24 C 58/2020

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl soudkyní Mgr. Ing. Danou Semirádovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení částky 66 579,22 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba o zaplacení částky 66 579,22 Kč a úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 540 Kč od 25. 1. 2016 do zaplacení, z částky 23 186,03 Kč od 7. 1. 2017 do zaplacení a z částky 19 670,83 Kč od 25. 12. 2017 do zaplacení a ve výši 9,75 % ročně z částky 23 182,36 Kč od 16. 1. 2019 do zaplacení se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradu nákladů řízení částku 13 939,20 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám Mgr. [jméno] [příjmení].

1. Žalobou podanou u soudu dne [datum] ve formě návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu doplněnou podáními ze dne [datum] a ze dne [datum] nárokoval žalobce zaplacení částky 66 579,22 Kč s tím, že žalobce je společenstvím vlastníků, žalovaný spoluvlastníkem bytové jednotky [číslo] v budově [adresa] v [katastrální uzemí], jeho povinností je hrazení příspěvků na správu domu a pozemku a úhrada poskytovaných služeb, podle předpisu plateb je povinen platit částku 5 989 Kč měsíčně, žalovaný platí vždy o 1 258 Kč méně, platbu žalovaného žalobce započítává částkou 1 623 Kč na pevné platby a zbývající částkou 3 108 Kč na zálohy na služby, vzniká tak měsíční dluh na zálohách 1 258 Kč. Předmětem žaloby pak žalobce učinil nedoplatky z vyúčtování služeb: za období od [anonymizováno] [rok] – [číslo] Položka; Skutečná spotřeba Studená voda; 9 760,47 Voda pro TUV; 4 475,39 Ohřev TUV; 11 351,15 Teplo; 18 134 Elektřina spol. prostor; 1 021,88 Výtah; 3 000,00 Podílové náklady; 1 582,91 Pojištění; 1 812,00 Celkem zúčtovatelné položky; 51 137,80 Kč Skutečně uhrazené zálohy; 37 296 Kč Výsledný nedoplatek; 13 841,80 Kč Žalovaná částka; 540 Kč za období od [číslo] – [číslo] Položka; Skutečná spotřeba Studená voda; 11 758,43 Voda pro TUV; 6 570,19 Ohřev TUV; 14 711,12 Teplo; 18 552,00 Elektřina spol. prostor; 1118 Výtah; 3 000,00 Podílové náklady; 2959 Pojištění; 1 812,00 Celkem zúčtovatelné položky; 60 482,03 Kč Skutečně uhrazené zálohy; 37 296,00 Kč <b>Výsledný nedoplatek = žalovaná částka; 23 186,03 Kč</b> za období od [číslo] – [číslo] Položka; Skutečná spotřeba Studená voda; 10 499,48 Voda pro TUV; 5 197,13 Ohřev TUV; 13 137,93 Teplo; 19 347,46 Elektřina spol. prostor; 980,62 Výtah; 3 000,00 Podílové náklady; 3 003,25 Pojištění; 1 800,96 Celkem zúčtovatelné položky; 56 966,83 Kč Skutečně uhrazené zálohy; 37 296,00 Kč Výsledný nedoplatek = žalovaná částka; 19 670,83 Kč za období od [číslo] – [anonymizováno] [rok] Položka; Skutečná spotřeba Studená voda; 11 122,36 Voda pro TUV; 6 804,10 Ohřev TUV; 15 866,44 Teplo; 17 609,00 Elektřina spol. prostor; 1 063,40 Výtah; 3 000,00 Podílové náklady; 3 196,31 Pojištění; 1 816,75 Celkem zúčtovatelné položky; 60 478,36 Kč Skutečně uhrazené zálohy; 37 296,00 Kč Výsledný nedoplatek = žalovaná částka; 23 182,36 Kč Spolu s jednotlivými nedoplatky žalobce nárokoval – po změně při jednání dne [datum] – i zaplacení úroku z prodlení úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 540 Kč od 25. 1. 2016 do zaplacení, z částky 23 186,03 Kč od 7. 1. 2017 do zaplacení a z částky 19 670,83 Kč od 25. 12. 2017 do zaplacení a ve výši 9,75 % ročně z částky 23 182,36 Kč od 16. 1. 2019 do zaplacení.

2. Žalovaný, který podal včasný odpor proti elektronickému platebnímu rozkazu ze dne [datum], se ve věci vyjádřil podáním ze dne [datum], v němž uvedl, že předmětná bytová jednotka je v jeho společném jmění s manželkou [jméno] [příjmení], proti oběma je u zdejšího soudu vedeno žalobcem řízení z téhož titulu o úhradu další částky. Žalovaný žalobou uplatněný nárok neuznává, žalobcem mu bylo zasláno vyúčtování, podle kterého by měl uhradit mimo jiné pevné zálohy označené jako„ Fond oprav“ a dále platby nazvané jako„ Režie, ekon. správa“, žalovaný dlouhodobě odmítá platit tyto platby, když má za to, že položka„ Režie, ekon. správa“ nebyla řádně schválena, její opodstatněnost nebyla žalovanému nikdy vysvětlena, a u položky„ Fond oprav“ docházelo v minulosti ze strany statutárního orgánu k používání naspořených finančních prostředků mimo účel, ke kterému slouží, a žalovaný má za to, že platby do fondu oprav nejsou až do okamžiku rozhodnutí o jejich použití splatné.

3. Předmětem řízení byl nároky na peněžité plnění z titulu právního poměru účastníků společenství vlastníků x vlastník bytové jednotky, který byl nesporný, přičemž žalobcem nárokované peněžité plnění představovalo nedoplatky z vyúčtování služeb spojených s užíváním bytu za čtyři po sobě jdoucí zúčtovací období počínaje [anonymizováno] [rok] do [anonymizováno] [rok]. Právní posouzení věci tak vychází z ustanovení § 1181 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“, podle něhož – ve znění účinném do 30. 6. 2020 - vlastník jednotky platí zálohy na plnění spojená nebo související s užíváním bytu (služby) a má právo, aby mu osoba odpovědná za správu domu zálohy včas vyúčtovala, zpravidla nejpozději do čtyř měsíců od skončení zúčtovacího období (odst. 1). Není-li určena doba splatnosti nedoplatku nebo přeplatku záloh, jsou splatné k témuž dni do tří měsíců po uplynutí lhůty uvedené v odstavci 1 (odst. 2). Ve znění od 1. 7. 2020 pak vlastník jednotky platí zálohy na plnění spojená nebo související s užíváním bytu (služby) a má právo, aby mu osoba odpovědná za správu domu zálohy včas vyúčtovala.

4. Podle ustanovení § 7 zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, dále jen„ zákon č. 67/2013 Sb.“, není-li jiným právním předpisem stanoveno jinak, skutečnou výši nákladů a záloh za jednotlivé služby vyúčtuje poskytovatel služeb příjemci služeb vždy za zúčtovací období a vyúčtování doručí příjemci služeb nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období (odst. 1). Poskytovatel služeb ve vyúčtování musí uvést skutečnou výši nákladů na služby v členění podle poskytovaných služeb se všemi potřebnými náležitostmi, včetně uvedení celkové výše přijatých měsíčních záloh za služby tak, aby výše případných rozdílů ve vyúčtování byla zřejmá a kontrolovatelná z hlediska způsobů a pravidel sjednaných pro rozúčtování (odst. 2).

5. Soudní praxe se již v minulosti ustálila v názoru, že podmínkou splatnosti nedoplatku za služby je skutečnost, že vyúčtování bylo řádně (tj. v souladu s předpisy jej regulujícími) provedeno a nájemce s ním byl seznámen (srov. stanovisko Nejvyššího soudu ČSR z 16. 7. 1981, sp. zn. Cpj 164, uveřejněné pod č. 4/1983 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, nebo rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 9. 2. 1968, sp. zn. 7 Co 598/67, uveřejněný pod č. 15/1969 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). O vyúčtování úhrad za plnění poskytovaná s užíváním bytu lze hovořit a vyúčtování může přivodit splatnost nedoplatku plynoucího z tohoto vyúčtování jen tehdy, obsahuje-li všechny předepsané náležitosti a je-li v něm uvedena cena provedené služby ve správné výši. Rozhodné je, že splatnost nedoplatku může nastat jedině na základě (v důsledku) řádného, tj. v souladu se všemi příslušnými předpisy provedeného, vyúčtování (srov. např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 26. 11. 2003, sp. zn. 21 Cdo 803/2002, nebo ze dne 24. 6. 2009, sp. zn. 26 Cdo 2471/2007 - ústavní stížnost podanou proti němu Ústavní soud odmítl usnesením ze dne 12. 5. 2010, sp. zn. IV. ÚS 2495/09).

6. Tyto právní závěry je třeba aplikovat i v poměrech bytového spoluvlastnictví (viz např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 28. 11. 2018, sp. zn. 26 Cdo 356/2018, a ze dne 5. 6. 2019, sp. zn. 26 Cdo 4637/2018) a není důvod se od nich odchylovat ani při vyúčtování služeb provedeného podle zákona č. 67/2013 Sb. Soud proto v řízení o zaplacení nedoplatku (přeplatku) zkoumá, zda vyúčtování služeb bylo provedeno řádně a stalo se splatným. Skutečností, zda je vyúčtování služeb řádné (a uplatněný nárok tudíž důvodný), se soud zabývá bez ohledu na to, zda proti němu podal příjemce služeb námitky (srov. § 8 odst. 2 zákona č. 67/2013 Sb.), neboť ani absence námitek nemůže zhojit případné nesprávnosti ve vyúčtování. Ostatně ani zákon č. 67/2013 Sb. s podáním námitek žádné následky nespojuje, pouze stanoví povinnost poskytovateli služeb na ně nejpozději do 30 dnů od jejich doručení reagovat.

7. Náležitosti (řádného) vyúčtování služeb, jež jsou spojeny s užívání bytu nebo s ním souvisejí, nyní upravuje zákon č. 67/2013 Sb., který v ustanovení § 2 písm. f) vyúčtováním rozumí vyčíslení skutečné výše nákladů na služby a záloh na jednotlivé služby (demonstrativně vyjmenované v § 3 odst. 1 zákona) v daném zúčtovacím období. V ustanovení § 7 odst. 2 zákona č. 67/2013 Sb. jsou pak konkrétně uvedeny náležitosti vyúčtování, které musí obsahovat skutečnou výši nákladů na služby v členění podle poskytovaných služeb se všemi potřebnými náležitostmi, včetně uvedení celkové výše přijatých měsíčních záloh za služby tak, aby výše případných rozdílů ve vyúčtování byla zřejmá a kontrolovatelná z hlediska způsobů a pravidel sjednaných pro rozúčtování. Vyúčtování, které mu musí být doručeno (§ 7 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb.), příjemci služeb (vlastníku jednotky) určí výši přeplatku či nedoplatku na poskytnutých službách, jehož finanční vyrovnání se provede ve lhůtě vyplývající z ustanovení § 7 odst. 3 zákona č. 67/2013 Sb. (pro bytové spoluvlastnictví ve lhůtě, která byla do 30. 6. 2020 upravena v § 1186 odst. 2 o. z.). Vzhledem k tomu, že vyúčtování je účetní doklad, mělo by obsahovat i jeho obecné náležitosti, vyplývající z ustanovení § 11 odst. 1 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, jež nejsou kryty shora uvedeným vymezením speciálním, zejména v něm musí být uvedeno, kdo a kdy jej vyhotovil (srov. § 11 odst. 1 písm. d), f)) – viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 26. 8. 2020, sp. zn. 26 Cdo 2778/2019.

8. Nejsou-li obsahové náležitosti vyúčtování dané služby stanoveny zvláštním právním předpisem, pak vyúčtování takové služby, aby vůbec mohlo jít o vyúčtování, musí obsahovat minimálně údaj o ceně za tu kterou službu a současně též údaj o množství dodané služby (§ 11 odst. 1 písm. c) zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví); vlastník jednotky totiž musí z obsahu vyúčtování zjistit minimálně takové informace, na základě kterých bude schopen rozpoznat, zda požadovaná úhrada odpovídá jeho spotřebě či způsobu výpočtu této spotřeby tak, jak byl účastníky dohodnut nebo jak je stanoven právním předpisem (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 7. 2011, sp. zn. 26 Cdo 4742/2010). Vyúčtování postrádající některou z předepsaných náležitostí nebo znějící na cenu v nesprávné výši není řádným vyúčtováním a není způsobilé vyvolat splatnost nedoplatku plynoucího z vyúčtování. Viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 5. 6. 2019, sp. zn. 26 Cdo 4637/2018.

9. Soud k důkazům provedl listiny o vyúčtování nákladů na služby za období [anonymizováno] [rok] [číslo], za období od [číslo], za období od [číslo] a za období od [číslo] [rok], kdy všechna tato vyúčtování jsou svým obsahem, vyúčtovávanými položkami i způsobem vyúčtování obdobná. Soud primárně hodnotil, zda tato vyúčtování dostojí požadavkům obsahových náležitostí vyúčtování služeb spojených s užíváním bytu tak, jak bylo vysvětleno shora. Zásadní nedostatek těchto vyúčtování – byť označených jako vyúčtování nákladů na služby - shledává soud v tom, že jednotlivé položky uvedené pod nadpisem„ Služba“ představují nejen jednotlivé služby, ale spolu s nimi jsou zde uvedeny i položky, které jsou svojí podstatou příspěvky na správu domu (poplatek za správu, režie, ekonom.správa, domovník, úklid, fond oprav) ve smyslu ustanovení § 1180 odst. 1 a 2 o. z. Žalobce tyto položky označuje jako pevné platby, které se nevyúčtovávají, pak lze těžko rozumět tomu, proč jsou součástí vyúčtování. Aby se však vůbec mohlo jednat o vyúčtování skutečné výše nákladů a záloh na jednotlivé služby musí se vyúčtování týkat právě jen jednotlivých služeb poskytovaných s užívání bytu. Dalším nedostatkem vyúčtování je to, že neobsahují údaj o výši záloh na služby, které v tom kterém zúčtovacím období žalovaný skutečně zaplatil. Výsledkem vyúčtování totiž logicky musí být rozdíl mezi tím, co měl povinný zaplatit a co již zaplatil formou záloh, což také takto definuje ustanovení § 7 odst. 2 zákona č. 67/2013 Sb. Předložená vyúčtování nesprávně pracují s údaji o předepsaných zálohách, nedoplatek nesprávně a v rozporu s ustanovením § 7 odst. 2 zákona č. 67/2013 Sb. vyčíslují jako rozdíl mezi nákladem a předepsanou zálohou. Údaj o výši žalovaným skutečně zaplacených záloh na služby tak, jak jej žalobce vyčísluje v podání ze dne [datum], se v žádném vyúčtování nikde neobjevuje a z údajů uvedených ve vyúčtování tak nelze dospět k žalobcem nárokovanému nedoplatku v jednotlivých zúčtovacích obdobích případně ani jednoduchou matematickou [anonymizováno] – vypočtením součtu nákladů na jednotlivé služby a odečtením zaplacených záloh, v zásadě shodně tak, jak činí žalobce v podání ze dne [datum]. Již jen z těchto důvodů shledává soud všechna předložená vyúčtování nákladů na služby za jednotlivá zúčtovací období nesprávnými a rozpornými se zákonem (§ 7 odst. 2 zákona č. 67/2013 Sb.), a tudíž i nezpůsobilými vyvolat splatnost nedoplatků z nich vyplývajících, kdy důsledkem nesprávného způsobu vyúčtování je i nesoulad mezi nedoplatkem z vyúčtování vyplývajícím a„ skutečným“ nedoplatkem, jež žalobce k zaplacení žalobou nárokuje. Pro úplnost je třeba dodat, že splatnost nedoplatků nemohlo vyvolat ani písemné podání žalobce ze dne [datum], resp. jeho doručení žalovanému, když ani toto podání svým obsahem nedostojí požadavkům řádného vyúčtování služeb, kdy zejména nejsou uvedeny údaje o množství spotřebované služby a její jednotkové ceně. Soud proto žalobou v celém jejím rozsahu zamítl včetně příslušenství, nenastala-li splatnost žalobou uplatněných nároků, nemůže být žalovaný ani v prodlení s jejich plněním (§ 1970 o. z.).

10. S ohledem na důvod, který k zamítnutí žaloby vedl, bylo pak již nadbytečné zabývat se námitkami žalovaného směřujícími k právní„ neexistenci“ žalobce, tím, kolik žalovaný skutečně zaplatil na zálohách na služby, když žalovaný poukazoval na to, že z měsíčního předpisu plateb neplatí platby odpovídající položkám fond oprav a režie, ekonomická správa, tj. částka 1 258 Kč, oproti tvrzení žalobce, který tyto položky má za zaplacené a dluh žalovaného vznikal na zálohách na služby, a konečně nebylo třeba zabývat se ani tím, zda jednotlivá vyúčtování vyčíslují náklady na služby ve správné výši. Soud v odůvodnění rozsudku nehodnotil provedené listinné důkazy, z nichž zjištěné skutečnosti nemohly mít žádný vliv na rozhodnutí soudu.

11. O nákladech řízení ve vztahu mezi jeho účastníky rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., podle něhož má ve věci zcela úspěšný žalovaný právo na náhradu nákladů potřebných k účelnému bránění práva proti žalobci. Tyto náklady činí 13 939,20 Kč a tvoří je 10 620 Kč odměna advokáta za zastupování žalovaného podle ustanovení § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, dále jen „a. t.“, z tarifní hodnoty 60 672 Kč à 3 540 Kč za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, písemné vyjádření ve věci samé ze dne [datum], účast na jednání před soudem dne [datum]) + 2 230,20 Kč 21% DPH a 900 Kč náhrada hotových výdajů advokáta za uvedené tři úkony právní služby à 300 Kč podle ustanovení § 13 odst. 1 a 4 a. t. + 189 Kč 21% DPH. Náklady právního zastoupení zahrnují náhradu za daň z přidané hodnoty podle ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř., když právní zástupce žalovaného je plátcem této daně. Žalovanému nepřísluší náhrada za úkon spočívající v poradě s advokátem konané dne 7. 6. 2021, když v řízení nenastala taková změna procesní situace, resp. nevyvstaly žádné nové skutečnosti, jež by účelnost další porady (nad rámec převzetí a přípravy zastoupení) opodstatňovaly.

12. O lhůtě k plnění rozsudkem uložené povinnosti k náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. část věty před středníkem, údaj o místu plnění je odůvodněn ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř.