24 C 212/2018
č. j. 24 C 212/2018-162
V PLATNOSTICitované zákony (14)
Plný text
Okresní soud v Liberci rozhodl soudkyní Mgr. Ing. Danou Semirádovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částky 79 973 Kč s příslušenstvím
I. Žaloba o zaplacení částky 79 973 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně od 15. 11. 2018 do zaplacení se zamítá.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů částku 15 786 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám JUDr. [jméno] [příjmení].
1. Žalobou podanou u soudu dne [datum] doplněnou podáním ze dne [datum] se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému a původně též žalované [celé jméno původní účastnice], narozené [datum], byla uložena povinnost společně a nerozdílně zaplatit žalobci částku 249 973 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně od 15. 11. 2018 do zaplacení s tím, že žalobce je vlastníkem bytu [číslo] v domě [adresa] v části [územní celek] [anonymizováno] – [příjmení] město, byt na základě nájemní smlouvy ze dne [datum] ve znění jeho dodatku ze dne [datum] užívali žalovaní, účastníci se dohodli o ukončení nájmu ke dni [datum], při předání bytu byly zjištěny škody, blíže vymezené podáním žalobce ze dne [datum], když v bytě byla provozována chovná stanice [anonymizováno], tyto škody byly zapsány v předávacím protokolu, v němž se žalovaní zavázali k jejich odstranění do [datum], což přes výzvy žalobce neučinili. Žalobce nechal škody odstranit na své náklady, náhrada vyčíslená znaleckým posudkem Ing. [jméno] [příjmení] [číslo] [rok] činí 286 271 Kč, na tuto žalobce započetl jistotu složenou žalovanou ve výši 18 000 Kč, jistotu složenou žalovaným ve výši 16 000 Kč, přeplatek žalované z vyúčtování služeb za rok [rok] ve výši 501 Kč a odečetl nedoplatek žalovaného z vyúčtování služeb za rok [rok], a k zaplacení nárokuje částku 249 973 Kč. Naposledy žalobce vyzval žalované k zaplacení prostřednictvím právního zástupce dopisem ze dne [datum], na který žalovaní ve stanovené lhůtě nereagovali, od 14. 11. 2018 jsou v prodlení a ode dne následujícího pak žalobce spolu s dlužnou částkou nárokoval i zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši.
2. Ve vztahu žalobce a žalovaná [celé jméno původní účastnice] rozhodl soud usnesením č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], jímž schválil jimi uzavřený smír.
3. Ve vztahu k žalovanému rozhodl soud rozsudkem pro zmeškáním č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci rozsudkem č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] jej změnil tak, že rozsudek pro zmeškání se nevydává. Okresní soud žalobu ve vztahu k žalovanému proto věc znovu projednal.
4. Žalovaný se žalobou uplatněným nárokem nesouhlasil, měl jej za nedůvodný, uvedl, že v bytě nikdy nebydlel, smlouvu podepsal, aby pomohl paní [celé jméno původní účastnice], která měla exekuce a nemohla si vzít byt na sebe, za byt také platil, ze začátku byli dohodnuti, že až splatí své exekuce, vezme si byt na sebe, k tomu se pak dlouho neměla, aby situaci vyřešil, napsal výpověď nájmu, a to ke dni [datum]. Nepodepsal žádný dodatek nájemní smlouvy, o jeho existenci vůbec nevěděl, zjistil i na [anonymizováno], že paní [celé jméno původní účastnice] jednala jeho jménem. Trvá na tom, že žádnou škodu nezpůsobil, není ani za škodu odpovědný a není ve věci legitimován. Paní [celé jméno původní účastnice] uvedla, jak to skutečně bylo, přiznala, že škodu způsobila a tuto se také zavázala zaplatit. Žalobce věděl, že má v bytě chovnou stanici [anonymizováno], věděl, v jakém je byt stavu a v tomto ho také paní [celé jméno původní účastnice] dále pronajal.
5. Podle ustanovení § 2292 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“, nájemce odevzdá byt pronajímateli v den, kdy nájem končí. Byt je odevzdán, obdrží-li pronajímatel klíče a jinak mu nic nebrání v přístupu do bytu a v jeho užívání. Opustí-li nájemce byt takovým způsobem, že nájem lze bez jakýchkoli pochybností považovat za skončený, má se byt za odevzdaný ihned.
6. Podle ustanovení § 2293 odst. 1 o. z. nájemce odevzdá byt ve stavu, v jakém jej převzal, nehledě na běžné opotřebení při běžném užívání a na vady, které je povinen odstranit pronajímatel.
7. Podle ustanovení § 2270 uzavře-li nájemní smlouvu s pronajímatelem více osob, stanou se společnými nájemci bytu; společným nájemcem bytu se stane i osoba, která se souhlasem stran přistoupí ke smlouvě (odst. 1). Co platí o nájemci, platí obdobně o společných nájemcích, není-li dále stanoveno jinak (odst. 2).
8. Podle ustanovení § 2271 o. z. se na společný nájem bytu v dalších otázkách přiměřené použijí ustanovení o společnosti, tj. § 2716 až 2746, z právních jednání týkajících se společného nájmu jsou společní nájemci vůči pronajímateli a třetím osobám oprávněni a zavázáni společně a nerozdílně (§ 2736 o. z.). Společná a nerozdílná (solidární) zavázanost vůči pronajímateli (tzv. pasivní solidarita) znamená to, že společní nájemci jsou povinni plnit jeden za všechny a všichni za jednoho. Pronajímatel (jako věřitel) může požadovat celé plnění nebo jeho libovolnou část na všech společných nájemcích, jen na některých, nebo na kterémkoli ze společných nájemců (§ 1872 odst. 1).
9. Podle ustanovení § 2913 odst. 1 o. z. poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit. Podle ustanovení § 2915 odst. 1 o. z. pak základním typem odpovědnosti více osob je společná a nerozdílná povinnost k náhradě.
10. Podle ustanovení § 2915 odst. 1 o. z. je-li k náhradě zavázáno několik škůdců, nahradí škodu společně a nerozdílně; je-li některý ze škůdců povinen podle jiného zákona k náhradě jen do určité výše, je zavázán s ostatními škůdci společně a nerozdílně v tomto rozsahu.
11. Ze smlouvy o nájmu bytu ze dne [datum] vyplývá, že tuto uzavřel žalobce jako pronajímatel a žalovaný jako nájemce o nájmu předmětného bytu, pronajímatel přenechal nájemci byt do užívání za účelem bydlení s tím, že společně s nájemcem jej může užívat [celé jméno původní účastnice], smlouva byla uzavřena na dobu určitou od [datum] na do [datum] s možností prodloužení dle dohody mezi pronajímatelem a nájemcem.
12. O předání bytu byl dne [datum] sepsán protokol, ten je podepsán žalovaným, jeho obsahem je mimo jiné předání klíčů k bytu. Jak sám žalovaný uvedl, klíče od bytu si za jeho přítomnosti převzala [role v řízení] paní [příjmení] ([role v řízení] paní [celé jméno původní účastnice]), on je k dispozici neměl.
13. Podle dodatku [číslo] ke smlouvě o nájmu bytu datovaného [datum] s platností od [datum] vstupuje na stranu nájemce společně s panem [celé jméno žalovaného] [celé jméno původní účastnice], oba nájemci mají stejná práva a povinnosti vyplývající z nájemní smlouvy. Smlouva obsahuje podpisy [celé jméno žalobce], [celé jméno žalovaného] a [celé jméno původní účastnice], přičemž žalovaný tvrdí, že tento dodatek nepodepsal.
14. Smlouvu o nájmu bytu ze dne [datum] pak uzavřel žalobce jako pronajímatel a [celé jméno původní účastnice] jako nájemce.
15. Žalovaný tedy uzavřel se žalobcem dne [datum] smlouvu o nájmu předmětného bytu a stal se jeho výlučným nájemcem. Žalobce předal žalovanému byt do dispozice, byt mu zpřístupnil tím, že mu od bytu předal klíče. Předání klíčů od bytu je zaznamenáno jednak v předávacím protokolu ze dne [datum] podepsaném žalovaným, jednak žalovaný byl u předání klíčů osobně přítomen, měl možnost klíče od bytu od žalobce převzít, a je nerozhodné, že tak sám neučinil, ale umožnil, aby klíče převzala rovněž přítomná paní [příjmení]. To však nic nemění na tom, že žalovaný byl výlučným nájemcem bytu a nositelem práv a povinností vyplývajících z nájemní smlouvy, přičemž nájemce odpovídá i za jednání osob, jimž užívání bytu umožnil. I kdyby žalovaný nepodepsal dodatek [číslo] nájemní smlouvy, jak tvrdil, a nájem bytu by skončil uplynutím doby, na kterou byl sjednán, tj. k datu [datum], bylo povinností žalovaného k tomuto datu odevzdat byt žalobci (§ 2292 o. z.).
16. Nejvyšší soud již za účinnosti předcházející právní úpravy (zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013, dále jen "obč. zák.") dospěl v řadě svých rozhodnutí (např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 30. 5. 2012, sp. zn. 32 Cdo 2471/2010, ze dne 22. 4. 2015, sp. zn. 26 Cdo 4018/2014) k závěru, že užíváním předmětu nájmu je i jeho nevyklizení po skončení doby nájmu. Od tohoto závěru není důvod se odchýlit ani v poměrech současné právní úpravy (o. z.). Nejvyšší soud také v řadě svých rozhodnutí při výkladu obč. zák. formuloval a odůvodnil závěr, že vyklizení nemovité věci (bytu) v sobě zahrnuje též odevzdání věci majiteli tak, aby k ní měl volný přístup a mohl s ní dále disponovat - např. odevzdáním klíčů - nestačí ji pouze opustit (rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 28. 2. 2008, sp. zn. 33 Odo 49/2006, ze dne 11. 1. 2012, sp. zn. 26 Cdo 3560/2010, ze dne 12. 12. 2016, sp. zn. 26 Cdo 4354/2016). Rovněž za účinnosti současné právní úpravy (o. z.) platí, že řádné vyklizení bytu (nemovitosti) předpokládá i jeho odevzdání pronajímateli. Odevzdání bytu pronajímateli upravuje § 2292 věta druhá a třetí o. z. (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. 2. 2018, sp. zn. 26 Cdo 2105/2017); nájemce má pronajímateli odevzdat klíče, přičemž věta třetí stanoví vyvratitelnou domněnku odevzdání bytu pronajímateli po skončení nájmu ke dni, kdy ho nájemce opustil způsobem, jímž dal jednoznačně najevo, že zanechává užívání bytu s úmyslem se tam již nevrátit (aniž by mu odevzdal klíče).
17. I kdyby tedy ke dni [datum] nájem bytu žalovanému skončil, žalovaný byt nevyklidil a nepředal (neodevzdal) jej žalobci (§ 2292 o. z.). Jednak k tomuto datu nepředal žalobci klíče od vyklizeného bytu, jednak v užívání bytu pokračovala paní [celé jméno původní účastnice], které ovšem užívání bytu již na počátku umožnil žalovaný, jí samotné žádné jiné právo, než souhlas žalovaného k užívání bytu nesvědčil. Tím, že žalovaný spoléhal pouze na to, že si paní [celé jméno původní účastnice]„ vezme byt na sebe“ až splatí své exekuce, jak měli být na začátku nájmu dohodnuti, se nijak nezprostil svých povinností, které mu jako nájemci bytu vznikly a trvaly až do jeho odevzdání. K odevzdání bytu žalovaným žalobci však v době před žalobcem tvrzeným datem předání dne [datum] nedošlo, žalovaný měl za to, že se paní [celé jméno původní účastnice] převzala byt na sebe a tím je to pro něho ukončené, že by měl byt předat žalobci neřešil, až později, když se dověděl, že nájemní vztah trvá i nadále z důvodu opatrnosti podal poslal výpověď nájmu datovanou [datum]. Je proto žalovaný odpovědný za stav bytu k datu jeho předání žalobci dne [datum] i v případě, kdyby nájem skončil uplynutím doby, na kterou jej žalovaný se žalobcem sjednal nájemní smlouvou ze dne [datum]. Jde přitom o situaci z pohledu obrany žalovaného nejpříznivější, nezabýval se soud již dále pravostí podpisu žalovaného na dodatku [číslo] ke smlouvě o nájmu bytu a tím, zda došlo ke vzniku společného nájmu žalovaného a paní [celé jméno původní účastnice], ani tím, zda došlo ke znovuujednání nájmu ve smyslu ustanovení § 2285 o. z., ať pro žalovaného v postavení výlučného nebo společného nájemce, aplikaci tohoto ustanovení účastníci v nájemní smlouvě ze dne [datum] nevyloučili a v řízení nevyšlo najevo, že by žalobce žalovaného, event. společně s paní [celé jméno původní účastnice] k opuštění bytu, co měl nájem ke dni [datum] skončit, vyzýval. Ve všech těchto případech by totiž nájemní vztah žalovaného k bytu, a tím i jeho odpovědnost za jeho stav a případné škody, trvaly i nadále, opět až do odevzdání bytu dne [datum].
18. Vychází dále soud z toho, že k datu [datum], kdy byt žalobce převzal zpět do své dispozice, byl tento poškozen v důsledku chovu [anonymizováno] v bytě tak, jak je zaznamenáno v předávacím protokolu. Protože žalovaný neodevzdal po skončení nájmu byt žalobci, v jakém jej na začátku nájmu, porušil svoji povinnost vyplývající pro něho z jím uzavřené nájemní smlouvy (§ 2293 odst. 1 o. z., č.l. VIII odst. 1 nájemní smlouvy ze dne [datum]), a ve smyslu ustanovení § 2913 odst. 1 o. z. je povinen nahradit žalobci škodu tím vzniklou. Je však nesporné to, že škodu v bytě chovem [anonymizováno] způsobila původně též žalovaná [celé jméno původní účastnice], která také žalobci škodu částkou 170 000 Kč nahradila, kdy žalobce a [celé jméno původní účastnice] uzavřeli tomu odpovídající dohodu formou soudního smíru. Při svém dalším rozhodování, zda-li zavázat žalovaného k zaplacení žalobcem tvrzené a nárokované škody nad rámec částky 170 000 Kč, pak soud zvažoval kontext všech okolností dané věci a vycházel zejména z toho, že odpovědnost žalovaného není výlučná, ale solidární s odpovědností [celé jméno původní účastnice], která je tím vlastním škůdcem a která jí způsobenou škodu v rozsahu, na němž se dohodli, žalobci také zaplatila.
19. Jak vyplynulo z vyjádření žalobce, byl to on, kdo inicioval uzavření dodatku původní nájemní smlouvy ze dne [datum], s tím, že se žalovaným byly blíže neuvedené problémy, trval proto na tom, že nájemní vztah s ním bude ukončen nebo musí do nájemní smlouvy vstoupit [celé jméno původní účastnice], která byt užívala a bydlela v něm. Tuto záležitost však se žalovaným sám nijak neřešil, jednal pouze s [celé jméno původní účastnice], vypracoval dodatek [číslo] nájemní smlouvy, u podpisu dodatku žalovaný nebyl, vzala si jej [celé jméno původní účastnice] s tím, že podpis zajistí, a také ona sama listinu žalobci vrátila zpět s tím, že ji podepsal žalovaný.
20. Další okolností je to, že ukončení nájmu, resp. předání bytu ke dni [datum] opět probíhalo bez přítomnosti žalovaného. Jak opět vyplynulo z vyjádření žalobce, obdržel od žalovaného výpověď nájmu, s tou šel za [celé jméno původní účastnice], která z toho byla překvapena, a s ní hovořil o tom, že je to potřeba dořešit, a se žalovaným nájem ukončit. O ukončení a předání bytu se domluvili spolu k datu [datum], [celé jméno původní účastnice] přislíbila zajistit účast žalovaného, ten se nedostavil a je nesporné, že předání bytu proběhlo bez jeho účasti, předávací protokol jím podepsán není, ostatně ani na konci listiny není pro jeho podpis předepsáno místo, tak jako pro podpis [celé jméno původní účastnice], byť v úvodu listiny jsou jako předávající označeni oba.
21. V předávacím protokolu o jsou ručně dopsány poznámky o stavu bytu a jeho poškození, k nimž lze na okraj poznamenat, že tyto ničeho nevypovídají o zásadním poškození bytu chovem [anonymizováno], není zde ani žádná zmínka o [anonymizováno], nevyvětratelném zápachu od moči a znečištění močí tak, jak je následně akcentováno ve znaleckém posudku předloženém žalobcem. S ohledem na důvody, které vedly soud k zamítnutí žaloby, však již nebylo třeba provádět další dokazování k rozsahu poškození bytu.
22. Další okolnost, kterou bere soud v potaz je to, že byť žalobce tvrzenou a nárokovanou škodu vztahuje již k datu [datum], kdy stav bytu musel osobně viděl, přesto dne [datum] uzavírá se [celé jméno původní účastnice] novou nájemní smlouvu se stejnou výší nájemného, jakož i se svým závazkem přenechat byt nájemci ve stavu způsobilém k řádnému užívání k bydlení, o jakémkoli poškození bytu smlouva mlčí.
23. Aniž by soud dělal tímto dělal závěry o rozsahu a výši škody, je zřejmé, že znalecký posudek, který žalobce předkládá s popisem poměrně zásadní devastace bytu, je vypracován až na základě prohlídky bytu znalcem [příjmení] [jméno] [příjmení] dne [datum], tj. žalobce poničení řeší až po faktickém převzetí bytu do své dispozice od [celé jméno původní účastnice], zatímco ke dni [datum] se sám spokojil v zásadě s bagatelním popisem závad v předávacím protokolu, bagatelním ve vztahu k tomu, co nyní žalobou nárokuje. Soud dále při svých úvahách zohledňuje jednání všech zúčastněných a jejich přístup ve vztahu k užívání bytu, jakož i ke způsobené škodě. Je zřejmé, že sám žalobce ohledně užívání bytu, resp. dalšího užívání bytu od [anonymizováno] [rok] jednal výhradně s [celé jméno původní účastnice], se žalovaným nepřišel do osobního kontaktu, to, aby se stala nájemcem bytu [celé jméno původní účastnice], sám inicioval, přičemž právě [celé jméno původní účastnice] svým jednáním škodu na majetku žalobce skutečně způsobila a tuto také žalobci nahradila ve výši, na níž se oba dohodli. Je proto soud toho názoru, že není namístě v kontextu všech výše uvedených okolností, aby zavazoval žalovaného k náhradě další škody nad rámec částky 170 000 Kč, když je zjevné, že ten je„ pouze“ spoluodpovědný z toho titulu, že přenechal do užívání byt [celé jméno původní účastnice], která je sama tím škůdcem, s níž výhradně a bez přítomnosti žalovaného, kterou ani sám aktivně nepožadoval, žalobce jednal, uzavřel s ní další nájemní smlouvu a s níž se také o výši škody dohodl. K tomu pak přistupuje ta skutečnost, že žalobce byl ochoten vzít žalobu zpět i vůči žalovanému, a nestalo se tak pouze z důvodu otázky náhrady náklady řízení, kdy žalobce chtěl mít jistotu, že nebude žalovaný tuto požadovat. Setrval vůči němu proto na svém žalobním požadavku do celé výše žalované částky. Všechny tyto skutečnosti ve svých vzájemných souvislostech pak vedou soud k závěru, že úvaha o tom, aby byl žalovaný zavázán k náhradě další škody nad rámec částky 170 000 Kč, tj. v rozsahu částky 79 973 Kč, i kdyby byla způsobená škoda v tomto rozsahu skutečně prokázána, by bylo v rozporu s dobrými mravy (§ 2 odst. 3 o. z.). A z tohoto důvodu žalobu zamítl.
24. O nákladech řízení ve vztahu mezi jeho účastníky rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o. s. ř.“, když žalobce byl v řízení v celkovém výsledku úspěšný co do částky 170 000 Kč, tj. v rozsahu 68 %, úspěch v tomto rozsahu lze žalobci přičíst i ve vztahu k žalovanému, když jeho obranu spočívající v tom, že jeho odpovědnost není dána, resp. že vůči němu není žalobou uplatněný nárok po právu, není důvodná. Jak bylo vysvětleno ve věci samé, je žalovaný za vzniklou škodu spoluodpovědný. Po odečtení úspěchu žalovaného v rozsahu 32 % pak má žalobce právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 36 % Náklady řízení žalobce tvoří soudní poplatek ve výši 12 499 Kč, odměna advokáta za zastupování žalobce z tarifní hodnoty 249 973 Kč se sazbou odměny ve výši 9 300 Kč podle ustanovení § 7 bod 5. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, dále jen „a. t.“, za čtyři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, účast na jednání před okresním soudem dne [datum], účast na jednání před odvolacím soudem dne [datum]) a jeden úkon právní služby ve výši jedné poloviny (jednoduchá výzva k plnění) a odměna advokáta z tarifní hodnoty 79 973 Kč se sazbou odměny ve výši 4 300 Kč podle ustanovení § 7 bod 5. a. t. (účast na jednání před okresním soudem dne [datum]) a 1 800 Kč náhrada hotových výdajů advokáta za uvedené šest úkonů právní služby à 300 Kč podle ustanovení § 13 odst. 1 a 4 a. t. Z úkonů do jednání okresního soudu dne [datum] včetně, kdy účastníkem řízení byla i žalovaná, přitom připadá na žalovaného podíl na těchto nákladech ve výši jedné poloviny a odměna advokáta tak činí 3* 4 650 Kč (převzetí a příprava, žaloba, jednání [datum]) + 2 325 Kč (předžalobní výzva) + 9 300 Kč (jednání [datum]) + 4 300 Kč (jednání [datum]), tj. částka 29 875 Kč + 6 273,75 Kč 21 % DPH, náhrada hotových výdajů 4* 150 Kč a 2* 300 Kč, tj. částka 1 200 Kč + 252 Kč 21 % DPH, a jedna polovina soudního poplatku 6 249,50 Kč, tj. celkem částka 43 850,25 Kč, z níž 36 % činí 15 786,09 Kč Náklady právního zastoupení zahrnují náhradu za daň z přidané hodnoty podle ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř., když právní zástupce žalobce je plátcem této daně. Žalobci nepřísluší odměna advokáta za úkon právní služby spočívající v doplnění žaloby podáním ze dne [datum], kdy je zásadně věcí žalobce, aby všechny ve věci významné skutečnosti sám uvedl již v žalobě.
25. Lhůtu k plnění rozsudkem uložené povinnosti k náhradě nákladů řízení stanovil soud podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. část věty před středníkem, údaj o místu plnění je odůvodněn ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.