24 C 195/2021

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl soudkyní Mgr. Ing. Danou Semirádovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o určení, že práva služebnost bytu a služebnost užívání jsou promlčena

I. Určuje se, že služebnost bytu, dříve označená jako věcné břemeno bytu, zřízená s oprávněním pro [celé jméno žalovaného], [rodné číslo], s povinností k parcele [číslo] zapsané u [stát. instituce], Katastrální pracoviště Frýdlant, na [list vlastnictví], v [katastrální uzemí], [územní celek], okres [okres], zřízená Smlouvou o zřízení věcného břemene – bezúplatná ze dne [datum] (vklad povolen rozhodnutím [stát. instituce], [stát. instituce], [číslo jednací]) je promlčena.

II. Určuje se, že služebnost užívání, dříve označená jako věcné břemeno užívání, zřízená s oprávněním pro [celé jméno žalovaného], [rodné číslo], s povinností k parcelám [číslo] zapsaným u [stát. instituce], Katastrální pracoviště Frýdlant, na [list vlastnictví], v [katastrální uzemí], [územní celek], okres [okres], zřízená Smlouvou o zřízení věcného břemene – bezúplatná ze dne [datum] (vklad povolen rozhodnutím [stát. instituce], [stát. instituce], č. j. [spisová značka]) je promlčena.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 17 342 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení].

1. Žalobou podanou u soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by bylo určeno, že služebnost bytu (dříve označená jako věcné břemeno bytu) a služebnost užívání (dříve označená jako věcné břemeno užívání) zřízené s oprávněním pro žalovaného označené výroku I. a II. tohoto rozsudku jsou promlčené. Svůj žalobní návrh odůvodnila tím, že je vlastníkem pozemku [parcelní číslo] zastavěná plocha a nádvoří o výměře [výměra], jehož součástí je stavba [obec], [adresa], bydlení a pozemku [parcelní číslo] zahrada o výměře [výměra], vše zapsané u [stát. instituce], [stát. instituce], na [list vlastnictví], v [katastrální uzemí], [územní celek], okres [okres], nemovitosti nabyla na základě kupní smlouvy ze dne [datum] s tím, že nemovitosti jsou zatíženy věcnými břemeny s oprávněním pro žalovaného, konkrétně je ve prospěch žalovaného na [list vlastnictví] pro k. ú. [obec] zapsána doživotní služebnost bytu s povinností k parcele [parcelní číslo], jejíž součástí je stavba, a dále služebnost užívání s povinností k parcele [parcelní číslo] i [parcelní číslo]. Uvedené služebnosti byly zřízeny na základě smlouvy o zřízení práva odpovídajícího věcnému břemeni uzavřené dne [datum] mezi žalovaným a tehdejším vlastnicí nemovitostí [jméno] [příjmení], narozenou [datum], přičemž služebnost bytu byla vymezena v rozsahu užívání bytu v [anonymizována dvě slova] podlaží a služebnost užívání byla stanovena k parcele [parcelní číslo] v rozsahu příjezdu a parkování autem a k parcele [parcelní číslo] podle dohody s vlastníkem. Již v době, kdy žalobkyně nemovitosti kupovala, však žalovaný svého práva nevyužíval, v předmětném bytě v domě na pozemku [parcelní číslo] nebydlel, nijak nemovitosti neužíval. Podle čestného prohlášení [jméno] [příjmení], které rovněž svědčí věcné břemeno užívání ve stejném rozsahu jako žalovanému, žalovaný své právo nejméně od [datum], tedy po dobu delší než 10 let, nevykonává, obě jeho služebnosti tak jsou promlčeny. Žalobkyně se pokoušela se žalovaným na zrušení služebností domluvit, ten však odmítl. Naléhavý právní zájem na určení, zda jsou služebnosti promlčeny, pak žalobkyně spatřuje v tom, že určovací rozsudek soudu bude podkladem pro výmaz věcných práv z katastru nemovitostí v souladu s § 618 občanského zákoníku.

2. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, k výzvě soudu se ve věci písemně nevyjádřil, k jednání se nedostavil, jeho stanovisko k žalobou uplatněnému nároku nebylo zjištěno.

3. Soud věc projednal dne [datum] v nepřítomnosti žalovaného podle ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o. s. ř.“, vycházeje přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů, když žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil. Předvolání k jednání bylo žalovanému doručeno na adrese trvalého pobytu uvedené v záhlaví rozsudku s tím, že písemnost se považuje za doručenou tzv. fikcí dnem 24. 3. 2022 (§ 49 odst. 4 o. s. ř.), žaloba shodným způsobem již dne 2. 12. 2021.

4. Z kupní smlouvy uzavřené dne [datum] mezi žalobkyní jakožto kupující a [jméno] [příjmení] jakožto prodávajícím se podává, že předmětem této smlouvy je rodinný dům [adresa] na parcele st. [parcelní číslo], parcela st. [parcelní číslo] o výměře [výměra], zastavěná plocha a nádvoří a parcela [parcelní číslo] o výměře [výměra], zahrada, vše zapsané u [stát. instituce], [stát. instituce], na [list vlastnictví], pro katastrálním území a [územní celek], s tím, že předmět smlouvy je zatížen mimo jiné věcným břemenem bytu a věcným břemenem užívání ve prospěch žalovaného a tato věcná břemena převodem vlastnického práva nezanikají.

5. Ze smlouvy o zřízení práva odpovídajícího věcnému břemeni uzavřené dne [datum] mezi [jméno] [příjmení] jako vlastníkem a žalovaným jako oprávněným má soud za zjištěné, že touto bylo ve prospěch žalovaného zřízeno právo odpovídající věcnému břemeni, a sice doživotní právo v rozsahu užívání bytu v [anonymizována dvě slova] podlaží (v budově [adresa] [obec]), právo přístupu k domu a k bytu s tím, že žalovaný bude moci užívat dále pozemky, a to [parcelní číslo] k příjezdu autem a parkování auta a [parcelní číslo] v rozsahu dle dohody s vlastníkem.

6. Výpisem z katastru nemovitostí bylo doloženo, že žalobkyně je vlastníkem pozemku [parcelní číslo] zastavěná plocha a nádvoří o výměře [výměra], jehož součástí je stavba [obec], [adresa], bydlení, a pozemku [parcelní číslo] zahrada o výměře [výměra], vše zapsané u [stát. instituce], [stát. instituce], na listu vlastnictví [anonymizováno], pro katastrální území a [územní celek], okres [okres], nemovitosti jsou zatíženy mimo jiné věcným břemenem bytu a věcným břemen užívání ve prospěch žalovaného.

7. Formou písemného čestného prohlášení ze dne [datum] [jméno] [příjmení], [datum narození], bytem [adresa žalobkyně a žalovaného], prohlásila, že žalovaný se na adrese [adresa žalobkyně a žalovaného], kde má věcné břemeno, od [datum] nezdržuje, ani na této adrese nebydlí.

8. Předmětná věcná břemena vznikla před [datum], od 1. 1. 2014 zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen„ o. z.“, používá pojem věcná břemena jako společný a nadřazený pojmem pro služebnosti a reálná břemena. Obě věcná břemena zatěžují jako věcné právo vlastníka nemovitostí tak, že musí ve prospěch žalovaného něco trpět, jde tak terminologicky podle nové právní úpravy o služebnosti (§ 1256 odst. 1 o. z.). Jde přitom o právní poměr týkající se věcných práv, řídí se proto ustanoveními o. z., kdy pro projednávanou věc není dále stanoveno jinak (§ 3028 odst. 2 o. z.).

9. Podle ustanovení § 632 o. z. věty prvé bylo-li do veřejného seznamu zapsáno právo, které může být vykonáváno nepřetržitě nebo opakovaně, promlčí se, pokud není vykonáváno po dobu deseti let.

10. Podle ustanovení § 618 o. z. promlčí-li se právo zapsané ve veřejném seznamu nebo v rejstříku zástav, vymaže z něj promlčené právo ten, kdo veřejný seznam nebo rejstřík zástav vede, na návrh osoby, která má na výmazu právní zájem.

11. Podle ustanovení § 980 odst. 2 věta druhá o. z., bylo-li právo k věci z veřejného seznamu vymazáno, má se za to, že neexistuje.

12. Nedohodnou-li se oprávněný a povinný na návrhu na výmaz promlčené služebnosti z veřejného seznamu - katastru nemovitostí (§ 618 o. z.), lze se u soudu domáhat určení, že služebnost je promlčena, a na základě takového soudního rozhodnutí poté dosáhnout jejího výmazu. Soud přitom vychází ze závěrů rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 10. 2020, sp. zn. 22 Cdo 1491/2019, podle nichž:„ U služebnosti jako majetkového práva zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, výslovně předpokládá možnost jejího promlčení (§ 611, 633 o. z.). Obdobně jako podle úpravy zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, je obecným následkem promlčení výrazné oslabení práva - dlužníkovi zaniká povinnost plnit (§ 609 o. z.). Promlčené právo samo o sobě sice nezaniká, ale existuje nadále jako tzv. naturální obligace. Soud totiž k námitce promlčení nemůže zásadně poskytnout oprávněnému ochranu (§ 610 odst. 1 o. z.). Naopak je-li právo odpovídající služebnosti promlčeno, může se povinný ze služebnosti žalobou úspěšně domoci toho, aby se oprávněný takového práva zdržel (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 11. 2006, sp. zn. 22 Cdo 431/2006, publikovaný pod č. 60/2008 Sb. rozh. obč.). V úvahách o následcích promlčení služebnosti je však dále nutné promítnout i znění § 618 o. z., podle kterého se promlčená služebnost vymaže z veřejného seznamu, ve kterém je zapsána, k návrhu osoby, která má na výmazu právní zájem. Tímto veřejným seznamem je ve vztahu ke služebnostem, které povětšinou váznou na věcech nemovitých, nutno rozumět především katastr nemovitostí vedený podle zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon). Zákon s výmazem práva k věci z veřejného seznamu váže vznik domněnky neexistence takového práva (§ 980 odst. 2 věta druhá o. z.), která je projevem materiální publicity veřejných seznamů, která je dále rozvedena v § 984 a 985. Princip materiální publicity znamená, že údaje zapsané ve veřejném seznamu jsou právně účinné navenek (vůči třetím osobám) i v případě, že neodpovídají skutečnému stavu, jsou-li splněny podmínky uplatnění principu materiální publicity (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 4. 2008, sp. zn. 21 Cdo 1388/2007). Materiální publicita se tedy chápe jako ochrana důvěry třetích osob ve správnost údajů zapsaných ve veřejném seznamu a možnost odvozovat z ní určité právní následky (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 9. 2017, sp. zn. 22 Cdo 5330/2015), tedy např. neexistenci zatížení nemovitosti věcným břemenem (služebností). Výmaz promlčené služebnosti jako práva váznoucího na zatížené věci (§ 1257 odst. 1 o. z.) má tedy za následek její faktický zánik. Je-li totiž služebnost skutečně promlčena, má dotčená osoba podle § 618 o. z. právní nárok na její výmaz z veřejného seznamu. Následkům negativní domněnky výmazu se již v takovém případě nelze bránit námitkou, že stav zapsaný ve veřejném seznamu není v souladu se skutečným právním stavem a domáhat se odstranění takového nesouladu postupem podle § 985 o. z.“.

13. Po provedeném dokazování má soud za zjištěné, že žalobkyně je vlastníkem předmětných nemovitostí, tyto jsou zatíženy služebností bytu a služebností užívání zřízených ve prospěch žalovaného smlouvou ze dne [datum] uzavřenou mezi tehdejším vlastníkem předmětných nemovitostí [jméno] [příjmení] a žalovaným jakožto oprávněným. Žalovaný se přitom v nemovitostech od [datum] nezdržuje, nebydlí v nich, což vyplývá z čestného prohlášení [jméno] [příjmení], bývalé družky žalovaného, která služebnosti ve prospěch žalovaného zřídila a jíž jsou poměry v nemovitostech známy, když sama v nich má bydliště, žalovaný se z nemovitostí odstěhoval uvedeného data po ukončení jejich družského poměru. Skutečnost, že žalovaný nemovitosti neužívá, je osvědčována i tím, že při doručování soudních písemností se jej doručujícímu orgánu nepodařilo zastihnout, po uplynutí úložní doby nebylo možné písemnost ani vhodit do schránky, jež by zde měl – tato skutečnost ovšem ničeho nemění na tom, že soudní písemnosti byly žalovanému řádně doručeny ve smyslu ustanovení § 49 odst. 4 o. s. ř., když má žalovaného na této adrese evidován svůj trvalý pobyt. Jak již bylo uvedeno výše, žalovaný zůstal v řízení nečinný, ničeho o tom, že nemovitosti užívá a oprávnění, jež mu z obou služebností vyplývají, vykonává, na svoji obranu netvrdil ani neprokazoval.

14. Uzavřel proto soud tak, že po dobu více než 10 let, a tedy nad rámec lhůty požadované ustanovením § 632 o. z., žalovaný nevykonává obě služebnosti v jeho prospěch zřízené a zatěžující nemovitosti ve vlastnictví žalobkyně a obě služebnosti jsou promlčeny. Má proto žalobkyně, jako vlastník nemovitostí, podle ustanovení § 618 o. z. právní nárok na výmaz služebností z veřejného seznamu (z katastru nemovitostí), v němž jsou zapsány, a soud její žalobě vyhověl.

15. O nákladech řízení ve vztahu mezi jeho účastníky rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobkyně měla ve věci plný úspěch a přísluší jí tak náhrada nákladů řízení potřebných k účelnému uplatňování práva proti žalovanému. Byť žalobkyně neodeslala žalovanému výzvu k plnění ve smyslu § 142a odst. 1 o. s. ř., nebrání tato skutečnost přiznání náhrady nákladů žalobkyni, když jednak žalované není známa faktická adresa pobytu žalovaného, jednak (a zejména) s ohledem na postoj žalovaného v řízení by ani zaslání takové výzvy podání žaloby stejně nezabránilo. Tyto náklady činí 17 342 Kč a tvoří je 5 000 Kč soudní poplatek, 9 300 Kč odměna advokátky za zastupování žalobkyně podle ustanovení § 7 bod 5 ve spojení s ustanovením § 9 odst. 4 písm. b) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, dále jen „a. t.“ za tři úkony právní služby à 3 100 Kč (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, účast na jednání před soudem dne 25. 5. 2022) + 1 953 Kč 21 % DPH a 900 Kč náhrada hotových výdajů advokáta za uvedené tři úkony právní služby podle ustanovení § 13 odst. 1 a 4 a. t. + 189 Kč 21 % DPH. Náklady právního zastoupení zahrnují náhradu za daň z přidané hodnoty podle ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř., když právní zástupkyně žalobkyně je plátcem této daně.

16. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností stanovil soud podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. část věty před středníkem. Údaj o místu plnění náhrady nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř.