24 C 87/2019

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl soudkyní Mgr. Ing. Danou Semirádovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částky 61 000,69 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se zastavuje co do částky 21 335,38 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8 % ročně od 1. 1. 2018.

II. Žaloba o zaplacení částky 39 665,31 Kč a úroku z prodlení ve výši 8 % ročně z částky 5 548,69 Kč od 1. 1. 2017 do zaplacení, z částky 11 697 Kč od 1. 10. 2017 do zaplacení, z částky 5 984,62 Kč od 1. 1. 2018 do zaplacení a z částky 15 819 Kč od 1. 3. 2019 do zaplacení se zamítá.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradu nákladů řízení částku 13 677,60 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou podanou u soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 17 245,69 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8 % ročně z částky 5 548,69 Kč od 1. 1. 2017 do zaplacení a z částky 11 697 Kč od 1. 10. 2017 do zaplacení s tím, že žalovaná je vlastníkem bytové jednotky [číslo] v domě [adresa] v ulici [ulice] v [obec] se spoluvlastnickým podílem na domě v rozsahu [číslo], žalobkyně je správcem domu zvoleným na shromáždění vlastníků dne [datum] a žalovaná částka představuje nedoplatek z vyúčtování služeb (vodné a stočné, spalinové cesty) za rok 2016 ve výši 11 697 Kč a náklady na správní činnost ve výši 2 572,33 Kč a náklady na správu domu ve výši 2 976,36 Kč vyplývající z vyúčtování za rok 2016. Spolu s tím žalobkyně nárokovala zaplacení úroku z prodlení ve výši 8 % ročně z částky 5 548,69 od 1. 2017 do zaplacení a z částky 11 697 Kč od 1. 10. 2017 do zaplacení.

2. Žalobou podanou u soudu dne [datum rozhodnutí] původně pod sp. zn. 24 C 340/2019 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 43 755 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8 % ročně z částky 27 320 Kč od 1. 1. 2018 do zaplacení a z částky 15 819 Kč od 1. 3. 2019 do zaplacení s tím, že žalovaná částka představuje nedoplatek z vyúčtování služeb (vodné a stočné, spalinové cesty) za rok 2017 ve výši 15 819 Kč a zálohy na správní činnost ve výši 168 Kč (12 krát 14 Kč) a na správu domu ve výši 27 768 Kč (12 krát 2 314 Kč) za rok 2017. Spolu s tím žalobkyně nárokovala zaplacení úroku z prodlení ve výši 8 % ročně z částky 27 320 Kč od 1. 1. 2018 do zaplacení a z částky 15 819 Kč od 1. 3. 2019 do zaplacení.

3. Usnesením č. j. 24 C 87/2019-58 ze dne 4. května 2020 soud řízení v obou věcech spojil ke společnému řízení pod sp. zn. 24 C 87/2019.

4. Žalovaná se žalobou uplatněnými nároky nesouhlasila, považuje je za neoprávněné, uvedla, že výpis z katastru nemovitostí je vadný, nebylo prokázáno, že by existovala jednotka [číslo] tato jednotka byla vystavěna na černo, prohlášení spoluvlastníka bylo sepsáno pouze jedním ze spoluvlastníků budovy [územní celek], jeho součástí je příloha [číslo] se schématy jednotlivých jednotek v budově, tato schémata však neodpovídají kolaudačnímu určení předmětných prostor budovy, v prohlášení byly uvedeny chybné údaje o výši spoluvlastnického podílu k jednotlivým jednotkám, žalovaná vysvětluje, že prohlášení spoluvlastníka budovy, na základě něhož byly do katastru nemovitostí nesprávně zapsány jednotky [číslo] příslušné spoluvlastnické podíly na společných částech budovy, je absolutně neplatným právním úkonem, řízení o žalobě podané žalovanou o určení, že prohlášení spoluvlastníka je absolutně neplatným právním úkonem je vedeno u Okresního soudu v Liberci pod sp. zn. 18 C 205/2016. Žalovaná nesouhlasí s tvrzením žalobkyně, že dne [datum] se konalo shromáždění vlastníků, které by po právu mohlo učinit rozhodnutí o výpovědi smlouvy s [právnická osoba], a kde by došlo ke zvolení nového správce (žalobkyně) a uzavření smlouvy o správě budovy a pozemku. Žalovaná nebyla na shromáždění pozvána, usnesení přijatá shromážděním napadla žalobou u Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci pod sp. zn. 38 Cm 35/2018, řízení bylo zastaveno pro nezaplacení soudního poplatku. Žalovaná namítala, že žalobkyně není aktivně legitimována k podání žaloby. Žalovaná popírá tvrzení žalobkyně, že by mezi účastníky bylo výslovně a jednoznačně stanoveno, jaká budou pravidla pro přispívání na správu budovy, žalovaná byla z rozhodování ve věcech budovy vyloučena, popírá platnost prohlášení spoluvlastníka a změna prohlášení spoluvlastníka, o ní nebyla ani informována, popírá, že ostatní spoluvlastníci pravidla dodržují, považuje za vysloveně nepravdivé tvrzení žalobkyně, že se nepodílí na správě budovy a neplní své povinnosti vyplývající ze zákona a prohlášení spoluvlastníka, které je nadto neplatné a které nemá vliv na práva a povinnosti žalované. Žalovaná namítala, že nemohla být platně přijata usnesení shromáždění, na něž odkazuje žalobkyně, když shromáždění nebyla platně svolána, žalovaná neobdržela žádnou pozvánku, resp. pozvánka jí byla doručena až následně po konání shromáždění, nemohl být proto řádně projednán a schválen rozpočet a nemohly z něho vyplynout předpisy plateb, předpisy plateb nebyly žalované ani doručeny, vyúčtování služeb jsou vadná, žalovaná proti nim podala reklamaci, tato nebyla dosud vyřízena, nejsou řádná ani vyúčtování nákladů na správní činnost a správu domu. Navrhla proto žalovaná, aby soud žalobu zamítl.

5. Při jednání dne 2. 6. 2021 vzala žalobkyně svoji žalobu zpět co do částky 21 335,38 Kč s úrokem z prodlení od 1. 1. 2018 do zaplacení s tím, že žalobkyně na místo požadavku na zaplacení předepsaných záloh na náklady správní činnosti a na správu domu požaduje nedoplatky z jejich vyúčtování, a to 1 356,67 Kč nedoplatek z vyúčtování nákladů na správní činnost a 5 243,95 Kč nedoplatek z vyúčtování nákladů na správu domu. Žalovaná se zpětvzetím žaloby souhlasila. Soud proto podle ustanovení § 96 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o. s. ř.“, řízení v tomu odpovídajícím rozsahu zastavil.

6. Nesporné mezi účastnicemi bylo v zásadě pouze to, že žalovaná je vlastnicí předmětné bytové jednotky.

7. Právní posouzení žalobou uplatněných nároků vychází z úpravy bytového spoluvlastnictví v ustanoveních § 1158 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“.

8. Podle ustanovení § 1180 o. z. vlastník jednotky přispívá na správu domu a pozemku v poměru odpovídajícím jeho podílu na společných částech, nebylo-li v prohlášení určeno jinak, zejména se zřetelem k povaze, rozměrům a umístění společné části, která slouží jen některému vlastníku jednotky k výlučnému užívání, a k rozsahu povinnosti vlastníka jednotky spravovat tuto část na vlastní náklad (odst. 1). Příspěvky určené na odměňování osoby, která dům spravuje, nebo členů jejích orgánů, na vedení účetnictví a na podobné náklady vlastní správní činnosti se rozvrhnou na každou jednotku stejně (odst. 2).

9. Podle ustanovení § 1181 o. z. vlastník jednotky platí zálohy na plnění spojená nebo související s užíváním bytu (služby) a má právo, aby mu osoba odpovědná za správu domu zálohy včas vyúčtovala.

10. Podle ustanovení § 7 zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, dále jen„ zákon č. 67/2013 Sb.“, není-li jiným právním předpisem stanoveno jinak, skutečnou výši nákladů a záloh za jednotlivé služby vyúčtuje poskytovatel služeb příjemci služeb vždy za zúčtovací období a vyúčtování doručí příjemci služeb nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období (odst. 1). Poskytovatel služeb ve vyúčtování musí uvést skutečnou výši nákladů na služby v členění podle poskytovaných služeb se všemi potřebnými náležitostmi, včetně uvedení celkové výše přijatých měsíčních záloh za služby tak, aby výše případných rozdílů ve vyúčtování byla zřejmá a kontrolovatelná z hlediska způsobů a pravidel sjednaných pro rozúčtování (odst. 2).

11. Podle ustanovení § 1190 o. z. věta druhá nevzniklo-li společenství vlastníků, je osobou odpovědnou za správu domu správce.

12. Soud provedl důkaz listinou„ Přehled vyúčtování za období od 1. 1. 2016 do 30. 6. 2016“ a listinou„ Přehled vyúčtování za období od 1. 1. 2017 do 31. 1. 2017“ a zabýval se tím, zda tyto listiny dostojí svým obsahem požadavkům na řádné vyúčtování služeb.

13. Soudní praxe se již v minulosti ustálila v názoru, že podmínkou splatnosti nedoplatku za služby je skutečnost, že vyúčtování bylo řádně (tj. v souladu s předpisy jej regulujícími) provedeno a nájemce s ním byl seznámen (srov. stanovisko Nejvyššího soudu ČSR z 16. 7. 1981, sp. zn. Cpj 164, uveřejněné pod č. 4/1983 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, nebo rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 9. 2. 1968, sp. zn. 7 Co 598/67, uveřejněný pod č. 15/1969 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). O vyúčtování úhrad za plnění poskytovaná s užíváním bytu lze hovořit a vyúčtování může přivodit splatnost nedoplatku plynoucího z tohoto vyúčtování jen tehdy, obsahuje-li všechny předepsané náležitosti a je-li v něm uvedena cena provedené služby ve správné výši. Rozhodné je, že splatnost nedoplatku může nastat jedině na základě (v důsledku) řádného, tj. v souladu se všemi příslušnými předpisy provedeného, vyúčtování (srov. např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 26. 11. 2003, sp. zn. 21 Cdo 803/2002, nebo ze dne 24. 6. 2009, sp. zn. 26 Cdo 2471/2007 - ústavní stížnost podanou proti němu Ústavní soud odmítl usnesením ze dne 12. 5. 2010, sp. zn. IV. ÚS 2495/09).

14. Tyto právní závěry je třeba aplikovat i v poměrech bytového spoluvlastnictví (viz např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 28. 11. 2018, sp. zn. 26 Cdo 356/2018, a ze dne 5. 6. 2019, sp. zn. 26 Cdo 4637/2018) a není důvod se od nich odchylovat ani při vyúčtování služeb provedeného podle zákona č. 67/2013 Sb. Soud proto v řízení o zaplacení nedoplatku (přeplatku) zkoumá, zda vyúčtování služeb bylo provedeno řádně a stalo se splatným. Skutečností, zda je vyúčtování služeb řádné (a uplatněný nárok tudíž důvodný), se soud zabývá bez ohledu na to, zda proti němu podal příjemce služeb námitky (srov. § 8 odst. 2 zákona č. 67/2013 Sb.), neboť ani absence námitek nemůže zhojit případné nesprávnosti ve vyúčtování. Ostatně ani zákon č. 67/2013 Sb. s podáním námitek žádné následky nespojuje, pouze stanoví povinnost poskytovateli služeb na ně nejpozději do 30 dnů od jejich doručení reagovat.

15. Náležitosti (řádného) vyúčtování služeb, jež jsou spojeny s užívání bytu nebo s ním souvisejí, nyní upravuje zákon č. 67/2013 Sb., který v ustanovení § 2 písm. f) vyúčtováním rozumí vyčíslení skutečné výše nákladů na služby a záloh na jednotlivé služby (demonstrativně vyjmenované v § 3 odst. 1 zákona) v daném zúčtovacím období. V ustanovení § 7 odst. 2 zákona jsou pak konkrétně uvedeny náležitosti vyúčtování, které musí obsahovat skutečnou výši nákladů na služby v členění podle poskytovaných služeb se všemi potřebnými náležitostmi, včetně uvedení celkové výše přijatých měsíčních záloh za služby tak, aby výše případných rozdílů ve vyúčtování byla zřejmá a kontrolovatelná z hlediska způsobů a pravidel sjednaných pro rozúčtování. Vyúčtování, které mu musí být doručeno (§ 7 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb.), příjemci služeb (vlastníku jednotky) určí výši přeplatku či nedoplatku na poskytnutých službách, jehož finanční vyrovnání se provede ve lhůtě vyplývající z ustanovení § 7 odst. 3 zákona č. 67/2013 Sb. (pro bytové spoluvlastnictví ve lhůtě, která byla do 30. 6. 2020 upravena v § 1186 odst. 2 o. z.). Vzhledem k tomu, že vyúčtování je účetní doklad, mělo by obsahovat i jeho obecné náležitosti, vyplývající z ustanovení § 11 odst. 1 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, jež nejsou kryty shora uvedeným vymezením speciálním, zejména v něm musí být uvedeno, kdo a kdy jej vyhotovil (srov. § 11 odst. 1 písm. d), f)) – viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 26. 8. 2020, sp. zn. 26 Cdo 2778/2019.

16. Ustanovení § 5 odst. 2 písm. a) zákona č. 67/2013 Sb., nedojde-li k ujednání, nebo rozhodnutí družstva, anebo společenství, rozúčtují se náklady na dodávku vody a odvádění odpadních vod v poměru naměřených hodnot na podružných vodoměrech; není-li provedena instalace podružných vodoměrů ve všech bytech nebo nebytových prostorech v domě, rozúčtují se náklady na dodávku vody a odvádění odpadních vod podle směrných čísel roční potřeby vody.

17. Nejsou-li obsahové náležitosti vyúčtování dané služby stanoveny zvláštním právním předpisem, pak vyúčtování takové služby, aby vůbec mohlo jít o vyúčtování, musí obsahovat minimálně údaj o ceně za tu kterou službu a současně též údaj o množství dodané služby (§ 11 odst. 1 písm. c) zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví); vlastník jednotky totiž musí z obsahu vyúčtování zjistit minimálně takové informace, na základě kterých bude schopen rozpoznat, zda požadovaná úhrada odpovídá jeho spotřebě či způsobu výpočtu této spotřeby tak, jak byl účastníky dohodnut nebo jak je stanoven právním předpisem (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 7. 2011, sp. zn. 26 Cdo 4742/2010). Vyúčtování postrádající některou z předepsaných náležitostí nebo znějící na cenu v nesprávné výši není řádným vyúčtováním a není způsobilé vyvolat splatnost nedoplatku plynoucího z vyúčtování. Viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 5. 6. 2019, sp. zn. 26 Cdo 4637/2018.

18. Listina„ Přehled vyúčtování za období od 1. 1. 2016 do 31. 12. 2016“ (č.l. 68 spisu) obsahuje jak vyúčtování správy domu, tak vyúčtování služeb, kdy však rozdíly těchto svým charakterem odlišných platebních povinností jsou vyčísleny samostatně. Jde-li o služby, vyúčtování se týká spalinových cest, u nichž jsou uvedeny nulové hodnoty, a vodného a stočného, kdy u této služby jsou uvedeny údaje: o množství na dům 255, na jednotku 119,39, MJ bez údaje, cena/MJ 12 491,50, údaje o nákladech (služby): na dům 24 983,00, na jednotku 11 697,14, údaj o zaplacených zálohách 0,00 a údaj o rozdílu 11 697,14.

19. Listina„ Přehled vyúčtování za období od 1. 1. 2017 do 31. 12. 2017“ (č.l. 70 spisu) rovněž obsahuje jak vyúčtování správy domu, tak vyúčtování služeb. Jde-li o služby, vyúčtování se týká spalinových cest, u nichž jsou uvedeny nulové hodnoty, a vodného a stočného, kdy u této služby jsou uvedeny údaje: o množství na dům 278, na jednotku 160,97, MJ bez údaje, cena/MJ 27 320, údaje o nákladech (služby): na dům 37 320, na jednotku 15 819,36, údaj o zaplacených zálohách 0,00 a údaj o rozdílu 15 819,36.

20. Je tedy zjevné, že údaje týkající se vyúčtování vodného a stočného v obou případech jsou vzájemně rozporné, když logickou matematickou operací množství krát cena za měrnou jednotku nelze dospět k údaji o výši nákladu ve vyúčtování uvedeném, a to ani pro dům, ani pro jednotku. Jak již bylo uvedeno výše, vlastník jednotky musí z obsahu vyúčtování zjistit minimálně takové informace, na základě kterých bude schopen rozpoznat, zda požadovaná úhrada odpovídá jeho spotřebě či způsobu výpočtu této spotřeby, a není jeho povinností, aby dedukoval, jak, proč a který ze vzájemně rozporných údajů je správný a který nikoli. Soud proto nepovažuje vyúčtování služeb za řádná, kdy přihlíží i k tomu, že vyúčtování vyhotovuje žalobkyně jako profesionální správce. Nejsou-li vyúčtování řádná, nejsou způsobilá vyvolat splatnost nedoplatku, z nich vyplývajících a z tohoto důvodu soud zamítl žalobu o zaplacení částky 11 697 Kč nedoplatek z vyúčtování služeb za rok 2016 a o zaplacení částky 15 819 Kč nedoplatek z vyúčtování služeb za rok 2017, a to spolu s příslušenstvím.

21. Podle ustanovení § 1191 odst. 2 o. z. pro rozhodování v záležitostech správy domu a pozemku (bez vzniku společenství) se použijí obdobně ustanovení tohoto zákona o shromáždění. Vlastníky jednotek svolává správce. K přijetí rozhodnutí se vyžaduje souhlas většiny hlasů všech vlastníků jednotek a souhlas většiny všech vlastníků jednotek, ledaže prohlášení nebo stanovy vyžadují počet vyšší; ustanovení § 1209 není dotčeno.

22. Podle ustanovení § 1208 písm. c) o. z. do působnosti shromáždění patří schválení rozpočtu, účetní závěrky, vypořádání výsledku hospodaření a zprávy o hospodaření společenství vlastníků a správě domu a pozemku, jakož i celkové výše příspěvků na správu domu a pozemku pro příští období a rozhodnutí o vyúčtování nebo vypořádání nevyčerpaných příspěvků.

23. Výše citovaným ustanovením § 1180 o. z. byly nově zavedeny dvě kategorie příspěvků na správu domu a pozemku a na vlastní správní činnost, každý z příspěvků tak slouží k jinému účelu a vyčíslení jeho výše je postaveno na odlišném principu. Specifikaci činností týkajících se správy domu a pozemku a správních činností obsahuje ustanovení § 7 a 8 nařízení vlády č. 366/2013 Sb., které v ustanovení § 8 písm. b) hovoří o vybírání záloh na příspěvky na správu domu a pozemku. Je tak zmíněn zálohový charakter příspěvku, který o. z. výslovně neuvádí na rozdíl předchozí úpravy a od ustanovení § 1181 o. z., které o zálohách hovoří výslovně pro případ služeb. Ustanovení § 1208 písm. c) o. z. pak uvádí, že v působnosti shromáždění je vyúčtování nebo vypořádání příspěvků. Ze znění tohoto ustanovení, které předpokládá vyúčtování, je dovozován zálohový charakter příspěvků.

24. Žalobkyně v žalobě uvedla, že prohlášením vlastníka a jeho změnou došlo v části F k upravení pravidel přispívání spoluvlastníků domu, kdy z uvedeného obsahu tvrzeného ujednání účastníků vyplývá mimo jiné, že vlastník každé jednotky je povinen platit měsíčně na účet správce jednak zálohu na správní činnost, jednak zálohu na správu domu, a dále to, že nevyčerpaný zůstatek záloh na správní činnost se převádí do následujícího kalendářního roku, stejně tak nevyčerpaný zůstatek záloh na správu domu.

25. Poněkud v nesouladu s tím, pak žalobkyně požadovala nedoplatek z vyúčtování záloh na správu domu ve výši 2 976,36 Kč za rok 2016 a ve výši 5 243,95 Kč za rok 2017 a nedoplatek z vyúčtování záloh na správní činnost ve výši 2 572,33 Kč za rok 2016 a ve výši 1 356,67 Kč za rok 2017.

26. Položky„ Správa domu F2“ a„ Správní činnost F1“ jsou (spolu se službami) součástí listin Přehled vyúčtování za období roku 2016 i roku 2017, kde však jsou zjevně vyčísleny v celkové výši předpisy záloh na tyto příspěvky, ve shodné výši je i částka rozdílu, když u zaplacených záloh je nulový údaj. Nevypovídají tyto listiny proto ničeho ve vztahu k žalobou uplatněných nárokům na zaplacení nedoplatků z vyúčtování.

27. Žalobkyně tyto své nároky opírala o listiny„ Čerpání záloh na správu domu za rok 2016“ (na č.l. 63 spisu), z níž požadovala k zaplacení částku 2 572,33 Kč,„ Čerpání záloh na správu domu za rok 2016“ (na č.l. 64 spisu), z níž požadovala k zaplacení částku 2 976,36 Kč,„ Čerpání záloh na správu domu za rok 2017“ (na č.l. 65), z níž požadovala k zaplacení částku 1 356,67 Kč, a„ Čerpání záloh na správu domu za rok 2017“ (na č.l. 66), z níž požadovala k zaplacení částku 5 243,95 Kč. Všechny tyto částky jsou v jednotlivých listinách uvedeny pro žalovanou pod označením„ čerpání“, žalobkyně uvedla, že jde o podíl žalované na skutečně vynaložených nákladech. Byť obě listiny v daném roce jsou označeny stejně, žalobkyně uvedla, že se jedná o vyúčtování příspěvků na správní činnost a příspěvků na správu domu, což prý lze rozlišit podle způsobu rozúčtování, kdy náklady na správní činnost jsou rozúčtovány rovným dílem na každou jednotku.

28. I v tomto případě však platí, že podmínkou splatnosti nedoplatku z vyúčtování vyplývajícího, je jeho řádné vyúčtování. Výsledkem vyúčtování je rozdíl mezi tím, co povinný měl zaplatit a co již zaplatil formou záloh. Nemohou proto z tohoto pohledu obstát žalobkyní předložené listiny o čerpání záloh jako řádná vyúčtování, když rozdíl je v nich vyčíslen jako předpis mínus zaplaceno, údaj o čerpání, tj. podle vysvětlení žalobkyně podíl žalované na skutečně vynaložených nákladech, je zde sice uveden, avšak bez vazby na výsledek (rozdíl) vyúčtování. Není z údajů v listinách seznatelné, že k zaplacení žalobkyně požaduje právě částku označenou jako„ čerpání“ a že právě tato částka je výsledkem vyúčtování.

29. Je zde však důležitější důvod, pro který žaloba v požadavcích na zaplacení nedoplatků z vyúčtování záloh na příspěvky na správu domu a na příspěvky na správní činnost nemůže obstát. Žalobkyně jako správce není k takovému vyúčtování oprávněna, vyúčtování nebo vypořádání příspěvků patří podle ustanovení § 1208 písm. c) o. z. do působnosti shromáždění, v dané věci pak ve spojení s ustanovením § 1191 odst. 2 o. z. o této záležitosti rozhodují vlastníci jednotek. Ostatně vyúčtování ani neobsahují údaj o tom, kdo je vyhotovil, což je obecnou náležitostí účetního dokladu, kterým je i vyúčtování (viz odst. 15 tohoto odůvodnění).

30. Bylo pak již nadbytečné zabývat se dalšími námitkami žalované, které uplatnila na svoji obranu, ve výsledku sporu by se tím ničeho nezměnilo.

31. O nákladech řízení ve vztahu mezi jeho účastnicemi soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy žalovaná měla ve věci plný úspěch a přísluší jí tak náhrada nákladů řízení potřebných k účelnému bránění práva proti žalobkyni. Úspěch je třeba žalované přičíst i v rozsahu, v němž bylo řízení zastaveno, když důvodem ke zpětvzetí nebylo uspokojení žalobou uplatněného nároku. Tyto náklady činí 13 677,60 Kč a tvoří je 9 360 Kč odměna advokáta za zastupování žalované podle ustanovení § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, dále jen „a. t.“, za dva úkony právní služby z tarifní hodnoty 17 245,69 Kč à 1 820 Kč (převzetí a příprava zastoupení, odpor spolu s písemným vyjádřením ve věci samé sp. zn. 24 C 87/2019) a za dva úkony právní služby z tarifní hodnoty 43 755 Kč à 2 8600 Kč (převzetí a příprava zastoupení, odpor spolu s písemným vyjádřením ve věci samé sp. zn. 24 C 340/2019) + 1 965,60 Kč 21 % DPH, 1 200 Kč náhrada hotových výdajů advokáta podle ustanovení § 13 odst. 1 a 4 a. t. za uvedené čtyři úkony právní služby à 300 Kč + 252 Kč 21 % DPH a 900 Kč paušální náhrada hotových výdajů nezastoupené žalované podle ustanovení § 2 odst. 3 vyhlášky č. 245/2015 Sb. za tři úkony à 300 Kč (příprava na jednání dne 2. 6. 2021, 2 x účast na jednání před soudem, které trvalo přes dvě hodiny). Náklady právního zastoupení zahrnují náhradu za daň z přidané hodnoty podle ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř., když právní zástupce je plátcem této daně. Podle ustanovení § 8 odst. 1 a. t. věta druhá při určení tarifní hodnoty se nepřihlíží k příslušenství, ledaže by bylo požadováno jako samostatný nárok, což v dané věci nebylo. Odpor spolu s vyjádřením ve věci samé, byť samostatným písemným podáním, představuje jeden úkon právní služby. Žalované nepřísluší náhrada za písemné vyčíslení nákladů řízení, když se nejedná o podání ve věci samé, vyhlášení rozsudku se žalovaná neúčastnila.

32. Lhůta k plnění rozsudkem uložených povinností byla stanovena podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. část věty před středníkem.