Okresní soud v Liberci · Rozsudek

25 C 206/2022

č. j. 25 C 206/2022-25

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2022-08-23 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSLI:2022:25.C.206.2022.1

Strojový souhrn generováno LLM

Okresní soud v Liberci rozhodl ve prospěch žalobkyně o nároku na zaplacení částky 1 119,68 Kč s úrokem z prodlení. Soud uznal, že žalovaný porušil smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací a nesplnil povinnost k úhradě fakturovaných částek. Na základě § 2201 odst. 1 a § 2048 o. z. považoval smluvní pokutu za oprávněnou a nárok na úrok z prodlení podle § 1970 o. z. za zákonný. Soud přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč podle § 142 odst. 1 o. s. ř.

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudcem Mgr. Jaroslavem Moravcem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 1 119,68 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 119,68 Kč -) s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 000 Kč od 17. 2. 2021 do zaplacení, -) s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 79,03 Kč od 22. 7. 2020 do zaplacení, -) s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 30 Kč od 28. 8. 2020 do zaplacení a -) s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 10,65 Kč od 28. 9. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 1 119,68 Kč a zákonného úroku z prodlení, plynoucí z toho, že žalobkyně s žalovaným uzavřela dne datum smlouvu o poskytování zvýhodněných podmínek a služeb elektronických komunikací číslo dále dne datum smlouvu číslo dále dne datum smlouvu číslo konečně dne datum smlouvu číslo. Nedílnou součástí smlouvy jsou i Všeobecné podmínky společnosti anonymizováno právnická osoba (dále jen„ VPST“) a Ceník tarifů a služeb (dále jen„ Ceník“), se kterými žalovaný vyslovil podpisem smlouvy srozumění a souhlas. Na základě Účastnických smluv nebo Dodatků se žalobkyně zavázala poskytovat žalovanému veřejně dostupné služby elektronických komunikací včetně služeb třetích stran a služeb souvisejících, a žalovaný se zavázal mu za tyto služby řádně platit ceny vyúčtované ve lhůtě splatnosti uvedené v jednotlivých pravidelných vyúčtováních služeb. Žalovaný neuhradil vyúčtované služby a smluvní pokutu, které mu byly fakturovány následujícím způsobem: -) vyúčtování číslo splatné dne 16. 2. 2021, z něhož je v tomto soudním řízení nárokováno 1 000 Kč, (smluvní pokuta) -) vyúčtování číslo splatné dne 21. 7. 2020, z něhož je v tomto soudním řízení nárokováno 79,03 Kč, (pronájem zařízení) -) vyúčtování číslo splatné dne 27. 8. 2020, z něhož je v tomto soudním řízení nárokováno 30 Kč, (pronájem zařízení) -) vyúčtování číslo splatné dne 27. 9. 2020, z něhož je v tomto soudním řízení nárokováno 10,65 Kč, (pronájem zařízení) V zájmu mimosoudního řešení věci žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky dopisem ze dne 26. 10. 2021. Žalovaný přes tuto výzvu svou povinnost nesplnil a dlužná částka nebyla uhrazena. Žalobce tak po žalovaném požaduje uhradit částku ve výši 1 119,68 Kč se zákonným úrokem.

2. Jelikož bylo možné věc rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se k této výzvě nevyjádřil. Má se tak za to, že proti rozhodnutí bez nařízení jednání nemá námitek a souhlasí s ním. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání. Soud proto rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů založených ve spise. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, na svoji obranu proti žalobou uplatněnému nároku netvrdil ani neprokazoval žádné skutečnosti.

3. Při svém rozhodnutí soud vycházel z následujícího závěru o skutkovém stavu věci: anonymizováno datum uzavřela žalobkyně se žalovaným smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací číslo – zákaznickou smlouvu číslo pro telefonní číslo. Součástí smlouvy se staly i VPST a Ceník. Na základě této smlouvy byl žalovanému umožněn přístup ke službám elektronických komunikací a sim karta číslo s tarifem Můj svobodný tarif 50 a 3 GB pro telefonní číslo. Dle smlouvy a Ceníku se žalovaný zavázal platit žalobkyni za poskytnutí tohoto Zařízení částku stanovenou v pravidelném vyúčtování. Dále žalovaný dne datum uzavřela žalobkyně se žalovaným smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací číslo – zákaznickou smlouvu číslo pro telefonní číslo. Součástí smlouvy se staly i VPST a Ceník. Na základě této smlouvy byl žalovanému umožněn přístup ke službám elektronických komunikací a sim karta číslo s tarifem Můj svobodný tarif 50 a 3 GB pro telefonní číslo. Dle smlouvy a Ceníku se žalovaný zavázal platit žalobkyni za poskytnutí tohoto Zařízení částku stanovenou v pravidelném vyúčtování. Dále žalovaný dne datum uzavřela žalobkyně se žalovaným smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací číslo – zákaznickou smlouvu číslo Součástí smlouvy se staly i VPST a Ceník. Na základě této smlouvy byl žalovanému umožněn přístup ke službám elektronických komunikací a pronájem zařízení KAON, IMEI anonymizováno s tarifem anonymizováno TV S. Dle smlouvy a Ceníku se žalovaný zavázal platit žalobkyni za poskytnutí tohoto Zařízení částku stanovenou v pravidelném vyúčtování s vyzvednutím na webu. Konečně žalovaný dne datum uzavřela žalobkyně se žalovaným smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací číslo – zákaznickou smlouvu číslo Součástí smlouvy se staly i VPST a Ceník. Na základě této smlouvy byl žalovanému umožněn přístup ke službám elektronických komunikací a pronájem zařízení příjmení internet, IMEI anonymizováno. Dle smlouvy a Ceníku se žalovaný zavázal platit žalobkyni za poskytnutí tohoto Zařízení částku stanovenou v pravidelném vyúčtování s vyzvednutím na webu. Na základě těchto smlouvy umožnila žalobkyně využívat žalovanému služby elektronických komunikací a užívat Zařízení, přičemž žalovanému bylo vyúčtovány služby elektronických komunikací následujícím způsobem: -) fakturou číslo splatnou dne 27. 6. 2020, v částce 7 486,74 Kč s DPH, (zprostředkovatelské služby, platební služby a tarif), -) fakturou číslo splatné dne 27. 8. 2020, v částce 2 375,23 Kč s DPH, (tarif a služby a smluvní pokuty), -) fakturou číslo splatné dne 27. 9. 2020, v částce 2 225,94 Kč s DPH, (tarif a služby, a smluvní pokuty), -) fakturou číslo splatné dne 16. 2. 2021, v částce 1 000 Kč s DPH (smluvní pokuta za nevrácení či poškození koncového zařízení). Mezi stranami byla dále sjednána povinnost vrátit Zařízení. Pro nezaplacení pohledávek žalobkyně vypověděla smlouvu dopisem ze dne 26. 10. 2020.

4. Dopisem ze dne 26. 10. 2021 byl žalovaný vyzván k zaplacení celkem 9 747,62 Kč do 7 dnů s tím, že byl upozorněn na soudní řízení. Dle podací knihy byla předžalobní upomínka zaslána dne 26. 10. 2021 žalovanému.

5. Na základě uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Dle ustanovení § 3 odst. 1 písm. g) zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku, kdy platební službou je provedení platební transakce poskytovatelem služeb elektronických komunikací, jestliže je souhlas plátce s provedením platební transakce dáván prostřednictvím elektronického komunikačního zařízení. Platební transakce není službou elektronických komunikací podle ustanovení zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích. Dle zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (zákon o elektronických komunikacích) a zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“).

6. Dle ustanovení § 2201 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

7. Dle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

8. Posouzením všech předložených důkazů, na základě zjištěného skutkového stavu (§ 153 odst. 1 o. s. ř.), když soud zhodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, s ohledem na relevantní právní stav a vše, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci (§ 132 o. s. ř.), co učinili nesporným (§ 120 odst. 3 o. s. ř.), dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně.

9. Po právní stránce byly v souladu s výše uvedenými předpisy uzavřeny smlouvy o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací s prvky smlouvy nájemní ve smyslu § 2201 a násl. o. z., na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytovat žalovanému služby elektronických komunikací, umožnit mu připojení k veřejné komunikační síti a poskytnout Zařízení, a žalovaný se na druhé straně zavázal za ně platit fakturované částky. Žalobkyně svoje povinnosti splnila, umožnila žalovanému připojení k veřejné komunikační síti a poskytla mu zařízení. Žalobkyni pak tím, že žalovaný nesplnil smluvní povinnost k vrácení zařízení, vznikl nárok na uhrazení smluvní pokuty. Žalobkyně přitom v řízení prokázala jak existenci pohledávky, tak i její výši, a vzhledem k tomu, že žalovaný netvrdila ani neprokázal, že by faktury řádně hradil a, že jeho povinnost k úhradě nevznikla nebo že by zanikla na základě jiné skutečnosti, považuje soud nárok žalobkyně na zaplacení jí v žalobě uplatněné částky z titulu dlužného nároku za poskytnuté služby a podmíněné slevy za oprávněný a uložil žalovanému povinnost tuto částku žalobkyni uhradit.

10. Protože žalovaný svoji povinnost k úhradě dlužné částky nesplnil řádně a včas, je v prodlení. Žalobkyni proto vznikl v souladu s § 1970 o. z. nárok na úrok z prodlení. Protože žalobkyně požaduje výši úroků z prodlení v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., je její nárok i v této části po právu a soud žalobě i v tomto směru vyhověl.

11. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že soud přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 119,68 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Náhrada nákladů je dle § 149 odst. 1 o. s. ř. splatná k rukám advokáta, který zatupoval účastníka, jemuž byla přiznána náhrada nákladů řízení.

12. Protože je zástupce žalobkyně plátce daně z přidané hodnoty, patří podle § 137 odst. 3 o. s. ř. k nákladům řízení rovněž částka odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je advokát povinen z odměny a z náhrad odvést podle zákona o dani z přidané hodnoty. Celkem tedy úspěšné straně náleží náhrada nákladů ve výši uvedené ve výroku.

13. V odůvodnění rozsudku soud s odkazem na ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř. uvedl pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci, neboť proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné.

14. Lhůta k plnění předmětu řízení i povinnosti k náhradě nákladů řízení byla žalovanému stanovena v souladu s § 160 odst. 1 část věty první před středníkem o. s. ř., jelikož nešlo o vyklizení bytu, zároveň soud dle části věty za středníkem cit. ustanovení neshledal důvod (žalovaný k tomu ostatně ničeho netvrdil) určit lhůtu delší nebo stanovit, že peněžité plnění se může stát ve splátkách. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.