Okresní soud v Liberci · Rozsudek

24 C 59/2022

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2023-03-13 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSLI:2023:24.C.59.2022.1

Citované zákony (14)

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl soudkyní Mgr. Ing. Danou Semirádovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částky 258 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 258 000 Kč a úrok z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 6 000 Kč od 19. 1. 2019 do zaplacení, z částky 6 000 Kč od 19. 2. 2019 do zaplacení, z částky 6 000 Kč od 19. 3. 2019 do zaplacení, z částky 6 000 Kč od 19. 4. 2019 do zaplacení, z částky 6 000 Kč od 19. 5. 2019 do zaplacení a z částky 6 000 Kč od 19. 6. 2019 do zaplacení, ve výši 10 % ročně z částky 6 000 Kč od 19. 7. 2019 do zaplacení, z částky 6 000 Kč od 19. 8. 2019 do zaplacení, z částky 6 000 Kč od 19. 9. 2019 do zaplacení, z částky 6 000 Kč od 19. 10. 2019 do zaplacení, z částky 6 000 Kč od 19. 11. 2019 do zaplacení, z částky 6 000 Kč od 19. 12. 2019 do zaplacení, z částky 6 000 Kč od 19. 1. 2020 do zaplacení, z částky 6 000 Kč od 19. 2. 2020 do zaplacení, z částky 6 000 Kč od 19. 3. 2020 do zaplacení, z částky 6 000 Kč od 19. 4. 2020 do zaplacení, z částky 6 000 Kč od 19. 5. 2020 do zaplacení a z částky 6 000 Kč od 19. 6. 2020 do zaplacení, ve výši 8,25 % ročně z částky 6 000 Kč od 19. 7. 2020 do zaplacení, z částky 6 000 Kč od 19. 8. 2020 do zaplacení, z částky 6 000 Kč od 19. 9. 2020 do zaplacení, z částky 6 000 Kč od 19. 10. 2020 do zaplacení, z částky 6 000 Kč od 19. 11. 2020 do zaplacení, z částky 6 000 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, z částky 6 000 Kč od 19. 1. 2021 do zaplacení, z částky 6 000 Kč od 19. 2. 2021 do zaplacení, z částky 6 000 Kč od 19. 3. 2021 do zaplacení, z částky 6 000 Kč od 19. 4. 2021 do zaplacení, z částky 6 000 Kč od 19. 5. 2021 do zaplacení a z částky 6 000 Kč od 19. 6. 2021 do zaplacení, ve výši 8,5 % ročně z částky 6 000 Kč od 19. 7. 2021 do zaplacení, z částky 6 000 Kč od 19. 8. 2021 do zaplacení, z částky 6 000 Kč od 19. 9. 2021 do zaplacení, z částky 6 000 Kč od 19. 10. 2021 do zaplacení, z částky 6 000 Kč od 19. 11. 2021 do zaplacení a z částky 6 000 Kč od 19. 12. 2021 do zaplacení, ve výši 11,75 % ročně z částky 6 000 Kč od 19. 1. 2022 do zaplacení, z částky 6 000 Kč od 19. 2. 2022 do zaplacení, z částky 6 000 Kč od 19. 3. 2022 do zaplacení, z částky 6 000 Kč od 19. 4. 2022 do zaplacení, z částky 6 000 Kč od 19. 5. 2022 do zaplacení a z částky 6 000 Kč od 19. 6. 2022 do zaplacení a ve výši 15 % ročně z částky 6 000 Kč od 19. 7. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalobce je povinen zaplatit ČR - Okresnímu soudu v Liberci doplatek soudního poplatku ve výši 2 400 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení částku 62 452,48 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám Mgr. [jméno] [příjmení].

1. Žalobou podanou ve formě návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu u soudu dne [datum], ve znění její změny spočívající v jejím rozšíření připuštěné usnesením ze dne [datum], žalobce nárokoval zaplacení částky 258 000 Kč s příslušenstvím s tím, že účastníci uzavřeli den [datum] nájemní smlouvu o nájmu bytové jednotky [číslo] v budově [adresa] stojící na pozemku parc. č. st. [anonymizováno] v [katastrální uzemí], [územní celek], jejímž je žalobce vlastníkem, na dobu určitou od [datum] do [datum]. Žalovaný se ve smlouvě zavázal platit nájemné ve výši 6 000 Kč měsíčně a zálohy na služby spojené s užíváním bytu ve výši 3 500 Kč měsíčně vždy do 18. dne příslušného měsíce. Žalovaný tyto platby řádně neplatil od [anonymizováno] [rok], dal mu proto žalobce okamžitou výpověď nájmu, kterou žalovaný obdržel dne [datum] a od té době běžela zákonná měsíční lhůta k vyklizení bytu. Žalovaný byt nevyklidil, soudní řízení o vyklizení bytu bylo pravomocně ukončeno dne [datum], ani poté žalovaný byt nevyklidil, stalo se tak až při soudním výkonu rozhodnutí dne [datum].

2. Žalovaný se žalobou uplatněným nárokem nesouhlasil, uvedl, že žádal po žalobci odstranění závad, které v bytě po nastěhování objevil, žalobce na jeho žádost nereagoval, pozastavil proto úhradu nájemného ve shodě se sdělení, které žalobci poslal. V [anonymizováno] [rok] si žalobce vymohl prohlídku bytu, přitom odcizil žalovanému čip k odemykání vchodu do domu, od té doby byl žalovaný odkázán na dobrou vůli sousedů, počátkem [anonymizováno] [rok] byla na popud žalobce přerušena dodávka elektrické energie, dne [datum] žalovaný zjistil, že mu byl výměnou zámku znemožněn vstup do bytu, a tím do jeho soukromí a k jeho osobním věcem. Z uvedených důvodů byla žalovanému podstatně snížena úroveň bydlení, proto žalovaný s finančními požadavky žalobce nesouhlasí a žádá o snížení nájemného od [datum] do [datum] z částky 6 000 Kč na částku 2 000 Kč měsíčně a od [datum] do [anonymizováno] [rok] z částky 2 000 Kč na částku 500 Kč měsíčně. Žalovaný nesouhlasil ani s nárokem, o nějž byla žaloba rozšířena, když od [anonymizováno] [rok] neměl do bytu přístup, v bytě zůstaly jeho věci.

3. Podle ustanovení § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“, nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc (v daném případě bytovou jednotku – byt) k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

4. Podle ustanovení § 2292 o. z. nájemce odevzdá byt pronajímateli v den, kdy nájem končí. Byt je odevzdán, obdrží-li pronajímatel klíče a jinak mu nic nebrání v přístupu do bytu a v jeho užívání. Opustí-li nájemce byt takovým způsobem, že nájem lze bez jakýchkoli pochybností považovat za skončený, má se byt za odevzdaný ihned.

5. Podle ustanovení § 2295 o. z. pronajímatel má právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, neodevzdá-li nájemce byt pronajímateli v den skončení nájmu až do dne, kdy nájemce pronajímateli byt skutečně odevzdá.

6. Vlastnické právo žalobce k předmětné bytové jednotce - bytu bylo doloženo výpisem z katastru nemovitostí list vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí], [územní celek].

7. Z nájemní smlouvy má soud za zjištěné, že tuto účastníci platně uzavřeli dne [datum] o nájmu předmětného bytu na dobu určitou od [datum] do [datum], účastníci ujednali nájemné ve výši 6 000 Kč splatné vždy od 18. dne příslušného měsíce.

8. Povinnost vyklidit předmětný byt byla žalovanému uložena rozsudkem [název soudu] č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], který nabyl právní moci dne 6. 10. 2021 ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí]. Ze závěrů těchto soudů vychází soud v dané věci, pokud jde o skutečnost, že žalovanému byla dne [datum] doručena platná výpověď nájmu bytu bez výpovědní doby, jednoměsíční lhůta k jeho vyklizení tak uplynula dne [datum] (§ 2291 odst. 1 o. z.), tím skončil nájem bytu a odpadl právní důvod, který žalovanému k užívání bytu do té doby svědčil.

9. Nejvyšší soud již za účinnosti předcházející právní úpravy (zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013, dále též jen "obč. zák.") dospěl v řadě svých rozhodnutí (např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 30. 5. 2012, sp. zn. 32 Cdo 2471/2010, ze dne 22. 4. 2015, sp. zn. 26 Cdo 4018/2014) k závěru, že užíváním předmětu nájmu je i jeho nevyklizení po skončení doby nájmu. Od tohoto závěru není důvod se odchýlit ani v poměrech současné právní úpravy (o. z.). Nejvyšší soud také v řadě svých rozhodnutí při výkladu obč. zák. formuloval a odůvodnil závěr, že vyklizení nemovité věci (bytu) v sobě zahrnuje též odevzdání věci majiteli tak, aby k ní měl volný přístup a mohl s ní dále disponovat - např. odevzdáním klíčů - nestačí ji pouze opustit (srovnej rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 28.2.2008, sp. zn. 33 Odo 49/2006, ze dne 11.1.2012, sp. zn. 26 Cdo 3560/2010, ze dne 12.12.2016, sp. zn. 26 Cdo 4354/2016). Rovněž za účinnosti současné právní úpravy (o. z.) platí, že řádné vyklizení bytu (nemovitosti) předpokládá i jeho odevzdání pronajímateli. Odevzdání bytu pronajímateli upravuje § 2292 věta druhá a třetí o. z. (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. 2. 2018, sp. zn. 26 Cdo 2105/2017); nájemce má pronajímateli odevzdat klíče, přičemž věta třetí stanoví vyvratitelnou domněnku odevzdání bytu pronajímateli po skončení nájmu ke dni, kdy ho nájemce opustil způsobem, jímž dal jednoznačně najevo, že zanechává užívání bytu s úmyslem se tam již nevrátit (aniž by mu odevzdal klíče).

10. Bylo nesporné, že žalovaný předmětný byt nevyklidil, sám uvedl, že tak po doručení výpovědi nájmu neučinil z osobního hlediska, počkal si až na konání exekutora, což mu zákon umožňuje. K vyklizení bytu došlo v rámci výkonu rozhodnutí vedeného [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] dne [datum rozhodnutí], což vyplývá jednak z vyrozumění soudu o provedení výkonu rozhodnutí tohoto dne, jednak žalovaný danou skutečnost nesporoval, sám uvedl, že při soudním vystěhování v [anonymizováno] [rok] měl připraven odvoz svých věcí, k čemuž dále dodal, že v bytě zůstalo tak 1 % z věcí, které tam měl. Uzavírá proto soud, že žalovaný po celé období, za něž žalobce uplatňuje své nároky na peněžité plnění za užívání bytu (od [anonymizováno] [rok] do [anonymizováno] [rok]), byt užíval, a to do [datum] na základě nájemní smlouvy, k uvedenému datu nájem skončil výpovědí tak, jak je uvedeno v 8. odstavci tohoto odůvodnění, a nadále jej užíval bez právního důvodu, přičemž je současně ze strany žalovaného nesporné, že za užívání bytu žalobci ničeho neplatil. Nepovažuje soud za rozhodnou žalovaným tvrzenou a žalobcem popíranou skutečnost, že žalobce od [anonymizováno] [rok] znemožnil žalovanému přístup do bytu, když vyměnil zámek, resp. celé vstupní dveře do bytu. Je totiž zřejmé, že žalovaný do té doby byt nevyklidil, měl v něm přinejmenším umístěny své věci, a byt ani vyklidit nehodlal, čekal na soudní výkon rozhodnutí a s čímž koresponduje to, že odvoz svých věcí si také zajistil až na den, kdy k vyklizení soudním vykonavatelem došlo.

11. Soud se dále zabýval obranou žalovaného spočívající v jeho požadavcích na slevu z nájemného. Žalovaný tvrdil, že záhy po nastěhování objevil v bytě závady, o jejichž odstranění žalobce žádal, žalobce mu na jeho žádost neodpověděl, a tak žalovaný ve shodě se sdělením, které žalobci poslal úhradu nájemného pozastavil. K tomu žalovaný předložil dopisy ze dne [datum] a ze dne [datum], k nimž měl být připojen seznam závad v uvedené bytové jednotce, tj. listina označená„ [obec] v pronajatém bytě při jeho převzetí nájemcem“, v níž jsou pod [číslo] – 24 uvedeny jednotlivé závady. Při jednání žalovaný doplnil, že v den, kdy podepsal protokol o převzetí bytu a byt převzal, si byt se žalobcem prohlédl, byt viděl, viděl i nedostatky, které tam jsou, žalobce prohlásil, že tam někoho pošle dát to do pořádku, protokol podepsal, měli se žalobcem gentlemanskou dohodu, že do nastěhování budou závady odstraněny, při nastěhování dne [datum] však odstraněny nebyly, v následném telefonátu žalobce uvedl, že závady budou odstraněny během měsíce dvou, což se nestalo, žalovaný tak reagoval dopisy z [anonymizováno] a [anonymizováno] a pozastavil platby nájemného.

12. Podle ustanovení § 2244 o. z. není-li v ujednanou dobu byt způsobilý k nastěhování a obývání nebo je-li byt ve stavu, který neodpovídá sdělení pronajímatele, má nájemce právo odmítnout se nastěhovat. Nastěhuje-li se, má právo požadovat na pronajímateli splnění smlouvy; neučiní-li tak bez zbytečného odkladu, jeho právo zaniká (odst. 1). Znal-li nájemce stav bytu již při uzavření smlouvy, ustanovení odstavce 1 se nepoužije. To platí i v případě, že nájemce stav bytu při uzavření smlouvy neznal, protože si jej neprohlédl, ačkoli pronajímatel včas a řádně vyzval nájemce k prohlídce (odst. 2).

13. Podle ustanovení § 2245 o. z. využije-li nájemce právo nenastěhovat se do bytu, není povinen platit nájemné po dobu, co vada trvá. Nastěhuje-li se, má právo na přiměřenou slevu z nájemného, dokud pronajímatel vadu neodstraní; to platí i v případě podstatné vady v poskytování plnění spojeného nebo souvisícího s užíváním bytu.

14. Pokud se tedy nájemce do bytu nastěhuje i přes jeho vady tak, jak se podle tvrzení žalovaného mělo stát i v dané věci, je oprávněn požadovat po pronajímateli splnění jeho povinností, což musí pronajímateli sdělit bez zbytečného odkladu po nastěhování, jinak jeho právo na odstranění vad bytu zaniká. Požádá-li nájemce pronajímatele o splnění smlouvy, má právo na přiměřenou slevu z nájemného po dobu, co vada trvá (§ 2245 o. z.). Bylo proto na žalovaném, chtěl-li být úspěšný ve své obraně o tvrzeném nároku na slevu z nájemného, aby prokázal, že jím tvrzené vady bytu při jeho převzetí existovaly, že se dohodl se žalobcem o jejich odstranění a že na jejich odstranění trval i poté, co se do bytu nastěhoval, tedy že telefonoval se žalobcem, že žalobce přislíbil odstranění závad do 1 až 2 měsíců, jakož i to, že se do sféry dispozice žalobce dostaly dopisy žalovaného ze dne [datum] a ze dne [datum]. Žalobce totiž existenci závad bytu popíral, odkazoval přitom na žalovaným podepsaný protokol o předání bytu s tím, že byt je bez závad. Po poučení soudu podle ustanovení § 118a odst. 1 a 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o. s. ř.“, žalovaný uvedl, že veškeré listinné důkazy byly mezi jeho věcmi, které se ztratily, dohoda o odstranění závad se žalobcem byla ústní, telefonáty se odehrávaly v soukromí, nemá tedy jak skutečnosti prokázat. Protože žalovaný neunesl své důkazní břemeno o vzniku svého práva na slevu z nájemného z důvodu vad bytu, které zde měly být při jeho převzetí a při nastěhování se žalovaného do bytu, bylo jeho povinností platil žalobci nájemné ve výši sjednané v nájemní smlouvě, tj. 6 000 Kč měsíčně, a to až do [datum], kdy nájem bytu skončil. Tato výše nájemného je pak určující i pro další období od [datum] do [datum], kdy žalovaný po skončení nájmu byt nepředal zpět žalobci a nadále jej neoprávněně užíval (ať už svou přítomností či umístěním svých věcí). Za toto období je třeba přiznat žalobci právo na náhradu za to, že nemohl se svým bytem disponovat, právě ve výši ujednaného nájemného podle ustanovení § 2295 o. z. Pronajímatel má právo na náhradu za užívání bytu bývalým nájemcem ve výši ujednaného nájemného do doby, kdy mu je byt skutečně odevzdán, bez ohledu na to, zda ho nájemce užívá; v dané věci k odevzdání bytu žalobci došlo dne [datum], konec období, za které žalobce náhradu požadoval, tomuto datu předchází.

15. Uplatňoval-li žalovaný na svoji obranu požadavek na slevu z nájemného z důvodu přerušení dodávky elektřiny od [anonymizováno] [rok], pak takový požadavek není důvodný, neboť jde o nárok nájemce vycházející z nájemního vztahu k bytu, v dané věci mezi účastníky však již od [anonymizováno] [rok] nájemní vztah nebyl, žalovaný užíval byt bez právního důvodu. Jedinou možností žalovaného, jak se zprostit své povinnosti platit žalobci za užívání bytu po skončení nájmu, bylo jeho vyklizení a odevzdání zpět žalobci. Pokud tak z vlastního rozhodnutí neučinil, byť se ani nedomáhal soudního přezkoumání oprávněnosti výpovědi, ani posléze dobrovolně nerespektoval pravomocné soudní rozhodnutí o vyklizení bytu, musí nést právní následky v podobě peněžitého plnění ve výši ujednaného nájemného. Soud proto důvodné žalobě o zaplacení částky 258 000 Kč (tj. 6 000 Kč za 43 měsíců od [anonymizováno] [rok] do [anonymizováno] [rok]) v plném rozsahu vyhověl.

16. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

17. Nájemné bylo podle nájemní smlouvy splatné vždy od 18. dne příslušného měsíce, ode dne následujícího je žalovaný s plněním v prodlení a je důvodný i požadavek žalobce na zaplacení úroku z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. z jednotlivých dlužných částek nájemného, resp. jeho náhrady podle ustanovení § 2295 o. z. (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 5. 6. 2019, sp. zn. 26 Cdo 2059/2018).

18. O nákladech řízení ve vztahu mezi jeho účastníky rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o. s. ř.“ ve spojení s § 142a odst. 1 o. s. ř., neboť žalobce měl ve věci plný úspěch a přísluší mu tak náhrada nákladů řízení potřebných k účelnému uplatňování práva proti žalovanému; výzvu k plnění ve smyslu ustanovení § 142a odst. 1 o. s. ř. odeslal žalobce žalovanému prostřednictvím své právní zástupkyně dne 21. 7. 2021 Tyto náklady činí 62 452,48 Kč a tvoří je 10 800 Kč soudní poplatek, 39 880 Kč odměna advokátky za zastupování žalobce podle ustanovení § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, dále jen „a. t.“, počítáno z tarifní hodnoty 210 000 Kč za dva úkony právní služby à 9 140 Kč z tarifní hodnoty 210 000 Kč (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby) a jeden úkon ve výši jedné poloviny à 4 570 Kč (jednoduchá výzva k plnění), počítáno z tarifní hodnoty 48 000 Kč za jeden úkon à 3 020 Kč (rozšíření žaloby ze dne [datum]) a počítáno z tarifní hodnoty 258 000 Kč za jeden úkon à 9 340 Kč (účast na jednání před soudem dne [datum]) a jeden úkon ve výši jedné poloviny à 4 670 Kč (účast při vyhlášení rozsudku dne [datum]), 1 800 Kč náhrada hotových výdajů advokátky za uvedených šest úkonů právní služby à 300 Kč podle ustanovení § 13 odst. 4 a. t., 400 Kč náhrada za promeškaný čas strávený cestami k soudu dne [datum] a [datum] podle ustanovení § 14 odst. 3 za čtyři půlhodiny à 100 Kč a 608 Kč náhrada cestovních výdajů podle ustanovení § 13 odst. 5 a. t. za cesty [obec] – [obec] a zpět k jednání soudu dne [datum] a [datum] osobním vozidlem celkem 80 km při průměrné spotřebě benzinu 95 oktanů 5,8 l [číslo] km, ceně benzinu 41,20 Kč l a základní sazbě náhrady za 1 km 5,20 Kč podle vyhlášky č. 467/2022 Sb. + 8 964,48 Kč 21 % DPH (ze všech položek vyjma soudního poplatku). Náklady právního zastoupení zahrnují náhradu za daň z přidané hodnoty podle ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř., když právní zástupkyně žalobce je plátcem této daně. Žalobci nepřísluší náhrada nákladů za úkon spočívající v písemném podání ze dne [datum], když se nejedná o podání ve věci samé podle ustanovení § 11 odst. 1 písm. d) a. t.

19. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností stanovil soud podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. část věty před středníkem. Údaj o místu plnění náhrady nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.