25 C 106/2022

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudcem Mgr. Jaroslavem Moravcem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o 5 010,98 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni: -) částku 4 000 Kč, -) částku 1 010,98 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení 5 010,98 Kč. Žalobu odůvodnila zejména tím, že žalovaná uzavřela dne [datum] se společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ [právnická osoba]“ nebo„ předchůdce žalobkyně“) smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací [číslo]. Nedílnou součástí smlouvy jsou i všeobecné obchodní podmínky poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací [anonymizováno] pro domácnosti (dále také jen„ VOP“), s nimiž se žalovaná seznámila a zavázala se je dodržovat v rámci prohlášení, které je součástí smlouvy. Stejně tak je součástí smlouvy i ceník. Společnost [anonymizováno] umožnila žalované užívat služby elektronických komunikací za sjednaných podmínek. V rámci těchto služeb byl sjednán pronájem přijímacího zařízení za účelem využívání veřejně dostupných služeb elektronických komunikací dodávaných na základě smlouvy, a to zařízení MODEM [anonymizována tři slova] WIFI [anonymizováno] (SN: [příjmení]: [anonymizováno]) a dále zařízení [právnická osoba] PVR HDD [anonymizována dvě slova] (SN: [příjmení]: [číslo]); (dále jen„ Zařízení“), jejichž převzetí žalovaná stvrdila podpisem na Zakázkovém listu. Jelikož žalovaná porušila povinnosti vyplývající ze smlouvy tím, že nehradil řádně a včas poskytované služby, odstoupila [právnická osoba] od smlouvy dopisem ze dne 16. 5. 2018. V něm byla žalovaná upozorněna na povinnost uhradit dlužné částky a také vrátit Zařízení předchůdci žalobkyně. V souladu s ust. čl. 7 VOP byla žalovaná povinna vrátit předmětná Zařízení nepoškozená a funkční do [číslo] dnů od ukončení smlouvy. Pro případ nevrácení Zařízení sjednala [právnická osoba] s žalovanou povinnost uhradit smluvní pokutu ve výši 2 000 Kč, tj. celkem za obě zařízení 4 000 Kč. Protože žalovaná [příjmení] nevrátila, vzniklo předchůdci žalobkyně právo na smluvní pokutu. Ujednání, kterým byla sjednána smluvní pokuta, je obsaženo přímo ve Smlouvě – konkrétně se jedná o ustanovení písm. f) ve spodní části formuláře smlouvy, které výslovně stanoví, že se účastník zavazuje uhradit smluvní pokutu dle ceníku, pokud nevrátí poskytnuté přijímající zařízení včas a v pořádku. Výše smluvní pokuty vyplývá z Ceníku služeb [anonymizováno], případně ve VOP, které tvoří nedílnou součást smlouvy. Dále žalobkyně svůj návrh odůvodnila tím, že požaduje nárok na zaplacení pronájmu přijímajícího zařízení vyplývající ze smlouvy ze dne [datum] [číslo] zaplacení dalších poplatků související se správou, údržbou a instalací zařízení naúčtované na základě ceníku. V souladu s VOP právní předchůdce žalobkyně vystavoval Vyúčtování služeb po skončení každého zúčtovacího období, které činí jeden měsíc. Žalovaná řádně neplnila povinnosti, když nehradila řádně a včas vystavená vyúčtování, na což byla upozorněna prostřednictvím vystavených Vyúčtování v selkci„ Celkem k platbě z minulého období“ a dále prostřednictvím zaslaných SMS upomínek či písemných upomínek. Žalovaná byla v prodlení s úhradou následujících vyúčtování: i. vyúčtování [číslo] splatné dne 20. 3. 2018, z toho v tomto soudním řízení nárokováno 240 Kč, ii. vyúčtování [číslo] splatné dne 20. 4. 2018, z toho v tomto soudním řízení nárokováno 140 Kč, iii. vyúčtování [číslo] splatné dne 20. 5. 2018, z toho v tomto soudním řízení nárokováno 140 Kč, iv. vyúčtování [číslo] splatné dne 20. 6. 2018, z toho v tomto soudním řízení nárokováno 490,98 Kč a to za poplatek za odpojení z důvodu nedoplatku ve výši 500 Kč ponížený o pronájem ve výši 2 x 4,51 Kč. Tyto faktury jsou již po splatnosti. Na uvedené částky žalovaná ničeho neuhradila. Žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou ze dne 12. 5. 2020, avšak do dnešního dne nebyly dlužné částky uhrazeny.

2. Žalovaná zůstala v řízení nečinná, její stanovisko k žalobou uplatněnému nároku nebylo zjištěno.

3. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud obě strany, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.”) vyjádřily k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně ani žalovaná se k této výzvě nevyjádřila, ačkoliv ji byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů založených ve spise.

4. Při svém rozhodnutí soud vycházel z následujícího závěru o skutkovém stavu věci: předchůdce žalobce uzavřel s žalovanou účastnickou smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací [číslo]. V ní byl mimo jiné sjednán pronájem přijímacích zařízení, konkrétně MODEM [anonymizována tři slova] WIFI [anonymizováno] (SN: [příjmení]: [anonymizováno]) a dále zařízení [právnická osoba] PVR HDD [anonymizována dvě slova] (SN: [příjmení]: [číslo]). Žalovaná nehradila řádně a včas cenu za poskytnuté služby, v důsledku čehož [právnická osoba] odstoupila dopisem ze dne 16. 5. 2018 od smlouvy. Dle smlouvy se žalovaná zavázala platit [právnická osoba] za poskytnutí zařízení nájemné ve výši 70 Kč měsíčně. Žalovaná se dále dle všeobecných obchodních podmínek se zavázala vrátit zapůjčené zařízení do 7 dnů od ukončení Smlouvy. S ohledem na to, že zapůjčené zařízení nevrátila řádně a včas, je žalovaná povinna uhradit [právnická osoba] smluvní pokutu dle ceníku ve výši 4 000 Kč (2 000 Kč za každé zařízení). Žalovaná konkrétně neuhradila tato vyúčtování: vyúčtování [číslo] splatné dne 20. 3. 2018, z toho v tomto řízení nárokováno 240 Kč, konkrétně pronájem KAON HD [anonymizováno] 70 Kč a 50 Kč a pronájem WIFI ED3. 0 70 Kč a 50 Kč, vyúčtování [číslo] splatné dne 20. 4. 2018, z toho v tomto řízení nárokováno 140 Kč, konkrétně za položky: pronájem KAON HD [anonymizováno] 70 Kč a pronájem WIFI ED3. 0 70 Kč, vyúčtování [číslo] splatné dne 20. 5. 2018, z toho v tomto řízení nárokováno 140 Kč, konkrétně za následující položky: pronájem KAON HD [anonymizováno] 70 Kč a pronájem WIFI ED3. 0 70 Kč, a vyúčtování [číslo] splatné dne 20. 6. 2018, z toho v tomto řízení nárokováno 490,98 Kč, konkrétně za následující položky: odpojení z důvodu nedoplatku 500 Kč, pronájem KAON HD [anonymizováno] 4,51 Kč a pronájem WIFI ED3. 0 4,51 Kč.

5. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Dle § 2 písm. n) zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (zákon o elektronických komunikacích), službou elektronických komunikací je služba obvykle poskytovaná za úplatu, která spočívá zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací, včetně telekomunikačních služeb a přenosových služeb v sítích používaných pro rozhlasové a televizní vysílání a v sítích kabelové televize, s výjimkou služeb, které nabízejí obsah prostřednictvím sítí a služeb elektronických komunikací nebo vykonávají redakční dohled nad obsahem přenášeným sítěmi a poskytovaným službami elektronických komunikací; nezahrnuje služby informační společnosti, které nespočívají zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací. Dle § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena.

6. Rozhodná byla v tomto případě aplikace kromě zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů ještě aplikace a zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“). Dle § 2201 o. z. se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. Dle § 2202 odst. 1 věty prvé o. z. pronajmout lze věc nemovitou i nezuživatelnou věc movitou. Dle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

7. Posouzením všech předložených důkazů, na základě zjištěného skutkového stavu (§ 153 odst. 1 o. s. ř.), když soud zhodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, s ohledem na relevantní právní stav a vše, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci (§ 132 o. s. ř.), co učinili nesporným (§ 120 odst. 3 o. s. ř.), dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně.

8. Po právní stránce byla v souladu s výše uvedenými předpisy uzavřena smlouva o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací s prvky smlouvy nájemní ve smyslu § 2201 a násl. o. z., a v rozsahu připojovacího poplatku s prvky smlouvy zvláště neupravené, na jejímž základě se předchůdce žalobce zavázal poskytovat žalované služby elektronických komunikací, umožnit jí připojení k veřejné komunikační síti a poskytnout zařízení, a žalovaná se na druhé straně zavázala za ně platit fakturované částky, včetně nájemného za poskytnutí zařízení. Vzhledem k tomu, že žalovaná žalobkyni (resp. předchůdci žalobkyně) nezaplatila nájemné za poskytnuté zařízení, soud shledal žalobu v tomto rozsahu důvodnou a žalobě vyhověl.

9. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že soud přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 5 010,98 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Náhradu nákladů řízení je žalovaná povinna zaplatit žalobci k rukám jeho advokáta (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).

10. Při rozhodování o nákladech řízení soud aplikoval § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., neboť v daném případě je naplněn předpoklad pro určení snížené sazby odměny, a to skutečnost, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech. Z obsahu návrhu je zřejmé, že po obsahové stránce se v předmětném případě jedná o návrh, mající podobu využitého vzoru, jenž se od ostatních návrhů odlišuje jen v minimální míře, a to takové, aby mohl být návrh co do určitosti osob účastníků a předmětu řízení dostatečně individualizován. Základ právní argumentace, včetně její stylizace a formálního vyjádření je totožný či jen s drobnými odchylkami s ostatními návrhy žalobkyně podanými u zdejšího soudu. Totožnost spočívá i v jednotě v osobě žalobkyně a jeho advokáta. Z takových okolností je nutné uzavřít, že sepsání tzv. formulářové žaloby představuje spíš administrativní úkon, než provedení úkonu právní služby. Výše odměny přiznané za takový úkon proto musí odpovídat faktické náročnosti provedení tohoto úkonu, nikoliv samotné výši peněžitého plnění.

11. V odůvodnění rozsudku soud s odkazem na ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř. uvedl pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci, neboť proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné.

12. Lhůty k plnění byly stanoveny dle § 160 odst. 1 o. s. ř. jako základní zákonné pro peněžité plnění.