24 C 194/2020

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl soudkyní Mgr. Ing. Danou Semirádovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částky 13 324,33 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba o zaplacení částky 13 324,33 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od 5. 10. 2017 do zaplacení se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou podanou u soudu dne [datum] žalobce nárokoval po žalovaném zaplacení částky 13 324,33 Kč s tím, že žalobce spolu s [jméno] [příjmení], [jméno] [celé jméno žalobce] a [jméno] [příjmení] nabyli rovným dílem po zůstavitelce [jméno] [příjmení], zemřelé dne [datum], bytovou jednotku [číslo] v bytovém domě [adresa] v [obec] [anonymizováno] spolu se spoluvlastnickým podílem na domě a pozemcích, žalobce byl ostatními dědici a spoluvlastníky bytové jednotky pověřen obstarávat záležitosti související s bytovou jednotkou, žalobce v období [anonymizováno] až [anonymizováno] [rok] prováděl zálohové platby ve prospěch žalovaného na služby související s bytovou jednotkou, následně požádal žalovaného o jejich vyúčtování, žalobce obdržel vyúčtování zálohových plateb ze dne 4. 9. 2017, z něhož vznikl přeplatek ve výši 9 156 Kč, který však žalobci přes jeho výzvu vyplacen nebyl, stejně tak mu nebyl vyplacen přeplatek z minulých let ve výši 573 Kč, který byl ve vyúčtování evidován. Žalobce dále uvedl, že dne 9. 10. 2017 vyúčtování reklamoval u žalovaného i u zpracovatele vyúčtování [právnická osoba], zejména položky účtované za spotřebu pro ohřev TV ve výši 1 027, 24 Kč a za teplo ve výši 4 108,94 Kč, když spotřeba v bytě vykazovala nulové hodnoty, tato reklamace nebyla věrohodně vyřízena, vzhledem k tomu žalobce požaduje vrátit neoprávněně účtované platby za ohřev pro TV ve výši 1 027,24 Kč a za teplo – spotřební složku ve výši 2 568 Kč. Žalovaná částka v celkové výši 13 324,33 Kč tak sestává z částek 9 156 Kč + 573 Kč + 1 027,24 Kč + 2 568,09 Kč a spolu s ní žalobce nárokoval i zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně od 5. 10. 2017 do zaplacení.

2. Žalovaný se žalobou uplatněným nárokem nesouhlasil, navrhl, aby soud žalobu zamítl, uvedl, že není sporné, že bytovou jednotku vlastnila a užívala zemřelá [jméno] [příjmení], žalovaný nebyl o probíhajícím dědickém řízení prokazatelnou formou informován, posléze byl kontaktován žalobcem s požadavkem na předložení dokladů za vyúčtování služeb za rok [rok], následně žalobce projevil nespokojenost s vyúčtováním, tato zjevně u žalobce zůstává, i když mu jeho dotazy ohledně vyúčtování tepla a TV byly zodpovězeny v e-mailové komunikaci, žalovaný ve svém vyjádření dále popisuje skutečnosti, k nimž bylo při vyúčtování přihlíženo, a dále uvádí, že žalobci vysvětlil i převod částky 35 Kč/m2 z objemu provozních záloh do položky dlouhodobé zálohy na opravu, což bylo žalobcem akceptováno, měl žalovaný za to, že by mohlo dojít ke koncensu i ohledně vyúčtování záloh na teplo a TV, ovšem za předpokladu, že právním zástupcem bude doloženo, že zastupuje všechny spoluvlastníky, k tomu nikdy nedošlo, komunikace probíhala prostřednictvím právního zástupce žalobce pouze za osobu žalobce, právnímu zástupci žalovaný zaslal dvě reakce s návrhem na smírné vypořádání, tyto zůstaly bez zpětné vazby.

3. Soud věc projednal dne 23. 6. 2021 v nepřítomnosti žalovaného podle ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o. s. ř.“, vycházeje přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů, když žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil. Předvolání k jednání bylo žalovanému doručeno na adrese sídla uvedené v záhlaví rozsudku s tím, že písemnost se považuje za doručenou tzv. fikcí dnem 7. 4. 2021 (§ 50 odst. 1 o. s. ř.).

4. Z usnesení Okresního soudu v Liberci č. j. [číslo jednací] ze dne 18. 4. 2016 ve věci řízení o pozůstalosti po [jméno] [příjmení] vyplývá, že žalobce spolu s [jméno] [příjmení], [jméno] [celé jméno žalobce] a [jméno] [příjmení] nabyli každý jednou čtvrtinou předmětnou bytovou jednotku.

5. Žalovaný je společenstvím vlastníků, což je doloženo i výpisem z obchodního rejstříku, soud tak věc právně posuzoval podle ustanovení § 1158 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“., upravujících bytové spoluvlastnictví.

6. Podle ustanovení § 1180 odst. 1 o. z. nebylo-li jinak určeno, přispívá vlastník jednotky na správu domu a pozemku ve výši odpovídající jeho podílu na společných částech. Slouží-li některá ze společných částí jen některému vlastníku jednotky k výlučnému užívání, stanoví se výše příspěvku i se zřetelem k povaze, rozměrům a umístění této části a rozsahu povinnosti vlastníka jednotky spravovat tuto část na vlastní náklad (odst. 1). Příspěvky určené na odměňování osoby, která dům spravuje, nebo členů jejích orgánů, na vedení účetnictví a na podobné náklady vlastní správní činnosti se rozvrhnou na každou jednotku stejně (odst. 2).

7. Úprava o. z. rozlišuje dvě kategorie příspěvků na správu domu a pozemku a na vlastní správní činnost, každý z příspěvků tak slouží k jinému účelu a vyčíslení jeho výše je postaveno na odlišném principu. Specifikaci činností týkajících se správy domu a pozemku a správních činností obsahuje ustanovení § 7 a 8 nařízení vlády č. 366/2013 Sb., které v ustanovení § 8 písm. b) hovoří o vybírání záloh na příspěvky na správu domu a pozemku. Je tak zmíněn zálohový charakter příspěvku, který o. z. výslovně neuvádí na rozdíl předchozí úpravy a od ustanovení § 1181 o. z., které o zálohách hovoří výslovně pro případ služeb. Ustanovení § 1208 písm. d) o. z. pak uvádí, že v působnosti shromáždění je vyúčtování nebo vypořádání příspěvků.

8. Podle ustanovení § 1181 o. z. vlastník jednotky platí zálohy na plnění spojená nebo související s užíváním bytu (služby) a má právo, aby mu osoba odpovědná za správu domu zálohy včas vyúčtovala, zpravidla nejpozději do čtyř měsíců od skončení zúčtovacího období (odst. 1). Není-li určena doba splatnosti nedoplatku nebo přeplatku záloh, jsou splatné k témuž dni do tří měsíců po uplynutí lhůty uvedené v odstavci 1 (odst. 2).

9. Podle ustanovení § 3 zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, dále jen„ zákon č. 67/2013 Sb.“, službami jsou zejména dodávka tepla a centralizované poskytování teplé vody, dodávka vody a odvádění odpadních vod, provoz výtahu, osvětlení společných prostor v domě, úklid společných prostor v domě, odvoz odpadních vod a čištění jímek, umožnění příjmu rozhlasového a televizního signálu, provoz a čištění komínů a odvoz komunálního odpadu (odst. 1). Rozsah poskytovaných služeb si poskytovatel služeb a příjemce služeb ujednají nebo o něm rozhodne družstvo nebo společenství (odst. 2).

10. Podle ustanovení § 7 zákona č. 67/2013 Sb. není-li jiným právním předpisem stanoveno jinak, skutečnou výši nákladů a záloh za jednotlivé služby vyúčtuje poskytovatel služeb příjemci služeb vždy za zúčtovací období a vyúčtování doručí příjemci služeb nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období (odst. 1). Poskytovatel služeb ve vyúčtování musí uvést skutečnou výši nákladů na služby v členění podle poskytovaných služeb se všemi potřebnými náležitostmi, včetně uvedení celkové výše přijatých měsíčních záloh za služby tak, aby výše případných rozdílů ve vyúčtování byla zřejmá a kontrolovatelná z hlediska způsobů a pravidel sjednaných pro rozúčtování (odst. 2).

11. Soudní praxe se již v minulosti ustálila v názoru, že podmínkou splatnosti nedoplatku za služby je skutečnost, že vyúčtování bylo řádně (tj. v souladu s předpisy jej regulujícími) provedeno a nájemce s ním byl seznámen (srov. stanovisko Nejvyššího soudu ČSR z 16. 7. 1981, sp. zn. Cpj 164, uveřejněné pod č. 4/1983 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, nebo rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 9. 2. 1968, sp. zn. 7 Co 598/67, uveřejněný pod č. 15/1969 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). O vyúčtování úhrad za plnění poskytovaná s užíváním bytu lze hovořit a vyúčtování může přivodit splatnost nedoplatku plynoucího z tohoto vyúčtování jen tehdy, obsahuje-li všechny předepsané náležitosti a je-li v něm uvedena cena provedené služby ve správné výši. Rozhodné je, že splatnost nedoplatku může nastat jedině na základě (v důsledku) řádného, tj. v souladu se všemi příslušnými předpisy provedeného, vyúčtování (srov. např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 26. 11. 2003, sp. zn. 21 Cdo 803/2002, nebo ze dne 24. 6. 2009, sp. zn. 26 Cdo 2471/2007 - ústavní stížnost podanou proti němu Ústavní soud odmítl usnesením ze dne 12. 5. 2010, sp. zn. IV. ÚS 2495/09).

12. Tyto právní závěry je třeba aplikovat i v poměrech bytového spoluvlastnictví (viz např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 28. 11. 2018, sp. zn. 26 Cdo 356/2018, a ze dne 5. 6. 2019, sp. zn. 26 Cdo 4637/2018) a není důvod se od nich odchylovat ani při vyúčtování služeb provedeného podle zákona č. 67/2013 Sb. Soud proto v řízení o zaplacení nedoplatku (přeplatku) zkoumá, zda vyúčtování služeb bylo provedeno řádně a stalo se splatným. Skutečností, zda je vyúčtování služeb řádné (a uplatněný nárok tudíž důvodný), se soud zabývá bez ohledu na to, zda proti němu podal příjemce služeb námitky (srov. § 8 odst. 2 zákona č. 67/2013 Sb.), neboť ani absence námitek nemůže zhojit případné nesprávnosti ve vyúčtování. Ostatně ani zákon č. 67/2013 Sb. s podáním námitek žádné následky nespojuje, pouze stanoví povinnost poskytovateli služeb na ně nejpozději do 30 dnů od jejich doručení reagovat.

13. Náležitosti (řádného) vyúčtování služeb, jež jsou spojeny s užívání bytu nebo s ním souvisejí, nyní upravuje zákon č. 67/2013 Sb., který v ustanovení § 2 písm. f) vyúčtováním rozumí vyčíslení skutečné výše nákladů na služby a záloh na jednotlivé služby (demonstrativně vyjmenované v ustanovení § 3 odst. 1 zákona) v daném zúčtovacím období. V ustanovení § 7 odst. 2 zákona jsou pak konkrétně uvedeny náležitosti vyúčtování, které musí obsahovat skutečnou výši nákladů na služby v členění podle poskytovaných služeb se všemi potřebnými náležitostmi, včetně uvedení celkové výše přijatých měsíčních záloh za služby tak, aby výše případných rozdílů ve vyúčtování byla zřejmá a kontrolovatelná z hlediska způsobů a pravidel sjednaných pro rozúčtování. Vyúčtování, které mu musí být doručeno (§ 7 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb.), příjemci služeb (vlastníku jednotky) určí výši přeplatku či nedoplatku na poskytnutých službách, jehož finanční vyrovnání se provede ve lhůtě vyplývající z ustanovení § 7 odst. 3 zákona č. 67/2013 Sb. (pro bytové spoluvlastnictví ve lhůtě, která byla do 30. 6. 2020 upravena v § 1186 odst. 2 o. z.). Vzhledem k tomu, že vyúčtování je účetní doklad, mělo by obsahovat i jeho obecné náležitosti, vyplývající z ustanovení § 11 odst. 1 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, jež nejsou kryty shora uvedeným vymezením speciálním, zejména v něm musí být uvedeno, kdo a kdy jej vyhotovil (srov. § 11 odst. 1 písm. d), f)) – viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 26. 8. 2020, sp. zn. 26 Cdo 2778/2019.

14. Nejsou-li obsahové náležitosti vyúčtování dané služby stanoveny zvláštním právním předpisem, pak vyúčtování takové služby, aby vůbec mohlo jít o vyúčtování, musí obsahovat minimálně údaj o ceně za tu kterou službu a současně též údaj o množství dodané služby (§ 11 odst. 1 písm. c) zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví); vlastník jednotky totiž musí z obsahu vyúčtování zjistit minimálně takové informace, na základě kterých bude schopen rozpoznat, zda požadovaná úhrada odpovídá jeho spotřebě či způsobu výpočtu této spotřeby tak, jak byl účastníky dohodnut nebo jak je stanoven právním předpisem (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 7. 2011, sp. zn. 26 Cdo 4742/2010). Vyúčtování postrádající některou z předepsaných náležitostí nebo znějící na cenu v nesprávné výši není řádným vyúčtováním a není způsobilé vyvolat splatnost nedoplatku či přeplatku plynoucího z vyúčtování. Viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 5. 6. 2019, sp. zn. 26 Cdo 4637/2018.

15. Soud provedl důkaz listinou„ Vyúčtování zálohových plateb za rok 2016“ a jeho obsah posuzoval z hledisek výše vyložených.

16. Soud shledává zásadní nedostatek vyúčtování v tom, že směšuje zálohové platby na služby, jež je třeba řádně vyúčtovat podle ustanovení § 7 zákona č. 67/2013 Sb. a samostatně vyčíslit z toho plynoucí nedoplatek či přeplatek, s položkami, které představují příspěvky na správu domu (záloha na provoz domu, pojištění domu, odměna za správu, odměna výboru, náklady vlastní správní činnost, převod do DZO). Příspěvky na správu domu a na vlastní správní činnost jsou jednak od sebe odlišné kategorie příspěvků, jejichž vyčíslení je postaveno na odlišných principech, jednak tyto příspěvky mají zcela jiný právní režim než platby nákladů na služby a záloh na ně. Nemohou proto příspěvky na správu domu sdílet společné vyúčtování s vyúčtováním služeb, které ani nijak neodlišuje zálohy skutečně zaplacené na služby a zálohy skutečně zaplacené na příspěvky na správu domu či vlastní správní činnost. Nelze-li z vyúčtování přinejmenším samostatně seznat, jaká je výše přeplatku či nedoplatku z vyúčtování služeb spojených s užívání bytu, jaká je výše přeplatku či nedoplatku z vyúčtování záloh na správu domu a jaká je výše přeplatku či nedoplatku z vyúčtování záloh na vlastní správní činnost, pak již jen z tohoto důvodu není vyúčtování řádné a nemůže vyvolat splatnost přeplatku z něho vyplývajícího vyčísleného souhrnnou částkou 9 156 Kč.

17. Z logiky výše popsaného principu vyúčtování skutečných nákladů na služby a zaplacených záloh pak žalobce nemůže uspět ani ve svém požadavku na vrácení neoprávněně účtovaných plateb za ohřev pro TV ve výši 1 027,24 Kč a za teplo – spotřební složka ve výši 2 568,09 Kč. Jde o zálohově placené služby s povinností jejich řádného vyúčtování ve smyslu ustanovení § 7 zákona č. 67/2013 Sb. Lze-li podle citované judikatury (vůbec) uvažovat o vyúčtování úhrad za služby jen tehdy, obsahuje-li předložené vyúčtování všechny předepsané náležitosti a je-li v něm uvedena cena provedené služby ve správné výši, není pochyb o tom, že není-li vyúčtování věcně správné, nesplnil poskytovatel služeb svoji povinnost vyúčtovat (každé zálohové plnění je třeba vyúčtovat) příjemci služeb skutečnou výši nákladů a záloh na jednotlivé služby, nyní výslovně zakotvenou v ustanovení § 7 zákona č. 67/2013 Sb. Nebylo-li vyúčtování služeb řádné, povinnost provést je nadále trvá. Není-li vyúčtování služeb věcně správné, trvá nejen povinnost poskytovatele vyúčtování provést (řádně), nýbrž (a to právě v důsledku nesplnění uvedené povinnosti) nenastala ani splatnost nedoplatku (popřípadě přeplatku) plynoucího z vyúčtování. Nemá proto žádnou právní oporu požadavek žalobce koncipovaný na vrácení peněžitého plnění odpovídající výši nákladu vyčísleného ve vyúčtování pro některou ze služeb, jichž se vyúčtování týká, v daném případě ohřev pro TV a teplo – spotřební složka, a kterou žalobce považuje za nesprávně či neoprávněně vyčíslenou.

18. Nemůže žaloba obstát ani co do částky 573 Kč, kdy je o částku ve vyúčtování označenou jako zůstatek na vyúčtování minulých let, k níž však žalobce podle svého vyjádření nemůže dotvrdit než to, že se jedná o přeplatek služeb za období předcházející. Není-li žalobce schopen nárok řádně vymezit, není ani k čemu provádět dokazování.

19. Soud proto žalobu v plném rozsahu zamítl včetně požadovaného příslušenství.

20. O nákladech řízení ve vztahu mezi jeho účastníky rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. za situace, kdy ve věci zcela úspěšnému žalovanému nevznikly podle obsahu spisu žádné náklady řízení.