24 C 51/2026

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl soudkyní Mgr. Ing. Danou Semirádovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 12 647,41 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba se co do náhrady účelně vynaložených nákladů ve výši 750 Kč a úroku ve výši 3 897,41 Kč s příslušenstvím odmítá.

II. Ve zbytku, co do jistiny ve výši 8 000 Kč s příslušenstvím, se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou podanou ve formě návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu u soudu dne 13. 11. 2025, doplněnou podáním ze dne 5. 5. 2026, žalobkyně nárokovala ze smlouvy o revolvingovém úvěru uzavřené její právní předchůdkyní společností , právnická osoba, (dříve , právnická osoba, ), sídlem , adresa, , a žalovaným dne 12. 5. 2025 zaplacení dlužné jistiny úvěru ve výši 8 000 Kč vyplacené žalovanému téhož dne, náhrady účelně vynaložených nákladů ve výši 750 Kč a úroku za období čerpání úvěru ve výši 3 97,41 Kč, tj. celkem 12 647,41 Kč, a to spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně od 13. 9. 2025 do zaplacení. Žalobkyně pohledávku za žalovaným nabyla od společnosti , právnická osoba, smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou dne 27. 1. 2020.

2. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, jeho stanovisko k žalobou uplatněnému nároku nebylo zjištěno.

3. Soud věc projednal a rozhodl podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) v nepřítomnosti účastníků vycházeje z obsahu spisu a z provedených důkazů, když žalobkyně, která svoji neúčast omluvila, s tímto postupem souhlasila a žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil. Předvolání k jednání spolu se žalobou bylo žalovanému doručeno na adrese trvalého pobytu (§ 46b písm. a/ o. s. ř.) uvedené v záhlaví tohoto rozsudku s tím, že písemnosti se považují za doručené tzv. fikcí dnem 25. 5. 2026 (§ 49 odst. 4 o. s. ř.).

4. V rozsahu nárokované náhrady nákladů ve výši 750 Kč a úroku za období čerpání úvěru ve výši 3 897,41 Kč byla žaloba neurčitá, neboť nebylo zřejmé, za co a na základě čeho je nárokována náhrada účelně vynaložených nákladů a jak konkrétně byl vyčíslen úrok za období čerpání úvěru. Soud usnesením č. j. , spisová značka, ze dne 11. 5. 2026 žalobkyni sdělil, v čem spočívají vady její žaloby, poučil ji, jakým způsobem je třeba vady žaloby odstranit, k čemuž určil lhůtu 20 dnů, a žalobkyni vyzval k odstranění vytknutých vad žaloby v této lhůtě. Usnesení bylo doručeno zástupkyni žalobkyně dne 12. 5. 2026, na výzvu žalobkyně nereagovala. Soud tudíž v odpovídajícím rozsahu žalobu výrokem I tohoto rozsudku odmítl podle § 43 odst. 2 o. s. ř., neboť vytknuté vady žaloby, jež nebyly odstraněny, představují takový nedostatek, pro který nelze v řízení pokračovat, a zároveň žalobkyně byla o tomto následku poučena.

5. Žalobkyně v dané věci žalobou uplatnila vůči žalovanému k zaplacení pohledávku (předmětem řízení zůstal nárok na zaplacení dlužné jistiny ve výši 8 000 Kč s úrokem z prodlení), kterou měla od původní věřitelky společnosti , právnická osoba, nabýt postoupením. Zabýval se tudíž soud nejprve tím, že žalobkyně je oprávněna k uplatnění pohledávky u soudu, tj. její aktivní věcnou legitimací.

6. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

7. Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

8. Podle § 1882 odst. 1 o. z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.

9. Nejvyšší soud ve svém rozhodování k dnes již neúčinné právní úpravě zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen „obč. zák.“), vycházel z toho, že smlouvou o postoupení pohledávky dochází ke změně v osobě věřitele, tj. do právního vztahu mezi věřitelem a dlužníkem nastoupí na místo původního věřitele (postupitele) věřitel nový (postupník), aniž by došlo ke změně v obsahu závazku. Není-li ve smlouvě o postoupení pohledávky dohodnuto jinak, dochází ke změně osoby věřitele již uzavřením smlouvy, bez ohledu na to, zda postupitel postoupení pohledávky dlužníkovi oznámil, popř. postupník postoupení pohledávky dlužníkovi prokázal; možnost dlužníka přivodit zánik svého dluhu vůči dosavadnímu věřiteli (§ 526 odst. 1 věta druhá obč. zák.) tím není dotčena (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 9. 12. 2009, sp. zn. 31 Cdo 1328/2007, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 61/2010, či v něm citovaný rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 1. 2007, sp. zn. 29 Odo 360/2005). Tamtéž Nejvyšší soud uzavřel, že ke změně v osobě věřitele přitom může dojít jen na základě platné smlouvy o postoupení pohledávky, kdy nový věřitel (postupník) nabývá nejen postupovanou pohledávku, ale spolu s ní též aktivní věcnou legitimaci k jejímu uplatnění a úplnému výkonu. Naproti tomu je otázka platnosti smlouvy o postoupení pohledávky nerozhodná z hlediska účinku splnění dluhu postupníkovi, oznámí-li dlužníku postoupení pohledávky postupitel. Z těchto závěrů Nejvyšší soud vychází i nadále za stávající právní úpravy, viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 4. 2024, sp. zn. 23 Cdo 712/2024.

10. Z uvedeného plyne, že v případě, kdy postupitel dlužníka o postoupení pohledávky řádně nevyrozumí, musí soud ve sporu o zaplacení takové pohledávky posuzovat platnost postupní smlouvy, neboť postupník prokazuje svoji aktivní legitimaci pouze smlouvou.

11. V dané věci žalobkyně ničeho o tom, kdy a jakým způsobem a zda vůbec postupitel (společnost , právnická osoba, ) žalovaného vyrozuměla o postoupení pohledávky, netvrdila. Předložila listinu s oznámením o postoupení pohledávky ze dne 18. 10. 2025 adresovanou žalovanému, o tom, kdy a jakým způsobem a zda vůbec se tato listina dostala do sféry dispozice žalovaného, rovněž nebylo ničeho tvrzeno. Předložen byl podací lístek ze dne 21. 10. 2025 o odeslání zásilky žalovanému odesílatelem advokátkou , Jméno advokátky, . Podací lístek však svědčí pouze o tom, že listina byla žalovanému prostřednictvím , právnická osoba, . odeslána, nevypovídá však již ničeho o tom, zda doručovaná listina se také dostala do sféry jeho dispozice. Oznámení (vyrozumění) o postoupení pohledávky je jednostranným hmotněprávním jednáním postupitele, které ke své účinnosti vůči nepřítomné osobě vyžaduje, aby projev vůle došel do sféry dispozice takové osoby (§ 570 odst. 1 o. z.). Sférou dispozice je přitom třeba rozumět konkrétní možnost nepřítomné osoby seznámit se s jí adresovaným právním jednáním. Právní teorie i soudní praxe takovou možností chápe nejen samotné převzetí písemného hmotněprávního jednání adresátem, ale i ty případy, jestliže doručením dopisu, obsahujícího projev vůle, do bytu adresáta či do jeho poštovní schránky, popřípadě i vhozením oznámení do poštovní schránky o uložení takové zásilky, nabyl adresát hmotněprávního jednání objektivní příležitost seznámit se s obsahem zásilky. Přitom není nezbytné, aby se adresát skutečně seznámil s obsahem hmotněprávního jednání, dostačuje, že měl objektivně příležitost tak učinit (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. 3. 2005, sp. zn. , spisová značka, ). V daném případě žádná z listin připojených k žalobě nesvědčila o tom, že oznámení postupitele o postoupení pohledávky ze dne 18. 10. 2025 bylo žalovanému doručeno, tedy že jej převzal či že se jinak dostalo do sféry jeho dispozice. Nadto oznámení o postoupení pohledávky nelze považovat za platné právní jednání, neboť neobsahuje podpis postupitele, který je nezbytnou náležitostí právního jednání učiněného v písemné formě. Nebylo tedy prokázáno, že postupitel oznámil žalovanému (dlužníkovi) postoupení pohledávky žalobkyni, a tudíž se soud zabýval dále tím, zda žalobkyně, jakožto postupník, příslušnou smlouvou postoupení pohledávky prokázala.

12. Žalobkyně předložila smlouvu o opakovaném postoupení pohledávek ze dne 27. 1. 2020 uzavřenou mezi společností , právnická osoba, jakožto postupitelem a žalobkyní jakožto postupníkem. Podle ujednání v článku označeném „Předmět smlouvy“ mj. platí, že v den, kdy postupník akceptuje a uhradí pohledávky v datovém souboru (dále jen „Datum postoupení“), jsou pohledávky předány a převedeny na postupníka dle smlouvy. V článku 3.1.2 smlouvy je pak pro předejití pochybnostem ujednáno, že postoupení pohledávek nebude úplné, dokud nebude smluvená kupní cena zcela uhrazena na účet postupitele. Dodatkem č. , hodnota, byla smlouva prodloužena o dalších 24 měsíců s tím, že po uplynutí této doby bude smlouva automaticky obnovena na další období 24 měsíců, pokud nebude předem oznámeno, jak je uvedeno v článku 7.9 smlouvy.

13. Podle § 548 o. z. vznik, změnu nebo zánik práv lze vázat na splnění podmínky. Je-li zánik práva nebo povinnosti vázán na nemožnou podmínku, nepřihlíží se k ní (odst. 1). Podmínka je odkládací, závisí-li na jejím splnění, zda právní následky jednání nastanou. Podmínka je rozvazovací, závisí-li na jejím splnění, zda právní následky již nastalé pominou (odst. 2).

14. V daném případě smluvní strany ujednáním v článku označeném „Předmět smlouvy“ smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 27. 1. 2025 vázaly postoupení pohledávek, tj. účinnost smlouvy, na naplnění odkládací podmínky spočívající v zaplacení sjednané kupní ceny za postoupené pohledávky. O tom, kdy a jakým způsobem a zda vůbec žalobkyně tuto kupní cenu zaplatila, žalobkyně ničeho neuvedla a o této skutečnosti nesvědčila ani žádná z listin připojených k žalobě. Bez toho, aby bylo prokázáno, že žalobkyně sjednanou kupní cenu za postoupené pohledávky zaplatila, a byla tudíž naplněna sjednaná odkládací podmínka účinnosti smlouvy (postoupení pohledávek), nelze uzavřít, zda došlo k postoupení pohledávek žalobkyni, a tím ani, zda je dána její věcná legitimace k vymáhání předmětné pohledávky vůči žalovanému v soudním řízení. Soud tudíž žalobu co do jistiny ve výši 8 000 Kč s příslušenstvím zamítl, neboť nedostatek aktivní věcné legitimace žalobkyně je samostatným a prvořadým důvodem, který vede k zamítnutí žaloby, aniž by bylo třeba zabývat se věcí samou.

15. Soud byl při jednání připraven poskytnout žalobkyni poučení podle § 118a odst. 3 o. s. ř. o tom, že nepředložením důkazu o zaplacení kupní ceny za postoupení pohledávek neunáší své důkazní břemeno ohledně ve věci rozhodné skutečnosti, žalobkyně se však svojí neúčastí při jednání soudu o poučení a možnost reagovat na ně připravila.

16. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. v situaci, kdy ve věci zcela úspěšnému žalovanému, který by měl právo na náhradu nákladů řízení, žádné podle obsahu spisu nevznikly.