24 C 210/2020

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl soudkyní Mgr. Ing. Danou Semirádovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastupování státu ve věcech majetkových, IČO sídlem adresa žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částky 44 240 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 44 240 Kč a úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 17 018 Kč od 23. 3. 2021 do zaplacení a z částky 27 222 Kč od 4. 5. 2021 do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 17 018 Kč od 22. 9. 2020 do 22. 3. 2021 a z částky 27 222 Kč od 7. 4. 2021 do 3. 5. 2021 do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 1 800 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit ČR - Okresnímu soudu v Liberci soudní poplatek ve výši 2 212 Kč a na náhradu nákladů řízení částku 5 400 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou podanou u soudu dne [datum] žalobkyně nárokovala zaplacení náhrady za bezdůvodné užívání pozemku ve vlastnictví žalobkyně za období od [datum] do [datum] ve výši 17 018 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně ode dne podání žaloby do zaplacení. Žalobou podanou u soudu dne [datum rozhodnutí] pod sp. zn. [spisová značka] žalobkyně nárokovala zaplacení náhrady za další časové období od [datum] do [datum] ve výši 27 222 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ode dne podání žaloby do zaplacení. Usnesením č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] soud obě věc spojil ke společnému řízení. Své žalobní návrhy žalobkyně odůvodnila tím, že je vlastníkem parcely [číslo] v katastrálním území a obci [obec], tato parcela je zastavěna stavbou [obec] [anonymizováno] [adresa] ve vlastnictví žalovaného, přičemž žalovaný se žalobkyní nesjednal žádný užívací vztah k parcele, ani žalobkyni neposkytl za její užívání náhradu, a na úkor žalobkyně se tak bezdůvodně obohatil. Žalovaný je vlastníkem stavby na základě dvou titulů: z jedné poloviny na základě dohody o vydání věci podle zákona č. 87/1991 Sb. ze dne [datum], druhou polovinu nabyl v dražbě usnesením soudní exekutorky [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [exekutorský úřad], o udělení příklepu [číslo jednací] [anonymizováno] [číslo] ze dne [datum] po předchozím vlastníku této poloviny [anonymizováno], výrobní družstvo. Žalobkyně nárokuje bezdůvodné obohacení odpovídající výši obvyklého nájemného ve vztahu k [anonymizováno] stavby, kterou žalovaný nabyl do svého vlastnictví na základě příklepu v dražbě, a to v částce 37,24 Kč denně s odkazem na znalecký posudek znalce [celé jméno znalce] podaný v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka] pro období od [datum rozhodnutí] do [datum].

2. Žalovaný se žalobou uplatněným nárokem nesouhlasil, zdůraznil, že nebude platit státu za vlastní pozemek, o nějž ho stát připravil stejně jako jeho rodiče jen proto, že má německou národnost a německé předky. Nemovitosti tvořící jeden celek vždy patřily jeho rodině, byly jí konfiskovány na základě tzv. Benešových dekretů, nemovitosti jako celek tak měly být žalobci vydány v rámci restituce, což se však nestalo v důsledku účelového řízení a nedodržení restituce a platného zákona z roku [číslo] rozhodující soudkyní a přísedícími. [název žalobkyně] v tomto [anonymizováno] bezpráví a nemorálního jednání dál pokračuje. Stát si pozemek machinacemi přivlastnil, zatímco soud žalované donutil koupit si vlastní polovinu domu, kterou bude splácet ještě mnoho let. Žalovaný je právoplatný restituent a má dnes platit za pronájem nebo si [výměra] od [anonymizováno] koupit, [právnická osoba] nikdy za dům nezaplatila, dostala jej zdarma jako konfiskát od komunistů [územní celek], takto se kradlo po občanech německé národnosti a dnes v tomto směru pokračuje náš stát, [právnická osoba] vydělala na pronájmech od roku [rok] do [rok] několik [anonymizováno] korun, kam se poděly, nikdo nezkoumá, zatímco [anonymizováno] soud neuznal žalobu žalovaného o vydání alespoň části peněz. Dům je bez pozemku neprodejný, nikdo ze zájemců jej nechce ani po slevě koupit.

3. Skutkový stav v dané věci je shodný jako v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka], kde byl uplatněn shodný nárok za předchozí období.

4. Skutečnost, že Česká republika je vlastníkem pozemku [parcelní číslo] s příslušností [anonymizováno 7 slov] s majetkem státu hospodařit, a žalovaný vlastníkem stavby – rodinný dům [obec] [anonymizováno] [adresa] na tomto pozemku, byla zjištěna z výpisů z katastru nemovitostí vedeného [stát. instituce], [stát. instituce], list vlastnictví č [číslo] a [číslo] pro katastrální území a [územní celek]. Z listu vlastnictví [číslo] dále vyplývá, že nabývacím titulem pro vlastnické právo žalovaného je jednak dohoda o vydání věci podle zákona č. 87/1991 Sb. ze dne [datum] s právními účinky vkladu práva ke dni [datum], a jednak usnesení soudního exekutora o udělení příklepu soudní exekutorky [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [exekutorský úřad], [číslo jednací] [anonymizováno] [číslo] ze dne [datum], právní moc ke dni 10. 5. 2014, právní účinky zápisu ke dni [datum]. Z obsahu uvedeného usnesení o příklepu ze dne [datum] pak vyplývá, že příklep byl žalovanému udělen na vydraženou nemovitost – rodinný dům [obec] [anonymizováno] [adresa] na parcele [číslo] o velikosti spoluvlastnického podílu ideální [anonymizováno], jehož vlastníkem bylo [anonymizováno], výrobní družstvo. Tyto skutečnosti ostatně nebyly ani účastníky sporovány.

5. O nárok na vydání náhrady za užívání pozemku [parcelní číslo] za období od [datum] do [datum] bylo již mezi účastníky vedeno řízení v prvním stupni u Okresního soudu v Liberci pod sp. zn. [spisová značka], účastníkem řízení na straně žalované bylo rovněž výrobní družstvo [anonymizováno], identifikační [číslo] když v tomto období byli žalovaní podílovými spoluvlastníky stavby [adresa], každý jednou polovinou k celku, přičemž nabývacím titulem žalovaného [celé jméno žalovaného] byla dohoda o vydání věci podle zákona č. 87/1991 Sb. ze dne [datum], jíž předcházela soudní řízení o žalobě o vydání nemovitostí vedené v prvním stupni u Okresního soudu v Liberci pod sp. zn. [spisová značka]. V řízení (pod sp. zn. [spisová značka]) soudy obou stupňů dovodily, že za straně žalovaných vzniká bezdůvodné obohacení za užívání pozemku zastavěného stavbou v jejich podílovém spoluvlastnictví, avšak ve vztahu k žalovanému [celé jméno žalovaného] je třeba výkon práva žalobkyni odepřít pro jeho rozpor s dobrými mravy ve smyslu ustanovení § 3 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník. Jak vyplývá z rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci (který v dané věci rozhodoval jako odvolací soud) č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], soudy vycházely ze skutkového stavu takového, že žalovaný podal dne [datum] žalobu o vydání věci podle zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, domáhal se vydání domu [adresa] s pozemkem [parcelní číslo] o výměře [výměra] v obci a [katastrální uzemí] proti povinnému výrobnímu družstvu [anonymizováno], kterému byl dne [datum] pozemek [parcelní číslo] předán státem do trvalého užívání podle ustanovení § 70 zákona č. 109/1964 Sb., hospodářský zákoník, a dále se domáhal vydání pozemku [parcelní číslo] o výměře [výměra] proti [stát. instituce], v době podání žaloby dne [datum] bylo výrobní družstvo [anonymizováno] držitelem uvedeného pozemku a vlastníkem byl stát, o pozemku [parcelní číslo] o výměře [výměra] nebylo ve věci vůbec rozhodnuto a zůstal tak ve vlastnictví státu. Odvolací soud v rozsudku dále uzavřel, že:„ V daném případě se však nezpůsobilost být účastníkem řízení na straně povinné osoby týkala jen malého pozemku [parcelní číslo] O vydání pozemku [parcelní číslo] žádal žalovaný 1) správně jeho držitele výrobní družstvo [anonymizováno], kterému jej stát přenechal do užívání. Bylo namístě žalovaného 1) jako osobu oprávněnou, jíž se v minulosti stala křivda postupem státu, poučit v souladu judikaturou Nejvyššího soudu o doplnění žaloby. Žalovanému 1) byl vydán podíl na domě [adresa] a nebylo rozhodnuto v odpovídajícím rozsahu i o pozemku p. [číslo] který zůstal ve vlastnictví státu, ačkoliv ten jej nespravedlivě rodině žalovaného 1) odebral. Možno proto vycházet z předpokladu, že bez pochybení státu by při vyřizování restitučního nároku žalovaný 1) vlastnil ve stejném rozsahu jak dům, tak i pozemek pod ním se nacházející, tj. [anonymizováno] [parcelní číslo]. Je však také chybou žalovaného a jeho právního zástupce, že včas nepodal návrh na vydání doplňujícího rozsudku postupem podle § 166 o. s. ř. Vznikl tak právní stav vlastnictví stavby na pozemku ve vlastnictví osoby odlišné od vlastníka pozemku.“ Ústavní stížnost, kterou proti rozsudkům soudů obou stupňů podala žalobkyně, byla odmítnuta usnesením ze dne [datum] pod sp. zn. [ústavní nález].

6. Ve věci, kterou soud projednával pod sp. zn. [spisová značka] a kterou projednává nyní, je však skutkový stav jiný, neboť žalobkyně se ve vztahu k žalovanému domáhá náhrady za užívání pozemku [parcelní číslo] v rozsahu jedné poloviny, kterou vztahuje k vlastnictví žalovaného [anonymizována dvě slova] stavby [adresa], jež byla v období roku [rok] (jehož se týkalo řízení pod sp. zn. [spisová značka]) ve vlastnictví výrobního družstva [anonymizováno] a žalovaný vlastnické právo nabyl následně ke dni [datum] udělením příklepu v dražbě.

7. Jak vyplývá z rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci (který rozhodoval jako odvolací soud v řízení o žalobě žalovaného o vydání nemovitostí podle zákona č. 87/1991 Sb. vedené v prvním stupni u Okresního soudu v Liberci pod sp. zn. [spisová značka]) č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], který nabyl právní moci dne 21. 8. 2009, odvolací soud potvrdil rozsudek okresního soudu v části zamítající žalobu o vydání dalších [anonymizováno] nemovitostí. Odvolací soud konstatoval, že žalobcem (v nyní projednávané věci žalovaný) nebyl v žádném případě prokázán vzdálenější příbuzenský vztah jeho vztah k [anonymizováno] zůstavitele, a to [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], žalobcem uvedené skutečnosti nejsou způsobilé založit příbuzenský vztah, tak jak je tento vztah vymezen v příslušných právních předpisech a dospěl k závěru, že žalobci nenáleží vydat podíly, které měly připadnout [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] ([anonymizováno] krát po [anonymizováno] vyjádřeno k celku v rozsahu [anonymizováno] nemovitostí). Uvedený rozsudek je pravomocný, soud v nyní projednávané věci není oprávněn jej přezkoumávat, naopak musí z něho při svém rozhodování vycházet.

8. Nárok žalovaného (v nyní projednávané věci) na vydání stavby [adresa] uplatněný správně vůči jejímu držiteli výrobnímu družstvu [anonymizováno] byl tedy v řízení pod sp. zn. [spisová značka] v plném rozsahu věcně projednán a rozhodnut, přičemž v rozsahu [anonymizována dvě slova] byla žaloba zamítnuta z toho důvodu, že žalovaný nezískal v tomto rozsahu pozici oprávněné osoby podle restitučního zákona. Nazíráno na tuto skutečnost dále stejnou optikou, jako učinil krajský soud ve svém výše uvedeném rozsudku č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], i bez pochybení státu při vyřizování restitučního nároku, kdy nebylo v odpovídajícím rozsahu rozhodnuto rovněž o pozemku p. [číslo] by žaloba ve stejném rozsahu, v jakém byla zamítnuta ve vztahu ke stavbě [adresa], byla zamítnuta i ve vztahu k pozemku pod ní se nacházejícímu, tj. k [anonymizováno] p. [číslo] tato [anonymizováno] by zůstala nadále ve vlastnictví státu. Na nyní projednávanou věc tak nijak nedopadají závěry soudů obou stupňů v řízení pod sp. zn. [spisová značka], jež vedly k odepření práva žalobkyni na vydání bezdůvodného obohacení za užívání pozemku [parcelní číslo] ve vztahu k žalovanému jako vlastníkovi jedné [anonymizováno] stavby [adresa], jež mu byla vydána v rámci restitučního řízení.

9. Podle ustanovení § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 2).

10. Podle ustanovení § 2999 odst. 1 o. z. věta první není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny.

11. Žalobkyně v dané věci uplatňuje nárok na vydání bezdůvodného obohacení, jehož se žalovanému dostalo v žalovaném období od [datum] do [datum] za užívání pozemku [parcelní číslo] ve vlastnictví žalobkyně, jež je zastavěn stavbou [adresa] [anonymizováno] polovinou ve vlastnictví žalovaného z titulu udělení příklepu v dražbě dne [datum]. S ohledem na nabývací titul, kdy žalovaný vydražil spoluvlastnický podíl s vědomím, že spolu s ním nenabývá v odpovídajícím rozsahu podíl na pozemku, na němž stavba stojí, je žalovaný, za situace, kdy nemá žádný právní důvod k užívání pozemku žalobkyně, povinen poskytnout za to žalobkyni náhradu podle výše citovaného ustanovení § 2991 odst. 1 ve spojení s § 2999 odst. 1 o. z. Soud tak shledal nárok žalobkyně co do základu po právu. Tento závěr soudu byl k odvolání žalovaného podroben přezkumu ze strany odvolacího soudu v předchozí věci, kdy odvolací soud ve svém rozsudku č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] neshledal žádný důvod, proč žalobkyni zásadně upřít právo na náhradu za užívání [anonymizována dvě slova] pozemku žalovaným v podobě zastavění pozemku domem ve vlastnictví žalovaného. Odkazuje pak soud i na odstavec 9 odůvodnění uvedeného rozsudku, kdy odvolací soud uzavřel, že je zřejmé, že k prodeji pozemku žalovanému nedošlo zejména pro zásadní odlišnost představy o ceně pozemku, Ministerstvo financí však zřejmě správně posoudilo, že pozemek nelze žalovanému přenechat zcela bezúplatně či za symbolickou cenu, a nelze tak dovodit, že by stát svévolně chtěl udržovat odlišné vlastnictví pozemku a stavby a jeho chování by tak mohlo být považováno za nemorální a zohledněno neúspěchem v této věci.

12. Výše bezdůvodného obohacení (peněžité náhrady), jež uplatňuje k vydání žalobkyně, musí vycházet z finančního ocenění prospěchu, který žalovanému užíváním cizí věci (pozemku žalobkyně) vznikl a jehož majetkovým vyjádřením je peněžitá částka, která odpovídá částkám vynakládaným obvykle v daném místě a čase na užívání takové věci, zpravidla právě formou nájmu, a kterou by nájemce byl povinen plnit podle platné nájemní smlouvy; důvodně se tedy tato náhrada poměřuje s obvyklou hladinou nájemného. V dané věci je přitom třeba vzít v potaz, že faktická využitelnost pozemku spočívá pouze v tom, že je zastavěn stavbou – rodinný dům [adresa] ve vlastnictví žalovaného, viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], skutečnost, že jde o zastavěnou plochu a nádvoří a je na něm umístěna stavba rodinného domu, je mezi účastníky nesporná. Při stanovení výše obvyklého nájemného je třeba vycházet z pozemků obdobných, z čehož právě plyne i to, že by se mělo jednat o pozemky zastavěné stavbou jiného vlastníka. Není-li možné zajistit dostatečný vzorek obdobných pozemků, je na znalci, aby se s uvedenou situací po odborné stránce vypořádal, resp. na soudu, aby zmíněné faktory zohlednil ve svých úvahách (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne ze dne 12. března 2012, sp. zn. 28 Cdo 900/2012).

13. Soud proto ustanovil [celé jméno znalce] ad hoc k podání znaleckého posudku z oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady, zvláštní specializace oceňování nemovitosti. Z důvodu procesní ekonomie soud podle ustanovení § 26 odst. 1 písm. c) zákona č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech, ustanovil znalce, který již podal znalecký posudek v předchozí věci pro předchozí období, byť znalec k datu [datum] ukončil svoji znaleckou činnost, když současně s ohledem na způsob stanovení výše obvyklého nájemného jej nebylo možné„ pouze“ doplnit odborným vyjádřením, zda v následném období nedošlo k poklesu obvyklého nájemného stanoveného předchozím posudkem, z něhož vycházel požadavek žalobkyně, tak jak by bylo možné v případě porovnávací metody. Úkolem znalce bylo stanovit výši obvyklého nájemného za užívání [anonymizována tři slova] předmětného pozemku v období od [datum] do [datum] s tím, že je třeba vycházet z pozemků obdobných, tj. pozemků zastavěných stavbou jiného vlastníka. Znalec podal znalecký posudek [číslo] ([anonymizováno]) vyhotovený dne [datum], jímž stanovil výši obvyklého nájemného v částce 48 322 Kč. Znalecký posudek soud hodnotí jako přesvědčivý, ve vztahu k jeho zadání jako úplný, znalec vyčerpal úkol v rozsahu, v němž mu byl zadán, přihlédl ke skutečnosti, že pozemek je zastavěn stavbou ve vlastnictví žalovaného, s níž se měl vypořádat, závěry posudku jsou náležitě odůvodněny a jsou podloženy obsahem nálezu. V posudku samotném, jakož i v jeho dodatku je určitě a srozumitelně vyloženo, z kterých zjištění znalec vychází, jakou cestou k těmto zjištěním dospěl a na základě jakých úvah došel ke svému závěru, odborné závěry v posudku obsažené hodnocení soudem podle zásad ustanovení § 132 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o. s. ř.“, nepodléhají.

14. Soud proto při svém rozhodování z výše obvyklé náhrady (nájemného) za nyní žalované období od [datum] do [datum] stanoveného znalcem v částce 48 322 Kč (a to 18 225 Kč za období od [datum] do [datum] a 30 097 Kč za období od [datum] do [datum] – viz příloha [číslo]) znaleckého posudku vycházel, když současně byl vázán žalobkyní nárokovanou výší peněžité plnění v celkové částce 44 240 Kč (a to 17 018 Kč za období od [datum] do [datum] a 27 222 Kč za období od [datum] do [datum]), tj. žalobě v plném rozsahu vyhověl.

15. Podle ustanovení § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

16. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením (č. 351/2013 Sb.); neujednají strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

17. Pohledávka z bezdůvodného obohacení je splatná k požadavku věřitele, v řízení nevyšlo najevo, že by žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení peněžité náhrady za užívání pozemku, nezaslala mu ani předžalobní výzvu ve smyslu ustanovení § 142a odst. 1 o. s. ř., přičemž úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně nárokovala vždy od podání žaloby, tj. z částky 17 018 Kč od 22. 9. 2020 do zaplacení a z částky 27 222 Kč od 7. 4. 2021 do zaplacení. Za výzvu k zaplacení peněžité náhrady (§ 1958 odst. 2 o. z.) za užívání pozemku za žalované období tak považuje soud samotné žaloby, které byly žalovanému doručeny dne [datum] a [datum], pětidenní lhůta k plnění (§ 1959 písm. e) o. z.) uplynula dnem [datum] a [datum], vždy ode dne následujícího je žalovaný v prodlení s plněním, tj. od 23. 3. 2021 částky 17 018 Kč a od 4. 5. 2021 částky 27 222 Kč, a v tomto rozsahu důvodnému požadavku na zaplacení úroku z prodlení soud vyhověl, ve zbývajícím rozsahu zamítl (výrok II.).

18. O nákladech řízení ve vztahu mezi jeho účastníky rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 3 o. s. ř., kdy žalobkyně neměla úspěch pouze v nepatrné části předmětu řízení, žalobkyni tak přísluší náhrada nákladů řízení potřebných k účelnému uplatňování práva proti žalovanému v plné výši. Tyto náklady podle ustanovení § 151 odst. 3 o. s. ř ve spojení s ustanovením § 1 odst. 3 a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. činí 2 100 Kč, a to paušální náhrada hotových výdajů à 300 Kč za sedm úkonů - žaloba ze dne [datum] a [datum], účast na jednání před soudem dne [datum] a [datum] a příprava účasti na tato jednání, účast při vyhlášení rozsudku dne [datum]. Žalobkyni nepřísluší náhrada za úkony sdělení ze dne [datum] a vyjádření ke znaleckému posudku, když se nejedná o úkony ve věci samé, a za jednání s protistranou dne [datum], když předmětem jednání byl prodej pozemku, nikoli náhrada za jeho užívání.

19. Podle ustanovení § 148 odst. 1 o. s. ř. stát má podle výsledku řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Soud zaplatil [celé jméno znalce] ze státních prostředků znalečné ve výši 5 400 Kč podle usnesení č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] a povinnost k jejich náhradě uložil ve věci neúspěšnému žalovanému.

20. Žalobkyně je podle ustanovení § 11 odst. 2 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, osvobozena od soudního poplatku, podle ustanovení § 2 odst. 3 tohoto zákona přechází poplatková povinnost na ve věci neúspěšného žalovaného, jemuž soud uložil povinnost k zaplacení soudního poplatku za žalobu ve výši 2 212 Kč podle položky 1 bod 1. písmeno b) sazebníku soudních poplatků (44 240 Kč * 0,05 %).

21. Rozsudkem uložené povinnosti je žalovaný povinen zaplatit v obecné třídenní lhůtě k plnění podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. část věty před středníkem. Případné určení delší lhůty k plnění, které umožňuje část věty za středníkem, nelze vztahovat ke skutečnosti, u níž není jisté, kdy nastane a zda vůbec. Nemá proto soud žádný prostor pro úvahu k odložení platebních povinností až po prodeji domu tak, jak požadoval žalovaný.