24 C 74/2025

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl soudkyní Mgr. Ing. Danou Semirádovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně, IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 11 030 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 11 030 Kč a úrok z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 10 730 Kč od 16. 4. 2025 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 2 615 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokátky tituly před jménem jméno FO.

1. Žalobkyně podala u soudu dne 17. 6. 2025 žalobu (ve formě návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu) o zaplacení zákonného příspěvku do garančního fondu za období 74 dnů od 4. 7. 2024 do 15. 9. 2024, kdy žalovaná jako provozovatel vozidla registrační značky SPZ, VIN VIN kód, neměla sjednáno povinné pojištění odpovědnosti z provozu tohoto vozidla. Dále nárokovala zaplacení 300 Kč za mimosoudní uplatnění práva na příspěvek výzvou ze dne 14. 2. 2025. Stanovená lhůta pro zaplacení příspěvku uplynula dne 15. 4. 2025 a ode dne následujícího žalobkyně nárokovala i zákonný úrok z prodlení z dlužného příspěvku.

2. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), na základě předložených listinných důkazů, když žalobkyně s tímto postupem souhlasila a žalovaná k výzvě soudu nevyjádřila svůj nesouhlas; žalované byla výzva soudu spolu se žalobou doručena na adrese trvalého pobytu (§ 46b písm. a/ o. s. ř.) uvedené v záhlaví tohoto rozsudku s tím, že písemnosti se tzv. fikcí považují za doručené dnem 18. 11. 2025 (§ 49 odst. 4 o. s. ř.).

3. Ze zprávy Magistrátu města adresa, Odbor dopravně správních agend, ze dne 18. 12. 2025 vyplývá, že v žalovaném období byla žalovaná zapsána v registru vozidel jakožto provozovatel předmětného vozidla, přičemž jde o nákladní automobil s nejvyšší povolenou hmotností 7 490 kg. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě příspěvku do garančního fondu výzvou ze dne 30. 1. 2025, výzvu zaslala žalované na adresu adresa, přičemž jde o adresou trvalého pobytu, podle sdělení pošty zásilka byla žalované doručena dne 31. 1. 2025. Ve výzvě byla žalovaná vyzvána k úhradě ve lhůtě 60 dnů od jejího doručení, výzva obsahovala vysvětlení, za co je povinna uhradit příspěvek a jak byl příspěvek vyčíslen, vyčíslen byl rovněž náklad na mimosoudní uplatnění příspěvku a žalovaná byla poučena o zákonné úpravě a o možnosti doložit, že povinnost k úhradě příspěvku nemá. Byť ve výzvě je citována dřívější právní úprava podle zákona č. 168/1999 Sb., účinného do 31. 3. 2024, byla tato obsahově obdobná, jako je tomu podle zákona č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, účinného od 1. 4. 2024 (dále jen „zákon“), ve vztahu k provozovateli vozidla.

4. V řízení nevyšlo najevo, že žalovaná, jakožto provozovatel předmětného vozidla zapsaný v registru silničních vozidel, by měla podle § 6 odst. 1 zákona v žalovaném období uzavřené pojištění odpovědnosti z provozu tohoto vozidla. Žalovaná na svoji obranu ani netvrdila a neprokazovala, že nebyla osobou povinnou k zaplacení příspěvku. Žalobkyně tak má vůči žalované nárok na zaplacení příspěvku do garančního fondu podle § 45 odst. 2 zákona, a to za žalovaný počet 74 dnů podle § 45 odst. 3 zákona. Za každý den náleží sazba 145 Kč podle § 5 odst. 1 písm. p) vyhlášky č. 69/2024 Sb., ve znění účinném do 31. 12. 2025 (dále jen „vyhláška“), tj. celkem jde o částku ve výši 11 030 Kč, která byla žalobkyni přiznána. Žalobkyni rovněž náleží dalších 300 Kč podle § 45 odst. 2 zákona ve spojení s § 6 vyhlášky za výzvu k úhradě příspěvku ze dne 30. 1. 2025. Žalovaná byla k zaplacení příspěvku vyzvána ve lhůtě podle § 47 zákona, podle něhož by povinnost hradit příspěvek a náklady spojené s jeho mimosoudním uplatněním zanikla, jestliže by provozovatel vozidla nebyl písemně vyzván k zaplacení příspěvku do 1 roku od vzniku povinnosti zaplatit příspěvek, jde-li o osobu zapsanou jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel.

5. Výzva k úhradě příspěvku ze dne 30. 1. 2025, která obsahovala všechny zákonné náležitosti podle § 46 odst. 2 zákona, byla žalované doručena 30. 1. 2025 a bylo tak její povinností uhradit příspěvek ve stanovené lhůtě 60 dnů od doručení výzvy, tj. nejpozději do 1. 4. 2025. Ode dne následujícího je žalovaná s plněním v prodlení a žalobkyni tak náleží podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, úrok z prodlení. Žalobkyně jej požadovala ve správné výši 12 % ročně podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to až od 16. 4. 2025 do zaplacení dlužného příspěvku.

6. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 ve spojení s § 142a odst. 1 o. s. ř., neboť žalobkyně měla ve věci plný úspěch a přísluší jí tak náhrada nákladů řízení potřebných k účelnému uplatňování práva proti žalované; tzv. předžalobní výzva byla žalované zaslána dne 15. 5. 2025. Náklady žalobkyně činí celkem 2 615 Kč a tvoří je 800 Kč soudní poplatek, 1 200 Kč odměna advokátky za zastupování žalobkyně za tři úkony právní služby à 400 Kč (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, podání žaloby) podle § 14b odst. 1 bod 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) (dále jen „a. t.“), neboť se jedná o tzv. formulářovou žalobu, 300 Kč paušální náhrada hotových výdajů advokátky za uvedené tři úkony právní služby à 100 Kč podle § 14b odst. 6 písm. a) a. t. a 315 Kč náhrada za daň z přidané hodnoty z odměny a paušálních náhrad (21 % z 1 500 Kč) podle § 137 odst. 3 o. s. ř., jejímž je právní zástupkyně žalobkyně plátcem.

7. Lhůta k plnění rozsudkem uložených povinností byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř. část věty před středníkem. Údaj o místu plnění náhrady nákladů řízení k rukám advokátky vychází z § 149 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Liberci. Nesplní-li žalovaná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalobkyně podat návrh na exekuci či soudní výkon rozhodnutí.