24 C 228/2021

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl soudkyní Mgr. Ing. Danou Semirádovou ve věci žalobců: a) celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa žalobce a žalobkyně b) celé jméno žalobkyně , datum narození bytem adresa žalobce a žalobkyně oba zastoupeni advokátem Mgr. jméno jméno sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované o vyklizení bytu

I. Žalovaná je povinna vyklidit byt [číslo] v 1. nadzemním podlaží domu [adresa] situovaném na st. p. [číslo] jehož je součástí, v obci [obec], část [územní celek], k.ú. [část obce], na adrese [adresa žalované], do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobcům, kteří jsou oprávněni společně a nerozdílně, na náhradu nákladů řízení částku 15 511 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám Mgr. [jméno] [jméno].

1. Žalobou podanou u soudu dne [datum] se žalobci domáhali vydání rozhodnutí, kterým by žalované byla uložena povinnost vyklidit byt [číslo] v [anonymizováno] nadzemním podlaží domu [adresa] situovaném na st. p. [číslo] jehož je součástí, v obci [obec], část [územní celek], k.ú. [část obce]. Svůj žalobní návrh žalobci odůvodnili tím, že jsou vlastníky předmětného bytu, byt náleží do jejich společného jmění, dne [datum] uzavřeli s žalovanou jako nájemcem nájemní smlouvu, jejímž předmětem byl nájem předmětného bytu pro účely bydlení, nájemní smlouva byla uzavřena dobu určitou od [datum] do [datum], v čl. III. nájemní smlouvy se účastníci dohodli, že pokud nedojde k prodloužení nájemního vztahu na další období, zavazuje se nájemce byt vyklidit a zpřístupnit pronajímateli nejdéle do posledního dne platnosti smlouvy bez jakýchkoliv dalších nároků vůči pronajímateli s tím, že prvním dnem po skončení nájemního vztahu je pronajímatel oprávněn podat k příslušnému soudu návrh na vyklizení bytu. K uzavření dohody o prodloužení nájemní smlouvy mezi účastníky však nedošlo, a to mimo jiné z důvodu opakovaných výhrad ze strany dalších obyvatelů domu vůči žalované, způsobu jejího užívání bytu, nadměrnému hluku, porušování nočního klidu apod. Žalobci tak smlouvu neprodloužili, naopak dne [datum] v souladu s ustanovením § 2285 občanského zákoníku vyzvali žalovanou, aby předmětný byt opustila a vyklidila se všemi osobami, které v něm na základě nájemní smlouvy bydlí a vyklizený byt jim předala nejpozději do [datum] a zároveň žalovanou upozornili na případné podání žaloby na vyklizení. Žalovaná na zaslané výzvy nereagovala a ke dni [datum], resp. [datum] byt nevyklidila a žalobcům nepředala. Žalovaná byt nadále užívá, ačkoli nájemní vztah zanikl uplynutím doby, na niž byla smlouva uzavřena, žalovaná tak byt užívá neoprávněně, bez právního důvodu, na výzvy k vyklizení bytu nereagovala, proto se žalobci domáhají svého práva u soudu.

2. Žalovaná se podáním ze dne [datum] vyjádřila tak, že žalobce jí poslal pouze SMS, že jí smlouvu prodlouží, žádnou výpověď dosud neobdržela, žalobce jí řekl, že může zůstat do března, dubna. Je samoživitelka, v invalidním důchodu, v bytě bydlí s dcerou, která chodí do třetí třídy, návštěvy k nim nechodí, sousedům vadí i úplně normální věci, žalobce ji od počátku osočovat např. že ukradla kolo, kliku od dveří, zničila dveře, nic z toho se nepotvrdilo, když žalobce mezi vánoci žádala o smlouvu, řekl, že to vyřeší v lednu. Žádnou předžalobní výzvu, výpověď ani na e-mail ani do schránky nedostala, ani pošta žádné dopisy nevracela. Měla za to, že když nedostala výpověď, je smlouva automaticky prodlužuje, i žalobce říkal, že pokud se platí nájem, smlouva se prodlužuje, nemůže se vystěhovat ze dne na den, má dítě, které chodí v [anonymizováno] do školy, o tom, že se má vystěhovat se dověděla až z dopisu od soudu, dříve jí nikdo nic neřekl, po obstarání bydlení se ráda odstěhuje, byt je studený bez radiátoru, nezateplený, nedá se vytopit, se stěhováním jí však nikdo nepomůže.

3. Před jednáním dne [datum] žalovaná telefonicky sdělila, že se jednání nemůže účastnit, neboť byla napadena a pokousána psem, což následně doložila [anonymizováno] zprávou. Soud tedy neúčast žalované omluvil a věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti podle ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o. s. ř.“, když žalovaná sama o odročení jednání nežádala.

4. Výpisem z katastru nemovitostí – informací o pozemku bylo doloženo, že žalobci jsou vlastníky pozemku p. č. st. [číslo] v obci [obec], část [územní celek], jehož součástí je budova s [adresa] – bytový dům, vše zapsáno u Katastrálního úřadu pro [anonymizována dvě slova], [stát. instituce], na listu vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí].

5. Z nájemní smlouvy o pronájmu bytu datované dne [datum] má soud za zjištěné, že tuto uzavřeli žalobci jako pronajímatelé s žalovanou jako nájemcem o nájmu předmětného bytu na dobu určitou od [datum] do [datum]. V čl. III. účastníci dále ujednali, že v ostatním platí pro skončení nájemního vztahu příslušná ustanovení občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., zejména § 2285-2293, ujednali, že platnost této smlouvy může být prodloužena dohodou smluvních stran. Dohoda o prodloužení smlouvy o pronájmu musí mít písemnou formu a musí být podepsána oběma smluvními stranami nejpozději 60 dní před skončením této nájemní smlouvy, nedohodnou-li se strany jinak a ujednali, že pokud nedojde k dohodě mezi pronajímatelem a nájemcem ohledně prodloužení nájemního vztahu na další období, zavazuje se nájemce byt vyklidit a zpřístupnit pronajímateli nejdéle do posledního dne platnosti této smlouvy, bez jakýchkoliv dalších nároků vůči pronajímateli.

6. Výzvou ze dne [datum] žalobci upozorňují žalovanou na skutečnost, že dne [datum] skončila doba nájmu sjednaná smlouvou ze dne [datum] a vyzývají žalovanou s odkazem na § 2285 občanského zákoníku k opuštění předmětného bytu a předání vyklizeného bytu pronajímatelům nejpozději do [datum] s tím, že v případě nepředání bytu podají žalobu na vyklizení bytu. Z kopií podacích lístků, obálek a dodejky vyplývá, že výzva byla žalované zasílána prostřednictvím pošty jako doporučená zásilka s dodejkou na dvě adresy, a sice adresu předmětného bytu a adresu [adresa], která je podle nájemní smlouvy adresou trvalého pobytu žalované, obě zásilky byly poštou vráceny zpět odesílateli (žalobci).

7. Podle ustanovení § 2285 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“, pokračuje-li nájemce v užívání bytu po dobu alespoň tří měsíců po dni, kdy měl nájem bytu skončit, a pronajímatel nevyzve v této době nájemce, aby byt opustil, platí, že je nájem znovu ujednán na tutéž dobu, na jakou byl ujednán dříve, nejvýše ale na dobu dvou let; to neplatí, ujednají-li si strany něco jiného. Výzva vyžaduje písemnou formu.

8. Podle ustanovení § 2292 o. z. nájemce odevzdá byt pronajímateli v den, kdy nájem končí. Byt je odevzdán, obdrží-li pronajímatel klíče a jinak mu nic nebrání v přístupu do bytu a v jeho užívání. Opustí-li nájemce byt takovým způsobem, že nájem lze bez jakýchkoli pochybností považovat za skončený, má se byt za odevzdaný ihned.

9. Podle ustanovení § 1040 odst. 1 o. z. kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.

10. Jde o tzv. reivindikační žalobu, jíž se vlastník věci může domáhat jejího vydání proti tomu, kdo mu ji neprávem zadržuje. U nemovitostí je třeba žalovat o jejich vyklizení, což je odůvodněno potřebou uložit takové plnění, kterému odpovídá zákonem upravený způsob výkonu rozhodnutí (exekuce); tím je u nemovitých věcí jen vyklizení (§ 340 a násl. o. s. ř., § 73 zákona č. 121/2001 Sb., exekuční řád). Žalobní petit musí odpovídat nároku vyplývajícímu z hmotného práva, přičemž judikatura dlouhodobě zastává názor, že ochrany vlastnického práva, jde-li o nemovitost, je třeba se domáhat žalobou na vyklizení nemovitosti, nikoli žalobou na její vydání.

11. V dané věci má tak soud po skutkové stránce za zjištěné, že účastníci uzavřeli dne [datum] tvrzenou nájemní smlouvu o nájmu předmětného bytu na dobu určitou do [datum], k písemné dohodě účastníků o prodloužení doby nájmu nedošlo, nedošlo ani ke znovuujednání nájmu ve smyslu ustanovení § 2285 o. z., neboť žalovaná byla písemně vyzvána k opuštění bytu – z listin předložených žalobci sice nelze zjistit, kdy se listina s výzvou k opuštění bytu ze dne [datum] dostala do sféry dispozice žalované, tj. zda a případně kdy byla zásilka uložena u pošty (viz např. usnesení NS ze dne 22. 9. 2010, sp. zn. 26 Cdo 4074/2009), za výzvu k opuštění bytu ve smyslu ustanovení § 2285 o. z. však lze v daném případě považovat i samotnou žalobu, která byla žalované doručena dne [datum], kdy žalovaná písemnost osobně převzala, tj. se zachováním lhůty tří měsíců, od skončení nájmu. Nájem bytu tak dne [datum] skončil, o tom, že žalovaná byt nadále užívá, nebylo sporu, tím, že žalovaná po skončení nájmu byt nevyklidila a nepředala žalobcům (§ 2292 o. z.), neoprávněně zasahuje do vlastnického práva žalobců k předmětnému bytu a brání jim, aby jako vlastníci tímto bytem podle své vůle disponovali. Je proto požadavek žalobců na vyklizení bytu vycházející z ustanovení § 1040 o. z. důvodný a soud jejich žalobě vyhověl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

12. K požadavku žalobců formulovanému v žalobním petitu, aby povinnost k vyklizení bytu byla uložena žalované,„ a to společně se všemi dalšími osobami, které s ní předmětné nemovitosti užívají“ soud uvádí: Povinnost k vyklizení bytu nelze ukládat blíže neurčeným osobám, které ani nebyly účastníky tohoto řízení; povinnost vyklizení všech osob, které se v bytě zdržují na základě práva toho, komu byla tato povinnost soudním rozhodnutím uložena, vyplývá přímo ze zákona (§ 341 odst. 1 o. s. ř.).

13. Nájem byl ujednán na dobu určitou, která uplynula, k prodloužení doby nájmu písemnou dohodou účastníků nedošlo, což sama žalovaná rovněž uváděla. Není dán žádný zákonný podklad pro domněnku žalované, že k ukončení nájmu je třeba výpověď nájmu, ani že doba nájmu se prodlužuje, je-li placeno nájemné, ostatní žalovanou uváděné skutečnosti byly pro rozhodnutí ve věci samé bez významu. Od skončení nájmu již uplynula doba dostatečně dlouhá na to, aby si žalovaná obstarala jiné bydlení, k tomu je dostačující i doba od doručení žaloby, kdy již měla žalovaná najisto postaveno, že žalobci nemají zájem o další trvání nájemního vztahu. Tyto skutečnosti pak soud promítl i do stanovení zákonné lhůty k plnění rozsudkem uložené povinnosti k vyklizení bytu (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).

14. O nákladech řízení ve vztahu mezi jeho účastníky rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 ve spojení s § 142a odst. 1 o. s ř., když žalobci měli ve věci plný úspěch a přísluší jim tak náhrada nákladů řízení potřebných k účelnému uplatňování práva proti žalované. Tyto náklady činí 15 511 Kč a tvoří je 5 000 Kč soudní poplatek, 7 200 Kč odměna advokáta za zastupování žalobců podle ustanovení § 7 bod 4 ve spojení s ustanovením § 9 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, dále jen „a. t.“ se snížením o 20 % podle ustanovení § 12 odst. 4 a. t. à 1 200 Kč za každého ze žalobců, za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, účast na jednání před soudem dne [datum]) + 1 512 Kč 21 % DPH, 900 Kč náhrada hotových výdajů advokáta za uvedené tři úkony právní služby podle ustanovení § 13 odst. 1 a 4 a. t. + 189 Kč 21 % DPH, 386,70 Kč náhrada cestovních výdajů podle ustanovení § 13 odst. 1 a 5 a. t. za cestu [obec] – [obec] a zpět k jednání soudu dne [datum] osobním vozidlem celkem 56 km při průměrné spotřebě nafty 5, [číslo] km, doložené ceně nafty 43,50 Kč a základní sazbě náhrady za 1 km 4,70 Kč podle vyhlášky č. 511/2021 Sb. + 81,20 Kč 21 % DPH a 200 Kč náhrada za promeškaný čas podle ustanovení § 14 odst. 1 písm. a) a 3 a. t. v souvislosti s cestou k jednání soudu dne [datum] za dvě půlhodiny + 42 Kč 21% DPH. Náklady právního zastoupení zahrnují náhradu za daň z přidané hodnoty podle ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř., když právní zástupce žalobců je plátcem této daně.

15. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností stanovil soud podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. část věty před středníkem. Údaj o místu plnění náhrady nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř.