25 C 115/2023

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudcem Mgr. Jaroslavem Moravcem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 30 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 30 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 30 000 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 10 638 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení 30 000 Kč a příslušenství v podobě zákonných úroků z prodlení. Podanou žalobu odůvodnila zejména tím, že žalovaný uzavřel jako pojistník s žalobkyní pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Žalobkyně se v předmětné pojistné smlouvě zavázala v případě pojistné události specifikované v pojistné smlouvě vyplatit poškozenému pojistné plnění. Dne [datum] nastala pojistná událost, v jejímž důsledku došlo ke vzniku škody, kdy žalovaný po předchozím požití alkoholu osobní vozidlo [anonymizováno] [registrační značka], a najel na krajnici komunikace, kde narazil do železného sloupu se svislou dopravní značkou, ve vlastnictví společnosti teplárny [obec], [IČO] a proto bylo žalobkyní v souladu s pojistnou smlouvou poskytnuto pojistné plnění ve výši 30 000 Kč. Žalovaný byl Žalobkyní vyzván k plnění ve prospěch Žalobkyně písemnou výzvou ze dne [datum], v níž mu bylo uloženo uhradit žalobkyni dlužnou částku v termínu do 30 dnů, na kterou však do dnešního dne ničeho neuhradil. Žalovaný byl následně vyzván předžalobní výzvou ze dne [datum], na kterou však ničeho neuhradil.

2. Předmětem řízení je regresní nárok ve výši 30 000 Kč za poskytnuté pojistné plnění.

3. Žalovaný je občanem cizího státu, jedná se proto o věc s cizím prvkem, kdy soud zkoumá, zda je dána jeho mezinárodní příslušnost pro jednání a rozhodnutí dané věci a jakým právním řádem se bude daná věc řídit. Žalobce je státním občanem České republiky a žalovaný je státním občanem [země]. Pro posouzení mezinárodní příslušnosti a právního řádu, jímž se věc řídí, je proto nutno vycházet ze smlouvy o právní pomoci uzavřené mezi [anonymizováno] republikou a [země], vyhlášené pod [číslo] Sb. m. s . Podle čl. 48 odst. 5 smlouvy o právní pomoci, pravomoc k řízení o sporu ze smluvního závazku má justiční orgán té smluvní strany, na jejímž území má odpůrce bydliště, pobyt, sídlo anebo se zde nalézá sporný nemovitý majetek. Tím je dána příslušnost českých soudů pro projednání a rozhodnutí této věci. Rozhodným právním řádem je právní řád České republiky v souladu s čl. 48 odst. 1, 2 uvedené mezinárodní smlouvy, dle něhož se smluvní závazkové vztahy řídí právním řádem, na němž se účastníci shodli, přičemž nedošlo-li k takové volbě práva, řídí se tyto vztahy právním řádem té smluvní strany, na jejímž území uzavřeli smlouvu, s výjimkou případů uvedených v odstavci 3 tohoto článku.

4. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, na svoji obranu proti žalobou uplatněnému nároku netvrdil ani neprokazoval žádné skutečnosti.

5. Jelikož bylo možné věc rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se k této výzvě nevyjádřil. Má se tak za to, že proti rozhodnutí bez nařízení jednání nemá námitek a souhlasí s ním. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podané žalobě. Soud proto rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů založených ve spise.

6. Z předložených listinných důkazů má soud za prokázané následující skutečnosti; Z výpisu ČKP„ výsledek vyhledávání dle [registrační značka] soud zjistil, že žalovaný měl uzavřenou pojistnou smlouvu na vozidlo [anonymizováno] u pojišťovny [ulice] pojišťovna a.s s datem účinnosti od [datum] (prokázáno výpisem pojistných smluv k dané SPZ).

7. Z listiny označené jako„ vyčíslení skutečné škody na majetku“ soud zjistil, že fakturovaná částka uhrazena dle faktury [číslo] byla částka 30 000 Kč (prokázáno vyčíslením skutečné škody na majetku PU [číslo]).

8. Z listiny označené jako„ Oznámení o likvidaci pojistné události [číslo]“ soud zjistil, že žalobkyně oznámila společnosti [právnická osoba] dne [datum], že k pojistné události ze dne [datum] stanovila výši skutečně vzniklé újmy pro pojistné plnění vyplacené poškozenému ve výši 30 000 Kč, která byla následně vyplacena na účet [bankovní účet], [variabilní symbol] v plné výši (prokázáno oznámením o likvidaci pojistné události ze dne [datum]).

9. Z listiny označené jako„ Detail relace o dopravní nehodě“ soud zjistil, že dne [datum] v [anonymizováno] hod, jel žalovaný s vozidlem [anonymizována dvě slova] [registrační značka] v obci [obec] po ulici [ulice], ve směru od ulice [ulice] směrem k ulici [ulice], kdy nepřizpůsobil jízdu zejména svým schopnostem a ovlivnění alkoholem, najel vpravo na pravou krajnici komunikace, následně vpravo do silničního příkopu, kde narazil do železného sloupu se svislou dopravní značkou A32a, kterou nárazem poškodil. Došlo k vymrštění vozidla, které přelétlo přes železniční přejezd, dopadlo přední částí vozidla na travnatou plochu a následně se převrátilo na střechu. Řidič se z vozidla vyprostil sám, vylezl okénkem u místa řidiče, ve vozidle cestoval sám. Při dopravní nehodě došlo k jeho lehkému poranění. Na místě byl poučen o tom, že bude podroben odbornému měření přístrojem [anonymizováno] za účelem zjištění, zda není ovlivněn alkoholem, kdy před tímto vyšetřením nesmí minimálně pět minut jíst, pít ani kouřit, poučení porozuměl a odbornému měření se podrobil. Výsledek prvního měření byl pozitivní ve výši [anonymizováno] promile alkoholu v dechu, výsledek druhého měření byl pozitivní ve výši [anonymizováno] promile alkoholu v dechu, řidič s měřeními souhlasil a následně byl odvezen do nemocnice k vyšetření. Celková škoda byla odhadnuta ve výši 60 000 Kč. Z přiložené fotodokumentace soud zjistil, že žalovaný řídil vozidlo které srazilo železný sloup světelného značení před přejezdem vlakových kolejí, přičemž vozidlo bylo následně po nárazu odmrštěno do příkopu a následně převráceno na střechu (prokázáno detailem relace o dopravní nehodě a fotodokumentací).

10. Z printscreenu poukazu soud zjistil, že dne [datum] došlo k vyplacení částky 30 000 Kč pod [variabilní symbol] na účet poškozené společnosti [právnická osoba] (prokázáno poukazem k výplatě).

11. Z faktury [číslo] ze dne [datum] s datem splatnosti [datum], zakázkového listu soud zjistil, že byli provedeny práce v podobě dodávky a osazení plechového výstražníku V3 (25 000 Kč) a oprava výstražných křížů (5 000 Kč) a rovněž položky DPH ve výši 6 300 Kč, tj. celkem částku 36 300 Kč VS dané faktury byl [číslo]. Dodavatel práce a materiálu byla společnost [právnická osoba] se sídlem [adresa] (prokázáno fakturou a zakázkovým listem).

12. Ze soupisu provedených prací při opravě výstražníků na vlečce [anonymizováno] ze dne [datum] soud zjistil, že společnost [právnická osoba] se sídlem [adresa] provedla práce v podobě dodávky a osazení plechového výstražníku V3 (25 000 Kč) a oprava výstražných křížů (5 000 Kč) (prokázáno soupisem provedených prací při opravě výstražníků na vlečce [anonymizováno]).

13. Z objednávky č. OV [číslo] soud zjistil, že poškozená si objednala dodávku a osazení plechového výstražníku V3 ([obec], vlečka okružní) v celkové výši 25 000 Kč (prokázáno objednávkou č. OV [číslo]).

14. Z protokolu o odstranění vady – servisním zásahu [číslo] soud zjistil, že dne [datum] došlo k odstranění vady v podobě zničeného výstražníku – mechanicky poškozeného a vyvráceného se základem, který byl zničený na základě nehody. Způsob odstranění vady bylo [anonymizováno] plechového výstražníku V3 úprava základu a jeho osazení, doplnění kříží a dopravního značení (prokázáno protokolem o odstranění vady – servisním zásahu [číslo])

15. Z listiny označené jako„ Výzva k zaplacení postihu“ ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný byl vyzván zaplacení částky 30 000 Kč na základě likvidace pojistné události, které poskytla žalobkyně poškozené na základě pojistné události [číslo] ze dne [datum]. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dané částky s datem splatnosti do [datum], kterou měl poukázat s [variabilní symbol] (prokázáno výzvou k zaplacení postihu ze dne [datum]).

16. Na základě předžalobní výzvy k plnění ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky též prostřednictvím svého právního zástupce.

17. Při svém rozhodnutí soud vycházel z následujícího závěru o skutkovém stavu věci: [anonymizováno] [datum] nastala pojistná událost, v jejímž důsledku došlo ke vzniku škody, kdy žalovaný po předchozím požití alkoholu osobní vozidlo [anonymizováno] [registrační značka], a najel na krajnici komunikace, kde narazil do železného sloupu se svislou dopravní značkou, ve vlastnictví společnosti teplárny [obec], [IČO] a proto bylo žalobkyní v souladu s pojistnou smlouvou poskytnuto pojistné plnění ve výši 30 000 Kč. Žalovaný byl Žalobkyní vyzván k plnění ve prospěch Žalobkyně písemnou výzvou ze dne [datum], v níž mu bylo uloženo uhradit žalobkyni dlužnou částku v termínu do 30 dnů 18. Shora popsané skutečnosti a na jejich podkladě přijatý skutkový závěr soud považuje za zcela postačující k rozhodnutí věci samé, na jehož obsahu by nic nezměnilo ani provedení dalších, v řízení označených důkazů; proto je soud – s respektem k zásadě hospodárnosti řízení – neprovedl. V tomto směru soud uvádí, že výše provedené důkazy v podstatných okolnostech vzájemně korespondují, na sebe ve vzájemné souvislosti navazují, rovněž navazují na skutečnosti, které účastníci učinili nesporné a souhrnně vedou k závěru o skutkovém stavu výše uvedenému. Provedené důkazy soud považuje za věrohodné.

19. Při právním posouzení věci vzal soud v úvahu adekvátní právní předpisy, ve znění účinném zejm. ke dni vzniku dopravní nehody, tj. ke dni [datum]. Konkrétně jde o zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“), zákon [číslo] [anonymizováno], zákon č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů, ve znění účinném v době nehody, a dále zákon č. 361/2000 Sb., o silničním provozu.

20. Na základě uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: [anonymizováno] ust. § 2820 odst. 1 o. z. platí, že vzniklo-li v souvislosti s hrozící nebo nastalou pojistnou událostí osobě, která má právo na pojistné plnění, pojištěnému nebo osobě, která vynaložila zachraňovací náklady, proti jinému právo na náhradu škody nebo jiné obdobné právo, přechází tato pohledávka včetně příslušenství, zajištění a dalších práv s ní spojených okamžikem výplaty plnění z pojištění na pojistitele, a to až do výše plnění, které pojistitel oprávněné osobě vyplatil. To neplatí, vzniklo-li této osobě takové právo vůči tomu, kdo s ní žije ve společné domácnosti nebo je na ni odkázán výživou, ledaže způsobil pojistnou událost úmyslně.

21. Dle ust. § 2910 o. z. platí, že škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

22. Dle ustanovení § 1 odst. zákona č. 168/1999 Sb. nestanoví-li tento zákon jinak, může na dálnici, silnici, místní komunikaci a účelové komunikaci, s výjimkou účelové komunikace, která není veřejně přístupná (dále jen "pozemní komunikace"), provozovat vozidlo pouze ten, jehož povinnost nahradit újmu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona. Povinnost pojištění odpovědnosti musí být splněna i v případě ponechání vozidla na pozemní komunikaci.

23. Dle ustanovení § 1 odst. 3 zákona č. 168/1999 Sb. nestanoví-li tento zákon jinak, pojištění odpovědnosti se řídí občanským zákoníkem.

24. Dle § 2 písm. f) zákona č. 168/1999 Sb. se pro účely tohoto zákona rozumí, že pojištěným je ten, na jehož povinnost nahradit újmu se pojištění odpovědnosti vztahuje.

25. Dle ustanovení § 3 odst. 2 věty prvé zákona č. 168/1999 Sb., ve znění účinném od 1. 1. 2018 (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti“), je povinen uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti vlastník tuzemského vozidla nebo řidič cizozemského vozidla, nestanoví-li tento zákon jinak.

26. Dle § 6 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. se pojištění odpovědnosti vztahuje na každou osobu, která je povinna nahradit újmu způsobenou provozem vozidla uvedeného v pojistné smlouvě.

27. Dle § 10 odst. 1 písm. b) zákona č. 168/1999 Sb., pojistitel má proti pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnil, jestliže prokáže, že pojištěný bez zřetele hodného důvodu nesplnil povinnost podle zákona upravujícího provoz na pozemních komunikacích sepsat společný záznam o dopravní nehodě nebo ohlásit dopravní nehodu, která je škodnou událostí, a v důsledku toho byla ztížena nebo znemožněna možnost řádného šetření pojistitele podle § 9 odst. 3 tohoto zákona nebo možnost pojistitele uplatnit toto právo na náhradu pojistného plnění.

28. Dle § 10 odst. 1 písm. d) zákona č. 168/1999 Sb. pojistitel má proti pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnil, jestliže prokáže, že pojištěný způsobil újmu provozem vozidla, které použil neoprávněně.

29. Dle § 10 odst. 1 písm. f) zákona č. 168/1999 Sb. pojistitel má proti pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnil, jestliže prokáže, že pojištěný bez zřetele hodného důvodu jako řidič vozidla odmítl podrobit se na výzvu příslušníka Policie České republiky zkoušce na přítomnost alkoholu, omamné nebo psychotropní látky nebo léku označeného zákazem řídit motorové vozidlo.

30. Dle § 10 odst. 1 písm. i) zákona č. 168/1999 Sb., platí, že pojistitel má proti pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnil, jestliže prokáže, že pojištěný řídil vozidlo pod vlivem alkoholu, omamné nebo psychotropní látky nebo léku označeného zákazem řídit motorové vozidlo.

31. Dle § 47 odst. 1, 4 a 5 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, dopravní nehoda je událost v provozu na pozemních komunikacích, například havárie nebo srážka, která se stala nebo byla započata na pozemní komunikaci a při níž dojde k usmrcení nebo zranění osoby nebo ke škodě na majetku v přímé souvislosti s provozem vozidla v pohybu. Dojde-li při dopravní nehodě k usmrcení nebo zranění osoby nebo k hmotné škodě převyšující zřejmě na některém ze zúčastněných vozidel včetně přepravovaných věcí částku 100 000 Kč, jsou účastníci dopravní nehody povinni a) neprodleně ohlásit dopravní nehodu policistovi, b) zdržet se jednání, které by bylo na újmu řádného vyšetření dopravní nehody, zejména přemístění vozidel; musí-li se však situace vzniklá dopravní nehodou změnit, zejména je-li to nutné k vyproštění nebo ošetření zraněné osoby nebo k obnovení provozu na pozemních komunikacích, především provozu vozidel hromadné dopravy osob, vyznačit situaci a stopy, c) setrvat na místě dopravní nehody až do příchodu policisty nebo se na toto místo neprodleně vrátit po poskytnutí nebo přivolání pomoci nebo ohlášení dopravní nehody. Povinnost dle odstavce 4 platí i v případě, kdy při dopravní nehodě a) dojde ke hmotné škodě na majetku třetí osoby, s výjimkou škody na vozidle, jehož řidič má účast na dopravní nehodě nebo škody na věci přepravované v tomto vozidle, b) dojde k poškození nebo zničení součásti nebo příslušenství pozemní komunikace podle zákona o pozemních komunikacích nebo c) účastníci dopravní nehody nemohou sami bez vynaložení nepřiměřeného úsilí zabezpečit obnovení plynulosti provozu na pozemních komunikacích.

32. Dle § 16 odst. 5 zákona č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů, ve znění účinném v době nehody, provádí orientační vyšetření útvar Policie České republiky, útvar [anonymizováno] policie, [anonymizováno] služba České republiky, osoba pověřená kontrolou osob, které vykonávají činnost, při níž by mohly ohrozit život anebo zdraví svoje nebo dalších osob nebo poškodit majetek, zaměstnavatel, ošetřující lékař nebo obecní policie. Odborné [anonymizováno] vyšetření provádí poskytovatel [anonymizováno] služeb k tomu odborně a provozně způsobilý. Odmítne-li osoba podle odstavců 1 až 3 vyšetření podle odstavců 2 a 3, hledí se na ni, jako by byla pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky.

33. Účelem ustanovení § 10 odst. 1 písm. f) zákona č. 168/1999 Sb., vloženého do zákona novelou provedenou zákonem č. 47/2004 Sb., nepochybně je zamezit tomu, aby osoba, která při řízení vozidla byla pod vlivem alkoholu, omamné nebo psychotropní látky nebo léku označeného zákazem řídit motorové vozidlo, se vyhnula právním důsledkům, které s takovým jednáním spojuje ustanovení § 10 odst. 1 písm. b) ve spojení s ustanovením § 10 odst. 2 písm. e) zákona, jednoduše tím, že využije svého práva a odmítne se zkoušce na přítomnost uvedených látek podrobit. Lze proto přisvědčit, že za důvody hodné zvláštního zřetele, pro něž lze zkoušku na přítomnost uvedených látek odmítnout, aniž by pojišťovně vznikl postižní nárok podle ustanovení § 10 odst. 1 písm. f) zákona, lze považovat jen důvody skutečně vážné, tj. takové, pro něž po řidiči nelze spravedlivě požadovat, aby se vyšetření podrobil. Jinak by se řidičům, kteří řídili po vlivem uvedených látek, vytvářel touto cestou prostor k zneužití a ustanovení § 10 odst. 1 písm. f zákona by prakticky ztrácelo smysl. 34. Důkazní břemeno směřující k prokázání, že zde existoval relevantní důvod k odmítnutí dechové zkoušky, je na žalovaném. Zákon stanoví předpoklady, za kterých řidič může odmítnout dechovou zkoušku. Odvozuje-li řidič pro sebe příznivé následky z okolností, pro které by mohl odmítnout dechovou zkoušku, musí tyto předpoklady tvrdit a prokázat. Takový závěr soudu je v souladu s judikaturou Nejvyššího soudu k břemenu tvrzení a důkaznímu, podle níž důkazní břemeno leží ohledně určitých skutečností na tom účastníku řízení, který z existence těchto skutečností vyvozuje pro sebe příznivé právní důsledky. 35. Žalovaný v řízení žádný důkaz k této otázce nenavrhnul, a tudíž neprokázal, že by existoval relevantní důvod pro odmítnutí dechové zkoušky nebo minimálně pro podepsání listinných výsledku bezprostředně po absolvování testu na přítomnost alkoholu za pomoci přístroje Drager.

36. Pokud jde o rozsah způsobené škody na dopravním značení a o částce 30 000 Kč vyplacené žalobkyní poškozenému, není o tom mezi účastníky sporu. Do řízení nebyla vnesena žádná pochybnost o neodpovídajícím rozsahu, ev. uplatňované částce.

37. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

38. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že podaná žaloba je důvodná. Z provedených listinných důkazů bylo zjištěno, že motorové vozidlo [značka automobilu], bylo pojištěno ke dni škodné události u žalobkyně na základě smlouvy uzavřené s žalovaným, přičemž tímto vozidlem byla způsobena dopravní nehoda, jejímž viníkem je žalovaný. O průběhu dopravní nehody soud nemá pochybnosti, když tato je velmi podrobně popsána v předložených listinných důkazech, a soud v tomto směru rovněž postupoval souladně s ust. § 135 o. s. ř. Žalobkyně prokázala, že v souvislosti s uvedenou dopravní nehodou vyplatila celkem 30 000 Kč. Z předložených listinných důkazů soud také nemá pochybnosti o tom, že se žalovaný jako řidič vozidla podrobil na výzvu příslušníka Policie České republiky zkoušce na přítomnost alkoholu v době dopravní nehody, která byla pozitivní čímž došlo k naplnění podmínky pro možnost požadovat regresní náhradu, resp. vrácení pojistného plnění po škůdci podle § 10 odst. 1 písm. i) zákona o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla.

39. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě a žalovaný do dnešního dne ničeho neuhradil, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Nároku žalobkyně bylo vyhověno včetně úroku z prodlení s odkazem na § 1970 o. z., ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, když datum počátku prodlení je odvozováno od data výzvy, kdy byl žalovaný k plnění vyzván.

40. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že soud přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 10 638 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 200 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 30 000 Kč sestávající z částky 2 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 2 300 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 2 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 7 800 Kč ve výši 1 638 Kč. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni k rukám jejího advokáta (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).

41. Lhůta k plnění předmětu řízení i povinnosti k náhradě nákladů řízení byla žalovanému stanovena v souladu s § 160 odst. 1 část věty první před středníkem o. s. ř., jelikož nešlo o vyklizení bytu, zároveň soud dle části věty za středníkem cit. ust. neshledal důvod (žalovaný k tomu ostatně ničeho netvrdil) určit lhůtu delší nebo stanovit, že peněžité plnění se může stát ve splátkách.