24 C 80/2019

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl soudkyní Mgr. Ing. Danou Semirádovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalované: osobní údaje žalované o vydání věci

I. Žaloba o uložení povinnosti žalovanému vydat žalobci koněspřežnou čtyřkolovou ruční stříkačku se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou podanou u soudu dne [datum] žalobce nárokoval vydání koněspřežné čtyřkolové ruční stříkačky blíže popsané v podání ze dne [datum] a zachycené na fotografii na č.l. spisu [anonymizováno] a [anonymizováno], kterou má v držení žalovaný. Žalobce uvedl, že dne [datum] na základě ústní dohody ve výboru [anonymizováno] požádal o možnost uložit si v plechovém skladu koněspřežnou stříkačku a další [anonymizováno] techniku, kterou do té doby restauroval a skladoval doma nebo na svém pracovišti na [anonymizováno] v [obec], uskladnění další techniky bylo dne [datum] po následném odsouhlasení ve výboru [anonymizováno], protislužbou za uložení byla možnost se souhlasem žalobce používat stříkačku k propagačním akcím [anonymizováno] a ukázkám [anonymizována dvě slova] a s tím spojené provádění drobné údržby. Dále byla stříkačka na žádost ostatních sborů a organizací předváděna na různých výstavách, o zapůjčení vždy rozhodoval žalobce, sbor dodával dobrovolníky k obsluze stroje, členové sboru na požadavek žalobce prováděli i drobné opravy a údržbu. Žalobce vyjmenovává jednotlivé akce se stříkačkou a k tomu odkazuje na zápisy z výborové schůze [anonymizováno]. Žalobce dne [datum] ukončil funkci statutárního zástupce žalovaného – [anonymizováno] a po inventárním předání funkce požadoval vrácení svých soukromých vnesených věcí, které po dobu členství ve funkcích od roku [rok] do spolku vnesl a které spolku nedaroval ani nepřenechal do trvalého užívání. Do konce měsíce [anonymizováno] [rok] měl žalovaný vrátit i předmětnou [anonymizováno] stříkačku zpět do užívání žalobce, jak plynulo z ústní dohody, což žalovaný neučinil, naopak svým jednáním, kdy vyměnil zámky, žalobci znemožnil přístup k jeho osobním a soukromým věcem. Na e-maily žalobce žalovaný nereagoval, pouze jedním odpověděl, že žádná z věcí mu nebude vydána, pokud neprokáže nabývacími tituly, že se jedná o jeho soukromé věci. Žalovaný si v [anonymizováno] muzeu v [obec] ověřil, jaká technika je tam uložena pod hlavičkou [anonymizováno] za účelem inventárního zaevidování do majetku [anonymizováno], veškeré věci, které žalobce požadoval, nikdy inventárně evidovány nebyly, nebyly nikdy v majetku sboru, některé byly i sešrotovány, aniž by se zjišťovalo, komu patří. To, že žalovaný sbor žádnou [anonymizováno] techniku nevlastnil, potvrdil čestným prohlášením i bývalý [anonymizováno] sboru, který tuto funkci vykonával přes [anonymizováno] let a byl pamětníkem od znovuzaložení v roce [rok] Ani přes předžalobní výzvu ze dne [datum] žalovaný žalobci stříkačku nevydal, nadále požadoval předložení pořizovacích dokladů. Z principiálního hlediska by žalovaná strana měla předložit svoje doklady o nabytí předmětného čerpadla, jedná se o právnickou osobu, která vede účetnictví, musí vlastnit nabývací doklady a podklady pro inventarizaci, žalobce jako fyzická osoba takové povinnosti nemá. Stříkačku žalobce získal v roce [rok] od [anonymizováno] [obec], kde v tu dobu [anonymizováno] bývalý [anonymizována dvě slova] v důchodu a uvedená stříkačka byla nalezena ve staré zrušené hasičárně ve [část obce] jako úplný šrot při kontrole, kdy žalobce byl ve funkci [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] v [obec] a kontrolního orgánu na úseku [anonymizováno] ochrany. Takto bylo zachráněno více [anonymizováno] materiálu a strojů, které vesměs skončily v [anonymizováno] muzeích nebo soukromých sbírkách. O tom, že čerpadlo nebylo a není ve vlastnictví žalovaného, svědčí i zápis z jednání výborové schůze [anonymizováno] ze dne [datum], kdy výbor uložil [anonymizováno] sboru p. [jméno] [celé jméno žalobce], [role v řízení] žalobce, který funkci statutárního orgánu sboru vykonával [anonymizováno] let, aby projednal se žalobcem, svým [anonymizováno], který v tu dobu nebyl členem výboru z důvodu zaměstnání [anonymizována dvě slova] a [anonymizována dvě slova], zda by bylo možné zapůjčit starou stříkačku z [anonymizováno], kde ji měl žalobce uskladněnou a kde prováděl její rekonstrukci, pro ukázku při oslavách [anonymizováno] let v [anonymizováno]. Žalobce uzavřel se žalovaným ústní dohodu zaevidovanou v zápisech z výborových schůzí, podle této dohody se žalovaný zavázal, že si žalobce může vzít věc kdykoli zpátky do svého výlučného používání a ukončit dohodu o uložení bez jakýchkoli dalších materiálových či finančních nároků. Žalovaný zadržuje předmětnou stříkačku neprávem, žalobce má právo na její vydání s odkazem na ustanovení § 1040 občanského zákoníku, a proto navrhuje, aby soud svým rozhodnutím uložil žalovanému povinnost vydat stříkačku žalobci.

2. Žalovaný se žalobou uplatněným nárokem nesouhlasil, uvedl, že stříkačka je umístěna v garáži v prostorách dvora [anonymizována dvě slova], žalovaný však nemůže potvrdit dohodu a zápis ze schůze výboru ze dne [datum], neboť všechny knihy zápisu obsahující celou historii sboru a činnosti výboru neoprávněně zadržuje žalobce. Žalovaný se blíže vyjadřuje k jednotlivým tvrzením žalobce, za nepravdivé považuje zejména jeho tvrzení o tom, že uzavřel se žalovaným dohodu, podle níž se žalovaný zavázal, že si žalobce může vzít věc kdykoli zpátky do svého výlučného užívání. Tvrzení žalobce, že žalovaný věc neprávem zadržuje, je křivým nařčením, neboť žalobce žalovanému ani soudu nepředložil nabývací titul, darovací smlouvu nebo něco podobného. Žalobce, poté co rezignoval na funkci [anonymizována dvě slova], bez vědomí kohokoli odcizil ze skladu v [anonymizována dvě slova] všechny knihy zápisů ze schůzí výboru [anonymizováno] od [anonymizováno] let [anonymizováno] století, doma rovněž uchovává knihy zápisů z [anonymizováno] let, přes opakované výzvy, aby knihy vrátil, tak neučinil, vrácení knih podmínil výměnou za [anonymizováno] stříkačku. Téměř všichni členové sboru vědí, že koněspřežná stříkačka je přes [anonymizováno] let bezpečně uskladněna v prostorách [anonymizována dvě slova] a je v péči členů sboru, kteří ji trvale udržují v bezvadném stavu. Žalobce se začal domáhat vydání stříkačky teprve poté, co ze své vůle předčasně odstoupil z [anonymizována dvě slova], po odstoupení začal náhle tvrdit, že předmětná technika je jeho soukromým vlastnictvím, po celá desetiletí, kdy byl žalobce členem a funkcionářem sboru, nebylo nikde ústně ani písemně zmiňováno, že [anonymizováno] stříkačku vlastní nebo zapůjčuje na oslavy a výstavy žalobce, vždy to bylo pod jménem [příjmení] [příjmení] [jméno]. [anonymizováno] sboru proto písemně žalobce vyzvala, aby ke stříkačce, jejíhož vydání se domáhá, předložil nabývací titul (kupní nebo darovací smlouvu, fakturu apod.) s tím, že na základě předloženého nabývacího titulu mu bude majetek bezodkladně vydán. Žalobce však zaslal pouze ofocený zápis ze schůze výboru ze dne [datum], který v žádném případě nelze považovat za nabývací titul. Žalobce dosud jednoznačný důkaz o svém vlastnictví neposkytl, považuje proto žalovaný jeho žádost o vydání [anonymizována dvě slova] techniky za neoprávněnou a nezákonnou, žalobu žalobce, jakožto stále řádného člena [anonymizováno], vnímá jako účelovou snahu poškodit po svém odchodu z funkce svůj vlastní sbor a jako nemorální jednání. Podáním ze dne [datum] žalovaný doplnil, že hlavním důkazem o vlastnictví [anonymizováno] stříkačky [příjmení] [příjmení] [jméno] je institut vydržení. Sbor stříkačkou disponuje, ale zároveň provedl na vlastní náklady její renovaci, již déle než [anonymizováno] let se o ni pečlivě stará a průběžně vylepšuje její technický stav při vynaložení vlastních prostředků.

3. Podle ustanovení § 1040 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“, kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.

4. Soud má v dané věci po provedeném řízení za to, že nelze v žádném případě upřít žalobci, že se zasloužil o získání předmětné stříkačky koncem [anonymizováno] let a následně i zásadním způsobem o její renovaci.

5. Jak žalobce tvrdil a bylo osvědčeno i výpověďmi svědků, členů žalovaného, první akce se stříkačkou proběhla v roce [rok] při oslavách [anonymizováno] výročí sboru v [anonymizováno] a poté v roce [rok] při oslavě narozenin žalobcova [role v řízení], tehdejšího [anonymizováno] sboru. Lze souhlasit se žalobcem, že v té době se mohlo jednat o zapůjčení stříkačky, kterou měl uskladněnu na letišti, kde pracoval, k tomu svědčí i obsah zápisu z výborové schůze ze dne [datum]. Obě tyto akce však časově předchází roku [rok], kdy žalobce podle svého tvrzení uskladnil stříkačku ve skladu sboru. Žalobce svůj nárok na vydání stříkačky stavěl právě na tom, že po ústní dohodě ve výboru žalovaného si v plechovém skladu uložil stříkačku a další [anonymizováno] techniku, kterou do té doby restauroval a skladoval doma nebo na svém pracovišti na letišti, protislužbou pak byla možnost sboru se souhlasem žalobce používat stříkačku k propagačním účelům a ukázkám [anonymizována dvě slova]. V zápise z výborové schůze ze dne [datum] je zapsáno:“ s. [celé jméno žalobce] [anonymizováno] – do [anonymizováno] skladu by uschoval další [anonymizováno] techniku, čerpadlo opravuje doma“. Další zápisy z výborových schůzí, na které žalobce odkazuje, se týkají použití stříkačky, její údržby či jejího zapůjčení [anonymizováno], jde o stručné a kusé zápisky, kdy všechny tyto zápisy jsou datovány převážně v [anonymizováno] letech minulého století. Má pak soud za to, že tyto listiny nejsou přesvědčivými důkazy o žalobcem tvrzené dohodě, a v kontextu dalších okolností, jakož i doby, po kterou oběma stranami respektovaný faktický stav trval, má za to, že umístění stříkačky u sboru nepředstavovalo její pouhé uskladnění s tím, že žalobce je jejím vlastníkem, nýbrž že šlo o její předání sboru pro jeho potřeby v rámci jeho činnosti, když žalobce sám byl členem a posléze funkcionářem sboru.

6. Nebylo totiž mezi účastníky sporu o tom, že stříkačka byla po celou dobu používána k prezentaci sboru, výstavám, při ukázkách [anonymizována dvě slova], ani to tom, že žalovaný prováděl její údržbu, resp. dílčí renovace. Žalobce o vydání stříkačky požádal začátkem roku [rok] v souvislosti s ukončením své funkce. Členové žalovaného, kteří vypovídali jako svědci, shodně uvedli, že se stříkačkou se vždy zacházelo a hovořilo se o ní jako o„ naší“, tedy jako o stříkačce sboru, o tom, že by měla patřit žalobci, se nikdy nemluvilo. Vždy, když se stříkačka vystavovala nebo se s ní hasiči účastnili soutěží nebo ukázek, vždy se tak dělo pod hlavičkou [anonymizováno]. To ostatně žalobce nijak nesporoval, toliko dodal, že psali-li někde novináři, že se účastnili hasiči se svojí stříkačkou, ještě to neznamená, že byla skutečně jejich. Fotografie s popiskem„ Byla dokončena oprava [anonymizováno] stříkačky“ je založena v kronice žalovaného. Z brožury [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] u [anonymizováno] v [příjmení] [jméno] pak vyplývá, že tato obsahuje malý [anonymizováno] přehled o [anonymizováno] technice, kterou sbor disponoval a o kterou se vší úctou vždy řádně staral. Je zde konstatováno, že„ .. z těchto zápisů vybíráme údaje o [anonymizováno] technice a vybavení, které sbor vlastnil a používal v letech [rok] až [rok]“ a je zde mimo jiné fotografie předmětné stříkačky, která je předmětem tohoto sporu, s popiskem [rok] zrekonstruovaná [anonymizováno] stříkačka. Nelze přitom přehlédnout, že autorem brožury z roku [rok] je sám žalobce. V roce [rok] přitom již společenské poměry nijak nebránily deklaraci výlučného vlastnictví fyzickou osobou tak, jak tomu mohlo být za minulého režimu v době, kdy se stříkačka dostala k žalovanému. V návaznosti na to, se soud zabýval obranou žalovaného spočívající v tom, že žalovaný předmětnou stříkačku vydržel.

7. Podle ustanovení § 1089 odst. 1 o. z. drží-li poctivý držitel vlastnické právo po určenou dobu, vydrží je a nabude věc do vlastnictví.

8. Podle § 1090 odst. 1 o. z. k vydržení se vyžaduje pravost držby a aby se držba zakládala na právním důvodu, který by postačil ke vzniku vlastnického práva, pokud by náleželo převodci nebo kdyby bylo zřízeno oprávněnou osobou.

9. Pravá držba je přitom taková, kdy držitel nezískal držený objekt násilím, lstivě nebo výprosou. Zároveň se vyžaduje držba opřená o řádný titul. Žádným takovým titulem, jímž by na něho prokazatelně došlo k převodu vlastnického práva, však žalovaný nedisponuje. Nelze tedy uzavřít tak, že by vlastnické právo vydržel ve smyslu ustanovení § 1090 odst. 1 o. z.

10. Nicméně, s účinností o. z. byl od 1. 1. 2014 do našeho právního řádu zaveden institut mimořádného vydržení, jde o ustanovení § 1095 o. z., podle něhož uplyne-li doba dvojnásobně dlouhá, než jaké by bylo jinak zapotřebí, vydrží držitel vlastnické právo, i když neprokáže právní důvod, na kterém se jeho držba zakládá. To neplatí, pokud se mu prokáže nepoctivý úmysl.

11. Institut mimořádného vydržení umožňuje poskytnout ochranu faktickým stavům, jejichž základ je sice pochybný nebo sporný, ale kde tvrzené nebo domnělé vlastnictví trvá značně dlouhou dobu. Jedná se tak, jako v dané věci, o situace, kdy někdo drží movitou věc a není s to dokázat svůj vlastnický titul proti tomu, kdo jeho vlastnictví popírá.

12. Byť tedy žalovaný v řízení neprokázal existenci právního titulu, má soud za to, že právě s ohledem na dlouhou dobu – již od roku [rok] – kdy žalovaný předmětnou stříkačku drží za již shora popsaných okolností a nakládá s ní v rámci své činnosti, tuto také udržuje a opravuje, vydržel stříkačku právě ve smyslu ustanovení § 1095 o. z. S ohledem na okolnosti užívání stříkačky, které jsou v zásadě mezi účastníky nesporné, je zjevné, že na straně žalovaného nepoctivý úmysl není dán. Navíc za situace, kdy funkci starosty [anonymizováno] dlouhodobě vykonával žalobce a před ním jeho [role v řízení], bylo právě na nich, aby jasným a zřetelným způsobem dali najevo soukromé vlastnictví stříkačky a její zapůjčení sboru či uskladnění ve skladu sboru, kdy namísto toho, způsob, jakým bylo dlouhodobě se stříkačkou nakládáno, důvodně vyvolává přesvědčení [anonymizováno], že stříkačka byla poskytnuta pro potřeby sboru, v zájmu jím vyvíjené činnosti, kdy sbor se o tento majetek také řádně staral. Skutečnost, že stříkačka nebyla a není vedena v inventurních seznamech, není zcela vypovídající s ohledem na to, že odpovědnost za jejich vedení spočívala právě na žalobci, resp. předtím jeho [role v řízení]. Jak však bylo již výše uvedeno, byl to právě žalobce, který do informační brožury o [anonymizováno] technice u [příjmení] [příjmení] [jméno] sám zahrnul předmětnou stříkačku. Je třeba vzít v potaz i to, že žalobce stříkačku získal při výkonu své pracovní činnosti, resp. funkce u [anonymizována čtyři slova], po její opravě a rekonstrukci, za niž mu jistě nelze upřít zásluhu, dal stříkačku k dispozici žalovanému, tj. subjektu, který svojí činností má nezastupitelné místo v systému [anonymizováno] ochrany a který obvykle v rámci ní pečuje i o [anonymizováno] techniku, kdy navíc žalobce byl dlouholetým členem a funkcionářem žalovaného. Svůj záměr, aby předmětná stříkačka zůstala v dispozici žalovaného, ostatně žalobce deklaroval i v průběhu řízení, kdy jak uvedl, počítal s tím, že by stříkačku slavnostně sboru předal při příležitosti výročí [anonymizováno] let, zjevně však v reakci na změnu personální situace uplatnil vůči žalovanému požadavek na vydání stříkačky a následně podal ve věci žalobu. Soud proto neshledal žalobou uplatněný nárok důvodným a žalobu zamítl.

13. Podle přechodného ustanovení § 3066 o. z. do doby stanovené v § 1095 se započte i doba, po kterou měl držitel, popřípadě jeho právní předchůdce, věc nepřetržitě v držbě přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; tato doba však neskončí dříve než uplynutím dvou let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jde-li o věc movitou, a pěti let, jde-li o věc nemovitou.

14. V případě mimořádného vydržení trvá vydržecí doba u movitých věcí 6 let, a po nabytí účinnosti o. z. je možné mimořádné vydržení uznat nejdříve k 1. 1. 2016, což je v dané věci splněno. Po celou vydržecí dobu trvala držba žalovaného kontinuálně bez přerušení.

15. Soud v odůvodnění rozsudku blíže nehodnotil jednotlivé listinné důkazy, z nichž nebyly zjištěny žádné ve věci rozhodné skutečnosti, zejména zápisy ze schůzí výboru, předžalobní komunikaci účastníků či listiny týkající se jiné techniky. Žádné rozhodné skutečnosti nevyplynuly ani z výpovědi svědka [příjmení] [jméno] [příjmení].

16. O nákladech řízení ve vztahu mezi jeho účastníky rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, za situace, kdy ve věci úspěšný žalovaný náhradu nákladů řízení nepožadoval.