24 C 83/2026

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl soudkyní Mgr. Ing. Danou Semirádovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 21 743,33 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba o zaplacení 21 743,33 Kč a úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 21 300 Kč od 17. 10. 2024 do zaplacení se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou podanou ve formě návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu u soudu dne 8. 1. 2026 žalobkyně nárokovala ze smlouvy o úvěru č. , spisová značka, uzavřené dne 16. 9. 2024 právní předchůdkyní žalobkyně společností , právnická osoba, , IČO , IČO, , a žalovaným zaplacení dlužné jistiny úvěru ve výši 15 000 Kč, poplatku za sjednání úvěru ve výši 6 300,16 Kč a smluvního úroku ve výši 443,17 Kč, tj. celkem 21 743,33 Kč, spolu s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 21 300 Kč od 17. 10. 2024 do zaplacení.

2. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, jeho stanovisko k žalobou uplatněnému nároku nebylo zjištěno.

3. Soud věc projednal a rozhodl podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) v nepřítomnosti účastníků vycházeje z obsahu spisu a z provedených důkazů, když žalobkyně, která svoji neúčast omluvila, s tímto postupem souhlasila a žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil. Předvolání k jednání spolu se žalobou bylo žalovanému doručeno na adrese trvalého pobytu (§ 46b písm. a/ o. s. ř.) uvedené v záhlaví tohoto rozsudku s tím, že písemnosti se považují za doručené tzv. fikcí dnem 30. 5. 2026 (§ 49 odst. 4 o. s. ř.).

4. Žalobkyně v dané věci žalobou uplatnila vůči žalovanému k zaplacení pohledávku, kterou měla od původní věřitelky společnosti , právnická osoba, nabýt postoupením. Zabýval se tudíž soud nejprve tím, že žalobkyně je oprávněna k uplatnění pohledávky u soudu, tj. její aktivní věcnou legitimací.

5. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

6. Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

7. Podle § 1882 odst. 1 o. z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.

8. Nejvyšší soud ve svém rozhodování k dnes již neúčinné právní úpravě zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen „obč. zák.“), vycházel z toho, že smlouvou o postoupení pohledávky dochází ke změně v osobě věřitele, tj. do právního vztahu mezi věřitelem a dlužníkem nastoupí na místo původního věřitele (postupitele) věřitel nový (postupník), aniž by došlo ke změně v obsahu závazku. Není-li ve smlouvě o postoupení pohledávky dohodnuto jinak, dochází ke změně osoby věřitele již uzavřením smlouvy, bez ohledu na to, zda postupitel postoupení pohledávky dlužníkovi oznámil, popř. postupník postoupení pohledávky dlužníkovi prokázal; možnost dlužníka přivodit zánik svého dluhu vůči dosavadnímu věřiteli (§ 526 odst. 1 věta druhá obč. zák.) tím není dotčena (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 9. 12. 2009, sp. zn. 31 Cdo 1328/2007, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 61/2010, či v něm citovaný rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 1. 2007, sp. zn. 29 Odo 360/2005). Tamtéž Nejvyšší soud uzavřel, že ke změně v osobě věřitele přitom může dojít jen na základě platné smlouvy o postoupení pohledávky, kdy nový věřitel (postupník) nabývá nejen postupovanou pohledávku, ale spolu s ní též aktivní věcnou legitimaci k jejímu uplatnění a úplnému výkonu. Naproti tomu je otázka platnosti smlouvy o postoupení pohledávky nerozhodná z hlediska účinku splnění dluhu postupníkovi, oznámí-li dlužníku postoupení pohledávky postupitel. Z těchto závěrů Nejvyšší soud vychází i nadále za stávající právní úpravy, viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 4. 2024, sp. zn. 23 Cdo 712/2024.

9. Z uvedeného plyne, že v případě, kdy postupitel dlužníka o postoupení pohledávky řádně nevyrozumí, musí soud ve sporu o zaplacení takové pohledávky posuzovat platnost postupní smlouvy, neboť postupník prokazuje svoji aktivní legitimaci pouze smlouvou.

10. V dané věci žalobkyně ničeho o tom, kdy a jakým způsobem a zda vůbec postupitel (společnost , právnická osoba, ) žalovaného vyrozuměla o postoupení pohledávky, netvrdila. Předložila listinu s oznámením o postoupení pohledávky ze dne 3. 12. 2025 adresovanou žalovanému, o tom, kdy a jakým způsobem a zda vůbec se tato listina dostala do sféry dispozice žalovaného, rovněž nebylo ničeho tvrzeno. Předložen byl podací lístek ze dne 5. 12. 2025 o odeslání zásilky žalovanému odesílatelem advokátkou , Jméno advokátky, . Podací lístek však svědčí pouze o tom, že listina byla žalovanému prostřednictvím , právnická osoba, . odeslána, nevypovídá však již ničeho o tom, zda doručovaná listina se také dostala do sféry jeho dispozice. Oznámení (vyrozumění) o postoupení pohledávky je jednostranným hmotněprávním jednáním postupitele, které ke své účinnosti vůči nepřítomné osobě vyžaduje, aby projev vůle došel do sféry dispozice takové osoby (§ 570 odst. 1 o. z.). Sférou dispozice je přitom třeba rozumět konkrétní možnost nepřítomné osoby seznámit se s jí adresovaným právním jednáním. Právní teorie i soudní praxe takovou možností chápe nejen samotné převzetí písemného hmotněprávního jednání adresátem, ale i ty případy, jestliže doručením dopisu, obsahujícího projev vůle, do bytu adresáta či do jeho poštovní schránky, popřípadě i vhozením oznámení do poštovní schránky o uložení takové zásilky, nabyl adresát hmotněprávního jednání objektivní příležitost seznámit se s obsahem zásilky. Přitom není nezbytné, aby se adresát skutečně seznámil s obsahem hmotněprávního jednání, dostačuje, že měl objektivně příležitost tak učinit (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. 3. 2005, sp. zn. 26 Cdo 864/2004). V daném případě žádná z listin připojených k žalobě nesvědčila o tom, že oznámení postupitele o postoupení pohledávky ze dne 3. 12. 2025 bylo žalovanému doručeno, tedy že jej převzal či že se jinak dostalo do sféry jeho dispozice. Nebylo tedy prokázáno, že postupitel oznámil žalovanému (dlužníkovi) postoupení pohledávky žalobkyni, a tudíž se soud zabýval dále tím, zda žalobkyně, jakožto postupník, příslušnou smlouvou postoupení pohledávky prokázala.

11. Žalobkyně předložila rámcovou smlouvu o postupování pohledávek ze dne 7. 11. 2025 uzavřenou mezi společností , právnická osoba, jakožto postupitelem a žalobkyní jakožto postupníkem s tím, že postupník má v úmyslu kupovat od postupitele portfolia pohledávek za dlužníky ze smluv o spotřebitelském úvěru. Postupitel se zavázal jednou měsíčně předat postupníkovi datovou pásku obsahující seznam pohledávek, postupník se zavázal nejpozději následující den ověřit její soulad s podmínkami smlouvy, a pokud bude portfolio tyto podmínky splňovat, zavázaly se strany uzavřít dílčí smlouvu o postoupení pohledávek. , právnická osoba, bodu 3 rámcové smlouvy strany sjednaly, že postoupení každého jednotlivého portfolia pohledávek dle rámcové smlouvy bude účinné dnem zaplacení kupní ceny za jednotlivé portfolio pohledávek, a to v rozsahu, ve kterém tyto pohledávky splňují podmínky podle rámcové smlouvy. V § 4 bodu 2 rámcové smlouvy se postupník zavázal zaplatit každou kupní cenu za portfolio pohledávek bankovním převodem na bankovní účet postupitele do 7 pracovních dnů po uzavření smlouvy. Dále byla předložena dílčí smlouva o postoupení pohledávek ze dne 3. 11. 2025, na jejímž základě postupuje postupitel postupníkovi pohledávky v počtu 254 ks v celkové hodnotě , částka, a postupník tyto pohledávky za podmínek stanovených v rámcové smlouvě přijímá. Celková cena za postupované pohledávky je sjednána v samostatné dohodě o úplatě.

12. Podle § 548 o. z. vznik, změnu nebo zánik práv lze vázat na splnění podmínky. Je-li zánik práva nebo povinnosti vázán na nemožnou podmínku, nepřihlíží se k ní (odst. 1). Podmínka je odkládací, závisí-li na jejím splnění, zda právní následky jednání nastanou. Podmínka je rozvazovací, závisí-li na jejím splnění, zda právní následky již nastalé pominou (odst. 2).

13. V daném případě smluvní strany ujednáním v § 3 bodu 3 rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 7. 11. 2025 vázaly postoupení pohledávek, tj. účinnost každé dílčí smlouvy, na naplnění odkládací podmínky spočívající v zaplacení sjednané kupní ceny za jednotlivé portfolio pohledávek. O tom, kdy a jakým způsobem a zda vůbec žalobkyně tuto kupní cenu zaplatila, žalobkyně ničeho neuvedla a o této skutečnosti nesvědčila ani žádná z listin připojených k žalobě. Bez toho, aby bylo prokázáno, že žalobkyně sjednanou kupní cenu za postoupené portfolio pohledávek zaplatila, a byla tudíž naplněna sjednaná odkládací podmínka účinnosti dílčí smlouvy (postoupení pohledávek), nelze uzavřít, zda došlo k postoupení pohledávek žalobkyni, a tím ani, zda je dána její věcná legitimace k vymáhání předmětné pohledávky vůči žalovanému v soudním řízení. Soud tudíž žalobu o zaplacení 21 743,33 s příslušenstvím zamítl, neboť nedostatek aktivní věcné legitimace žalobkyně je samostatným a prvořadým důvodem, který vede k zamítnutí žaloby, aniž by bylo třeba zabývat se věcí samou.

14. Soud byl při jednání připraven poskytnout žalobkyni poučení podle § 118a odst. 3 o. s. ř. o tom, že nepředložením důkazu o zaplacení kupní ceny za postoupené portfolio pohledávek neunáší své důkazní břemeno ohledně ve věci rozhodné skutečnosti, žalobkyně se však svojí neúčastí při jednání soudu o poučení a možnost reagovat na ně připravila.

15. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. v situaci, kdy ve věci zcela úspěšnému žalovanému, který by měl právo na náhradu nákladů řízení, žádné podle obsahu spisu nevznikly.