25 C 231/2022

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudcem Mgr. Jaroslavem Moravcem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o 9 562 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni <b>-) částku 8 111 Kč</b> s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 8 111 Kč od 24. 4. 2019 do zaplacení, <b>-) částku 1 451 Kč</b> s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 1 451 Kč od 31. 5. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 9 562 Kč a zákonného úroku z prodlení, plynoucí z toho, že dne [datum] uzavřela společnost [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ předchůdkyně žalobkyně“) s žalovanou smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, na jejímž základě dodávala žalované elektřinu do odběrného místa na adrese [adresa]. Fakturou [číslo] vyúčtovala předchůdkyně žalobkyně elektřinu dodanou žalované ve zúčtovacím období od [datum] do [datum] při spotřebě celkem 5,058 MWh na částku 16 111 Kč (po odečtení přijatých plateb ve výši 8 000 Kč činí konečná dlužná částka 8 111 Kč), splatnou ke dni 23. 4. 2019. Protože se žalovaná dostala do prodlení s úhradou svých smluvních závazků, byla předchůdkyně žalobkyně nucena ukončit smluvní vztah se žalovanou. Dále Fakturou [číslo] vyúčtovala předchůdkyně žalobkyně elektřinu dodanou žalované ve zúčtovacím období od [datum] do [datum] při spotřebě celkem 0,416 MWh na částku 1 451 Kč, splatnou ke dni 30. 5. 2019. Protože se žalovaná dostala do prodlení s úhradou svých smluvních závazků, byla předchůdkyně žalobkyně nucena ukončit smluvní vztah se žalovanou. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 13. 10. 2017 předchůdkyně žalobkyně postoupila ke dni 7. 10. 2021 svoje pohledávky za žalovanou na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno dne 19. 10. 2021. Postoupenou pohledávku žalovaná neuhradila.

2. Žalovaná zůstala v řízení nečinná, proti žalobě ničeho nenamítala.

3. Jelikož bylo možné věc rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů, vyzval soud žalovanou, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaná se k této výzvě nevyjádřila. Má se tak za to, že proti rozhodnutí bez nařízení jednání nemá námitek a souhlasí s ním. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podané žalobě. Soud proto rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů založených ve spise.

4. Při svém rozhodnutí soud vycházel z následujícího závěru o skutkovém stavu věci: Dne [datum] uzavřela předchůdkyně žalobkyně s žalovanou Smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítí NN, kterou se zavázala dodávat žalované elektřinu a zajišťovat na vlastní jméno a vlastní účet distribuci elektřiny a související služby do odběrného místa na adrese [adresa]. Žalovaná se zavázala za dodanou elektřinu zaplatit cenu stanovenou ceníkem předchůdkyně žalobkyně. Fakturou [číslo] s variabilním symbolem [číslo], splatnou ke dni 23. 4. 2019, vyúčtovala předchůdkyně žalobkyně elektřinu dodanou žalované ve zúčtovacím období od [datum] do [datum] při spotřebě celkem 5,058 MWh s nedoplatkem 8 111 Kč, když spotřeba za fakturační období byla ve výši 16 111,23 Kč a přijaté platby ve výši 8 000 Kč. Dále Mimořádnou Fakturou [číslo] s variabilním symbolem [číslo], splatnou ke dni 30. 5. 2019, vyúčtovala předchůdkyně žalobkyně elektřinu dodanou žalované ve zúčtovacím období od [datum] do [datum] při spotřebě celkem 0,416 MWh s nedoplatkem 1 451 Kč Smlouvou ze dne 13. 10. 2017 ve spojení s dodatkem [číslo] ze dne 4. 3. 2020 byly pohledávky za žalovanou postoupeny na žalobkyni, o čemž byl žalovaná informována dopisem ze dne 19. 10. 2021.

5. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Dle ustanovení § 50 odst. 2 věty prvé zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (energetický zákon) se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice. Dle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Dle § 1881 odst. 1 o. z. lze postoupit pohledávku, kterou lze zcizit, pokud to ujednání dlužníka a věřitele nevylučuje. Dle § 1882 odst. 1 o. z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.

6. Posouzením všech předložených důkazů, na základě zjištěného skutkového stavu (§ 153 odst. 1 o. s. ř.), když soud zhodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, s ohledem na relevantní právní stav a vše, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci (§ 132 o. s. ř.), co učinili nesporným (§ 120 odst. 3 o. s. ř.), dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně.

7. Mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovanou tedy byla v souladu s ustanovením § 50 odst. 2 věty prvé energetického zákona uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny, kterou předchůdkyni žalobkyně vznikla povinnost dodávat žalované elektřinu do odběrného místa oproti povinnosti žalované za dodanou elektřinu zaplatit sjednanou cenu. Předchůdkyně žalobkyně svoji povinnost splnila a dodanou elektřinu řádně vyúčtovala, žalovaná však netvrdila ani neprokázala, že by vzniklý nedoplatek uhradila, že její povinnost k úhradě této částky nevznikla nebo že by zanikla na základě jiné skutečnosti. Následně došlo k řádnému postoupení pohledávky za žalovanou na žalobkyni. Soud proto považuje nárok žalobkyně na zaplacení jí v žalobě uplatněné částky z titulu nedoplatku za dodávku elektřiny za oprávněný a uložil žalované povinnost tuto částku žalobkyni uhradit.

8. Protože žalovaná svoji povinnost k úhradě nedoplatku nesplnila řádně a včas, je v prodlení. Žalobkyni proto vznikl v souladu s § 1970 o. z. nárok na úrok z prodlení. Protože žalobkyně požaduje výši úroků z prodlení v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., je její nárok i v této části po právu, a soud žalobě i v tomto směru vyhověl.

9. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že soud přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 9 562 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Náhrada nákladů je dle § 149 odst. 1 o. s. ř. splatná k rukám advokáta, který zastupoval účastníka, jemuž byla přiznána náhrada nákladů řízení.

10. Žalobkyně se v dané věci domáhala zaplacení dlužné ceny dodávky elektřiny a souvisejících distribučních služeb. Žalobkyně, s ohledem na předmět svého podnikání, podává žaloby ve skutkově a právně obdobných věcech opakovaně. Návrh na zahájení řízení je podáván na ustáleném vzoru, čímž nemá soud na mysli formu návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, ale ustálený obsah návrhu (žaloby) s minimální skutkovou a právní argumentací, kdy jednotlivé návrhy se od ostatních odlišují jen v minimální míře. Nezbytné označení žalované, konkrétní smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny, časového období, za nějž je nárok uplatněn, spolu s uvedením údajů o výši pohledávky, je pouhou nevyhnutelnou individualizací ustáleného vzoru, bez níž by jinak návrh nemohl být řádně podán. Právě pro tuto minimální míru odlišností lze sepis návrhu na zahájení řízení kvalifikovat spíše jako administrativní úkon než úkon právní pomoci, a to tím spíše, že návrhy jsou opakovaně podávány týmž advokátem. Z těchto důvodů má soud za to, že jsou splněny podmínky pro rozhodnutí o náhradě nákladů řízení podle ustanovení § 14b odst. 1 a. t.

11. Soud dále dodává, že uvedení rozhodných skutečností v žalobě je zákonnou povinností žalobkyně (§ 79 odst. 1 o. s. ř.). V opačném případě by skutek, který je předmětem soudního řízení, nebyl řádně individualizován. Žaloba by byla věcně neprojednatelná. S přihlédnutím k uvedeným skutečnostem soud považuje popsané žaloby za skutkově i právně jednoduché, pročež nesdílí názor žalobkyně, že se nejedná o ustálený vzor (formulářovou žalobu).

12. Lhůty k plnění byly stanoveny dle § 160 odst. 1 o. s. ř. jako základní zákonné pro peněžité plnění. V odůvodnění rozsudku soud s odkazem na ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř. uvedl pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci, neboť proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné.