24 C 170/2025

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl soudkyní Mgr. Ing. Danou Semirádovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 28 992 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba o zaplacení 28 992 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně od 24. 3. 2024 do zaplacení se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou podanou ve formě návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu u soudu dne 4. 9. 2025 nárokovala vůči žalovanému zaplacení 28 992 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně od 24. 3. 2024 do zaplacení. Tvrdila, že její právní předchůdkyně společnost , právnická osoba, ., IČO , IČO, , uzavřela se žalovaným smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla žalovanému dne 8. 6. 2023 úvěr ve výši 20 000 Kč, který měl být splacen nejpozději dne 23. 3. 2023. Žalovaný úvěr nevrátil, nárokuje tudíž žalobkyně k zaplacení jistinu úvěru ve výši 20 000 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 8 400,22 Kč a úrok ve výši 591,78 Kč. Pokud by soud neuznal nárok žalobkyně na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, požadovala žalobkyně, aby jej v části jistiny posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení. Žalobkyně uvedla, že pohledávka za žalovaným byla společností , právnická osoba, . postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 5. 6. 2025 společnosti , právnická osoba, ., IČO , IČO, , a touto společností byla následně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 5. 6. 2025 postoupena žalobkyni.

2. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, jeho stanovisko k žalobou uplatněnému nároku nebylo zjištěno.

3. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), když žalobkyně, která svoji neúčast při jednání omluvila, s tímto postupem souhlasila a žalovaný se k jednání soudu bez omluvy nedostavil. Předvolání k jednání bylo žalovanému spolu se žalobou doručeno na adrese trvalého pobytu (§ 46b písm. a/ o. s. ř.) uvedené v záhlaví tohoto rozsudku tzv. fikcí s tím, že písemnosti se považují za doručené dnem 10. 4. 2026 (§ 49 odst. 4 o. s. ř.).

4. Žalobkyně v dané věci žalobou uplatňuje k zaplacení pohledávku vůči žalovanému, kterou měla od původní věřitelky, resp. od společnosti , právnická osoba, ., nabýt postoupením. Zabýval se tudíž soud nejprve tím, že žalobkyně je oprávněna k uplatnění pohledávky u soudu, tj. její aktivní věcnou legitimací.

5. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

6. Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

7. Podle § 1882 odst. 1 o. z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.

8. Nejvyšší soud ve svém rozhodování k dnes již neúčinné právní úpravě zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen „obč. zák.“), vycházel z toho, že smlouvou o postoupení pohledávky dochází ke změně v osobě věřitele, tj. do právního vztahu mezi věřitelem a dlužníkem nastoupí na místo původního věřitele (postupitele) věřitel nový (postupník), aniž by došlo ke změně v obsahu závazku. Není-li ve smlouvě o postoupení pohledávky dohodnuto jinak, dochází ke změně osoby věřitele již uzavřením smlouvy, bez ohledu na to, zda postupitel postoupení pohledávky dlužníkovi oznámil, popř. postupník postoupení pohledávky dlužníkovi prokázal; možnost dlužníka přivodit zánik svého dluhu vůči dosavadnímu věřiteli (§ 526 odst. 1 věta druhá obč. zák.) tím není dotčena (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 9. 12. 2009, sp. zn. 31 Cdo 1328/2007, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 61/2010, či v něm citovaný rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 1. 2007, sp. zn. 29 Odo 360/2005). Tamtéž Nejvyšší soud uzavřel, že ke změně v osobě věřitele přitom může dojít jen na základě platné smlouvy o postoupení pohledávky, kdy nový věřitel (postupník) nabývá nejen postupovanou pohledávku, ale spolu s ní též aktivní věcnou legitimaci k jejímu uplatnění a úplnému výkonu. Naproti tomu je otázka platnosti smlouvy o postoupení pohledávky nerozhodná z hlediska účinku splnění dluhu postupníkovi, oznámí-li dlužníku postoupení pohledávky postupitel. Z těchto závěrů Nejvyšší soud vychází i nadále za stávající právní úpravy, viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 4. 2024, sp. zn. 23 Cdo 712/2024.

9. Z uvedeného plyne, že v případě, kdy postupitel dlužníka o postoupení pohledávky řádně nevyrozumí, musí soud ve sporu o zaplacení takové pohledávky posuzovat platnost postupní smlouvy, neboť postupník prokazuje svoji aktivní legitimaci pouze smlouvou.

10. V dané věci žalobkyně ničeho o tom, kdy, kým, jakým způsobem a zda vůbec byl žalovaný o postoupení pohledávky původní věřitelkou společností , právnická osoba, . vyrozuměn, neuvedla. Součástí příloh žaloby pak byla listina datovaná 25. 6. 2025 označená „Věc: Oznámení postoupení pohledávky“, adresovaná žalovanému a podepsaná za společnost , právnická osoba, ., tedy postupitele, oznamující žalovanému, že pohledávka ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, byla postoupena žalobkyni. Připojen byl podací lístek o odeslání zásilky téhož dne odesílatelem , tituly před jménem, , jméno FO, , advokátem. Podací lístek však svědčí pouze o tom, že listina byla žalovanému prostřednictvím pošty odeslána, nevypovídá však již ničeho o tom, zda doručovaná zásilka se také dostala do sféry dispozice žalovaného. Vyrozumění (oznámení) o postoupení pohledávky je jednostranným hmotněprávním jednáním postupitele, které ke své účinnosti vůči nepřítomné osobě vyžaduje, aby projev vůle došel do sféry dispozice takové osoby (§ 570 odst. 1 o. z.). Sférou dispozice je přitom třeba rozumět konkrétní možnost nepřítomné osoby seznámit se s jí adresovaným právním jednáním. Právní teorie i soudní praxe takovou možností chápe nejen samotné převzetí písemného hmotněprávního jednání adresátem, ale i ty případy, jestliže doručením dopisu, obsahujícího projev vůle, do bytu adresáta či do jeho poštovní schránky, popřípadě i vhozením oznámení do poštovní schránky o uložení takové zásilky, nabyl adresát hmotněprávního jednání objektivní příležitost seznámit se s obsahem zásilky. Přitom není nezbytné, aby se adresát skutečně seznámil s obsahem hmotněprávního jednání, dostačuje, že měl objektivně příležitost tak učinit (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. 3. 2005, sp. zn. 26 Cdo 864/2004). V daném případě žádná z k žalobě připojených listin nesvědčila o tom, že oznámení postupitele o postoupení pohledávky ze dne 25. 6. 2025 bylo žalovanému doručeno, tedy že jej převzal či že se jinak dostalo do sféry jeho dispozice. Nadto je podstatné i to, že číslo smlouvy o úvěru, jímž je identifikována pohledávka v oznámení o postoupení pohledávky, neodpovídá číslu , Anonymizováno, , jímž je označena smlouva o úvěru samotná. Nebylo tak prokázáno, že postupitel vyrozuměl žalovaného (dlužníka) o postoupení pohledávky, jež je předmětem tohoto řízení, žalobkyni, a tudíž se soud zabýval dále tím, zda žalobkyně, jakožto postupník, příslušnou smlouvou/smlouvami postoupení pohledávky prokázala.

11. Žalobkyně k žalobě připojila dílčí smlouvu o postoupení pohledávek ze dne 4. 6. 2025, jejímiž smluvními stranami jsou původní věřitelka , právnická osoba, . jakožto postupitel a žalobkyně jakožto postupník. Obsah této listiny tedy neodpovídá tvrzením žalobkyně, podle nichž žalobkyně měla pohledávku za žalovaným nabýt od předchozího postupníka společnosti , právnická osoba, . Z obsahu předložené dílčí smlouvy pak vyplývá, že postupitel a postupník uzavřeli dne 25. 8. 2024 rámcovou smlouvu o postupování pohledávek a v souladu s touto rámcovou smlouvou prohlašují, že dne 2. 6. 2025 byla postupníkovi předána datová páska, resp. seznam postupovaných pohledávek. Podle bodu 3 dílčí smlouvy nadepsaného Postoupení pohledávek „na základě této smlouvy postupuje postupitel na postupníka pohledávky v počtu 247 ks v celkové hodnotě , částka, a postupník tyto pohledávky za podmínek stanovených v rámcové smlouvě přijímá. Celková cena za pohledávky postupované dle této smlouvy je sjednána v samostatné dohodě“. Rámcová smlouva o postupování pohledávek ze dne 25. 8. 2024, na niž dílčí smlouva výslovně odkazuje, součástí příloh žaloby nebyla.

12. Účinnost smlouvy o postoupení pohledávky, tj. převod pohledávky a změna v osobě věřitele, obecně nastává uzavřením platné smlouvy. Není však vyloučeno, aby účinnost postoupení byla smluvně vázána na splnění určité podmínky (§ 548 o. z.), ať již odkládací či rozvazovací. Typicky může být účinnost smlouvy o postoupení pohledávky podmíněna např. zaplacením sjednané ceny za postupovanou pohledávku.

13. Jelikož v daném případě nebyla soudu předložena rámcová smlouva o postupování pohledávek ze dne 25. 8. 2025, na kterou co do sjednaných podmínek odkazuje dílčí smlouva o postoupení pohledávek ze dne 4. 6. 2025, nebylo možné posoudit, zda tato rámcová smlouva byla platně uzavřena, ani co bylo jejím obsahem a za jakých podmínek mělo dojít či docházet k převodu pohledávek z původní věřitelky , právnická osoba, . na žalobkyni. Nebylo tudíž možné učinit závěr o tom, že žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným a je tedy aktivně legitimována k jejímu uplatnění u soudu. Soud proto žalobu zamítl, neboť nedostatek aktivní věcné legitimace žalobkyně je samostatným a prvořadým důvodem, který vede k zamítnutí žaloby, aniž by bylo třeba zabývat se věcí samou.

14. Soud byl při jednání připraven poskytnout žalobkyni poučení podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. o potřebě vyjasnit identifikaci postupované pohledávky, uvést a prokázat, kdy a jakým způsobem se oznámení o postoupení pohledávky ze dne 25. 6. 2025 dostalo do sféry dispozice žalovaného, případně prokázat existenci a obsah rámcové smlouvy o postupování pohledávek. Žalobkyně se však svojí neúčastí při jednání soudu o poučení a možnost reagovat na ně připravila.

15. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. v situaci, kdy ve věci zcela úspěšnému žalovanému, který by měl právo na náhradu nákladů řízení, žádné podle obsahu spisu nevznikly.