25 C 107/2023

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudcem Mgr. Jaroslavem Moravcem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 21 033 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 21 033 Kč: -) s kapitalizovaným úrokem ve výši 3 670 Kč, -) s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 213 Kč, -) se zákonným úrokem z prodlení ve výši 3,5 % ročně z částky 21 033 Kč od 22. 6. 2019 do zaplacení, -) s úrokem ve výši 22,68 % ročně z částky 19 955 Kč od 22. 6. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 294 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobce se domáhal vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku 18 763 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 3 670 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 213 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 3,5 % ročně z částky 21 033 Kč od 22. 6. 2019 do zaplacení, s úrokem ve výši 22,68 % ročně z částky 21 033 Kč od 22. 6. 2019 do zaplacení. Žalobu odůvodnil tím, že žalovaný uzavřel dne datum s žalobcem, právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, smlouvu o revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty číslo. Na základě této smlouvy se žalobce zavázal poskytnout žalovanému úvěr, a žalovaný se zavázal úvěr s úvěrovým rámcem 20 000 Kč splatit v pravidelných měsíčních splátkách. Nedílnou součástí smlouvy byly Produktové podmínky revolvingového úvěru. Žalobce otevřel žalovanému úvěrový účet číslo a vydal žalovanému kreditivní kartu. Žalovaný svou povinnost nesplnil a nesplácel poskytnutý úvěr řádně a včas. Z tohoto důvodu žalobce využil svého práva a prohlásil úvěr dopisem ze dne 23. 1. 2003 za okamžitě splatný v celé výši, neboť byl žalovaný k tomuto dni v prodlení se splátkou, čímž porušil svoji splátkovou povinnost dle smlouvy o úvěru. Ke dni ukončení činila dlužná částka 26 687 Kč, Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum přešla pohledávka žalovaného na právního nástupce předchůdce žalobce, když oznámení o postoupení bylo žalovanému zasláno přípisem dne 17. 7. 2019. Žalobce požaduje po žalovaném jistinu ve výši 19 955 Kč, poplatky ve výši 1 078 Kč, kapitalizovaný úrok z úvěru ve výši 3 670 Kč a kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 1 213 Kč. Celkový výše postoupené pohledávky tedy činila částku 25 916 Kč ke dni postoupení.

2. Usnesením Okresního soudu v Liberci ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, soud žalovaného v souladu s ustanovením § 114b o. s. ř. vyzval, aby se ve lhůtě 30 dnů od doručení usnesení a žaloby k žalobě vyjádřil a aby v případě, že nárok uplatněný v žalobě anonymizováno neuzná, ve vyjádření vylíčil rozhodující skutečnosti, na nichž staví svoji obranu proti žalobě a označil důkazy k prokázání svých tvrzení. V usnesení byl žalovaný dále poučen o tom, že nevyjádří-li se bez vážného důvodu včas ve věci samé a ani ve stanovené lhůtě nesdělí soudu, jaký vážný důvod mu v tom brání, bude mít soud za to, že nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznává. Uvedené usnesení bylo žalovanému doručeno do datové schránky dnem 28. 6. 2023, přičemž v případě doručování výzvy podle § 114b o. s. ř. do datové schránky žalovaného je doručení tzv. fikcí přípustné (ust. § 114b odst. 4 o. s. ř., ve spojení s ust. § 17 odst. 4 zák. č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů).

3. Dle § 114b odst. 5 o. s. ř. jestliže se žalovaný bez vážného důvodu na výzvu soudu dle § 114b o. s. ř. včas nevyjádří a ani ve stanovené lhůtě soudu nesdělí, jaký vážný důvod mu v tom brání, má se za to, že nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznává; o tomto následku (§ 153a odst. 3) musí být poučen. To neplatí, jsou-li splněny předpoklady pro zastavení řízení nebo odmítnutí žaloby. Dle § 153a odst. 3 o. s. ř. rozhodne soud rozsudkem pro uznání také tehdy, má-li se za to, že žalovaný nárok, který je proti žalovanému žalobou uplatňován, uznal (§ 114b odst. 5 a § 114c odst. 6). Dle § 153a odst. 1 o. s. ř. uzná-li žalovaný v průběhu soudního řízení nárok nebo základ nároku, který je proti němu žalobou uplatňován, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání. Dle § 153a odst. 2 o. s. ř. rozsudek pro uznání nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír.

4. Žalovaný se ve stanovené lhůtě 30 dnů nevyjádřil. Soud na tomto místě dospěl k závěru, že formální předpoklady pro vydání rozsudku pro uznání byly splněny a uplatněný nárok není v rozporu s předpisy hmotného práva. Jsou splněny všechny podmínky § 153a odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 114b odst. 5 o. s. ř. pro vydání rozsudku pro uznání. Soud má proto za to, že žalovaný nárok uplatněný žalobou uznává a na základě tohoto uznání (fikcí) rozhodl rozsudkem v souladu s žalobním návrhem, neboť se nejedná o věc, ve které by nebylo možné uzavřít a schválit smír dle § 99 odst. 1 o. s. ř. Soud posoudil věc po právní stránce tak, že na vztah žalobkyně a žalovaného dopadá ustanovení § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), dle kterého se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle ustanovení § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Dle ustanovení § 1879 odst. 1 o. z. věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému. Dle § 1802 věty prvé o. z. mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Dle § 1803 o. z. se má za to, že se ujednaná výše úroků týká ročního období. Dle § 1804 o. z., není-li doba placení úroků ujednána, platí se úroky s jistinou a je-li listina splatná později než za rok, platí se úroky ročně pozadu. Dle § 1806 věty prvé o. z. úroky z úroků lze požadovat, bylo-li to ujednáno. Dle ustanovení § 1879 odst. 1 o. z. věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému. Dle § 1880 o. z. s postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva a povinnosti s ní spojená. Podle § 1882 odst. 1 o. z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli nebo se s ním jinak vyrovná.

5. S ohledem na shora uvedené, kdy má soud za to, že žalovaný uznal nárok, který je žalobou uplatňován, soud ve věci rozhodl rozsudkem pro uznání dle ustanovení § 153a odst. 1 o. s. ř.

6. Protože se žalovaný ve stanovené lhůtě nevyjádřil, dle § 114b odst. 5 o. s. ř. žalovaný nárok uznal, resp. nastala fikce tohoto uznání, a povaha věci, kdy by se účastníci ohledně sporného nároku mohli jinak dohodnout, takovému řešení nebrání, vyhověl soud žalobě bez dalšího rozsudkem pro uznání ve smyslu § 153a odst. 3 o. s. ř., ve spojení s § 114b odst. 5 o. s. ř. Rozsudek toliko veřejně vyhlásil, když není dle § 153a odst. 4 o. s. ř. třeba v takovém případě nařizovat jednání.

7. Protože žalovaný svoji povinnost k úhradě dluhu nesplnil řádně a včas, je v prodlení. Žalobkyni proto vznikl v souladu s § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, nárok na úrok z prodlení. Protože žalobkyně požaduje výši úroků z prodlení v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., je její nárok i v této části po právu.

8. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že soud přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 2 294 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 842 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 21 033 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 300 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobci k rukám jeho právního zástupce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).

9. Lhůty k plnění byly stanoveny dle § 160 odst. 1 o. s. ř. jako základní zákonné pro peněžité plnění.

10. V odůvodnění rozsudku pro uznání soud s odkazem na ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř. uvedl pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci, neboť proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné. Proti rozsudku pro uznání lze podat odvolání pouze pro vady spočívající v tom, že nebyly splněny podmínky řízení, rozhodoval věcně nepříslušný soud prvního stupně, rozhodnutí soudu prvního stupně vydal vyloučený soudce (přísedící) nebo soud prvního stupně byl nesprávně obsazen, ledaže místo samosoudce rozhodoval senát, případně, že existují skutečnosti nebo důkazy, jimiž má být prokázáno, že nebyly splněny předpoklady pro vydání rozsudku pro uznání, a to do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení. Odvolání se podává k Okresnímu soudu v Liberci, písemně nebo v elektronické podobě podepsané způsobem, se kterým zvláštní právní předpis spojuje účinky vlastnoručního podpisu. O odvolání bude rozhodovat Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci. Proti výroku o nákladech řízení a o lhůtě k plnění lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci, prostřednictvím Okresního soudu v Liberci. Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím plněna včas a řádně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí či exekuci.