24 C 256/2020

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl soudkyní titul titul Danou Semirádovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovaným: 1. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalované a žalovaného 2. celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalované a žalovaného o zaplacení částky 96 680,12 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaní jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobkyni částku 80 300 Kč a úrok z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 7 300 Kč od [datum] do zaplacení a ve výši 10 % ročně z částky 7 300 Kč od [datum] do zaplacení, z částky 7 300 Kč od [datum] do zaplacení, z částky 7 300 Kč od [datum] do zaplacení, z částky 7 300 Kč od [datum] do zaplacení, z částky 7 300 Kč od [datum] do zaplacení, z částky 7 300 Kč od [datum] do zaplacení, z částky 7 300 Kč od [datum] do zaplacení, z částky 7 300 Kč od [datum] do zaplacení, z částky 7 300 Kč od [datum] do zaplacení a z částky 7 300 Kč od [datum] do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do částky 16 380,12 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % od [datum] do zaplacení.

III. Žalovaní jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 17 431 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám [titul]. [jméno] [příjmení].

1. Žalobkyně podala u soudu dne [datum] žalobu ve formě návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, v níž uvedla, že uzavřela se žalovanými (manžely) dne [datum] smlouvu o podnájmu bytu [číslo] v 5 nadzemním podlaží domu na adrese [adresa žalované a žalovaného], na dobu určitou do [datum], žalovaní se zavázali platit za užívání bytu částku 9 005 Kč měsíčně, z toho 7 300 Kč nájem a 1 705 Kč záloha na služby, žalovaní od [měsíc] [rok] do [měsíc] [rok] ničeho nezaplatili, čímž jim vznikl dluh na nájemném ve výši 80 300 Kč (11 krát 7 300 Kč). Zaplacení této částky žalobkyně nárokovala spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši vždy od 6. dne příslušného měsíce z jednotlivých měsíčních plateb. Dále žalobkyně uplatnila nárok na zaplacení smluvní pokuty podle čl. IV. odst. 5 smlouvy ujednané ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení s úhradou nájmu či záloh, tuto vyčíslila v částce 16 380,12 Kč za období od [datum] do [datum] za prodlení s úhradou nájmu a záloh na služby ve výši 9 005 Kč měsíčně, spolu s vyčíslenou smluvní pokutou nárokovala i zaplacení úroku z prodlení ve výši 10 % ročně od [datum] do zaplacení.

2. Žalovaní zůstali v řízení nečinní, jejich stanovisko k žalobou uplatněným nárokům nebylo zjištěno.

3. Soud věc projednal dne [datum] v nepřítomnosti žalovaných podle ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o. s. ř.“, vycházejíce přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů, když oba žalovaní se k jednání bez omluvy nedostavili. Předvolání k jednání bylo oběma žalovaným doručeno na adrese trvalého pobytu uvedené v záhlaví rozsudku s tím, že písemnosti se považují u obou z nich za doručené tzv. fikcí dnem [datum] (§ 49 odst. 4 o. s. ř.), 1. žalovanému byly písemnosti doručeny shodným způsobem i na adrese [adresa žalované], kterou dne [datum rozhodnutí] uvedl soudu pod [spisová značka].

4. Ze smlouvy vycházel ze smlouvy o podnájmu bytu uzavřené dne [datum] žalobkyní a [jméno] [příjmení] jako nájemci předmětného družstevního bytu na straně jedné a žalovanými jako podnájemci na straně druhé. Z obsahu smlouvy vyplývá, že nájemci přenechávají podnájemcům byt do užívání za účelem bydlení na dobu určitou od [datum] do [datum] s možností prodloužení smlouvy podle dohody stran, strany se dohodly na nájemném za užívání bytu ve výši 9 005 Kč měsíčně s tím, že v nájemném jsou zahrnuty poplatky (zálohy) za služby ve výši 1 705 Kč, dohodly se o splatnosti nájemného a záloh na služby vždy nejpozději do 5. dne příslušného kalendářního měsíce.

5. Podle čl. IV. odst. 5 smlouvy o podnájmu bytu v případě prodlení podnájemce se zaplacením některé z částek dohodnutých v článku IV. této smlouvy, je povinen zaplatit nájemci smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení.

6. Z předávacího protokolu ze dne [datum] vyplývá, že žalovaný převzali předmětný byt téhož dne.

7. Z notářského zápisu [spisová značka] [anonymizováno] [rok] sepsaného dne [datum] notářem [titul]. [jméno] [příjmení] vyplývá, že žalovaní se zavazují vyklidit byt a předat jej žalobkyni do [datum], když předtím účastníci prohlásili, že podnájem byl ze strany oprávněné osoby vypovězen a byt je v současné době užíván bez právního důvodu.

8. Podle ustanovení § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“, nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

9. Je-li předmětem nájmu byt, který je přenecháván nájemci k zajištění jeho bytových potřeb, tak, jako je tomu v daném případě, uplatní se i zvláštní právní úprava v ustanovení § 2235 a násl. o. z.

10. Podle ustanovení § 2270 o. z. uzavře-li nájemní smlouvu s pronajímatelem více osob, stanou se společnými nájemci bytu (odst. 1). Co platí o nájemci, platí obdobně o společných nájemcích, není-li dále stanoveno jinak.

11. Podle ustanovení § 2295 o. z. pronajímatel má právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, neodevzdá-li nájemce byt pronajímateli v den skončení nájmu až do dne, kdy nájemce pronajímateli byt skutečně odevzdá.

12. Podle ustanovení § 2275 odst. 1 o. z. v případě, že nájemce v bytě sám trvale nebydlí, může dát třetí osobě do podnájmu byt nebo jeho část pouze se souhlasem pronajímatele.

13. Jako podnájem je tradičně označován tzv. pronájem nájemního práva, tj. úplatné zřízení užívacího práva třetí osobě (podnájemci) nájemcem. Nájemce v takovém případě s třetí osobou uzavírá tzv. podnájemní smlouvu, tj. nájemní smlouvu, jejíž doba trvání je omezena nejvýše na dobu trvání nájemního vztahu mezi pronajímatelem a nájemcem.

14. Po skutkové stránce soud uzavírá tak, že účastníci uzavřeli smlouvu o podnájmu předmětného bytu, na jejímž základě žalovaní užívali jako společní nájemci (manželé) předmětný byt, v řízení nevyšlo najevo, že by po skončení podnájmu žalovaní byt vyklidili a předali žalobkyni (§ 2292 o. z.), když břemeno tvrzení o této skutečnosti leží právě na nich. Není nutné zabývat se tím, zda a k jakému datu podnájem případně skončil před uplynutím doby, na kterou byl sjednán, neboť povinnost nájemce platit za užívání bytu nájemné je zakotvena jednak ustanovením § 2201 o. z., následně pak, neodevzdá-li nájemce byt pronajímateli v den skončení nájmu, má pronajímatel podle ustanovení § 2295 právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, což v dané věci za období od [měsíc] [rok] do [měsíc] [rok] představuje peněžité plnění ve výši 80 300 Kč, tj. 11 krát nájemné, resp. jeho náhrada ve výši 7 300 Kč měsíčně. Splatnost nájemného účastníci ujednali vždy nejpozději do 5. dne příslušného měsíce, vždy ode dne následujícího jsou žalovaní s plněním v prodlení (§1968 o. z.) a žalobkyně má podle ustanovení § 1970 o. z. právo na úrok z prodlení ve výši podle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. V tomu odpovídajícím rozsahu pak soud důvodné žalobě vyhověl. Žalovaní jako společní nájemci jsou zavázání plnit společně a nerozdílně, tj. jeden za všechny a všichni za jednoho, podle ustanovení § 1872 o. z.

15. Podle ustanovení § 2239 o. z., ve znění účinném do 30. 6. 2020, nepřihlíží se k ujednání ukládajícímu nájemci povinnost zaplatit pronajímateli smluvní pokutu, ani k ujednání ukládajícímu nájemci povinnost, která je vzhledem k okolnostem zjevně nepřiměřená.

16. Citované ustanovení výslovně zakazuje sjednávat v nájemním vztahu k bytu smluvní pokutu; z peněžitých plnění může pronajímatel po nájemci požadovat a ve smlouvě si s nájemcem sjednat pouze nájemné, zálohy nebo náklady na služby (§ 2251 odst. 2) a jistotu (§ 2254). Je proto ujednání účastníků v čl. IV. odst. 5 o smluvní pokutě ujednáním zákonem zakázaným, je zdánlivým právním jednáním, k němuž se nepřihlíží, a které nemůže mít žádné právní následky. Z tohoto důvodu soud žalobu zamítl v rozsahu požadavku žalobkyně na zaplacení smluvní pokuty v částce 16 380,12 Kč spolu s příslušenstvím.

17. O nákladech řízení ve vztahu mezi jeho účastníky rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 2 ve spojení s ustanovením § 142a odst. 1 o. s. ř., kdy žalobkyně, která měla ve věci úspěch v rozsahu 83 %, má po odečtení úspěchu žalovaných v rozsahu 17 % právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 66 % Náklady řízení žalobkyně tvoří 3 868 Kč soudní poplatek, 17 430 Kč odměna advokátky za zastupování žalobkyně podle ustanovení § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, dále jen „a. t.“, za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, účast na jednání před soudem dne [datum]) a jeden úkon ve výši jedné poloviny (jednoduchá výzva k plnění) + 3 660,30 Kč 21 % DPH a 1 200 Kč náhrada hotových výdajů advokátky za uvedené čtyři úkony právní služby podle ustanovení § 13 odst. 4 a. t. + 252 Kč 21 % DPH, tj. celkem částky 26 410,30 Kč, z níž 66 % činí 17 431 Kč Náklady právního zastoupení zahrnují náhradu za daň z přidané hodnoty podle ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř., když právní zástupkyně žalobkyně je plátcem této daně.

18. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností stanovil soud podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. část věty před středníkem. Údaj o místu plnění náhrady nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř.