domu a pozemku a úhradou za služby a v odst. 1 písm. a) stanoví, že vlastníci jednotek - členové společenství jsou povinni přispívat na náklady spojené se správou domu a pozemku podle velikosti svých spoluvlastnických podílů, pokud nedojde k jiné dohodě vlastníků. Podle písm. c) se nevyčerpaný zůstatek zálohově poskytnutých příspěvků na správu domu a pozemku na správu domu a pozemku s jednotlivými vlastníky nevypořádává a převádí se do následujícího kalendářního roku. Služby jsou rozvedeny demonstrativním výčtem v odst. 2 písm. a) s tím, že podle písm. b) o rozsahu poskytovaných služeb rozhoduje shromáždění. Pod písm. c) je uvedeno, že výši záloh na jednotlivé služby určí statutární orgán jako měsíční podíl podle skutečných nákladů na jednotlivé služby za uplynulé zúčtovací období s přihlédnutím k předpokládaným cenám běžného roku, na který se zálohy platí. Statutární orgán má i právo změnit v průběhu zúčtovacího období výši zálohy za jednotlivé služby. Podle písm. i) o způsobu rozúčtování služeb rozhodne shromáždění, nedojde-li k rozhodnutí společenství, rozúčtují se náklady na služby podle zákona č. 67/2013 Sb.

5. Podle ustanovení § 1180 odst. 1 o. z., nebylo-li, jinak určeno, přispívá vlastník jednotky na správu domu a pozemku ve výši odpovídající jeho podílu na společných částech. Slouží-li některá ze společných částí jen některému vlastníku jednotky k výlučnému užívání, stanoví se výše příspěvku se zřetelem k povaze, rozměrům a umístění této části a rozsahu povinnosti vlastníka jednotky spravovat tuto část na vlastní náklad. Podle odst. 2 tohoto ustanovení příspěvky určené na odměňování osoby, která dům spravuje, nebo členů jejich orgánů, na vedení účetnictví a na podobné náklady vlastní správní činnosti se rozvrhnou na každou jednotku stejně.

6. Odvolací soud ve svém zrušovacím usnesení vyložil, že úprava o. z. tak nově zavádí dvě kategorie příspěvků na správu domu a pozemku a na vlastní správní činnost, každý z příspěvků tak slouží k jinému účelu a vyčíslení jeho výše je postaveno na odlišném principu. Specifikaci činností týkajících se správy domu a pozemku a správních činností obsahuje ustanovení § 7 a 8 nařízení vlády č. 366/2013 Sb., které v § 8 písm. b) hovoří o vybírání záloh na příspěvky na správu domu a pozemku. Je tak zmíněn zálohový charakter příspěvku, který o. z. výslovně neuvádí na rozdíl předchozí úpravy a od ustanovení § 1181 o. z., které o zálohách hovoří výslovně pro případ služeb. Ustanovení § 1208 písm. d) o. z. pak uvádí, že v působnosti shromáždění je vyúčtování nebo vypořádání příspěvků. Ze znění tohoto ustanovení, které předpokládá vyúčtování, je dovozován zálohový charakter příspěvků. Společenství má však možnost dohodnout, což nastalo i v případě daného společenství, že se nevyčerpaný příspěvek nevypořádává. V takovém případě má odvolací soud za to, že vyúčtování poskytnutých příspěvků oproti výdajům, které společenství vynaložilo na správu domu a pozemku v předchozím roce, slouží pro převod financí společenství do dalšího účetního roku a dále jako podklad pro stanovení rozpočtu a pro případné stanovení odlišné výše příspěvku pro další období. Ve vztahu k vlastníkovi má však charakter pouze informativní, neboť vyúčtování ve vztahu k němu postačuje rozdíl předepsaných a zaplacených záloh. Odvolací soud tak má za to, že vyúčtování užití příspěvků není v takovém případě podmínkou splatnosti nedoplatku neuhrazených příspěvků. Splatnost každého příspěvku pak stanoví čl. XV odst. 1 písm. b) stanov.

7. Ohledně stanovení výše příspěvků na správu domu a pozemku, náleží působnost k určení výše příspěvků pro příští období shromáždění. S ohledem na to, že právní úprava § 1208 písm. d) o. z. a shodně i stanovy čl. VI odst. 3 písm. d) nestanoví vázanost příspěvku na účetní období, je třeba hradit výši příspěvku schválenou shromážděním, dokud shromáždění nerozhodne o změně dosavadní výše příspěvku. Není tak třeba pro plnění povinnosti hradit příspěvek ani za účinnosti nové právní úpravy každý rok přijímat rozhodnutí o výši příspěvku nebo vyčkávat na schválení rozpočtu. Nedošlo-li k rozhodnutí shromáždění o výši příspěvku za účinnosti nové úpravy, lze vycházet z posledního příspěvku stanoveného shromážděním. Výše příspěvku by měla být stanovena konkrétní částkou nebo způsobem výpočtu tak, aby bylo možné podle tohoto ujednání výši příspěvku jednoznačně stanovit. Žalobce v tomto řízení uváděl, že původně byl příspěvek stanoven shromážděním z 5. 2. 2008 ve výši 40 Kč/m2, následně s ohledem na plánované řešení rekonstrukcí formou úvěru a budoucí dotace bylo shromážděním ze dne [datum] přijato poměrně komplikované určení nové výše příspěvku, které zní:„ dosavadní částka 40 Kč/m2, kromě bytu [číslo] zůstává v tomto limitu. Minimální povinný podíl bude 6 Kč/m2. Po schválení dotace a převodu finančních prostředků na účet SV bude úvěr předběžně splacen. Podíl z dotace bude vrácen těch, kteří uhradí náklad na byt před rekonstrukcí. Ti, kteří si přejí okna od [právnická osoba] v rámci akce zateplení z úvěru, budou bance správce zůstatek podílu na úvěru podle nákladů na okna v bytě. Ostatní budou platit po mimořádné splátce zůstatku úvěru o podíl na okna do DZO méně, což činí 28 Kč/m2.“ K tomu žalobce sdělil, že bylo myšleno tak, že po přijetí dotace, a tím mimořádné splátce úvěru, bude výše vyčíslena součtem minimálního povinného dílu 6 Kč a podílu na zůstatku úvěru s přihlédnutím k částce použité na rekonstrukci oken s tím, že celková výše nepřekročí částku 28 Kč. Žalované pak bylo účtováno s ohledem na podlahovou plochu bytu 42,3 m2 296 Kč měsíčně, což je minimální díl ve výši 7 Kč a podíl na úvěru podle smlouvy ze dne [datum] ve výši 801 Kč, tj. 25,93 Kč/m2 (1 097 Kč: 42,3 m2). K tomu odvolací soud připustil, že předmětnému ujednání ze dne [datum] chybí náležitosti určení konkrétní částky nebo alespoň konkrétního způsobu výpočtu, když není zřejmé kritérium navýšení minimální částky, ani není stanoven přesný okamžik, ke kterému bude stanoven zůstatek úvěru rozhodný pro výpočet podílu na jeho splácení, není zřejmá ani částka a počet zájemců o rekonstrukci oken. Maximálně je stanoven pro osoby nepodílející se na rekonstrukci oken limit 28 Kč/m2, který v případě žalované nebyl překročen, to však je s ohledem na nejasně ujednaný podíl plnění vlastníků s rekonstrukcí oken nedostatečně určitý postup stanovení výše příspěvku. Odvolací soud měl však za to, že v případě neurčitosti ujednání ze dne [datum] by musela platit povinnost hradit příspěvek v předchozí výši 40 Kč/m2 schválené shromážděním, které se konalo podle tvrzení žalobce dne [datum], tedy požadavek na uhrazení výše 25,93 Kč/m2 by zřejmě poslední výši řádně schválenou shromážděním nepřekračoval.

8. Okresní soud v tomto směru doplnil dokazování, přičemž ze zápisu ze shromáždění vlastníků konaného dne [datum] vyplývá, že shromáždění vlastníků přijalo pod [číslo] usnesení, podle něhož se od [datum] navyšují příspěvky do fondu oprav (DZO) na 40 Kč m2, což ve vztahu k žalované představuje částku 1 692 Kč. Nyní žalobcem požadované částky ve výši 1 097 Kč měsíčně (příspěvek na správu domu a pozemku 296 Kč + splátka úvěru 801 Kč) měsíčně za období od [anonymizováno] [rok] do [anonymizováno] [rok] a ve výši 296 Kč měsíčně za období od [anonymizováno] [rok] do [anonymizováno] [rok] tuto částku nepřevyšují, a proto soud v tomto rozsahu důvodné žalobě vyhověl, tj. co do částky 28 783 Kč (23 * 1 097 + 12 * 296 Kč).

9. Splatnost každého příspěvku stanoví čl. XV odst. 1 písm. b) stanov do 15. dne v kalendářním měsíci. Ode dne následujícího je pak žalovaná v prodlení s plněním a žalobce má právo i na zaplacení úroku z prodlení, kdy tento nárok vychází z ustanovení § 1970 o. z., výši úroku z prodlení stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

10. Dále odvolací soud vyložil odlišný charakter, který má nárok na nedoplatek vyúčtovaných záloh. Povinnost hradit zálohy stanoví § 1181 o. z., který uvádí, že vlastník jednotky platí zálohy na plnění spojená nebo související s užíváním bytu (služby) a má právo, aby mu osoba odpovědná za správu domu zálohy včas vyúčtovala, zpravidla nejpozději do čtyř měsíců od skončení zúčtovacího období (odst. 1). Není-li určena doba splatnosti nedoplatku nebo přeplatku záloh, jsou splatné k témuž dni do tří měsíců po uplynutí lhůty uvedené v odstavci 1 (odst. 2). Služby jsou pak specifikovány demonstrativním výčtem § 3 zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty a pro dané společenství ustanovením č. XV odst. 2 písm. a) stanov. Výši záloh dle stanov určuje statutární orgán (č. XV odst. 2 písm. c) stanov). V rozhodném období se tak stalo předpisy měsíčních záloh. Není stanoveno, že by výši záloh bylo nutno stanovit vždy na počátku nebo dokonce před počátkem zúčtovacího období, jednak proto, že výše záloh má reflektovat výši nákladů na jednotlivé služby za uplynulé zúčtovací období (č. XV odst. 2 písm. c) stanov) a není reálné udělat účetní uzávěrku předchozího roku a svolat shromáždění ještě před splatností prvé zálohy v daném roce. Výše záloh se navíc i v průběhu roku může měnit. Podstatné je tedy, že za každý účetní rok musí dojít k vyúčtování záloh, a to nejpozději do čtyř měsíců po skončení zúčtovacího období (čl. XV odst. 2 písm. e) stanov). Vzájemné vypořádání přeplatků a nedoplatků se provede nejpozději do čtyř měsíců ode dne doručení vyúčtování vlastníku jednotky (písm. f). Zde pak platí, že řádné vyúčtování je předpokladem splatnosti nedoplatku. Pravidla pro rozúčtování služeb určuje shromáždění. Stanovy dle č. XV odst. 2 písm. i) uvádí, že nedojde-li k rozhodnutí společenství, rozúčtují se náklady na služby dle zákona č. 67/2013 Sb. Vzhledem k tomu, že ve společenství platila pravidla pro rozúčtování ze dne [datum], lze s ohledem na ujednání nového znění stanov ke dni [datum] uzavřel odvolací soudu tak, že pokud v následujícím účetním období nedošlo k přijetí nového rozhodnutí, lze dosavadní pravidla použít, pouze neodporují-li ustanovením zákona č. 67/2013 Sb.

11. Náležitosti vyúčtování upravuje § 7 odst. 2 zákona č. 67/2013 Sb., který stanoví, že poskytovatel služeb (společenství vlastníků) ve vyúčtování musí uvést skutečnou výši nákladů na služby v členění podle poskytovaných služeb se všemi potřebnými náležitostmi, včetně uvedení celkové výše přijatých měsíčních záloh za služby tak, aby výše případných rozdílů ve vyúčtování byla zřejmá a kontrolovatelná z hlediska způsobů a pravidel sjednaných pro rozúčtování. Žalobce předložil vyúčtování za roky [rok], [rok], [rok] – všechna tato vyúčtování obsahují uvedení skutečné výše nákladů pro každou označenou položku (je uvedeno kolik činí cena za příslušnou jednotku, celková spotřeba domu a spotřeba připadající na žalovanou v daném zúčtovacím období), dále je uvedena celková výše předepsaných, ale i skutečně uhrazených záloh a vyčíslení nedoplatku rozdílem skutečných nákladů oproti uhrazeným zálohám (v roce [rok] je to 29 433 Kč - 19 000 Kč, tj. 10 433 Kč, v roce [rok] je to 30 769 Kč - 19 000 Kč, tj. 11 769 Kč a v roce [rok] je to 31 386 Kč – 20 100 Kč, tj. 11 286 Kč). Je tedy ve vyúčtováních správně počítáno se žalovanou zaplacenými zálohami ve výši 19 000 Kč, kdy zaplacení této částky bylo nesporné, náležitosti jednotlivých vyúčtování tak lze považovat za dostatečné pro řádné vyúčtování. Právní úprava nestanoví povinnost ve vyúčtování podřazovat hrazení jednotlivých záloh k jednotlivým službám a pro stanovení nedoplatku tak postačí uvést souhrnnou částku. Okolnost, že žalovaná směřovala částečná plnění záloh jí určenou částkou na konkrétní služby, nezpůsobuje podle názoru odvolacího soudu neplatnost vyúčtování, kde je povinností uvést celkovou výši přijatých záloh, nikoliv výši dílčí přijaté zálohy ve vztahu ke každé jednotlivé platbě (viz § 7 odst. 2 zákona č. 67/2013 Sb.), výši nedoplatku na zálohových plněních sdílejících shodný právní režim pak představuje částka představující rozdíl mezi vyčísleným podílem na skutečně vynaložených nákladech. Odvolací soud doplnil, že správnost vyúčtování mezi účastníky za roky [rok], [rok], [rok] byla také již předmětem přezkumu ve věci vedené u okresního soudu, který pod č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] zamítl žalobu na uložení pokuty podle ustanovení § 13 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb. pro nesplnění povinnosti řádně vyúčtovat služby a Krajský soud v Ústí nad Labem [pobočka] tento rozsudek v zamítavém výroku potvrdil rozsudkem č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] Odvolací soud tak i v nyní projednávané věci (bez přihlížení k správnosti stanovení výše jednotlivých nákladů) konstatoval řádnost obsahových náležitostí uvedených ve vyúčtování s výjimkou splatnosti nedoplatku z vyúčtování, která není 30denní, ale 4měsíční ve smyslu čl. XV odst. 2 písm. f) stanov, tento nedostatek by však neplatnost vyúčtování nepůsobil.

12. Odvolací soud dále vyložil, že by neměly být směšovány příspěvky na správu domu, které tvoří dlouhodobou zálohu a nepořádávají se s platbami, které jsou stanovené jako zálohy na služby nebo jiné stanovené příspěvky, které je třeba jednotlivým vlastníkům vyúčtovat, neboť tak by nemohl být řádně stanoven nedoplatek. Problém nastává v případě příspěvků na vlastní správní činnost podle ustanovení § 1180 odst. 2 o. z., která v minulosti netvořila samostatnou kategorii a společenství vlastníků ji v pravidlech pro rozúčtování služeb ze dne [datum] zařadilo do služeb jednak jako položku zvanou„ poplatek za správu“ rozpočítaný na byty stejnou částkou a dále jako položku zvanou„ hrazení provozních nákladů rozpočítaných podle spoluvlastnického podílu“. Zákonná úprava ani stanovy nijak konkrétně nevymezují, jak přistupovat k vyúčtování této kategorie a vzhledem k dispozitivnosti ustanovení § 1180 o. z. není ani vyloučeno, aby ve smyslu ujednání shromáždění sdílela stejný právní režim jako služby, tedy byla hrazena zálohově a vyúčtovávána ve vztahu ke každému podle dohodnutého podílu na těchto nákladech nebo nedošlo-li k stanovení výše záloh byla účtována jako podíl na vynaložených nákladech. Položky jednoznačně podřaditelné pod ustanovení § 1180 odst. 2 o. z. však nelze ve smyslu nové úpravy považovat za služby, byť dřívější ujednání shromáždění takto položky označilo, neboť takové zařazení zasahuje do vymezení pravomocí daného stanovami, když výši záloh na služby dle stanov určuje předseda společenství (čl. XV odst. 2 písm. c) stanov) a výši záloh na příspěvky na správu domu určuje shromáždění (čl. VI odst. 3 písm. d) stanov). Odvolací soud však s ohledem výkladové obtíže uvedených ustanovení nové právní úpravy považoval za přiměřené, aby ve vyúčtování z let [rok], [rok] a [rok], což je lhůta 3 let, která byla dána společenstvím k transformaci podle ustanovení § 3041 odst. 2 o. z., byly nadále tyto položky považovány za služby ve smyslu pravidel pro rozúčtování služeb ze dne [datum], nedošlo-li od té doby k novému rozhodnutí shromáždění o výši příspěvků podle ustanovení § 1180 odst. 2 o. z. a přizpůsobení se tak nové právní úpravě.

13. Ve světle svých výše rekapitulovaných právních závěrů pak odvolací soud zavázal okresní soud v dalším řízení zabývat se tím, zda jednotlivá vyúčtování obsahují položky ve správné výši.

14. Vyúčtování za rok [rok] <b>[obec] voda:</b> Náklad na studenou vodu činil 4 191,53 Kč, tato částka odpovídá výpočtu spotřeba vody 44,80 m3 * 93,56 Kč za m3. Údaj o spotřebě vody byl ze strany žalované nesporný, žalovaná namítala, že cena dodavatele činí 92,46 Kč, čemuž neodpovídá cena žalobcem účtovaná ve výši 93,56 Kč Cena vodného a stočného vyhlášená [právnická osoba] pro rok 2014 činila 92,46 Kč včetně DPH, tento údaj je dostupný na webových stránkách dodavatele a odpovídá rovněž ceně účtované žalobci fakturou [variabilní symbol], kdy za množství 2 347 m3 je účtována celková částka 216 921 Kč (příloha [číslo]). Podle pravidel pro rozúčtování ze dne [datum] celkové náklady fakturované dodavatelem studené vody v zúčtovacím období se bezezbytku rozdělí podle spotřeby studené vody z odečtů bytových vodoměrů v zúčtovací jednotce. Tomu odpovídá způsobem výpočtu provedený žalobcem, který pracuje s tzv. odchylkou vznikající rozdílným odečtem spotřeby na patním vodoměru a součtu odečtů na bytových vodoměrech, kdy logicky musí být mezi příjemce služby rozdělena celá fakturovaná částka, a to v poměru naměřených hodnot na bytových vodoměrech. Jde tedy o výpočet 216 921,03 Kč (celková cena podle faktury SČVK): 2 318,50 m3 (spotřeba pro celý dům – součet hodnot bytových vodoměrů) = 93,56 Kč za m3, u žalované pak o výpočet 44,8 m3 * 93,56 Kč = 4 191,50 Kč, odchylka u žalované tak činí 49,33 Kč (oproti výpočtu 44,8 m3 * 92,46 Kč). K témuž výsledku lze dospět i jiným způsobem výpočtu: spotřeba vody na bytovém vodoměru žalované 44,80 m3 představuje 1,9322838 % ze součtu spotřeby podle všech bytových vodoměrů 2 318,50 m3 a stejný podíl žalované 1,9322838 % na dodavateli vody celkem zaplacené částce 216 921 Kč představuje částku 4 191 Kč. Rozdíl mezi množstvím vody naměřené patním vodoměrem a součtem naměřeného množství vody na bytových vodoměrech lze akceptovat do cca 20 % (tato hodnota není normativně stanovena, používá se hodnota 20 %, která vyplývá z velikostí dovolených tolerančních polí při kontrole měřidla v době platnosti ověření podle ČSN EN [číslo] [číslo listu] [číslo] – Největší dovolené chyby v provozu). Vliv na rozdíl mezi naměřenou hodnotou na patním vodoměru a součtem naměřených hodnot na bytových vodoměrech mají např. individuální chyby jednotlivých vodoměrů, bytové vodoměry nemusí indikovat minimální odběry způsobené netěsností armatur (ukapávání ventilů, protékání splachovacích nádrží apod.), časový rozdíl mezi odečtem patního vodoměru a odečty bytových vodoměrů, úniky v domovním rozvodu (vypouštění vody při opravách, odkalování potrubí a zásobníků teplé vody, zkoušení požárního vodovodu apod.) a tento rozdíl nelze zcela eliminovat. Položka je účtována správně. <b>[obec] voda pro teplou vodu</b> Spotřeba studené vody pro teplou vodu 39,80 m3 byla ze strany žalované nesporná, dodavatelem [právnická osoba] bylo účtováno celkem 125 858,04 Kč za spotřebované množství 1 361,216 m3, z čehož vyplývá jednotková cena 92,46 Kč (příloha [číslo]). Po přepočtu podílu žalované na spotřebě vody naměřené na všech bytových vodoměrech 1 316,77 m3 na podíl na spotřebě vody fakturované teplárnou 1 361,216 m3 pak cena pro žalovanou činí 3 804 Kč (39,80: 1 316,77 * 100 * 125 858: 100). Položka je účtována správně. <b>[příjmení]</b> Vyúčtování této položky bylo co do její opodstatněnosti a výše ze strany žalované nesporné. <b>Ohřev pro teplou vodu</b> Rozúčtování nákladů na poskytování teplé užitkové vody se do [datum] řídilo vyhláškou č. 372/2001 Sb., na kterou odkazují i pravidla pro rozúčtování ze dne [datum], od [datum] se rozúčtování těchto nákladů řídí vyhláškou č. 269/2015 Sb. V souladu s vyhláškou č. 372/2001 Sb. pravidla pro rozúčtování stanoví, že náklady na teplo pro přípravu TUV se rozdělí na složku základní a spotřební, základní složka činí 30 % nákladů a spotřební složka zbývajících 70 % nákladů, základní složka se rozdělí v poměru podle podlahové plochy, spotřební složka poměrně podle náměru bytového vodoměru. [právnická osoba] vyúčtoval (příloha [číslo]) žalobci celkové náklady ve výši 353 581,30 Kč, z toho základní složka 30 % činí 106 074 Kč a spotřební složka 70 % 247 506 Kč Náklady na základní složku tak u žalované činí 1 421 Kč, a to výpočtem 106 074 Kč: 3 157,50 m2 (celková plocha domu) = 33,59 Kč na 1 m2 * 42,30 m2 (plocha bytu žalované). Náklady na spotřební složku u žalované činí 7 481 Kč, a to výpočtem 247 506 Kč: 1 316,77 m3 (spotřeba za dům) = 187,97 Kč za 1 m3 * 39,80 m3 (spotřeba žalované, která je nesporná). Položky jsou účtovány správně. <b>Elektřina společných prostor, pojištění domu a mzdové náklady</b> Žalovaná namítala, že tyto položky představují náklady spojené se správou domu, nikoli služby, namítala proto jejich neopodstatněnost ve vyúčtování služeb, nesporovala však jejich výši. K tomu, aby pro roky [rok] až [rok] byly položky označené v pravidlech pro rozúčtování cen služeb ze dne [datum] jako poplatek za správu a provozní náklady považovány za služby, soud odkazuje na závěry odvolacího soudu (viz odst. 12). Elektřina společných prostor je službou jak ve smyslu pravidel pro rozúčtování ze dne [datum] tak podle čl. XV odst. 2 stanov žalobce přijatých dne [datum]. <b>Topné náklady</b> Tyto náklady představují náklady fakturované [právnická osoba] s.r.o., která provádí výpočet nákladů na teplo a v souvislosti s tím provádí výměnu snímačů v poměrových indikátorech, vyhodnocení sejmutých snímačů a zhotovuje papírová vyúčtování. Z faktury dodavatele [právnická osoba] (příloha [číslo]) z celkové fakturované částky 17 192,30 Kč připadá na žalovanou částka 183 Kč, která představuje cenu za dva snímače à 74 Kč + tisk vyúčtování 3,50 Kč + 21 % DPH. Položka není výslovně zmíněna v pravidlech pro rozúčtování ze dne [datum], jde však o náklady, které vznikly vždy ve vztahu k jednotlivým jednotkám a tomu odpovídající„ přeúčtování“ jednotlivým vlastníků lze hodnotit jako správné. <b>Výtahy provoz</b> Položka vychází z nákladů vyúčtovaných žalobci společností [právnická osoba] (příloha [číslo]), celkové náklady ve výši 36 598,65 Kč jsou rozúčtovány podle podlahové plochy bytů, přičemž se nezapočítává plocha přízemních bytů [číslo] výpočet vychází z podlahové plochy 2 919,40 m2, jednotková cena tak činí 36 598,65: 2 919,40 = 12,54 Kč * 42,30 = 530,29 Kč výše nákladu připadající na žalovanou. Způsob výpočtu není v souladu s pravidly pro rozúčtování, nicméně ve svém důsledku vede k nesprávnosti ve výši 40 Kč, bylo-li by správně rozpočítáváno na celkovou podlahovou plochu 3 157,50 m2, jde tak o nepatrný rozdíl. <b>Výtahy elektřina</b> Položka vychází z nákladů vyúčtovaných žalobci společností [právnická osoba] (příloha [číslo]) za dva výtahy (10 346,03 + 23 936,03) * 21 % DPH = 41 481,44 Kč, tyto jsou rozúčtovány podle podlahové plochy bytů, přičemž se nezapočítává plocha přízemních bytů [číslo] výpočet vychází z podlahové plochy 2 919,40 m2, jednotková cena tak činí 41 481,44: 2 919,40 = 14,21 Kč * 42,30 = 601,04 Kč výše nákladu připadající na žalovanou. Způsob výpočtu není v souladu s pravidly pro rozúčtování, ve svém důsledku vede k nesprávnosti ve výši 46 Kč, bylo-li by správně rozpočítáváno na celkovou podlahovou plochu 3 157,50 m2. <b>Provoz domu</b> Jsou účtovány náklady v nulové výši. <b>Odměna pracovníků provozu domu</b> Žalobce vysvětlil, že se jedná o odměnu domovníka, jemuž byla vyplácena měsíčně částka 3 550 Kč, což představuje částku 50 Kč připadající na každou bytovou jednotku, výplata je doložena výplatními listinami (příloha [číslo]). Je-li tato položka považována za službu – provozní náklad ve smyslu pravidel pro rozúčtování služeb ze dne [datum] (viz odst. 12 tohoto odůvodnění), pak její opodstatněnost není podmíněna rozhodnutím shromáždění, nicméně správně by měla být rozúčtována podle výše podílu na společných částech domu, čímž by na žalovanou připadala ročně částka 570 Kč (podíl žalované [číslo] z celkové roční částky 42 600 Kč), proti žalobcem účtované částce 600 Kč jde však o zanedbatelný rozdíl ve výši 30 Kč. <b>Odměna za správu SBD [příjmení]</b> Ve smyslu pravidel pro rozúčtování ze dne [datum] je poplatek za správu odměna, která náleží správci za vykonávání všech činností v rozsahu uvedeném ve smlouvě o zajišťování správy společných částí domu, poplatek je rozúčtovávání mezi všechny vlastníky bytových jednotek stejnou částkou určenou smlouvou. Podle čl. IV. smlouvy o zajišťování správy společných částí domu uzavřené mezi žalobcem a [anonymizováno] bytovým družstvem [datum] činí odměna za správu bez DPH 124 Kč za každou jednotku, tj. včetně 21 % DPH částka 150 Kč. Tuto částku správce žalobci také fakturuje (přílohy [číslo]) v celkové výši 10 653 Kč (71 * 150). Na žalovanou tak připadá částka 12 * 150 Kč = 1 800 Kč, položka je účtována správně. <b>Náklady vlastní správní činnosti</b> Jednotlivé náklady vlastní správní činnosti vyplývají z přehledu v příloze [číslo] tyto byly doloženy přílohami [číslo] [číslo] jednotlivé položky nákladů věcně souvisí s činností žalobce, jejich celková výše činí 14 430,75 Kč, tato částka je rozpočtena rovným dílem na [anonymizováno] jednotek, tj. na žalovanou připadá částka 203,25 Kč Náklady vlastní správní činnosti tak nejsou rozúčtovány správně ve smyslu pravidel rozúčtování ze dne [datum], správným rozúčtováním podle spoluvlastnického podílu by na žalovanou připadla částka 193 Kč, vzniklý rozdíl je však nepatrný ve výši 10 Kč.

15. Soud sice shledává nesprávný způsob rozúčtování u položek výtahy provoz, výtahy elektřina, odměna pracovníků domu a náklady vlastní správní činnosti, jde přitom o položky podílející se na výši celkových nákladů marginálním způsobem a rozdíl, který nesprávným způsobem rozúčtování vznikl, představuje toliko částku 126 Kč. Hodnotí proto soud uvedená pochybení jako drobná, jež nemohou vést k nesprávnosti vyúčtování jako celku, a tím i k jeho nezpůsobilosti založit splatnost nedoplatku z něho vyplývajícího. Pochybení, jež ve svém důsledku vedou k odchylce ve výši nedoplatku z vyúčtování vyplývajícího ve výši 126 Kč, nemohou být důvodem k neplnění základní povinnosti vlastníka jednotky – povinnosti platit úhradu za spotřebované služby, jejichž celková výše dosahuje částky 29 433 Kč.

16. Stejným úhlem pohledu pak soud nahlíží i na vyúčtování za rok [rok] a rok [rok], přičemž pro stručnost již odkazuje na provedení konkrétních výpočtů jednotlivých položek vyúčtování tak, jak je uvedl žalobce ve svém písemném podání ze dne [datum] (č.l. spisu 528), kdy uvedené údaje o výši celkových nákladů jsou doloženy příslušnými listinami, na něž je konkrétně odkazováno. I ve vztahu k těmto vyúčtováním zůstávají výhrady soudu ohledně správnosti rozúčtování nákladů na výtahy provoz, výtahy elektřina, odměna pracovníků domu a náklady vlastní správní činnosti, ovšem s tím závěrem, že zanedbatelný rozdíl, k němuž v celkovém vyúčtování vedou, nezpůsobuje jeho nesprávnost.

17. Soud proto uložil žalované povinnost zaplatit nedoplatky vyplývající z jednotlivých vyúčtování za roky [rok], [rok] a [rok] ve výši 10 433 Kč, 11 769 Kč a 11 286 Kč, tj. celkem částka 33 488 Kč. Doručení jednotlivých vyúčtování žalované bylo nesporné (č.l. spisu 429 p. v.), nezaplatila-li žalovaná nedoplatky ve stanovené lhůtě, je v prodlení (§ 1968 o. z.) a žalobce má spolu s dlužnou částkou právo i na zaplacení úroků z prodlení podle ustanovení § 1970 o. z. ve výši stanovené ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

18. Soud žalobu zamítl co do částky 690 Kč, která představuje 150 Kč odměna za správu [anonymizována dvě slova] a částky 80 Kč náklady na vlastní správní činnost (tato částka dále sestává z částky 50 Kč odměna předsedy SVJ a částky 30 Kč náklady na vlastní správní činnost) za měsíce [anonymizováno] až [anonymizováno] [rok] Odvolací soud připustil, aby na tyto náklady bylo nahlíženo jako na služby toliko v období [anonymizováno] let [rok] [rok], v roce [rok] je třeba tyto náklady již hodnotit podle ustanovení § 1181 odst. 2 o. z., kdy se jedná o příspěvky na vlastní správní činnost a nárok na ně může být založen pouze rozhodnutím shromáždění podle ustanovení § 1208 písm. d) o. z., nepostačuje proto pro nárok na odměnu za správu smlouva o zajišťování správy společných částí domu ze dne [datum], o příspěvku ve výši 30 Kč nebylo shromážděním rozhodnuto, k příspěvku ve výši 50 Kč odměna předsedy SVJ žalobce sice odkazoval na usnesení shromáždění ze dne [datum], avšak podle jeho vysvětlení se tato odměna plní jiný účel a týká se činnosti domovníka.

19. O nákladech řízení ve vztahu mezi jeho účastníky rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o. s. ř.“ když žalobce měl v konečném výsledku neúspěch pouze v nepatrné části předmětu řízení a přísluší mu tak náhrada nákladů řízení potřebných k účelnému uplatňování práva proti žalované. Tyto náklady činí 41 423,50 Kč a tvoří je 2 519 Kč soudní poplatek za žalobu (návrh na vydání elektronického platebního rozkazu), 3 149 Kč soudní poplatek za odvolání proti rozsudku ze dne [datum], 27 150 Kč odměna advokáta za zastupování žalobce podle ustanovení § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, dále jen „a. t.“ se sazbou odměny 3 620 Kč za jeden úkon právní služby z tarifní hodnoty 62 961 Kč za sedm úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, účast na jednání před soudem dne [datum], [datum], [datum] a [datum], podání odvolání proti rozsudku ze dne [datum]) a jeden úkon ve výši jedné poloviny (jednoduchá výzva k plnění ze dne 15. 3. 2018) + 5 701,50 Kč 21% DPH a 2 400 Kč náhrada hotových výdajů advokáta za uvedených osm úkonů právní služby podle ustanovení § 13 odst. 1 a 4 a. t. + 504 Kč 21% DPH. Náklady právního zastoupení zahrnují náhradu za daň z přidané hodnoty podle ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř., když právní zástupce žalobce je plátcem této daně. Žalobci nepřísluší náhrada požadovaná za úkony právní služby spočívající v písemných podáních ze dne 16. 1. 2019, 19. 8. 2019, 21. 8. 2019, 7. 6. 2021 a 15. 10. 2021 – jsou podle ustanovení § 101 odst. 1 písm. a) a b) o. s. ř. účastníci povinni tvrdit pro rozhodnutí věci všechny významné skutečnosti a plnit důkazní povinnost a činí-li tak žalobce nad rámec žaloby až následnými písemnými podáními za dopomoci soudu podle ustanovení § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., nejde o účelně vynaložené náklady řízení. Podání odvolání proti rozsudku ze dne [datum] spolu s jeho doplněním představuje jeden úkon právní služby, porada s klientem dne [datum] nebyla ničím doložena.

20. Lhůtu k plnění rozsudkem uložené povinnosti k náhradě nákladů řízení stanovil soud podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. část věty před středníkem; údaj o místu plnění je odůvodněn ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř.