24 C 83/2022

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl soudkyní Mgr. Ing. Danou Semirádovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o výživné pro zletilé dítě

I. Výživné, které je žalovaný je povinen platit žalobkyni, se zvyšuje na částku 5 000 Kč měsíčně s účinností od 3. 9. 2020. Tím se mění rozsudek Okresního soudu v Liberci č. j. [číslo jednací] ze dne 20. května 2003.

II. Nedoplatek výživného za období od 3. 9. 2020 do 31. 12. 2022 ve výši 97 767 Kč je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni v měsíčních splátkách ve výši 3 000 Kč splatných vždy do 15. dne příslušného měsíce počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně podala u soudu dne [datum] žalobu, jíž se domáhala uložení povinnosti žalovanému platit jí výživné ve výši 5 000 Kč počínaje dnem 3. 9. 2020. Uvedla, že je dcerou žalovaného, po rozvodu rodičů zůstala bydlet u matky, rozsudkem zdejšího soudu č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], bylo rozhodnuto, že žalovaný je povinen přispívat na výživu žalobkyně částku 1 500 Kč měsíčně vždy do 15. dne v měsíci předem k rukám matky s účinností od [anonymizováno] [číslo], rozhodnuto tak bylo před více než 19 lety, žalobkyně se domáhá určení výživného, které odpovídá jejím aktuálním odůvodněným potřebám a majetkovým poměrům a je ve schopnostech a možnostech žalovaného. Žalobkyně dosud bydlí u matky, ta plní svoji vyživovací povinnost vůči žalobkyni, zajišťuje jí potřebnou péči, stravu, kapesné, žalovaný na výživu žalobkyně přispívá nepravidelně, na výchově a péči o žalobkyni se o jejího útlého věku nikterak nepodílel. Žalobkyně je studentkou [ulice] školy [anonymizováno] a [anonymizováno] [obec], obor [anonymizováno], kde pravidelně dosahuje výborných výsledků, hodlá pokračovat ve studiu na vysoké škole. Vzhledem ke stále trvající přípravě na budoucí povolání si žalobkyně nemůže opatřit finanční prostředky na svou obživu prací, snaží se pracovat brigádně s příjmem cca 2 000 Kč. Příprava na vysokoškolské studium a samo studium pak přinese žalobkyni zvýšené náklady, zejména na nákup odborných publikací a skript, pro studijní účely bude nucena zakoupit notebook, další náklady představuje jízdné 600 Kč měsíčně, paušál mobilního telefonu 300 Kč měsíčně, náklady na internet 274 Kč měsíčně, nájemné včetně služeb 6 000 Kč měsíčně, školní pomůcky 2 000 Kč ročně, jídlo a drogerie 5 000 Kč měsíčně, ošacení 1 000 Kč měsíčně, volnočasové sportovní aktivity 500 Kč měsíčně, kulturní potřeby 1 600 Kč ročně, byt užívá žalobkyně se svojí matkou, která také dosud plně hradila nájemné. Žalobkyně nemá žádný nemovitý majetek ani hodnotou významný majetek. Matka žalobkyně má jako jediný příjem invalidní důchod pro invaliditu [anonymizováno] stupně ve výši [částka], jinak je nemajetná. Žalovaný je zaměstnán u zaměstnavatele [právnická osoba] v [obec], v období od [datum] do [datum] činil jeho čistý měsíční příjem [částka], usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci č. j. [insolvenční spisová značka] ze dne [datum] byl zjištěn úpadek žalovaného a povoleno řešení úpadku oddlužením. Dále žalobkyně doplnila, že až v [anonymizováno] [rok] z insolvenčního řízení se dozvěděla, jaké má žalovaný příjmy, dozvěděla se rovněž že byla přijata na vysokou školu a že vyživovací povinnost bude trvat i nadále, požaduje proto výživné zpětně, a to do svých 18. narozenin. Žalovaného se pokoušela kontaktovat, ten však zvýšení výživného podmiňuje tím, že se s ním žalobkyně bude více bavit a stýkat se s ním. V souvislosti s vysokoškolským studiem v [obec] došlo se změně v bydlení, žalobkyně se podílí v rozsahu jedné třetiny na úhradách spojených s pronajatým bytem, a to částkou ve výši 6 400 Kč, podílela se i na úhradě jistoty složené ve výši 25 000 Kč.

2. Žalovaný souhlasil se zvýšením výživného na částku 5 000 Kč, nikoli však zpětně, žalobkyně je nijak nekontaktovala, aby mu dala na vědomí, že vůbec studuje nebo o zvýšení výživného požádala. Uvedl, že se žalobkyní hovořil naposledy, když jí bylo 18 let, nemá na ni telefonní číslo, nemá jak ji kontaktovat, kde bydlí, ví. U zaměstnavatele [právnická osoba] je zaměstnán od [anonymizováno] roku [rok], je to jediný příjem, který má, jinou vyživovací povinnost nemá, žije u matky, které přispívá na jídlo a inkaso částku 6 000 Kč, nevlastní žádný majetek významné hodnoty, vlastní [značka automobilu], rok výroby 1998.

3. Podle ustanovení § 911 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“, výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.

4. Podle ustanovení § 913 odst. 1 o. z. pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. Podle ustanovení § 913 odst. 2 o. z. při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Dále je třeba přihlédnout k tomu, že povinný o oprávněného osobně pečuje, a k míře, v jaké tak činí; přihlédne se popřípadě i k péči o rodinnou domácnost. Podle ustanovení § 915 odst. 1 o. z. životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte.

5. Podle ustanovení § 922 odst. 1 o. z. výživné lze přiznat jen ode dne zahájení soudního řízení; u výživného pro děti i za dobu nejdéle tří let zpět od tohoto dne.

6. Podle ustanovení § 163 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o. s. ř.“, rozsudek odsuzující k plnění v budoucnu splatných dávek nebo k plnění ve splátkách je možno na návrh změnit, jestliže se podstatně změnily okolnosti, které jsou rozhodující pro výši a další trvání dávek nebo splátek. Nestanoví-li zákon jinak, je změna rozsudku přípustná od doby, kdy došlo ke změně poměrů.

7. Plnění vyživovací povinnosti je dlouhodobou záležitostí. V jejím průběhu se často mění podmínky, které jsou rozhodující jak pro její existenci, tak i pro rozsah, v němž je tato vyživovací povinnost stanovena. V průběhu plnění vyživovací povinnosti proto může soud vydat za podmínek uvedených v ustanovení § 163 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o. s. ř.“, rozhodnutí, kterým vyživovací povinnost změní. Jde o hmotně právně a procesně právně stanovenou výjimku ze zásady, že nelze měnit pravomocná soudní rozhodnutí. Změnu okolností podle ustanovení § 163 odst. 1 o. s. ř. nelze spatřovat v jakékoliv změně v hlediscích rozhodujících pro stanovení výživného. Vždy musí jít o změnu závažnějšího rázu v těch okolnostech, které tvořily podklad pro vydání dřívějšího rozhodnutí, tedy o změnu, která se výraznějším způsobem projeví v poměrech účastníků. Proto je vždy nezbytné porovnat stav, který zde existoval v době posledního rozhodnutí a stav stávající.

8. O výživném pro žalobkyni bylo naposledy rozhodnuto rozsudkem zdejšího soudu č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], kterým soud schválil dohodu rodičů tehdy nezletilé žalobkyně, podle níž byla nezletilá svěřena do péče matky a otec (žalovaný) se zavázal přispívat na její výživu částkou 1 500 Kč do každého 15. dne v měsíci předem k rukám matky s účinností od [datum]. Soud vycházel z toho, že oba rodiče mají vyživovací povinnost pouze k žalobkyni, ta je zdravá, má běžné potřeby odpovídající jejímu věku (tehdy [anonymizována dvě slova] rok), matka s ní byla na rodičovské dovolené, jejím příjmem byl rodičovský příspěvek a přídavky na dítě, žila se žalobkyní v domě svých rodičů, neměla majetek, z něhož by měla výnosy. Žalovaný měl ze zaměstnání průměrný příjem [částka] plus cestovní náhrady, které se pohybují od [částka] do [částka], neměl majetek, z něhož by měl výnosy.

9. Je nepochybné, že od roku [rok] došlo k zásadní změně poměrů především na straně žalobkyně, která je již dospělou ženou, její potřeby se mnohonásobně zvýšily. Vzhledem k tomu, že dosud není schopna sama se živit, neboť se připravuje na budoucí povolání studiem vysoké školy, její potřeby jsou navyšovány především výdaji spojenými s tímto studiem. Již jen ze samotné doby, která uplynula od poslední úpravy výživného, lze dovodit, že došlo k nárůstu potřeb na straně žalobkyně. Od posledního rozhodnutí o výživném uplynulo již 19 let, žalobkyně byla v době posledního rozhodnutí o výživném [anonymizováno] dítětem, nyní je zletilou studentkou vysoké školy, její potřeby jsou prakticky totožné s potřebami dospělého člověka. Je nepochybné, že na straně žalobkyně došlo k podstatné změně poměrů spojené s nárůstem běžných potřeb (strava, ošacení apod.) a potřeb spojených se studiem. K prokázání této změny poměrů není třeba žádných dalších tvrzení ani důkazů, tato změna je způsobena prostým uplynutím času a dosavadní výše výživného 1 500 Kč neodpovídá potřebám dospělého člověka studujícího vysokou školu v [obec] a tato skutečnost je notorietou.

10. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že žalovaný platí žalobkyni výživné ve výši 1 500 Kč měsíčně. Potvrzeními o studiu bylo doloženo, že žalobkyně byla ve školním roce [rok] [rok] navštěvovala [anonymizováno] ročník [ulice] školy [anonymizováno] a [anonymizováno], [obec], s pravidelným denním vyučováním, a že v akademickém roce [rok] [číslo] je studentkou prezenční formy studia akreditovaného bakalářského a studijního programu [anonymizována tři slova] [obec] [anonymizováno] univerzity v [obec].

11. U [název soudu] – [pobočka] je pod sp. zn. [insolvenční spisová značka] vedeno insolvenční řízení žalovaného, usnesením insolvenčního soudu ze dne [datum] byl zjištěn úpadek žalovaného a povoleno jeho řešení oddlužením.

12. Ze mzdového listu žalovaného vyplývá, že jeho čistý příjem za měsíce [anonymizováno] až [anonymizováno] [rok] činil 36 943 Kč, tj. průměrně měsíčně 36 943 Kč, za rok [částka], tj. průměrně měsíčně 40 763 Kč, a za období od [anonymizováno] do [anonymizováno] [částka], tj. průměrně měsíčně 43 547 Kč.

13. Podle doporučující tabulky Ministerstva spravedlnosti má pro věkovou kategorii 16 let a vyšší podíl výživného na příjmu povinné osoby činit 20 % (od září 2022), do této doby bylo stanoveno rozpětí od 19 % do 25 %.

14. Při rozhodování o zvýšení výživného vychází soud z výše uvedeného průměrného čistého měsíčního příjmu žalovaného, žalovaný nemá další vyživovací povinnost, jeho výdělečné schopnosti a možnosti nejsou omezeny nepříznivým [anonymizováno] stavem, má běžné náklady na bydlení, není vlastníkem nemovitého majetku ani jiného majetku významné hodnoty, účastníci se nestýkají, nad rámec výživného žalovaný žalobkyni ničeho nepřispívá. Je pak soud vázán v dané věci výší výživného požadovaného žalobkyní, která je ode dne, od něhož zvýšení výživného požaduje, zletilá, její potřeby jsou odpovídající jejímu věku a studiu závěrečného ročníku střední školy a posléze vysoké školy, tyto nejsou dále navyšovány zdravotním stavem ani žádnými mimořádnými náklady např. na volnočasové aktivity. Požadavku žalobkyně na výživné v částce 5 000 Kč měsíčně lze plně vyhovět, když podle názoru soudu by výživné odpovídající zákonným hlediskům obstálo i v částce vyšší.

15. Výše citované ustanovení § 922 odst. 1 o. z. umožňuje, aby dítě žádalo výživné až za tři roky zpětně, v dané věci soud neshledal žádné výjimečné okolnosti, pro které by výživné žalobkyni od jí požadovaného dne, kdy dovršila 18. let, nepřiznal. Je sice faktem, že žalobkyně se se žalovaným nestýká, tato skutečnost sama o sobě však důvodem pro odepření výživného není, ničeho o tom, že by se žalobkyně měla ve vztahu k žalovanému, jako osobě výživou povinné, chovat natolik závadným způsobem, např. vulgárním, že by takové chování kolidovalo s dobrými mravy, tvrzeno nebylo. Na druhé straně však žalobkyni ničeho objektivně nebránilo, aby se zvýšení výživného tak, aby odpovídalo jejím aktuální potřebám, domáhala již dříve, v době, kdy tato potřeba také vyvstala, čímž by předešla vzniku nedoplatku na straně žalovaného. To, že žalobkyně neznala výši příjmů žalovaného, objektivním důvodem není, neboť výši příjmů k návrhu žalobkyně může vyžádat v rámci dokazování soud. Lze proto vznik nedoplatku výživného v nikoli malé částce přičíst k tíži žalobkyně, a tuto skutečnost soud jednak zohlednil v tom, že umožnil žalovanému vzniklý nedoplatek zaplatit ve splátkách, a jednak v rozhodnutí o nákladech řízení ve vztahu mezi jeho účastníky, kdy podle ustanovení § 150 o. s. ř. ve věci úspěšné žalobkyni nepřiznal jejich náhradu. Nedoplatek výživného za období od 3. 9. 2020 do 31. 12. 2022 tvoří 27 měsíců krát částka 3 500 Kč + 3 267 Kč za září 2020.